Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
10 C 204/2022-40
Okresní soud v Jeseníku rozhodl samosoudkyní Mgr. Janou Reslovou ve věci
žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o 11 280 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 1 960 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se ve zbývající části, kdy se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky 5 320 Kč
úroků z prodlení z částky 7 280 Kč za dobu od datum do zaplacení ve výši 9,75 % ročně,
kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 1 971,88 Kč,
kapitalizovaného úroku 200 Kč,
nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 651 Kč,
částky 4 000 Kč,
zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 1 960 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se ve zbývající části, kdy se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky 5 320 Kč úroků z prodlení z částky 7 280 Kč za dobu od [datum] do zaplacení ve výši 9,75 % ročně, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 1 971,88 Kč, kapitalizovaného úroku 200 Kč, nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 651 Kč, částky 4 000 Kč, zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Podanou žalobou se žalobce domáhá po žalovaném zaplacení částky 7 280 Kč a 4 000 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že právní předchůdce žalobce, společnost právnická osoba (dále i jen právní předchůdce žalobce) uzavřela s žalovaným dne datum smlouvu o úvěru, na základě které byla žalovanému v hotovosti poskytnuta jistina úvěru 8 000 Kč, kterou převzal při podpisu smlouvy. Spolu s jistinou se žalovaný zavázal uhradit příslušenství úvěru ve výši 5 520 Kč spočívající v kapitalizovaném smluvním úroku, poplatku za správu úvěru, případně poplatku za uzavření smlouvy a poplatků za hotovostní inkaso splátek. Žalovaný se zavázal úvěr splatit ve 13 splátkách po 1 040 Kč. Žalovaný uhradil 6 040 Kč, v důsledku prodlení žalovaného se splátkami vznikl věřiteli nárok i na smluvní pokutu 0,1 % za každý započatý den prodlení z dlužné částky. Ke dni datum byla část původního závodu společnosti právnická osoba převedena na společnost právnická osoba, a to v důsledku koupě části závodu. Věřitelem pohledávky za žalovaným se tak stala společnost právnická osoba Smlouvu o postoupení pohledávek ze dne datum byla pohledávka společností právnická osoba, postoupena žalobci. Celková hodnota pohledávky činila ke dni postoupení 15 096,27 Kč s příslušenstvím, žalobce ze svého rozhodnutí část z této částky neuplatňuje a požaduje po žalovaném zaplacení nesplacené jistiny 7 280 Kč, nesplacený kapitalizovaný smluvní úrok 8 Kč, nesplacený poplatek za správu úvěru 104 Kč, nesplacený poplatek za hotovostní výběr splátek 88 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1 971,88 Kč z období od prvního dne prodlení po splatnosti poslední splátky úvěru, tedy od datum, a to do datum z jistiny 7 280 Kč, dále účelně vynaložené náklady mimosoudního vymáhání spojené s uplatněním pohledávky ve výši 651 Kč a smluvní pokutu ve výši 4 000 Kč. Žalobcem požadovaný kapitalizovaný úrok 200 Kč se sestává ze shora uvedeného nesplaceného úroku 8 Kč, nesplaceného poplatku za správu úvěru 104 Kč a nesplaceného poplatku za hotovostní výběr splátek 88 Kč. Žalobce dále požaduje zákonný úrok z prodlení ode dne následujícího po účinnosti postoupení pohledávky, tedy od datum z jistiny 7 280 Kč. Pokud jde o náklady mimosoudního vymáhání spojených s uplatněním pohledávky ve výši 651 Kč, jedná se o 3 osobní návštěvy po 217 Kč na kontaktní adresa dlužníka. Pokud jde o smluvní pokutu ku prospěchu žalovaného žalobce požaduje smluvní pokutu pouze z nesplacené jistiny ve výši 7 280 Kč za období od prvního dne prodlení po splatnosti poslední splátky úvěru, tedy od datum, do datum, tedy o smluvní pokutu ve výši 4 000 Kč.
2. Na výzvu soudu žalobce uvedl, že schopnost žalovaného splácet úvěr byla ověřována právním předchůdcem žalobce na základě žalovaným vyplněné žádosti o úvěr, kde uvedl své údaje, číslo občanského průkazu, požadovanou částku úvěru, příjmy, výdaje, zaměstnání. K ověření žalovaný předložil nájemní smlouvu, oznámení o zvýšení vypláceného důchodu a čestná prohlášení. Žalovaný neměl záznam v insolvenčním rejstříku.
3. Žalovaný se ve věci vyjádřil tak, že žádá o splátkový kalendář.
4. Žalobce se z jednání omluvil a k nařízenému jednání se nedostavil, soud proto ve věci jednal a rozhodl v nepřítomnosti žalobce (§ 101 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. ).
5. Z výpovědi žalovaného soud zjistil, že tento uvedl, že nemůže zaplatit tolik peněz naráz, má invalidní důchod ve výši 10 800 Kč měsíčně, jiný příjem nemá. Za bydlení platí 10 000 Kč až 11 000 Kč měsíčně se svou přítelkyni dohromady, přispívá polovinou. Na jeho majetek byla nařízena exekuce, na tuto platí 500 Kč měsíčně. Má vyživovací povinnost k nezletilé dceři, která s nimi bydlí.
6. Z čestného prohlášení žalovaného z datum je patrno, že v tomto žalovaný prohlásil, že bydlí u přítelkyně a přispívá 2 500 Kč na bydlení, 1 000 Kč na jídlo, od března bude opět dělat sezónní práce.
7. Z části nájemní smlouvy uzavřené žalovaným jako nájemcem je patrno toliko, že byla uzavřena k bytu o výměře 63 m² v ulici ulice a číslo v obec. Není patrno, kdy byla uzavřena, na jakou dobu a kolik činila platba nájemného, ani přes výzvu soudu žalobce zbývající část nájemní smlouvy nedoložil s tím, že mu nebyla právním předchůdcem poskytnuta.
8. Z oznámení České správy sociálního zabezpečení ze dne datum je patrno, že invalidní důchod žalovaného od ledna 2018 činil 6 444 Kč měsíčně.
9. Ze zprávy České spořitelny, a. s., je patrno, že obvyklá roční úroková sazba úvěrů spotřebitelům bez sjednaného účelu v lednu 2018 ve výši 8 000 Kč na 13 měsíců činila 18,9 %.
10. Ze zprávy Komerční banky, a. s., je patrno, že roční úroková sazba úvěrů v lednu 2018 od částky 10 000 Kč činila 13,7 %.
11. Smlouva o úvěru číslo 2018 číslo, formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru a předpis splátek prokazují, že žalovaný a právní předchůdce žalobce uzavřeli smlouvu nazvanou smlouva o úvěru, s odkazem na zákon č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, na základě smlouvy právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému spotřebitelský účelový úvěr, jistina úvěru činila 8 000 Kč, která měla být zaplacena do splatnosti poslední 13 splátky, jistina byla převzata žalovaným v hotovosti, žalovaný se zavázal vrátit jistinu spolu s poplatkem za uzavření smlouvy ve výši 320 Kč, poplatkem za správu úvěru ve výši 1 760 Kč poplatkem za hotovostní výběr splátek v celkové výši 1 520 Kč, celkem tedy náklady spotřebitelského úvěru činily 5 840 Kč, celkem tak měl žalovaný zaplatit 13 840 Kč ve 13 měsíčních splátkách po 1 040 Kč, přičemž splátky byly splatné 18. dne měsíce počínaje měsícem následujícím po měsíci, ve kterém byla smlouva uzavřena. RPSN činila 189,38 % při splatnosti úvěru 13 měsíců. Dle ujednání dle čl. V. bodu 4 smlouvy se strany dohodly, že v případě prodlení dlužníka s úhradu splátek úvěru či zesplatněné jistiny je dlužník povinen uhradit věřiteli smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně níž je dlužník v prodlení.
12. Žádost o poskytnutí spotřebitelského úvěru ze dne datum prokazuje, že žalovaný uvedl při žádosti o poskytnutí úvěru, že je důchodce, pracuje na sezónní práce, je svobodný, počet výdělečně činných osob v domácností 1, bydlí v nájmu, vlastní auto, má invalidní důchod ve výši 6 444 Kč, doklad k příjmům – rozhodnutí o přiznání důchodu, průměrné měsíční výdaje bydlení 2 500 Kč, stravování 1 000 Kč, průměrné měsíční výdaje celkem 3 500 Kč, doklad k výdajům - smlouva, čestné prohlášení.
13. Z dokladu o koupi části závodu ze dne datum je patrno že část původního závodu společnosti právnická osoba byla převedena na společnost právnická osoba, a to v důsledku koupě části závodu.
14. Smlouva o postoupení pohledávek ze dne datum, potvrzení o provedení transakce právnická osoba, příloha smlouvy o postoupení pohledávek, že mezi právnická osoba a žalobcem byla uzavřena dne datum smlouva o postoupení pohledávek, na základě smlouvy došlo k postoupení pohledávky za žalovaným žalobci, v příloze smlouvy o postoupení pohledávek byla postoupená pohledávka za žalovaným identifikována mimo jiné číslem smlouvy, jménem a příjmením žalovaného, rodným číslem žalovaného a postupovanou částkou.
15. Oznámení o postoupení pohledávky ze dne datum spolu s podacím archem prokazují, že společnost právnická osoba dopisem z datum podaným k poštovní přepravě dne datum sdělila žalovanému, že pohledávka za žalovaným ze smlouvy číslo 2018 číslo byla postoupena žalobci a žalovaný byl vyzván k zaplacení dlužné částky.
16. Dopis žalobce adresovaný žalovanému ze dne datum prokazuje, že žalobce dopisem z datum sdělil žalovanému, že pohledávka za žalovaným ze smlouvy číslo 2018 číslo byla postoupena žalobci a žádal o zaplacení dlužné částky žalobci.
17. Předžalobní upomínka ze dne datum s podacím archem prokazují, že zástupce žalobce upomínkou ze dne datum podanou k poštovní přepravě dne datum vyzval žalovaného k zaplacení dlužné částky nejpozději do datum s tím, že pokud tak neučiní, může být podána žaloba.
18. Výpis úkonů mimosoudního vymáhání pohledávky žalobce ze dne datum prokazuje, že žalobce eviduje, že ve věci žalovaného ze smlouvy o úvěru číslo realizoval cestu pověřeného terénního pracovníka věřitele na kontaktní adresu dlužníka dne datum, datum, datum a datum.
19. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Žalovaný a právní předchůdce žalobce uzavřeli smlouvu nazvanou smlouva o úvěru, na základě které právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému spotřebitelský úvěr, jistina úvěru činila 8 000 Kč, byla převzata žalovaným v hotovosti, žalovaný se zavázal vrátit jistinu spolu s poplatkem za uzavření smlouvy ve výši 320 Kč, poplatkem za správu úvěru ve výši 1 760 Kč poplatkem za hotovostní výběr splátek v celkové výši 1 520 Kč, celkem tedy náklady spotřebitelského úvěru činily 5 840 Kč, celkem tak měl žalovaný zaplatit 13 840 Kč ve 13 měsíčních splátkách po 1 040 Kč, přičemž splátky byly splatné 18. dne měsíce počínaje měsícem následujícím po měsíci, ve kterém byla smlouva uzavřena. RPSN činila 189,38 % při splatnosti úvěru 13 měsíců. Dle ujednání čl. V. bodu 4 smlouvy se strany dohodly, že v případě prodlení dlužníka s úhradu splátek úvěru či zesplatněné jistiny je dlužník povinen uhradit věřiteli smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně níž je dlužník v prodlení. Ke dni datum část původního závodu právního předchůdce žalobce společnosti právnická osoba byla převedena na společnost právnická osoba v důsledku koupě části závodu. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum byla pohledávka za žalovaným postoupena žalobci, v příloze smlouvy o postoupení pohledávek byla postoupená pohledávka za žalovaným identifikována mimo jiné číslem smlouvy, jménem a příjmením žalovaného, rodným číslem žalovaného a postupovanou částkou. Oznámením o postoupení pohledávky ze dne datum společnost právnická osoba sdělila žalovanému, že pohledávka za žalovaným ze smlouvy číslo 2018 číslo byla postoupena žalobci a žalovaný byl vyzván k zaplacení dlužné částky. Dopisem ze dne datum žalobce sdělil žalovanému, že pohledávka za žalovaným ze smlouvy číslo 2018 číslo byla postoupena žalobci a žádal o zaplacení dlužné částky žalobci. Předžalobní upomínkou ze dne datum podanou k poštovní přepravě dne datum vyzval zástupce žalobce žalovaného k zaplacení dlužné částky nejpozději do datum s tím, že pokud tak neučiní, může být podána žaloba. Žalobce eviduje, že ve věci žalovaného ze smlouvy o úvěru číslo realizoval cestu pověřeného terénního pracovníka věřitele na kontaktní adresu dlužníka dne datum, datum, datum a datum. Žalobce eviduje, že žalovaný zaplatil 6 040 Kč. Před poskytnutím úvěru žalovaný uvedl v žádosti o poskytnutí úvěru, že je důchodce, pracuje na sezónní práce, je svobodný, počet výdělečně činných osob v domácností 1, bydlí v nájmu, vlastní auto, má invalidní důchod ve výši 6 444 Kč, doklad k příjmům – rozhodnutí o přiznání důchodu, průměrné měsíční výdaje bydlení 2 500 Kč, stravování 1 000 Kč, průměrné měsíční výdaje celkem 3 500 Kč, doklad k výdajům - smlouva, čestné prohlášení. Z části nájemní smlouvy předložené žalobcem je patrono toliko, že byla uzavřena žalovaným jako nájemcem k bytu o výměře 63 m² v ulici ulice a číslo v obec, není patrno, kdy byla uzavřena, na jakou dobu a kolik činila platba nájemného. Invalidní důchod žalovaného od ledna 2018 činil 6 444 Kč měsíčně. Žalovaný uvedl do čestného prohlášení ze dne datum, že bydlí u přítelkyně a přispívá 2 500 Kč na bydlení, 1 000 Kč na jídlo, od března bude opět dělat sezónní práce. Obvyklá roční úroková sazba úvěrů spotřebitelům bez sjednaného účelu u právnická osoba, v lednu 2018 ve výši 8 000 Kč na 13 měsíců činila 18,9 %, u právnická osoba, v lednu 2018 od částky 10 000 Kč činila 13,7 %.
20. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ z. s. ú.“) spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
21. Dle § 86 odst. 1, 2 z. s. ú. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
22. Podle § 87 odst. 1, 2 z. s. ú. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.
23. Dle § 588 věty první o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.
24. Podle § 2991 odst. 1, 2 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
25. Dle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.
26. V projednávané věci bylo povinností právního předchůdce žalobce před poskytnutím spotřebitelského úvěru náležitě posoudit schopnost dlužníka splácet úvěr, a to jak na straně příjmů, tak na straně výdajů. Na výzvu soudu žalobce označil k důkazu doklad o výši příjmů, a to oznámení o výplatě důchodu, ze kterého je patrno, že žalovaný v době poskytnutí úvěru měl příjem z invalidního důchodu ve výši 6 444 Kč, jiné příjmy neměl. Oproti tomu na stránce výdajů žalobce předložil k ověření výdajů nájemní smlouvu, ze které kromě toho, že žalovaný je nájemcem bytu, jiné relevantní zjištění, tj. jaká je výše platby za energie a jaké je výše dohodnutého nájemného, učinit nelze. Pokud žalovaný v čestném prohlášení uvedl, že jeho výdaje na jídlo jsou 1 000 Kč měsíčně (kdy oproti tomuto životní minimum na základní potřeby a jídlo bez nákladů na bydlení činilo ke dni uzavření smlouvy o úvěru datum částku 3 410 Kč dle zákona č. 110/2006 Sb. ), a dále výdaje na bydlení ve výši 2 500 Kč měsíčně, celkové měsíční výdaje tedy celkem 3 500 Kč, jde o částku zjevně nereálnou a nepřiměřeně nízkou a bylo na žalobci, resp. právním předchůdci žalobce, aby takto tvrzené nepřiměřeně nízké výdaje žalovaného před poskytnutím úvěru důkladně ověřil. Za takového zjištěného skutkového stavu má soud za to, že právní předchůdce žalobce neposoudil s odbornou péčí schopnost žalovaného splatit úvěr (viz nález Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18 k povinnosti obecného soudu zkoumat, zda úvěrující prověřil schopnost úvěrovaného úvěr splatit, dále rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 , o povinnosti žalobce před poskytnutím úvěru náležitě posoudit schopnost dlužníka splácet úvěr). Smlouva o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě se žalobce domáhá zaplacení shora uvedených částek, je tak absolutně neplatná dle § 588 věty první o. z. ve spojení s § 86 a § 87 z. s. ú., neboť zanedbáním náležité péče při poskytování spotřebitelského úvěru, tedy zanedbáním povinnosti zkoumat tzv. úvěruschopnost spotřebitele, byla zjevně porušena zákonná ustanovení chránící spotřebitele jako slabší smluvní stranu, čímž došlo ke zjevnému narušení veřejného pořádku, jakož i dobrých mravů. Je-li absolutně neplatná smlouva jako celek, jsou absolutně neplatná i ujednání o poplatcích a smluvní pokutě. V řízení však bylo prokázáno, že právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému peněžní prostředky ve výši 8 000 Kč, a žalovaný uhradil částku 6 040 Kč, nárok žalobce na zaplacení částky 1 960 Kč (8 000 – 6 040) tak byl posouzen jako nárok na vydání plnění z bezdůvodného obohacení a žalobce, kterému byla pohledávka za žalovanou postoupena smlouvou o postoupení pohledávek, má právo na vrácení toho, co bylo žalované plněno. Pokud se tak žalobce domáhá zaplacení částky 1 960 Kč, činí tak oprávněně a v této části soud žalobě vyhověl, ve zbývající části soud žalobu jako nedůvodnou zamítl, a to i v části za 3 osobní návštěvy žalovaného, které soud nepovažuje za účelně vynaložený náklad vymáhání pohledávky za situace, kdy žalovaný je opakovaně urgován o zaplacení dlužné částky i písemně.
27. Na základě ustanovení § 87 odst. 1 věty poslední z. s. ú. a vzhledem k závěrům rozsudku Nevyššího soudu ČR ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021 , s nimiž se soud ztotožňuje, nemá žalobce právo ani na zaplacení úroků z prodlení. Ustanovení § 87 z. s. ú. je speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení. Toto ustanovení, podle kterého je spotřebitel povinen vrátit poskytnutou jistinu úvěru v době přiměřené jeho možnostem, tak představuje určitý typ soukromoprávní sankce určené poskytovatelům úvěrů, kteří nedostatečně prověřili úvěruschopnost žadatele, spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok pouze na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, a to v nové době splatnosti, buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené, která se neodvíjí od výzvy věřitele k plnění. Nárok na zákonný úrok z prodlení podle § 1970 o. z. tak v době rozhodování soudu dán není.
28. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť převážně byl ve věci úspěšný žalovaný, svého práva na náhradu nákladů řízení se však vzdal.
29. Lhůta k plnění je stanovena podle § 160 odst. 1 v části věty před středníkem o. s. ř. o. s. ř. , když pro stanovení lhůty delší či povolení splátek nebyly shledány důvody, neboť žalovaný sice splátky požadoval, dle názoru soudu je však vzhledem k výši uložené povinnosti v možnostech žalovaného zaplatit dluh do 3 dnů od právní moci rozsudku.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě – pobočce v Olomouci, prostřednictvím Okresního soudu obec. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.