Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (2)No categories available
21 C 51/2023-37
Okresní soud v Jihlavě rozhodl samosoudkyní Mgr. Zuzanou Břízovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o 39 898,92 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 35 842,47 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 35 842,47 Kč od 9. 7. 2022 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky ve výši 3 389,51 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 214,70 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 32 962,58 Kč, s náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši 256 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 39 231,98 Kč od 7. 6. 2022 do 8. 7. 2022, s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 3 389,51 Kč od 9. 7. 2022 do zaplacení a částky 666,94 Kč, zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 35 842,47 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 35 842,47 Kč od 9. 7. 2022 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky ve výši 3 389,51 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 214,70 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 32 962,58 Kč, s náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši 256 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 39 231,98 Kč od 7. 6. 2022 do 8. 7. 2022, s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 3 389,51 Kč od 9. 7. 2022 do zaplacení a částky 666,94 Kč, zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Podanou žalobou se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 39 231,98 Kč s příslušenstvím, nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 256 Kč a smluvní pokuty ve výši 666,94 Kč. V odůvodnění žaloby žalobkyně uvedla, že její právní předchůdkyně společnost právnická osoba (dále též jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“), uzavřela se žalovanou dne datum smlouvu o úvěru číslo na částku 42 000 Kč, když finance žalované vyplatila v hotovosti při podpisu smlouvy. Částku, která jí byla poskytnuta, se žalovaná zavázala spolu s částkou ve výši 36 078 Kč splatit ve 14 měsíčních splátkách po 5 577 Kč. Tato částka je tvořena součtem úroku, poplatku za poskytnutí úvěru, nákladů na vyhodnocení úvěru a inkasního poplatku. Žalovaná svou povinnost splnila pouze zčásti, když uhradila částku 6 157,53 Kč, která byla alokována částkou ve výši 2 768,02 Kč na jistinu a 3 389,51 Kč na sjednané příslušenství pohledávky. Závazek byl ze strany právní předchůdkyně žalobkyně zesplatněn ke dni datum. V důsledku prodlení žalované právní předchůdkyni žalobkyně vzniklo právo na smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý započatý den prodlení, kterou žalobkyně požaduje ve výši 666,94 Kč za období od datum do datum. Dále žalobkyně požaduje také částku 256 Kč, představující náklady účelně vynaložené při mimosoudním vymáhání pohledávky, a to na jeden odchozí dopis v ceně 39 Kč a jednu osobní návštěvu pracovníka ve ceně 217 Kč Dílčí smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum postoupila právní předchůdkyně žalobkyně v souladu s rámcovou smlouvou ze dne datum pohledávku za žalovanou na žalobkyni. Tato skutečnost byla žalované oznámena. Za období od postoupení pohledávky žalovaná na pohledávku neuhradila ničeho. Žalovaná byla na možnost podání žaloby upozorněna ve výzvě k zaplacení učiněné zástupcem žalobkyně. Ve vyjádření ze dne datum pak žalobkyně doplnila svá tvrzení s tím, že právní předchůdkyně žalobkyně posoudila schopnost žalované splácet vyhodnocením údajů sdělených žalovanou a jejich ověřením předloženými doklady, stejně jako v insolvenčním rejstříku.
2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, ač jí byla žaloba spolu s výzvou k vyjádření se doručena do vlastních rukou postupem dle § 49 zákona č. 99/1963 Sb. , občanský soudní řád , v účinném znění (dále též jen„ o. s. ř. “) na adresu trvalého pobytu. K nařízenému jednání se žalovaná nedostavila, aniž by se omluvila. Nedostavila se ani žalobkyně, která se omluvila. Soud při splnění zákonných podmínek jednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků.
3. Z provedeného dokazování soud zjistil, že dne datum uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně s žalovanou smlouvu o úvěru číslo v níž se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalované částku 42 000 Kč a žalovaná se zavázala tuto částku vrátit a zaplatit úrok ve výši 4 043 Kč, úhradu za poskytnutí úvěru ve výši 20 580 Kč, náklady na vyhodnocení úvěru ve výši 3 895 Kč a inkasní poplatek ve výši 7 560 Kč; celkem tak byla žalovaná povinna uhradit částku 78 078 Kč ve 14 měsíčních splátkách po 5 577 Kč. První splátka byla splatná do měsíce od data podpisu smlouvy a každá následující splátka do měsíce po datu splatnosti bezprostředně předcházející splátky. Dle smlouvy měl být úvěr úročen úrokem ve výši 15 % ročně a při prodlení s úhradou plateb byla žalovaná povinna hradit smluvní pokutu ve výši 0,1 % ročně ze splatné neuhrazené částky za každý den prodlení, smluvní pokutu 500 Kč za každou upomínku a oznámení a účelně vynaložené náklady ve výši 250 Kč za upomínku. Žalovaná podpisem smlouvy potvrdila, že předmět zápůjčky jí byl vyplacen v hotovosti při podpisu smlouvy. Součástí smlouvy byl předpis splátek. Formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru obsahuje informace o smlouvě.
4. Dle žádosti o úvěr ze dne datum byla žalovaná zaměstnaná u právnická osoba anonymizována dvě slova právnická osoba, příjem byl dle žádosti doložen výpisem z bankovního účtu, pracovní smlouvou a výplatními páskami. Mezi příjmy žalovaná uvedla mzdu ve výši 19 561 Kč měsíčně a rodičovský příspěvek/výživné ve výši 5 000 Kč měsíčně. Její měsíční výdaje byly uvedeny částkou celkem 8 320 Kč, z čehož 2 000 Kč bylo v žádosti o úvěr přiřazeno na bydlení a 6 320 Kč na dopravu, jídlo a osobní náklady. Žalovaná dále uvedla, že bydlí ve vlastním bydlení, je rozvedená a má jedno vyživované dítě do 26 let. Údaje poskytnuté žalovanou byly ověřeny pracovní smlouvou, z níž vyplývá, že tato byla mezi žalovanou a jejím zaměstnavatelem uzavřena dne datum na dobu neurčitou. Dále byly údaje ověřeny výplatními páskami za listopad a prosinec 2020, když průměrný čistý příjem žalované činil za tyto měsíce 19 560,50 Kč, a výpisem z účtu č. bankovní účet. Z tohoto vyplývá, že dne datum byla na účet připsána částka 5 000 Kč, která je popsána jako„ alimenty“. Ostatní údaje z výpisu byly zakryty.
5. Dle výpisu úkonů mimosoudního vymáhání zaslala žalobkyně žalované dopis ze dne datum a dne datum pak měl vykonat pověřený terénní pracovník cestu na adresu žalované.
6. Dílčí smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum, která byla mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalobkyní uzavřena k rámcové smlouvě ze dne datum ve znění dodatku ze dne datum, došlo k postoupení pohledávky za žalovanou na žalobkyni. Žalobkyně portfolio řádně uhradila. Toto postoupení bylo žalované oznámeno dopisem postupitele ze dne datum, který byl podán k poštovní přepravě dne 23. 6. 2022; dopis současně obsahoval výzvu k úhradě dluhu ve lhůtě 10 dnů od obdržení dopisu. Postoupení bylo žalované oznámeno také dopisem ze dne 8. 7. 2022. Žalovaná dále byla dopisem ze dne 26. 7. 2022 informována o předání věci do advokátní kanceláře a opětovně vyzvána k úhradě dluhu. Předžalobní výzvou ze dne 3. 10. 2022 odeslanou dne 5. 10. 2022 vyzval právní zástupce žalobkyně žalovanou k úhradě dlužné částky ve lhůtě do 14. 10. 2022.
7. Po zhodnocení důkazů učinil soud závěr, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované v hotovosti 42 000 Kč, což žalovaná stvrdila svým podpisem. Dle nesporovaného tvrzení žalobkyně pak žalovaná uhradila 6 157,53 Kč. Další částky však neuhradila, proto byla následně vyzvána k úhradě dlužné částky. Pohledávka za žalovanou byla platně postoupena na žalobkyni.
8. Dle ustanovení § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném od 1. 1. 2021 (dále též jen„ ZoSÚ“), je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Dle § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 ZoSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Podle § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
9. Podle ustanovení § 1879 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník (dále též jen „o. z.“) věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Dle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.
10. Dle § 2991 odst. 1, 2 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zejména ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Dle ustanovení § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není narušeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.
11. Dle § 573 o. z. se má za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání, byla-li však odeslána na adresu jiného státu, pak patnáctý pracovní den po odeslání.
12. Na základě provedeného dokazování a s přihlédnutím ke shora citovaným zákonným ustanovením soud dospěl k následujícímu. Na závazkový vztah mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou je plně aplikovatelný ZoSÚ, neboť právní předchůdkyně žalobkyně žalované poskytla úvěr v rámci své podnikatelské činnosti a žalovaná při tomto právním jednání nevystupovala jako podnikatel (alespoň to nevyplývá z jejího označení v hlavičkách smluv), přičemž nebylo tvrzeno ani prokázáno, že by úvěr měl souviset s podnikatelskou činností žalované. Podmínkou platnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru je splnění povinnosti věřitele s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele úvěr splácet. Součástí odborné péče věřitele při ověřování schopnosti spotřebitele splácet úvěr je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem, ale i prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení, a to například potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele a podobně (blíže viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, č. j. 1 As 30/2015 -39, dostupný na www.nssoud.cz či rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 , dostupný na www.nsoud.cz, přičemž tam uvedené závěry jsou aplikovatelné i na současnou úpravu). Pokud žalobkyně doložila pracovní smlouvu, výplatní pásky a výpisy z bankovního účtu žalované, soud tyto považuje za nedostatečné, resp. za nedostatečně hodnocené. Dle názoru soudu právní předchůdkyně žalobkyně pochybila zejména při posouzení výdajové stránky žalované, když tato nebyla nijak ověřována, právní předchůdkyně žalobkyně se soustředila pouze na ověření příjmů. S ohledem na zakrytí údajů ve výpisu z účtu nelze ani tento použít k relevantnímu hodnocení finanční situace žalované. Právní předchůdkyně žalobkyně se tedy schopností žalované splácet poskytnutý úvěr zcela zjevně nezabývala dostatečně důkladně, neboť výše výdajů nebyla nijak blíže ověřena. Tím, že se žalobkyně k jednání nedostavila, připravila se o možnost být poučena ve smyslu § 118a odst. 1 , odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. Soud proto uzavírá, že se právní předchůdkyně žalobkyně spokojila s pouhým tvrzením žalované ohledně jejích výdajů.
13. S ohledem na výše uvedené učinil soud závěr, že právní předchůdkyně žalobkyně nesplnila řádně svoji zákonnou povinnost s odbornou péčí posoudit schopnost žalované splácet zápůjčku, a proto soud posoudil smlouvu o zápůjčce uzavřenou mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou jako neplatnou dle ustanovení § 87 ZoSÚ. I přes znění předmětného ustanovení je potřeba neplatnost považovat za absolutní, k níž soud přihlíží z úřední povinnosti, neboť smyslem ZoSÚ je implementace předpisů EU vydaných na ochranu spotřebitele. K otázce absolutní neplatnosti smlouvy odkazuje soud pro zjednodušení na rozhodnutí Soudního dvora ve věci sp. zn. C -679/18. Je-li absolutně neplatná smlouva, jsou absolutně neplatná i ujednání o smluveném úroku a poplatcích, jak vyplývají ze smlouvy.
14. Žalobkyně však soudu prokázala, že jí právní předchůdkyně žalobkyně platně postoupila svou pohledávku za žalovanou a že právní předchůdkyně žalobkyně žalované poskytla finanční prostředky v celkové výši 42 000 Kč. Žalovaná se dle tvrzení žalobkyně zavázala k úhradě celkové částky ve výši 78 078 Kč, poté měla splácet a nyní má dlužit celkem částku 39 898,92 Kč. Z nesporovaného tvrzení žalobkyně vyplývá, že žalovaná uhradila částku 6 157,53 Kč. Vzhledem k tomu, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou nebyla platně a účinně uzavřena smlouva a mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou či mezi žalobkyní a žalovanou není jiné platné smluvní ujednání, má soud za to, že se žalovaná na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatila, neboť právní předchůdkyně žalobkyně jí plnila bez právního důvodu a žalobkyně má (s ohledem na platné postoupení pohledávky) právo na vrácení toho, co žalované plnila její právní předchůdkyně. Žalovaná je proto povinna žalobkyni vydat to, oč se obohatila, resp. ve smyslu ZoSÚ vrátit poskytnutou jistinu. Žalované proto vznikla povinnost vrátit částku 35 842,47 Kč. Podle výzvy, která byla součástí dopisu o oznámení postoupení pohledávky, měla žalovaná plnit do deseti dnů od doručení výzvy. Jelikož výzva byla předána k poštovní přepravě 23. 6. 2022 a není zřejmé, kdy byla doručena, soud aplikoval domněnku doby dojití dle § 573 o. z., dle níž došlo k doručení výzvy dne 28. 6. 2022. Desátý den od doručení potom připadá na 8. 7. 2022. Žalobkyni tedy byl přiznán úrok z prodlení v požadované výši 11,75 % ročně (což je v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. ) z dosud nevrácené části bezdůvodného obohacení za dobu od 9. 7. 2022, kdy již žalovaná prokazatelně byla v prodlení, do zaplacení. Ohledně všech zbývajících žalobou uplatněných částek, včetně zbytku požadovaného příslušenství za dobu, kdy žalovaná podle závěrů soudu nebyla v prodlení, musela být žaloba jako nedůvodná zamítnuta.
15. O nákladech řízení soud rozhodl v souladu s ustanovením § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. Žalobkyně se v řízení domáhala (včetně kapitalizovaných úroků z prodlení) částky 77 600,96 Kč, úspěšná však byla pouze co do částky 39 373,19 Kč, tj. z 50,74 %; žalovaná byla úspěšná co do zamítnuté částky 38 227,77 Kč, tj. z 49,26 %. Míra úspěchu žalobkyně tudíž dosáhla pouze 1,48 %. Protože tak byl úspěch a neúspěch obou účastníků téměř shodný, rozhodl soud tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím Okresního soudu v Jihlavě. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li povinná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se oprávněný domáhat po právní moci rozsudku výkonu rozhodnutí.