Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

11 C 51/2023-38

Okresní soud v Mladé Boleslavi rozhodl samosoudkyní Mgr. Sabinou Kubáňovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o zaplacení 16 610,25 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 14 506 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 15% ročně za období od datum do datum z částky 14 506 Kč, tj. ve výši 482,87 Kč a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 14 506 Kč od datum do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se co do částky ve výši 2 104,25 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem ve výši 2 633,73 Kč, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 70,05 Kč za období od datum do datum, s úrokem ve výši 11,75% ročně z částky 14 584,34 Kč od datum do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15% ročně z částky 2 104,25 Kč od datum do zaplacení, zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 1 681,34 Kč, a to rovněž do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 14 506 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 15% ročně za období od [datum] do [datum] z částky 14 506 Kč, tj. ve výši 482,87 Kč a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 14 506 Kč od [datum] do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Žaloba se co do částky ve výši 2 104,25 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem ve výši 2 633,73 Kč, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 70,05 Kč za období od [datum] do [datum], s úrokem ve výši 11,75% ročně z částky 14 584,34 Kč od [datum] do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15% ročně z částky 2 104,25 Kč od [datum] do zaplacení, zamítá. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 1 681,34 Kč, a to rovněž do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Návrhem podaným k soudu dne datum se žalobkyně na žalovaném domáhala zaplacení částky uvedené v záhlaví tohoto rozsudku s odůvodněním, že s žalovaným uzavřela dne datum smlouvu o poskytnutí revolvingového úvěru číslo na jejímž základě poskytla žalovanému revolvingový úvěr s limitem 15 000 Kč. Nedílnou součástí smlouvy byly úvěrové podmínky. Žalovaný se smlouvou zavázal vrátit poskytnuté finanční prostředky v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 3,29 % z výše úvěrového rámce, v jednotlivých splátkách byly zahrnuty i úroky a poplatky, splatnost splátek byla sjednána na 20. den

v měsíci. Žalobkyně poskytla žalovanému celkovou částku ve výši 15 000 Kč, žalovaný na úvěr uhradil celkovou částku 494 Kč. Jelikož žalovaný své povinnosti plynoucí mu z úvěrové smlouvy neplnil a splátky řádně a včas nehradil, žalobkyně ke dni datum úvěr zesplatnila a vyzvala žalovaného k úhradě dluhu. Dluh žalovaného po započtení provedených úhrad představuje nesplacenou jistinu úvěru ve výši 14 584,34 Kč, náklady na vymáhání ve výši 900 Kč, poplatku za pojištění ve výši 131,91 Kč, smluvní pokuty ve výši 994 Kč (za prodlení s úhradou splátky) a dále úrok ve výši 27,88 % ročně v kapitalizované výši 2 633,73 Kč

(tj. úrok, který byl součástí nesplacených splátek a úrok z jistiny kapitalizovaný ode dne následujícího po zesplatnění úvěru do sepsání žaloby dne datum) a dále od datum do zaplacení. Žalobkyně dále žádala přiznat zákonný úrok z prodlení, a to v kapitalizované výši 552,92 Kč za období od 15. dne po zesplatnění úvěru z jistiny, poplatků a pokut do dne sepsání žaloby a dále od datum do zaplacení. Před podáním žaloby byl žalovaný žalobkyní marně písemně vyzývána k úhradě dlužné částky.

2. Před uzavřením smlouvy zkoumala žalobkyně úvěruschopnost žalovaného nahlédnutím do registru příjmení, NRKI, centrální evidence exekucí a insolvenčního rejstříku. Následně úvěr žalovanému poskytla po provedeném scoringu využívajícím statistický model, v rámci kterého byla posouzena příjmová a výdajová stránka a údaje poskytnuté žalovaným.

3. Žalobkyně omluvila svou neúčast na jednání a požádala, aby soud věc projednal a rozhodl v její nepřítomnosti. Z tohoto důvodu soud ve věci rozhodl v její nepřítomnosti podle

, (dále jen ).

4. Z listinných důkazů předložených žalobkyní dospěl soud k těmto skutkovým zjištěním

a z nich plynoucímu závěru o skutkovém stavu:

5. Žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne datum smlouvu o úvěru s opakovaným čerpáním číslo kterou se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr formou úvěrového rámce s limitem 15 000 Kč a žalovaný se zavázal peněžní prostředky čerpané z úvěrového rámce žalobkyni splácet v měsíčních splátkách ve výši 3,293 % z výše úvěrového rámce se splatností každého 20. dne v měsíci. Součástí každé splátky byla i úhrada sjednaného úroku z úvěru ve výši 27,88 % ročně, poplatků a ceny za sjednané pojištění úvěru. Nedílnou součástí smlouvy byly úvěrové podmínky žalobkyně – IJK121 platné od datum, z jejichž čl. 6 soud ověřil oprávnění žalobkyně úvěr zesplatnit v případě prodlení žalovaného s úhradou více než dvou splátek nebo s úhradou jedné splátky delším než tři měsíce. Z článku 7.1 úvěrových podmínek a smlouvy samotné pak soud ověřil oprávnění žalobkyně účtovat žalovanému smluvní pokutu ve výši 500 Kč za prodlení s úhradou splátky, maximálně však ve výši dlužné splátky, a oprávnění účtovat žalovanému poplatky za odeslané upomínky (měsíc vymáhání). Ze smlouvy samotné vyplývá, že žalobkyně ověřila úvěruschopnost žalovaného z tvrzené výše jeho měsíčního příjmu a výše celkového příjmu domácnosti. Úvěrovou historii žalovaného žalobkyně prověřila v dostupných registrech (úvěrová smlouva číslo úvěrové podmínky žalobkyně – IJK121, potvrzení o provedení ověření bonity klienta). Žalovaný peněžní prostředky z úvěrového rámce čerpal jednorázově ve výši 15 000 Kč dne datum. Předepsané splátky žalovaný včas a řádně nehradil, naposledy uhradil splátku dne datum (výpis čerpání, splátek a úhrad). Žalobkyně proto úvěr ke dni datum zesplatnila a žalovaného vyzvala k zaplacení celkové částky 18 221,49 Kč (výzva ke splacení celého úvěru ze dne datum včetně poštovního podacího archu ze dne datum). Celkově žalovaný vyčerpal peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč a uhradil celkovou částku 494 Kč. Po zesplatnění úvěru tak zůstal žalovaný dlužen na jistině částku 14 584,34 Kč, na poplatcích za pojištění částku 131,91 Kč, na nákladech za vymáhání částku 900 Kč a na smluvní pokutě částku 994 Kč. Dle žalobkyní předloženého výpisu čerpání, splátek a úhrad ke dni datum činil úrok z úvěru celkově částku 2 633,73 Kč a zákonný úrok z prodlení částku 552,92 Kč (výpis čerpání, splátek a úhrad). Před podáním žaloby byl žalovaný k zaplacení žalované částky vyzván upomínkou zástupce žalobkyně ve věci této ze dne datum podanou k poštovní přepravě téhož dne (předžalobní výzva k plnění ze dne datum včetně poštovního podacího archu ze dne datum).

6. Z úvěrových podmínek žalobkyně platných ke dni datum naznal soud bližší úpravu práv a povinností žalobkyně a žalovaného.

7. Z potvrzení o provedení ověření bonity klienta a karty klienta bylo zjištěno, že žalovaný je svobodný, bydlí u rodičů, nemá děti, jeho příjem činí 19 000 Kč, příjem partnera činí 15 000 Kč, a jeho splátky jiným společnostem činí 9 000 Kč. Po odečtení výdajů činil měsíční zůstatek žalovaného 10 000 Kč.

8. Z výpisu čerpání, splátek a úhrad žalovaného soud zjistil, že žalovanému byla žalobkyní poskytnuta částka 15 000 Kč a žalovaný uhradil 494 Kč.

9. Z výzvy ke splacení celého úvěru ze dne datum včetně poštovního podacího archu ze dne datum bylo zjištěno, že žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky ve výši 18 221,49 Kč do 14 dní.

10. Předžalobní výzvou k plnění ze dne datum ve spojení s poštovním podacím archem bylo zjištěno, že žalovaný byl vyzván k úhradě jeho dluhu ve výši 18 502,48 Kč.

11. Z metodiky posouzení úvěruschopnosti klienta nebyly zjištěny žádné relevantní skutečnosti.

12. Provedeným dokazováním dospěl soud k závěru, že žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši 15 000 Kč, aniž by řádně prověřila jeho úvěruschopnost. Na čerpané peněžní prostředky žalovaný uhradil 494 Kč.

13. Při právním hodnocení věci soud vycházel z následujících právních předpisů a tyto na zjištěný skutkový stav aplikoval následovně:

14. Po právní stránce soud věc posoudil následovně:

15. Dle ust. ., (dále jen „ “), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

16. Dle ust. , o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

17. Podle § 87 odst. 1 z. s. ú. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

18. Podle § 78 odst. 1 z. s. ú. poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem. Podle § 78 odst. 2 písm. b) z. s. ú. poskytovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 uchovává zejména dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, včetně údajů o spotřebiteli, které poskytl do databáze podle

§ 88 odst. 1.

19. Dle ust. § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

20. Dle ust. § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

21. Dle ust. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

22. Dle ust. se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

23. Dle ust. § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

24. Dle ust. § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

25. Dle ust. § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

26. Dle ust. , ve znění účinném od 1. 1. 2014, odpovídá výše úroku z prodlení ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

27. V rozsudku č. j. -39 ze dne 1. 4. 2015 Nejvyšší správní soud mj. konstatoval, že součástí odborné péče při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele je také posouzení rozhodujících listin a vynaložení patřičného úsilí, podloženého odborností a profesionalitou, aby byly zjištěny všechny potřebné skutečnosti v nezbytném rozsahu. Proto je nutno dovodit také požadavek na doložení tvrzení dlužníka o jeho majetkových poměrech. Samotné ničím nedoložené prohlášení spotřebitele nemůže vést k řádnému prověření jeho schopnosti splácet úvěr, neboť se jedná o situace, kdy by osoba jednající s odbornou péčí měla a mohla mít pochybnosti o pravdivosti tvrzených skutečností.Dále uvedl, že je třeba si uvědomit, že zákon o spotřebitelském úvěru klade velký důraz na ochranu spotřebitelů před neodpovědným zadlužováním, které je v současnosti závažným společenským problémem, jehož řešení patrně nelze ponechat pouze na odpovědnosti samotných dlužníků. K řešení tohoto problému tak mají věřitelé přispět tím, že budou před uzavřením úvěrových smluv pečlivě zkoumat schopnost spotřebitele úvěr splácet, a eliminovat tak možné tendence spotřebitelů zkreslovat své majetkové poměry ve snaze získat spotřebitelský úvěr, bez ohledu na předchozí uvážení o svých schopnostech jej splácet. Jedná se tedy o právní úpravu orientovanou na ochranu spotřebitele, jakožto slabší smluvní strany, která s sebou nese naopak větší zatížení povinnostmi na straně podnikatele - zde poskytovatele spotřebitelského úvěru.

28. V rozsudku sp. zn. ze dne 25. 7. 2018 Nejvyššího soudu České republiky konstatoval, že povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele (popřípadě osob na něm závislých) do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve. Proto § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru stanoví, že věřitel je povinen při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele postupovat s odbornou péčí.

29. Dle názoru soudu, v daném případě právní předchůdkyně žalobkyně nedostála povinnosti stanovené jí zákonem o spotřebitelském úvěru (ust. § 86), tedy nepostupovala s odbornou péčí při posouzení schopnosti žalovaného splácet spotřebitelský úvěr. Právní předchůdkyně žalobkyně nikterak řádně neověřila výdaje žalovaného, resp. jeho schopnost poskytnutý úvěr splácet. V tomto směru se žalobkyně spokojila pouze s tvrzeními žalovaného, a to bez toho, aby od něj požadovala alespoň výpis z jeho účtu nebo výplatní pásky. Žalovaný tvrdil, že jeho čistý příjem činí 19 000 Kč, jeho splátky jiným společnostem činí 9 000 Kč a příjem partnera činí 15 000 Kč. Výše příjmů žalovaného ověřena nebyla, výše výdajů, včetně nákladů na bydlení a vyživované osoby, zůstala rovněž zcela opomenuta. To samé platí i o příjmu partnera. Z výše uvedeného je zřejmé, že žalobkyně nemohla dostatečně posoudit schopnost žalovaného sjednaný úvěr řádně splácet, když neznala jeho finanční situaci a rozdíl mezi jeho příjmy a výdaji. Z tohoto důvodu je smlouva o revolvingovém úvěru neplatná.

30. Pokud jde o charakter neplatnosti smlouvy o úvěru uzavřené po nedostatečném posouzení úvěruschopnosti žalovaného žalobkyní, je třeba, aby k neplatnosti takové smlouvy soud přihlédl i bez návrhu, neboť porušením svých povinností zakotvených v § 86 zákona

o spotřebitelském úvěru žalobkyně nezasáhla pouze do zájmů žalovaného jako spotřebitele, nýbrž zjevně narušila veřejný pořádek, když uvedené ustanovení chrání také celou společnost (viz výše) . Na tomto závěru nemůže nic změnit ani skutečnost, že žalovaný část úvěru uhradil.

31. Na podkladě uvedených zjištění soud uzavírá, že žalobkyně jako poskytovatel úvěru nedostála odborné péče náležitě zjistit schopnost žalovaného splácet úvěr ve sjednaných splátkách, a proto je spotřebitelská smlouva, která odporuje § 580 odst. 1 o. z., neplatná; k této neplatnosti přihlédl bez návrhu (§ 588 o. z.). Převzal-li žalovaný předmět úvěru na základě neplatné smlouvy, je povinen tuto částku vrátit podle § 2991 odst. 2 o. z. jako bezdůvodné obohacení; bezdůvodné obohacení žalovaného vyčíslil soud částkou 14 506 Kč, která představuje rozdíl mezi částkou, kterou žalobkyně žalovanému poskytla (15 000 Kč), a částkou, kterou žalovaný žalobkyni vrátil (494 Kč).

32. Vzhledem ke skutečnosti, že smlouva o revolvingovém úvěru mezi žalobkyní a žalovaným nebyla platně uzavřena, nemohla být ani stanovena splatnost vrácení zaslaných peněžních prostředků, žalovaný tak byl povinen dle ust. § 1958 odst. 2 o. z. splnit dluh prvního dne poté, kdy byl o plnění věřitelem požádán. Od následujícího dne je tak žalovaný v prodlení a je povinen hradit žalobkyni úrok z prodlení dle § 1970 o. z. ve výši dle § 2 nařízení vlády

č. Jelikož žalovaný byl poprvé prokazatelně vyzván k úhradě dlužné částky výzvou ke splacení celého úvěru, která mu byla žalobkyní odeslána dne datum, uložil soud žalovanému uhradit žalobkyni vedle dlužné jistiny i zákonný úrok z prodlení z dlužné částky ve výši 482,87 Kč za období od datum, tj. ode dne následujícího po uplynutí lhůty 14 dní od soupisu výzvy žalovanému (ust. o. z.), do datum. V souladu s podanou žalobou soud kapitalizoval úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 14 506 Kč od datum do datum, kdy tento kapitalizovaný úrok činí částku ve výši 482,87 Kč, nikoli však 552,92 Kč, jak v návrhu a předloženém výpisu čerpání, splátek a úhrad mylně uvádí žalobkyně. Žalobkyni dále náleží i zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 14 506 Kč od datum do zaplacení.

33. Jelikož, jak výše uvedeno, žalobkyně neunesla důkazní břemeno, co do platného uzavření smlouvy o revolvingovém úvěru včetně sjednání v žalobě uplatněných úroků, poplatků a pokut, soudu nezbylo než žalobu co do částky ve výši 2 104,25 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem z úvěru ve výši 2 633,73 Kč, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 70,05 Kč za období od datum do datum, s úrokem z úvěru ve výši 11,75 % ročně z částky 14 584,34 Kč od datum do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % z částky 2 104,25 Kč od datum do zaplacení, částečně zamítnout.

34. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle , podle kterého má žalobkyně, která byla procesně úspěšná jen částečně, právo na poměrnou náhradu nákladů řízení. Soud proto žalobkyni přiznal nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 681,34 Kč, přičemž tato částka představuje 74,66 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 87,33 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 12,67 %). Tyto náklady řízení spočívají v zaplaceném soudním poplatku 800 Kč a v nákladech za zastoupení advokátem, které jsou tvořeny:

-) částkou 900 Kč, tj. odměnou za 3 úkony právní služby ( a vyhl. č. , advokátního tarifu (dále jen„ AT“) za úkony právní služby: převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, podání žaloby), kdy sazba mimosmluvní odměny za 1 úkon právní služby činí 300 Kč,

-) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 13 odst. 4 AT,

-) a náhradou za DPH ve výši 21 % z odměny za zastupování a z paušálních náhrad dle ve výši 252 Kč.

35. O povinnosti žalovaného zaplatit tuto náhradu k rukám zástupce žalobkyně bylo rozhodnuto dle Třídenní lhůta ke splnění obou povinností byla stanovena dle

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Mladé Boleslavi. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.