Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (2)No categories available
12 C 5/2022-58
Okresní soud v Bruntále rozhodl samosoudkyní Mgr. Hanou Rapušákovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o 46.367,43 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 46.006,24 Kč se smluvním úrokem ve výši 12,5 % ročně z částky 45.006,24 Kč od 9. 7. 2021 do zaplacení, zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 45.006,24 Kč od 9. 7. 2021 do zaplacení, kapitalizovaným úrokem ve výši 6.221,22 Kč, kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 488,01 Kč a částku 361,19 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 361,19 Kč od 23. 9. 2020 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na nákladech řízení 19.106 Kč, k rukám anonymizováno jméno příjmení, advokáta se sídlem adresa, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 46.006,24 Kč se smluvním úrokem ve výši 12,5 % ročně z částky 45.006,24 Kč od 9. 7. 2021 do zaplacení, zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 45.006,24 Kč od 9. 7. 2021 do zaplacení, kapitalizovaným úrokem ve výši 6.221,22 Kč, kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 488,01 Kč a částku 361,19 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 361,19 Kč od 23. 9. 2020 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na nákladech řízení 19.106 Kč, k rukám [anonymizováno] [jméno] [příjmení], advokáta se sídlem [adresa], a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.
1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu došlým Okresnímu soudu v Bruntále dne datum se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 46.006,24 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o úvěru číslo ze dne datum, na jejímž základě byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 50.000 Kč a částky 361,19 Kč z titulu smlouvy o běžném účtu č. bankovní účet.
2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, dlužnou částku do dne rozhodnutí soudu dobrovolně neuhradil. Soud doručoval veškeré písemnosti určené žalovanému na adresu pro doručování dle ustanovení § 46b písm. a) občanského soudního řádu (např. usnesení Ústavního soudu č. II. ÚS 1308/10). Zásilky soudu si žalovaný v místě trvalého pobytu nepřevzal.
3. Soud nařídil ve věci jednání na den datum. Žalovaný se k jednání bez omluvy nedostavil, soud proto v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 občanského soudního řádu jednal v jeho nepřítomnosti.
4. V průběhu řízení bylo prokázáno, že účastníci uzavřeli dne datum smlouvu o úvěru číslo (dále jen„ Smlouva), na jejímž základě byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 50.000 Kč. Nedílnou součástí Smlouvy tvořil Sazebník, Oznámení o úrokových sazbách, Všeobecné obchodní podmínky (dále jen„ VOP”) a Úvěrové podmínky pro fyzické osoby nepodnikatele (dále jen„ ÚP”). Žalovaný se zavázal úvěr čerpat jednorázově do datum a splatit jistinu úvěru nejpozději k datum spolu se smluvními úroky v sazbě 12,50 % ročně. Doba trvání úvěru byla stanovena na 72 měsíců, hodnota RPSN činila 14,89 %, výše měsíční splátky byla stanovena na 1.000 Kč. Žalovaný nehradil úvěr řádně, dostal se do prodlení s úhradou splátky splatné dne datum. Žalobkyně dopisem ze dne datum vyzvala žalovaného k zaplacení celé úvěrové pohledávky do datum. Žalovaný však dlužnou částku neuhradil. Celková výše pohledávky odpovídá částce 46.006,24 Kč, přičemž tato částka zahrnuje nesplacenou část jistiny úvěru ve výši 45.006,24 Kč a úvěrové poplatky ve výši 1.000 Kč (datum poplatek 500 Kč za zaslání 2. a každé další upomínky při neprovedení splátky úvěru; datum poplatek 500 Kč za zaslání 2. a každé další upomínky při neprovedení splátky úvěru). Žalobkyně dále nárokuje kapitalizovaný smluvní úrok ve výši 6.221,22 Kč vzniklý sazbou 12,5 % ročně z jistiny ode dne následujícího po dni poslední úhrady, tedy ode dne datum, do dne datum a nadále pak smluvní úrok z jistiny úvěru až do zaplacení, zákonný úrok z prodlení kapitalizovaný k datu datum v částce 488,01 Kč a zákonný úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z jistiny od datum do zaplacení. Žalovaný dluh neuhradil ani přes předžalobní upomínku zaslanou s datem datum (shodná tvrzení účastníků, žádost o poskytnutí osobního úvěru ze dne datum, smlouva o úvěru číslo ze dne datum, všeobecné obchodní podmínky, úvěrové podmínky pro fyzické osoby nepodnikatele, standardní informace o spotřebitelském úvěru, historický výpis z účtu, interní účetní doklad ze dne datum, výzva k okamžitému splacení dluhu ze dne datum, upomínka ze dne datum, předžalobní upomínka ze dne datum, podací arch)
5. Žalobkyně uváděla, že před uzavřením úvěrové smlouvy byla posouzena s odbornou péčí v souladu se zákonem č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, schopnost žalovaného splácet poskytnutý úvěr. Žalobkyně vycházela mj. z informací získaných z bankovních registrů klientských informací, stejně jako z nebankovních registrů klientských informací a informací získaných prostřednictvím zájmového sdružení právnických osob na ochranu leasingu, úvěru a dalších služeb (příjmení), dále insolvenčního rejstříku, evidence neplatných dokladů, evidence adres obecních/městských úřadů, interních registrů atd. Rovněž komplexně vyhodnotila celkovou finanční situaci žalovaného, kdy konfrontovala skutečnosti doložené žalovaným s dostupnými údaji umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele, se statistickými, demografickými a historickými daty žalovaného dostupnými v rámci skupiny žalobkyně.
6. K výzvě soudu žalobkyně doplnila, že konkrétně bylo zjištěno, že žalovaný má mimo žalobkyni další dva dluhy vyplývající ze Smlouvy o osobním úvěru ze dne datum a ze Smlouvy o kreditní splátkové kartě ze dne datum. Souhrnná měsíční splátka těchto dluhů činí částku 2.225 Kč měsíčně. Žalobkyně pak ve shora uvedených registrech ověřila, že žalovaný nebyl ke dni nahlížení do registrů po splatnosti s plněním povinností z předmětných smluv (úhradami splátek) a v prodlení nebyl ani nikdy v minulosti. U žalovaného nebyl v registrech veden žádný zvlášť negativní záznam. Žalovaný ohledně příjmů doložil čestné prohlášení ze dne datum o tom, že jeho příjem ze závislé činnosti činil 16.500 Kč. V žádosti o poskytnutí osobního úvěru žalovaný mezi svými pravidelnými měsíčními výdaji uvedl: náklady na bydlení 2.500 Kč, ostatní výdaje 500 Kč, náklady na pojištění 300 Kč. Žalobkyně pak zohledňovala ostatní výdaje, výdaje na bydlení, životní minimum a výdaje na splátky jiných úvěrů v celkové výši 11.082 Kč (ostatní výdaje a náklady na pojištění ve výši 800 Kč; výdaje na bydlení ve výši 4.647 Kč; životní minimum ve výši 3.410 Kč; závazky u jiných poskytovatelů úvěrů ve výši 2.225 Kč). Žalovaný v žádosti uvedl, že je svobodný a bezdětný. Tvrzení žalobkyně byla prokázána provedenými listinnými důkazy, kdy byl doložen výsledek aplikačního ratingu, návrh na rozhodnutí o poskytnutí osobního úvěru, periodický výpis z běžného účtu žalovaného za období od ledna rok do června rok, žádost o poskytnutí osobního úvěru ze dne datum)
7. Bylo rovněž prokázáno, že účastníci dne datum uzavřeli smlouvu o balíčku anonymizována dvě slova (dále jen„ Smlouva), jejímž předmětem byl závazek žalobkyně zřídit a vést pro žalovaného běžný účet č. bankovní účet. Nedílnou součást Smlouvy tvořily Všeobecné obchodní podmínky (dále jen„ VOP”). Žalovaný neplnil řádně podmínky Smlouvy, na účtu žalovaného byl stále evidován nepovolený debet, proto žalobkyně vyzvala žalovaného k vyrovnání debetu výzvou ze dne datum, kdy nepovolený debet činil 79,11 Kč. Úroková sazba pro nepovolený debet činila 25 % p.a. v souladu s Oznámením o úrokových sazbách. Pro další neplnění podmínek žalobkyně dopisem ze dne datum od Smlouvy odstoupila a převedla pohledávku za žalovaným na zvláštní (vnitřní) účet číslo bankovní účet. Žalovanému tuto skutečnost oznámila dopisem ze dne datum. Konečný debetní zůstatek na účtu činil 361,19 Kč. Žalovanému byla dne datum zaslána předžalobní upomínka. (shodná tvrzení účastníků, smlouva o balíčku anonymizována dvě slova ze dne datum, výpis z účtu za období datum - datum, výzva k vyrovnání nepovoleného debetu ze dne datum, oznámení o zrušení účtu a zřízení zvláštního účtu pohledávek ze dne datum, předžalobní upomínka ze dne datum, podací arch, odstoupení od smlouvy o zřízení a vedení běžného účtu ze dne datum)
8. Dle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
9. Dle ustanovení § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění platném ke dni uzavření smlouvy, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
10. Dle ustanovení § 86 odst. 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění platném ke dni uzavření smlouvy, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
11. Dle ustanovení § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění platném ke dni uzavření smlouvy, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
12. Dle ustanovení § 2662 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, smlouvou o účtu se ten, kdo vede účet, zavazuje zřídit od určité doby v určité měně účet pro jeho majitele, umožnit vložení hotovosti na účet nebo výběr hotovosti z účtu nebo provádět převody peněžních prostředků z účtu či na účet.
13. Na základě dokazováním zjištěného skutkového stavu dospěl soud k těmto právním závěrům: Účastníci uzavřeli smlouvu o úvěru podle § 2395 a následující občanského zákoníku, kterou soud posoudil v souladu se shora citovaným ustanovením zákona č. 257/2016 Sb. jako smlouvu o spotřebitelském úvěru. Smlouva měla povahu smlouvy spotřebitelské, neboť nebylo zjištěno, že by ji žalovaný uzavíral v rámci své obchodní nebo jiné podnikatelské činnosti.„ Spotřebitelským úvěrem se rozumí poskytnutí peněžních prostředků nebo odložená platba, např. ve formě úvěru, půjčky nebo koupě najaté věci, za které je spotřebitel povinen platit. Zákon se nevztahuje na půjčku poskytnutou bez úroku nebo jakékoliv úplaty, neboť v takovém případě není třeba zvláštní ochrany spotřebitele, ale vztahuje se na půjčky úplatné, které v rámci své obchodní nebo jiné podnikatelské činnosti poskytuje podnikatel (fyzická nebo právnická osoba, popř. sdružení takových osob) spotřebiteli (fyzické osobě jednající mimo oblast své podnikatelské činnosti) .” (Jiří Švestka, Jiří Spáčil, Marta Škárová, Milan Hulmák a kolektiv Občanský zákoník I, II, 2. vydání, Praha 2009, 2321 s.) Smlouvou se zavázal věřitel (žalobkyně), že dlužníkovi poskytne peněžní prostředky ve výši 50.000 Kč a dlužník (žalovaný) se zavázal poskytnuté peněžní prostředky vrátit a uhradit smluvní úroky a poplatky stanovené smlouvou. Žalovaný však porušil ujednání smlouvy o úvěru a dluh vůči žalobkyni nehradil řádně.
14. S ohledem na ustanovení § 86 zákona o spotřebitelském úvěru soud v prvé řadě zjišťoval, zda byla smlouva uzavřena platně, přičemž postupoval v souladu se stávající judikaturou, která je dle názoru soudu aktuální i po přijetí nového zákona o spotřebitelském úvěru č. 257/2016 Sb. V tomto směru se soud opírá zejména o aktuální Rozsudek Soudního dvora C -679/18 ze dne 5. 3. 2020, jakož i o usnesení Pléna Ústavního soudu Pl. ÚS 1/10 ze dne 9. 2. 2011, který se podrobně zabývá otázkou aplikace práva Evropských společenství, právě pokud jde o posuzování nepřiměřených ujednání ve spotřebitelských smlouvách, kdy dospěl k závěru, že koncepci relativní neplatnosti spotřebitelských smluv je nutné chápat jako nesouladnou nejen s evropským právem, ale i českým ústavním pořádkem. Soud tak přistupuje ke zkoumání platnosti smlouvy z úřední povinnosti. Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, čj. 1 As 30/2015-39 (prejudikatura: rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 18. 12. 2014, CA Consumer Finance proti Ingrid Bakkaus a další (C -449/13)):„ Součástí odborné péče poskytovatele úvěru dle § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení (např. potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele apod.).“
15. K samotné nutnosti zkoumat úvěruschopnost spotřebitele a způsobu tohoto posuzování je vhodné citovat z aktuální judikatury:„ ..tak nutno dospět k závěru, že formulář„ Hodnocení klienta“ vyvrací pravdivost tvrzení žalobkyně, že příjmy žalované byly ověřovány, když z tohoto formuláře jednoznačně vyplývá, že poskytovatelka úvěru vyšla z prohlášení žalované, čemuž odpovídá i skutečnost, že potvrzení o výši příjmu nebylo žalobkyní předloženo a stejně tak nedoložila žalovanou tvrzené výdaje na bydlení apod. Opřít se v tomto směru lze o rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie CA Cunsumer Finance SA v . Ingrid Bakkaus a další C – 449/13, EU: C: 2014: 2464, z nějž subjektivizace výdajů nepochybně vyplývá.“ (rozsudek Krajského soudu v Ostravě č. j. 8 Co 383/2018-66 ze dne 22. 1. 2019) Jednoznačnou povinnost prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit pak konstatuje Ústavní soud v aktuálním nálezu III. ÚS 4129/18.
16. Žalobkyně provedla šetření v dostupných veřejných i neveřejných registrech, přičemž nezjistila negativní informace k osobě žalovaného. Konkrétní tvrzené sociální a majetkové poměry žalovaného byly ověřovány pouze na straně příjmové, když žalovaný doložil čestné prohlášení o příjmu, které korespondovalo s údaji, získanými žalobkyní v rámci vedení účtu pro žalovaného. Jde-li o výdaje žalovaného, vyhodnocovala žalobkyně nejen informace poskytnuté přímo žalovaným, ale tyto následně konfrontovala jak s výstupy z celé řady registrů/databází, tak s demografickými a statistickými údaji zanesenými ve skóringovém modelu. Soud pak v tomto konkrétním případě dospěl k závěru, že při prokázaném příjmu žalovaného ve výši 16.500 Kč bylo v jeho možnostech hradit splátku ve výši 1.000 Kč měsíčně. O této skutečnosti pak vypovídá i samotný fakt, že žalovaný po dobu od datum do dne datum byl žalobkyní nastavené splátky schopen hradit. Úvěruschopnost žalovaného žalobkyně prověřila, dle názoru soudu, s odbornou péčí, soud proto dospěl k závěru, že smlouva o úvěru je z pohledu ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru platná.
17. S ohledem na shora uvedené soud uložil žalovanému uhradit žalobou uplatněný nárok ve lhůtě dle ustanovení § 160 odst. 1 občanského soudního řádu, a to včetně sjednaného smluvního úroku.
18. Rovněž nárok žalobkyně na úrok z prodlení odpovídá současné právní úpravě, tedy ustanovení § 1970 občanského zákoníku a nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ve znění platném ke dni vzniku prodlení. Žalobkyně požadovala úrok z prodlení v zákonné výši, ode dne následujícího po dni splatnosti první neuhrazené splátky, soud proto žalobnímu návrhu vyhověl i v této části.
19. Účastníci dále uzavřeli smlouvu o běžném účtu podle ustanovení § 2662 občanského zákoníku Smlouvou se zavázal věřitel, že zřídí a povede pro žalovaného – dlužníka, běžný účet. Žalovaný porušil ujednání smlouvy, s peněžními prostředky na účtu nehospodařil řádně, na účtu vznikl nepovolený debet. Žalobkyně využila svého oprávnění, účet žalovaného zrušila a veškeré závazky žalovaného učinila splatnými. Žalobkyně vyčíslila dluh žalovaného kde dni podání žaloby částkou 361,19 Kč. Soud po zjištění skutkového stavu a právním posouzení věci dospěl k závěru, že nárok žalobkyně uplatněný touto žalobou je oprávněný, proto zavázal žalovanou k úhradě dlužné částky ve lhůtě dle ustanovení § 160 odst. 1 občanského soudního řádu.
20. O nákladech řízení soud rozhodl dle § 151 odst. 2, § 142 odst. 1 občanského soudního řádu. Výzva dle ustanovení § 142a občanského soudního řádu byla žalovanému zaslána právním zástupcem žalobkyně. Náklady řízení žalobkyně v částce 19.106 Kč představuje zaplacený soudní poplatek ve výši 1.855 Kč, jehož výše byla určena dle položky 2 odst. 1 písm. c) Sazebníku soudních poplatků, náhrada hotových výdajů za 4 úkony právní služby á 300 Kč v částce 1.200 Kč stanovená dle vyhlášky č. 177/1996 Sb. (převzetí a příprava zastoupení, jednoduchá výzva k plnění, podání žaloby, účast u jednání soudu; k doplnění skutkových tvrzení soud nepřihlížel jako k dalšímu úkonu právní služby, když má za to, že tato skutková tvrzení měla být součástí řádně vypracované žaloby); odměna advokáta v souladu s ustanovením § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve výši 10.430 Kč (3,5 úkonu á 2.980 Kč); jízdné z obec do obec a zpět na jednání soudu při použití motorového vozidla tovární značka Hyundai, registrační značka, jehož průměrná spotřeba je 4,5 l benzinu v ceně 47,10 Kč, při vzdálenosti 268 km a základní náhradě za používání silničních motorových vozidel v sazbě 4,7 Kč za 1 km jízdy dle vyhlášky č. 511/2021 Sb., v aktuálním znění celkem 1.827,50 Kč; náhrada za promeškaný čas dle § 14 odst. 1 písm. a) odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb., za čas strávený cestou z obec do obec a zpět za 8 půlhodin á 100 Kč v celkové výši 800 Kč; daň z přidané hodnoty z odměny a náhrad stanovená v souladu s ustanovením § 137 odst. 3 občanského soudního řádu ve výši 2.994 Kč.
21. Jelikož žalobkyni, které byla přisouzena náhrada nákladů řízení, zastupoval v řízení advokát, je žalovaný dle ustanovení § 149 odst. 1 občanského soudního řádu povinen zaplatit tuto náhradu advokátu.
Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení, písemně, dvojmo, prostřednictvím zdejšího soudu ke Krajskému soudu v Ostravě.
Nesplní-li žalovaný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může žalobkyně podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (§ 251 o.s.ř.).