Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

9 C 141/2023-28

Okresní soud v Mladé Boleslavi rozhodl samosoudkyní JUDr. Helenou Hrubou, Ph.D., ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

pro zaplacení 312 849,24 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 178 248,20 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 178 248,20 Kč od datum do zaplacení, a to do 3 měsíců od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se co do částky 134 601,04 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 12 264,90 Kč od datum do datum, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 12 850,16 Kč od datum do datum, úroku ve výši 13,9 % ročně z částky 308 405,04 Kč od datum do zaplacení, zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 308 405,04 Kč od datum do datum a zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 130 156,84 Kč od datum do zaplacení zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 6 773 Kč, a to do 3 měsíců od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 178 248,20 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 178 248,20 Kč od [datum] do zaplacení, a to do 3 měsíců od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se co do částky 134 601,04 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 12 264,90 Kč od [datum] do [datum], kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 12 850,16 Kč od [datum] do [datum], úroku ve výši 13,9 % ročně z částky 308 405,04 Kč od [datum] do zaplacení, zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 308 405,04 Kč od [datum] do [datum] a zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 130 156,84 Kč od [datum] do zaplacení zamítá. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 6 773 Kč, a to do 3 měsíců od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným soudu dne datum domáhala na žalovaném zaplacení částky 312 849,24 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaný uzavřel s její právní předchůdkyní, právnická osoba, dne datum prostřednictvím internetového bankovnictví smlouvu o úvěru číslo. Nedílnou součástí smlouvy byly všeobecné obchodní podmínky právní předchůdkyně žalobkyně. Před uzavřením smlouvy prověřila právní předchůdkyně žalobkyně úvěruschopnost žalovaného z výše jeho příjmu 31 797 Kč, výše jeho výdajů 0 Kč a výše nájemného ve výši 7 000 Kč. Žalovanému v době žádosti o úvěr právní předchůdkyně žalobkyně poskytovala revolvingový úvěr s limitem 10 000 Kč a dva úvěry, které měly být konsolidovány sjednávaným úvěrem. Splátka sjednávaného úvěru měla činit 6 898 Kč. Na základě uzavřené smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 356 943 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky právní předchůdkyni žalobkyně vrátit a zaplatit jí úrok ve výši 13,9 % ročně a poplatky dle platného ceníku, a to v dohodnutých splátkách. Úroky, poplatky a úroky z prodlení byly připisovány k jistině úvěru. V období od datum do datum uhradil žalovaný právní předchůdkyni žalobkyně celkovou částku 178 694,80 Kč. Jelikož se žalovaný ocitl v prodlení s úhradou splátek, právní předchůdkyně žalobkyně úvěr dne datum zesplatnila. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum postoupila právní předchůdkyně žalobkyně svou pohledávku za žalovaným na žalobkyni. O postoupení pohledávky byl žalovaný informován dopisem ze dne datum. Žalovaný ani přes upomínky žalobkyně již na svůj dluh ničeho neuhradil a zůstal žalobkyni dlužen na jistině 308 405,04 Kč, na poplatcích 4 444,20 Kč, na smluvním úroku do datum částku 12 264,90 Kč, na zákonném úroku z prodlení do datum částku 12 850,16 Kč a dále smluvní úrok 13,9 % ročně z částky 308 405,04 Kč od datum do zaplacení a zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 308 405,04 Kč od datum do zaplacení.

2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.

3. Účastníci řízení souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání.

Soud proto ve věci postupoval podle , podle něhož k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

4. Z listinných důkazů předložených žalobkyní dospěl soud k těmto skutkovým zjištěním

a z nich plynoucímu závěru o skutkovém stavu:

5. Z žádosti o úvěrový produkt soud zjistil, že žalovaný prostřednictvím internetového bankovnictví požádal právní předchůdkyni žalobkyně, právnická osoba, dne datum o poskytnutí úvěru ve výši 20 000 Kč, 326 943 Kč a 30 000 Kč za účelem konsolidace jeho dosavadních úvěrů.

6. Z doručenky autorizačního kódu a smlouvy o úvěru ze dne datum soud zjistil, žalovaný s právní předchůdkyní žalobkyně dne datum uzavřel prostřednictvím internetového bankovnictví úvěrovou smlouvu, kterou se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 356 943 Kč, a žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky právní předchůdkyni vrátit a zaplatit sjednaný úrok v 91 splátkách po 6 398 Kč splatných každého 9. dne v měsíci počínaje dnem datum. Sazba úroku z úvěru byla sjednána ve výši 13,9 % ročně. V souvislosti s úvěrem se žalovaný zavázal hradit právní předchůdkyni žalobkyně poplatky dle ceníku. Úvěrem měly být splaceny dluhy žalovaného ze splátkových úvěrů u právní předchůdkyně žalobkyně ve výši 103 500 Kč a 223 443 Kč.

7. Z všeobecných obchodních podmínek a ceníku právní předchůdkyně žalobkyně soud zjistil, že tyto upravovaly práva a povinnosti účastníků smluvního vztahu neupravené smlouvou samotnou a ceníkem byla stanovena výše poplatků spojených s úvěrem.

8. Z posouzení úvěruschopnosti klienta soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně vycházela při posouzení úvěruschopnosti žalovaného z výše jeho příjmu 31 797 Kč, výdajů ve výši 0 Kč a výše nájemného 7 000 Kč. Výši příjmu právní předchůdkyně žalobkyně ověřila z příchozích transakcí na účet žalovaného, výši životních výdajů stanovila na základě informací od žalovaného ve spojení se svými interními informacemi včetně statistických údajů životních nákladů a normativních nákladů na bydlení částkou 12 108 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně u žalovaného evidovala revolvingový úvěr s limitem 10 000 Kč a orientační splátkou 500 Kč a úvěry se splátkou 3 718 Kč a 3 000 Kč, které měly být oba konsolidovány poskytovaným úvěrem.

9. Z výpisů z účtu žalovaného č. bankovní účet za období od datum do datum soud zjistil, že měsíční příjmy žalovaného pokrývaly jeho měsíční výdaje, že žalovanému nezbývaly volné peněžní prostředky, a že dne datum byla na jeho účet vyplacena část úvěru ve výši 33 238,10 Kč.

10. Z úvěrové historie soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně úvěr vyplatila dne datum částkami 102 475,30 Kč, 221 229,60 Kč a 33 238,10 Kč. Žalovaný od datum do datum uhradil právní předchůdkyni žalobkyně celkovou částku 178 694,80 Kč.

11. Z poslední výzvy k úhradě dlužné částky ze dne datum soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně žalovaného upomínala o zaplacení jeho dluhu na splátkách do datum.

12. Z rozhodnutí o okamžité splatnosti celkového dluhu ze dne datum včetně podacího archu ze dne datum soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně úvěr dne datum zesplatnila, dluh žalovaného k tomuto dni činil 312 850 Kč.

13. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum včetně seznamu postoupených pohledávek a oznámení o postoupení pohledávky ze dne datum včetně podacího archu z téhož dne soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně postoupila smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum svou pohledávku za žalovaným na žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno dopisem ze dne datum odeslaným žalovanému téhož dne.

14. Z předžalobní upomínky ze dne datum včetně podacího archu z téhož dne soud zjistil, že právní zástupkyně žalobkyně před podáním žaloby žalovaného vyzvala k zaplacení žalované částky.

15. Provedeným dokazováním dospěl soud k závěru, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému na základě uzavřené úvěrové smlouvy peněžní prostředky o objemu 356 943 Kč. Na čerpané peněžní prostředky žalovaný do zesplatnění úvěru uhradil částku 178 694,80 Kč Smlouvou o postoupení pohledávek byla žalovaná pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyni.

16. Po právní stránce posoudil soud věc následovně:

17. Dle ust. ., (dále jen „ “), smlouvou

o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

18. Dle ust. , o spotřebitelském úvěru (dále jen„ ZoSÚ“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

19. Dle ust. § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

20. Dle ust. § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

21. Dle ust. § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

22. Dle ust. § 2991 odst. 2 o. z. se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

23. Dle ust. § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

24. Dle ust. § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

25. Dle ust. § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

26. Pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně za žalovaným byla postoupena dle § 1879 a násl. o. z. na žalobkyni, postoupení bylo žalovanému oznámeno, a žalobkyně je tak aktivně legitimována nárokovat si svou pohledávku.

27. V rozsudku č. j. -39 ze dne 1. 4. 2015 Nejvyšší správní soud mj. konstatoval, že součástí odborné péče při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele je také posouzení rozhodujících listin a vynaložení patřičného úsilí, podloženého odborností a profesionalitou, aby byly zjištěny všechny potřebné skutečnosti v nezbytném rozsahu. Proto je nutno dovodit také požadavek na doložení tvrzení dlužníka o jeho majetkových poměrech. Samotné ničím nedoložené prohlášení spotřebitele nemůže vést k řádnému prověření jeho schopnosti splácet úvěr, neboť se jedná o situace, kdy by osoba jednající s odbornou péčí měla a mohla mít pochybnosti o pravdivosti tvrzených skutečností.

28. Dále uvedl, že je třeba si uvědomit, že zákon o spotřebitelském úvěru klade velký důraz na ochranu spotřebitelů před neodpovědným zadlužováním, které je v současnosti závažným společenským problémem, jehož řešení patrně nelze ponechat pouze na odpovědnosti samotných dlužníků. K řešení tohoto problému tak mají věřitelé přispět tím, že budou před uzavřením úvěrových smluv pečlivě zkoumat schopnost spotřebitele úvěr splácet, a eliminovat tak možné tendence spotřebitelů zkreslovat své majetkové poměry ve snaze získat spotřebitelský úvěr, bez ohledu na předchozí uvážení o svých schopnostech jej splácet. Jedná se tedy o právní úpravu orientovanou na ochranu spotřebitele, jakožto slabší smluvní strany, která s sebou nese naopak větší zatížení povinnostmi na straně podnikatele - zde poskytovatele spotřebitelského úvěru.

29. V rozsudku sp. zn. ze dne 25. 7. 2018 Nejvyššího soudu České republiky konstatoval, že povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele (popřípadě osob na něm závislých) do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd.

V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve. Proto § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru stanoví, že věřitel je povinen při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele postupovat s odbornou péčí.

30. Dle názoru soudu, v daném případě právní předchůdkyně žalobkyně nedostála povinnosti stanovené jí zákonem o spotřebitelském úvěru (ust. § 86 odst. 1 ZoSÚ ve spojení se závěry učiněnými v rozsudku Soudního dvora EU - druhého senátu - ze dne datum ve věci C číslo: právnická osoba s.r.o. proti GK), tedy nepostupovala s odbornou péčí při posouzení schopnosti žalovaného splácet spotřebitelský úvěr, vyšla-li z příjmu žalovaného a nepřihlédla ke skutečným výdajům žalovaného, které nikterak nezkoumala, resp. vycházela z výše žalovaným uvedených nákladů na nájemné 7 000 Kč měsíčně a výše jeho dosavadních finančních závazků. Zejména nebyly nikterak specifikovány ostatní náklady, které žalovaný uvedl v nulové výši. Bylo však na místě zkoumat skutečnou výši nákladů žalovaného na život, tj. na jídlo, ošacení, dopravu, hovorné, TV za situace, kdy z výpisů z účtu žalovaného vyplývalo, že jeho příjmy na účtu pokrývají v každém jednotlivém měsíci výdaje z účtu. S ohledem na uváděnou nízkou výši celkových měsíčních výdajů žalovaného, byla na místě obezřetnost právní předchůdkyně žalobkyně a zjištění, zda žalovaný se svými peněžní prostředky vychází. Zda právní předchůdkyně žalobkyně provedla lustraci žalovaného v bankovních a nebankovních registrech, a dále v insolvenčním rejstříku, rejstříku exekucí, žalobkyně nedoložila.

31. Pokud jde o charakter neplatnosti smlouvy o úvěru uzavřené po nedostatečném posouzení úvěruschopnosti žalovaného právní předchůdkyní žalobkyně, je třeba, aby k neplatnosti takové smlouvy soud přihlédl i bez návrhu, neboť porušením svých povinností zakotvených v § 86 ZoSÚ právní předchůdkyně žalobkyně nezasáhla pouze do zájmů žalovaného jako spotřebitele, nýbrž zjevně narušila veřejný pořádek, když uvedené ustanovení chrání také celou společnost.

32. Na základě výše uvedeného soud uzavírá, že právní předchůdkyně žalobkyně jako poskytovatel úvěru nedostála odborné péče náležitě zjistit schopnost žalovaného splácet úvěr ve sjednaných splátkách, a proto je spotřebitelská smlouva, která odporuje § 580 odst. 1 o. z., neplatná; k této neplatnosti přihlédl bez návrhu (§ 588 o. z.). Žalovaný je tak povinen uhradit žalobkyni toliko částku odpovídající jeho bezdůvodnému obohacení na úkor žalobkyně, resp. její právní předchůdkyně (§ 2991 odst. 2 o.z.), tj. částku, která mu byla právní předchůdkyní žalobkyně poskytnuta na základě neplatné smlouvy, a kterou dosud nesplatil. Z dokazování

a tvrzení žalobkyně vyplynulo, že žalovanému byla právní předchůdkyní žalobkyně poskytnuta částka 356 943 Kč a žalovaný právní předchůdkyni žalobkyně vrátil celkovou částku 178 694,80 Kč. Stále žalovaný po postoupení pohledávky na žalobkyni nevrátil žalobkyni částku 178 248,20 Kč, která představuje výši bezdůvodného obohacení žalovaného na úkor žalobkyně a kterou je žalovaný povinen vrátit. Zároveň má žalobkyně vůči žalovanému dle o. z. právo na zaplacení zákonného úroku z prodlení z dlužné částky, a to ode následujícího po dni, kdy se žaloba dostala do dispozice žalovaného, tj. ode dne datum, až do úplného zaplacení. Výše úroku je dána a ke dni vzniku prodlení žalovaného činila 15 % ročně. Aktivní legitimace žalobkyně byla předloženými listinnými důkazy bezpečně prokázána. Žalovaný byl proto uznán povinným zaplatit žalobkyni částku 178 248,20 Kč společně se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 178 248,20 Kč ode dne datum do zaplacení.

33. Jelikož, jak výše uvedeno, žalobkyně neunesla důkazní břemeno co do platného uzavření smlouvy o úvěru, soudu nezbylo než žalobu co do zbylé žalované částky 134 601,04 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 12 264,90 Kč od datum do datum, kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 850,16 Kč od datum do datum, úroku 13,9 % ročně z částky 308 405,04 Kč od datum do zaplacení a zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 308 405,04 Kč od datum do datum a z částky 130 156,84 Kč od datum do zaplacení zamítnout.

34. Výrok III. o nákladech řízení mezi účastníky je odůvodněn Žalobkyně byla úspěšná co do přisouzené částky 178 248,20 Kč a žalovaný byl úspěšný co do částky 134 601,04 Kč. Poměr úspěchu žalobkyně a žalovaného ve věci činí 57 % ku 43 %, žalobkyně má tak právo na náhradu nákladů řízení ve výši 14 % z celkové výše jejích nákladů řízení. Náklady řízení žalobkyně představuje zaplacený soudní poplatek 12 514 Kč, odměna právního zástupce žalobkyně za 3 úkony právní služby (příprava a převzetí zastoupení, předžalobní výzva, podání žaloby) po 9 580 Kč dle vyhl. č. , advokátního tarifu (dále jen „ “), 3 paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle a náhrady 21 % DPH z odměny a náhrad dle ve výši 6 224,40 Kč 17 % z uvedeného činí po zaokrouhlení 6 773 Kč.

35. Lhůta pro splnění povinnosti uložená tímto rozsudkem byla soudem stanovena delší

než zákonná ( ), a to s přihlédnutím k předpokládaným možnostem žalovaného.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Mladé Boleslavi. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.