Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
109 C 15/2022-98
Okresní soud v Jablonci nad Nisou rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Lucie Treglerové a přísedících Mgr. Luďka Lumnitzera a Mgr. Vladimíra Drábka ve věci
žalobce: ; celé jméno žalobce, narozený dne datum
bytem adresa, obec
zastoupený advokátem anonymizováno jméno příjmení
sídlem adresa, obec
proti
žalovanému: ; celé jméno žalovaného, narozený dne datum, IČO
sídlem adresa, obec
zastoupený advokátkou anonymizováno jméno příjmení
sídlem adresa, obec
o zaplacení 117 955 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Do částky 6 820 Kč s 15 % úrokem z prodlení ročně od 1. 9. 2022 do zaplacení se řízení zastavuje.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci 34 467 Kč s 15 % úrokem z prodlení od 1. 9. 2022 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
III. Do částky 76 668 Kč s 15 % úrokem z prodlení od 1. 9. 2022 do zaplacení se žaloba zamítá.
IV. Žalobce je povinen nahradit žalovanému poměrnou část nákladů řízení ve výši 11 108 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám advokátky anonymizováno jméno příjmení.
Odůvodnění:
<b>I. Do částky 6 820 Kč s 15 % úrokem z prodlení ročně od 1. 9. 2022 do zaplacení se řízení zastavuje.</b> <b>II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci 34 467 Kč s 15 % úrokem z prodlení od 1. 9. 2022 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>III. Do částky 76 668 Kč s 15 % úrokem z prodlení od 1. 9. 2022 do zaplacení se žaloba zamítá.</b> <b>IV. Žalobce je povinen nahradit žalovanému poměrnou část nákladů řízení ve výši 11 108 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám advokátky [anonymizováno] [jméno] [příjmení].</b>
1. Žalobou podanou dne 13. 9. 2022 a opravenou dne 16. 9. 2022 se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení 117 955 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15% ročně od 1. 9. 2022 do zaplacení. Žalobu odůvodnil tím, že mezi žalovaným jako zaměstnavatelem a žalobcem jako zaměstnancem vznikl pracovněprávní vztah na základě pracovní smlouvy uzavřené dne 1. 8. 2018. Žalobce pracoval pro žalovaného jako anonymizováno. Pracovní poměr skončil dne 15. 6. 2022 a žalovaný neuhradil žalobci mzdu za měsíce říjen 2021 až březen 2022 (6 měsíců po 12 778 Kč), dále mzdu za tři odpracované dny v červnu 2022 ve výši 1 991 Kč a nebyla mu proplacena nevyčerpaná dovolená za poslední tři roky v trvání 57 dnů ve výši celkem 39 296 Kč. Žalovaný ničeho neuhradil ani na základě předžalobní výzvy z 15. 8. 2022.
2. Ve věci byl dne 27. 9. 2022 vydán platební rozkaz, proti kterému podal žalovaný v zákonné lhůtě odpor. Potvrdil, že žalobce byl u žalovaného v pracovním poměru od 1. 8. 2018 do 15. 6. 2022, kdy účastníci uzavřeli dohodu o rozvázání pracovního poměru. Žalovaný nesouhlasil s tím, že by žalobci dlužil mzdu za říjen 2021 až březen 2022, řádně mu ji vyplatil v hotovosti, a to dle jeho požadavku, neboť žalobce neměl zřízen účet. Až mzdu za květen a červen 2022 žalovaný zaslal žalobci na účet, který mu žalobce nahlásil, zřejmě se jednalo o účet jeho manželky. Žalovaný kontrolou zjistil, že žalobci skutečně nebyla proplacena mzda za tři odpracované dny v červnu 2022 ve výši 1 991 Kč, když od 6. 6. 2022 do skončení pracovního poměru byl žalobce v pracovní neschopnosti a 46 hodin nevyčerpané dovolené ve výši 5 206 Kč. Žalovaný tedy dne 14. 10. 2022 doplatil žalobci celkem 6 820 Kč. Ve zbytku údajně neproplacené dovolené nárok žalobce neexistuje, neboť předchozí dovolenou vždy řádně čerpal.
3. Ještě před zahájením prvního jednání vzal žalobce žalobu částečně zpět do částky 6 820 Kč s úrokem z prodlení 15% ročně od 1. 9. 2022 do zaplacení zpět.
4. Podle § 96 odst. 2 o.s.ř. soud řízení částečně do částky 6 820 Kč s úrokem z prodlení 15% ročně od 1. 9. 2022 do zaplacení zastavil.
5. Před soudem žalobce nadále setrval na vyplacení mzdy za říjen 2021 až březen 2022, tedy za šest měsíců po 12 778 Kč, celkem 76 668 Kč a zbylé části neproplacené nevyčerpané dovolené v trvání 57 dnů, když ze zůstatku 58 dnů podle výplatní listin y za duben 2022 vyčerpal pouze jeden den, ve výši 34 467 Kč. Potvrdil, že mzdu dostával od počátku pracovního poměru u žalovaného v hotovosti, žádné převzetí mzdy nikdy nepodepisoval, Takto to mezi nimi fungovalo až do října 2021, ale poté až do března 2022 nedostal na mzdě ničeho. Potvrdil, že nemá zřízen žádný účet a částka 6 820 Kč mu byla zaslána na účet manželky. V době, kdy nepobíral žádnou mzdu, žil z dědictví po svém otci, který zemřel v roce rok. S bratrem prodali pozemky z dědictví asi rok poté, žalobce získal 750 000 Kč, které měl uložené doma. Výplatní listin y za duben až červen 2022 obdržel od účetní žalovaného s příjmením„ obec“ najednou s jinými dokumenty v souvislosti se skončením pracovního poměru, předtím žádnou výplatní listin u spolu se mzdou nikdy od žalovaného nedostal.
6. Žalovaný navrhl zbylou část žaloby jako nedůvodnou zamítnout. Podniká jako OSVČ v oboru anonymizováno. Potvrdil, že žalobce byl jeho zaměstnancem, pracoval jako anonymizováno. Žalovaný vždy e-mailem obdržel od účetní výplatní list žalobce a spolu s penězi mu vše předal, žalobce si nikdy výplatní list nevzal s tím, že ho to nezajímá, že ho zajímají jenom peníze. Zezačátku ještě v roce 2018 převzetí mzdy žalobce podepisoval, pak již ne. V případě, že žalovaný nebyl přítomen, nechával peníze žalobci i v kanceláři na stole a žalobce si je prostě vzal. Mzda tedy proti podpisu předávána nebyla. Žalovaný si nepamatoval, kdy a za který měsíc mzdu žalobci předával a kde mu ji předával, tvrdil, že někdy mu ji vezl i domů, ale účetní mu mzdu nepředávala. V té době, kdy byl žalobce u žalovaného zaměstnán, byl jeho jediným zaměstnancem. Žalovaný nemá zaměstnanou žádnou účetní, pracuje pro něj účetní jako OSVČ, která spravuje více firem. Čerpání dovolené řešili s žalobcem ústně nebo telefonicky, možná i přes sms, on vždy sdělil, kdy si vezme dovolenou a žalovaný počet dnů dovolené poté nahlásil účetní. Žalobce měl nárok na 20 dnů dovolené ročně. Žádný přezkoumatelný důkaz k tomu, jakým způsobem a kdy byla čerpána dovolená žalobcem k dispozici žalovaný nemá, žádný odsouhlasený dokument o vyčerpané dovolené od žalobce podepsaný také nemá. Jak je možné, že v každé výplatní pásce předložené ve spise, je uveden jiný počet nevyčerpané dovolené, to nevěděl.
7. Soud provedl dokazování kromě shodných tvrzení účastníků pracovní smlouvou z 1. 8. 2022, jejím dodatkem č. 1 z 1. 1. 2019 a dodatkem č. 2 z 1. 1. 2020, dohodou o rozvázání pracovního poměru z 15. 6. 2022, potvrzením o zaměstnání (zápočtovým listem) ze dne 15. 6. 2022, předžalobní výzvou z 11. 8. 2022, výplatními listinami za duben 2022 květen 2022 a červen 2022 předloženými žalobcem a výplatními listinami za shodné měsíce předloženými žalovaným, mzdovými listy žalobce za roky 2018 až 2022, výpisem z účtu žalovaného z 9. 6. 2022, tabulkou rozpisu čerpání dovolené žalobce, výslechem svědkyně jméno příjmení, sms komunikací mezi účastníky z června 2022, výpisem z účtu manželky žalobce za 10/ 2021 7/ 2022, CD Policie České republiky s nahrávkou ze zásahu v areálu firmy žalovaného dne 5. 6. 2023.
8. Z pracovní smlouvy, jejích dodatků, dohody o rozvázání pracovního poměru, potvrzení o zaměstnání (zápočtový list) vzal soud za prokázané a účastníky nezpochybněné, že na základě pracovní smlouvy ze dne 1. 8. 2018 vznikl mezi žalovaným (zaměstnavatelem) a žalobcem (zaměstnancem) pracovní poměr podle § 33 odst. 1 z. č. 262 /2006 Sb. v platném znění (dále jen Zákoník práce ). Pracovní poměr byl sjednán na dobu neurčitou a žalobce vykonával práci anonymizováno. Splatnost mzdy byla sjednána na 16 den po uplynutí měsíce, v němž byla práce vykonána, v hotovosti, k rukám zaměstnance. Délka pracovní doby byla stanovena na 30 hodin týdně. V pracovní smlouvě byla sjednána základní hrubá mzda 12 200 Kč, dodatkem č. 1 došlo ke zvýšení mzdy na 13 350 Kč od 1. 1. 2019 a dodatkem č. 2 došlo k dalšímu zvýšení mzdy na 14 600 Kč měsíčně od 1. 1. 2020. Všechna ostatní ustanovení původní pracovní smlouvy zůstala v platnosti. Dne 15. 6. 2022 byla mezi účastníky uzavřena dohoda o rozvázání pracovního poměru podle § 49 Zákoníku práce , pracovní poměr byl ukončen k 15. 6. 2022. Ten samý den bylo pro potřeby žalobce vypracováno potvrzení o zaměstnání, tzv. zápočtový list.
9. Z výplatních listin předložených žalobcem bylo zjištěno, že v dubnu 2022 nečerpal žádný den dovolené a zbytek jeho nevyčerpané dovolené činil 58 dnů, tedy 348 hodin (při šestihodinové pracovní směně), v květnu 2022 opět nečerpal žádný den dovolené, přesto zbytek nevyčerpané dovolené činil 46,50 dnů, tedy 279 hodin a v červnu 2022 opět nečerpal žádný den dovolené, přesto zbytek nevyčerpané dovolené činil 47 dnů, tedy 282 hodin. Průměr pro náhrady v těchto měsících byl dán částkou 114,90 Kč / hodinu. Za duben a květen 2022 měl žalobce nárok na plnou mzdu dle pracovní smlouvy ve výši 14 600 Kč hrubého a 12 778 Kč čistého. Za červen 2022 odpracoval žalobce 11 dnů, přesto ve výplatní listin ě je uvedena hrubá mzda 0, čistá mzda 2 152 Kč.
10. Z výplatních listin předložených žalovaným bylo zjištěno, že v dubnu a květnu 2022 nečerpal žalobce žádnou dovolenou, ale zbytek jeho nevyčerpané dovolené činil 9 dnů, tedy 46 hodin. Výše čisté mzdy žalobce je shodná, tedy po oba měsíce 12 778 Kč. Je zde však uvedena jiná výše průměru pro náhrady, a to 113,18 Kč. Za červen 2022 předložil žalovaný dvě výplatní listin y, a to s chybným výpočtem, kde je uveden zůstatek nevyčerpané dovolené 9 dnů, tedy 46 hodin, ale k výplatě žalobci mělo být pouze 2 152 Kč. V proběhu soudního řízení žalovaný chybu uznal, vypracoval novou výplatní listin u a žalobci doplatil ještě 6 820 Kč, která zahrnuje doplatek mzdy za červen 2022 a nevyčerpanou dovolenou ke dni skončení pracovního poměru v trvání 9 dnů (podle žalovaného). V tomto rozsahu bylo řízení částečně zastaveno.
11. Z mzdových listů žalobce za roky 2018 až 2022 soud pouze zjistil, že se jedná o počítačem zpracované dokumenty dodatečně vytištěné, případně i zpracované až v průběhu soudního dne 30. 1. 2023 a je zde vycházeno vždy z hrubé mzdy žalobce podle pracovní smlouvy a jejich dodatků. Je zde zapracován počet dnů dovolené, které žalobce nárok od uzavření pracovního poměru ke dni jeho skončení měl čerpat (rok 2018 - 8 dnů, rok 2019 20 dnů, rok 2020 – 11 dnů, rok 2021 dnů, rok 2022 – 1 den). Stejně tak tabulka čerpání dovolené zaměstnance celé jméno žalobce je z 30. 1. 2023, počítačem zpracovaná v ekonomickém systém Ježek software DUEL, nepodepsaná. Údaje o čerpané dovolené v této tabulce odpovídají údajům v mzdových listech.
12. Z sms korespondence mezi účastníky bylo zjištěno, že dne 9. 6. 2022 požadoval žalobce po žalovaném, aby určil termín předání výplaty za květen 2022, žalovaný požadoval po žalobci číslo účtu, ten reagoval tím, že účet nemá a žalovaný požadoval tedy číslo účtu manželky. Žalobce na to odpověděl:„ Pokud máš strach předat mi to osobně jako vždy, takto pošli poštou“
13. Z výpisu z účtu žalovaného z 9. 6. 2022 bylo zjištěno, že dne 9. 6. 2022 nakonec odešla z účtu žalovaného platba mzdy za květen 2022 ve výši 12 778 Kč na účet č. bankovní účet, což je účet manželky žalobce jméno příjmení a z výpisu z tohoto účtu za období 1. 10. 2021 do 31. 7. 2022 bylo zjištěno, že tato platba přišla na účet dne 10. 6. 2022 a dále na tento účet přišla dne 22. 7. 2022 původní nesprávná výše mzdy za červen 2022 ve výši 2 152 Kč. Mezi účastníky nebylo sporu, že na tento účet byl poslán i doplatek, na základě kterého došlo k částečnému zastavení řízení. V průběhu celého tohoto období nedošlo k žádnému vkladu hotovosti na tento účet.
14. Z výpovědi svědky jméno příjmení soud zjistil, že má založenu firmu s názvem právnická osoba, je jednatelkou společnosti a zároveň je její zaměstnankyní. Druhou jednatelkou je její dcera. Společnost má dva zaměstnance, resp. pracovníky na dohodu o provedení práce. Všichni pracují pro více klientů, i pro právnická osoba celé jméno žalovaného, dělají mu účetnictví již přibližně od roku 2001 nebo 2002 Pan celé jméno žalovaného na začátku měsíce vždy oznámí, zda příslušný zaměstnanec, tedy dříve i pan celé jméno žalobce odpracovali celý měsíc, kolik případně čerpali dnů dovolené, kolik dnů byli případně na nemocenské. Svědkyně má k dispozici od každého zaměstnance pana celé jméno žalovaného pracovní smlouvu s jeho pracovním úvazkem a výší hrubé mzdy. Z těchto údajů vypracovává výplatní listin y. Tyto listin y by měly být předávány zaměstnancům spolu s výplatou. Z jakého důvodu žalobce doložil soudu výplatní listin y s jinými údaji, to svědkyně nevěděla, ona sama mu je rozhodně nedávala. Potvrdila, že vypadají shodně. V roce 2022 se dovolená již nepočítá na dny, ale na hodiny, proto za rok 2022 již neodpovídá uvedený úvazek podle dnů počtu hodin. Podle záznamů věděla, že žalobce ještě čerpal nějakých 8 hodin dovolené v roce 2022. Svědkyně hlídá při vypracování mzdových listů a výplatních listin fond pracovní doby, ale u čerpání dovolené vychází z informací, které jí jsou poskytnuty ze strany pana celé jméno žalovaného. Co se týče mzdových listů, ty se zpracovávají vždy v lednu následujícího roku za rok předchozí a ukončuje se tím celý předchozí rok. Ze mzdového listu je zřejmé, kolik dovolené čerpal žalobce v daném roce, nelze však zjistit zůstatek dovolené z předchozího roku. Toto je pak zpracováno právě v dokumentu„ čerpání dovolené zaměstnanců“. Podle svědkyně byl nárok žalobce na náhradu za nevyčerpanou dovolenou již zcela uhrazen. K proplacení došlo dodatečně, byla opravena výplatní listin listina za červen 2022. Dokument o čerpání dovolené je zpracováván v ekonomickém systému a programu DUEL pana Ježka, tento program je veřejně přístupný, jsou k dispozici oficiálně demo verze ke stažení, takže je možné, aby kdokoliv se do tohoto napojil a při zadání jiných vstupů se vytvoří výplatní listin listina či jiný dokument s jinými údaji. Svědkyně při zadávání do systému vychází z údajů, které získává od pana celé jméno žalovaného. Pokyny od pana celé jméno žalovaného dostává e-mailem, nebo někdy i telefonicky, když je málo času. E-maily nemá již k dispozici, postupně je maže, neboť jich je značné množství. Takto jejich spolupráce funguje přes 20 let a nikdy nebyly žádné problémy. 90 % mezd se posílá již na bankovní účet od klientů jejich zaměstnancům, ale pan příjmení do dubna 2022 vyplácel mzdu hotově. O tom, že nedával zaměstnancům k podpisu převzetí mzdy, svědkyně nevěděla. Nikdy osobně výplatní listin y panu celé jméno žalobce nepředávala. Mohla by to učinit pouze v případě, že by k tomu měla pokyn od pana celé jméno žalovaného. Osobně na takový pokyn předávala panu celé jméno žalobce 12. 7. 2022 zápočtový list a následně poštou po opravě červnové mzdy mu odeslala evidenční list důchodového pojištění.
15. Soud provedl dokazování ještě CD s videozáznamem stát. instituce anonymizováno obec ze zásahu policejní hlídky v areálu firmy celé jméno žalovaného dne 5. 6. 2022.
16. Ze záznamu bylo zjištěno, že mezi žalobcem a žalovaným došlo dne 5. 6. 2022 ke slovní potyčce v areálu firmy celé jméno žalovaného ohledně skončení pracovního poměru. Žalovaný jako zaměstnavatel požadoval po žalobci jako svém zaměstnanci vydání služebního mobilního telefonu a dalších věcí. Žalobce ho nejprve nechtěl vydat, neustále opakoval, že chce mzdu za květen, žalovaný i policisté mu opakovali, že mzda bude ve výplatním termínu, uváděli datum 10. 6. Žalobce se stále ujišťoval, zda mu mzdu za květen skutečně vyplatí a kdy. Nakonec za přítomnosti Policie mobilní telefon vydal pod příslibem, že 10.6 mzdu za květen dostane. Na přímý dotaz žalovaného, zda žalobci ještě něco dluží, odpověděl žalobce jednoznačně, že jen mzdu za květen. Žalobce při akci na kameru a záznam působil velice klidně, nepůsobil nijak nervózně a jednoznačně se stále dokola hovořilo pouze o mzdě za květen 2022, která v té době nebyla ještě splatná. Žalobce ani na přímý dotaz žalovaného neuvedl, že by mu žalovaný dlužil mzdu za půl roku, tedy říjen 2021 až březen 2022.
17. Podle § 141 odst. 1 Zákoníku práce mzda nebo plat jsou splatné po vykonání práce, a to nejpozději v kalendářním měsíci následujícím po měsíci, ve kterém vzniklo zaměstnanci právo na mzdu nebo plat nebo některou jejich složku.
18. V daném případě byl výplatní termín sjednán v pracovní smlouvě na 16 den po uplynutí měsíce, v němž byla práce vykonána a způsob výplaty byl sjednán hotovostně. Žalobce byl zaměstnán u žalovaného od 1. 8. 2018 do 15. 6. 2022 a mezi účastníky nebylo sporu, že mzda byla žalobci vyplácena v hotovosti, a to bez jakéhokoliv potvrzení o převzetí hotovosti. Teprve mzda za květen (dne 9. 6. 2022) a červen 2022 byla ze strany žalovaného poslána na účet manželky žalobce, když žalobce nemá zřízen svůj účet. Tento systém mezi účastníky fungoval, teprve po skončení pracovního poměru začal žalobce tvrdit, že mu žalovaný nezaplatil mzdu za říjen 2021 až březen 2022, mzda za duben 2022 mu tedy v hotovosti vyplacena byla. Dopisem ze dne 11. 8. 2022 (předžalobní výzva) pak byl žalovaný teprve vyzván k zaplacení mzdy za 6 měsíců, tři odpracované dny v červnu 2022 a nevyčerpané a neproplacené dovolené za 57 dnů (následně žalovaný uznal chybu ve výpočtu a došlo k doplacení 46 hodin nevyčerpané dovolené a mzdy za tři odpracované dny v červnu 2022). Je zřejmé, že žalovaný jako zaměstnavatel, výrazně zanedbal skutečnost, že k prokázání předání mzdy v hotovosti musí mít doklad o převzetí hotovosti podepsaný zaměstnancem a toto soudu neprokázal. Na druhou stranu soud neuvěřil žalobci, zejména po shlédnutí videozáznamu, že by vykonával práci pro žalovaného šest měsíců zadarmo, bez toho, aniž by to žalovanému před Policií ČR vytknul, když se tak intenzivně a opakovaně domáhal zaplacení mzdy za květen 2022 Tomu svědčí i sms zpráva žalobce žalovanému z 9. 6. 2022„ Pokud máš strach předat mi to osobně jako vždy, takto pošli poštou“. Soud neuvěřil ani tvrzení žalobce, že po celou dobu šesti měsíců, kdy byl údajně bez mzdy, žil z dědictví po otci a dospěl k závěru, co se týče mzdy, že žalobce pouze využil skutečnosti, že žalovaný mu nepředával mzdu proti podpisu a poté, co jejich pracovněprávní vztah skončil s hádkami za účasti Policie ČR, se rozhodl získat od žalovaného další peníze.
19. Soud proto žalobu do částky 76 668 Kč (12 778 Kč x 6 měsíců) se zákonným úrokem z prodlení z této částky ve výši 15% ročně od 1. 9. 2022 do zaplacení jako nedůvodnou zamítl.
20. Podle § 222 odst. 2 , 3 Zákoníku práce zaměstnanci přísluší náhrada mzdy nebo platu za nevyčerpanou dovolenou pouze v případě skončení pracovního poměru. Jestliže vznikne zaměstnanci právo na náhradu mzdy nebo platu za nevyčerpanou dovolenou nebo její část, tato náhrada přísluší ve výši průměrného výdělku.
21. Podle § 352 ZP průměrným výdělkem zaměstnance se rozumí průměrný hrubý výdělek, nestanoví-li pracovně-právní předpisy jinak.
22. Podle § 353 odst. 1 ZP průměrný výdělek zjistí zaměstnavatel z hrubé mzdy nebo platu zúčtované zaměstnanci k výplatě v rozhodném období a z odpracované doby v rozhodném období.
23. Podle § 356 odst. 1 ZP průměrný výdělek se zjistí jako průměrný hodinový výdělek.
24. V daném případě na základě shora uvedeného existují vedle sebe výplatní listin y s různými údaji o nevyčerpané dovolené žalobce. Podle výplatních listin předložených žalobcem v dubnu 2022 nečerpal žádný den dovolené a zbytek jeho nevyčerpané dovolené činil 58 dnů, tedy 348 hodin (při šestihodinové pracovní směně), v květnu 2022 opět nečerpal žádný den dovolené, přesto zbytek nevyčerpané dovolené činil 46,50 dnů, tedy 279 hodin a v červnu 2022 opět nečerpal žádný den dovolené, přesto zbytek nevyčerpané dovolené činil 47 dnů, tedy 282 hodin. Průměr pro náhrady, tedy i pro náhradu nevyčerpané dovolené v těchto měsících byl dán částkou 114,90 Kč / hodinu. Žalobce tvrdil, že od května 2022 z 58 dnů vyčerpal pouze jeden den. Žalovaný jako zaměstnavatel nedokázal u soudu ničím prokázat, kdy, v jakých měsících a letech žalobce dovolenou čerpal, ani žádný dokument o nařízení čerpání dovolené žalobci ve smyslu § 217 a 218 Zákoníku práce . Předložil soudu pouze shora citovanou obecnou tabulku o počtu čerpaných dnů a hodin dovolené v jednotlivých letech pracovního poměru, kterou sám vypracoval. Jak bylo zjištěno z výpovědi svědkyně, tak ta hlídá při vypracování mzdových listů a výplatních listin fond pracovní doby, ale u čerpání dovolené vychází z informací, které jí jsou poskytnuty ze strany pana celé jméno žalovaného. Ze mzdového listu navíc podle svědkyně nelze zjistit zůstatek dovolené z předchozího roku. Toto je pak zpracováno právě v dokumentu„ čerpání dovolené zaměstnanců“, které zpracovává zaměstnavatel, tedy žalovaný.
25. V soudním řízení se tak vedle sebe objevily výplatní listin y za duben až červen 2022 ve stejném provedení, ale s různými údaji. Zástupkyně žalovaného v závěrečné řeči spekulovala o možnosti, že žalobce předložil odlišné pouze tři výplatní listin y, což odpovídá možnosti zdarma využít simulace v demoverzi počítačového programu DUEL pana Ježka, který používá účetní žalovaného. Pokud by jich předložil více, mohlo by být lépe sledováno čerpání dovolené žalobce.
26. Tuto možnost předložení všech výplatních listin za celé období pracovního poměru žalobce měl však i žalovaný k prokázání, že žalobce dovolenou průběžně čerpal, případně mu byla žalovaným nařízena, což neučinil.
27. Podle § 18 Zákoníku práce je-li možné právní jednání vyložit různým způsobem, použije se výklad pro zaměstnance nejpříznivější.
28. Soud proto vycházel ze skutečnosti, že žalobce (slabší strana v pracovněprávních vztazích) neměl možnost a ani neuměl využít možnost práce s počítačovým systémem DUEL k úmyslnému vytvoření odlišných výplatních listin a využít je ke své potřebě a přiklonil se k tomu, že tuto možnost mohl mít někdo z účetní kanceláře právnická osoba, který je žalobci předal. Soud proto vycházel ze skutečnosti, že ke dni skončení pracovního poměru žalobce nevyčerpal dovolenou v trvání 57 dnů, tedy 342 hodin, což při průměru pro náhrady 114,90 Kč hodinu činí původně žalovaných 39 296 Kč. Vzhledem k tomu, že po podání žaloby žalovaný žalobci doplatil za nevyčerpanou dovolenou 5 206 Kč, soud vyhověl žalobě a uložil žalovanému zaplati žalobci 34 467 Kč včetně úroku z prodlení podle § § 1968 a 1970 o. z. ve spojení s vládním nař. č. 351/2013 Sb. ve výši 15% ročně, a to od 1. 9. 2022, kdy již žalovaný byl prokazatelně v prodlení, když poslední výplata za červen 2022, ve které měla být nevyčerpaná dovolená zahrnuta, byla splatná nejpozději do 31. 7. 2022.
29. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 ve spojení s § 146 odst. 2 věta druhá o.s.ř. Ž původně žalované částky 117 955 Kč žalobce měl úspěch v částce 41 287 Kč (6 820 Kč + 34 467), tedy v 35%, žalovaný měl úspěch v částce 76 668 Kč, tedy 65%. Žalovaný má tedy nárok na náhradu poměrné části účelně vynaložených nákladů řízení ve výši 30%. Plné náklady žalovaného zahrnují podle vyhl.č. 177/1996 Sb. , advokátní tarif (dále jen AT) odměnu za pět úkonů právní pomoci (příprava a převzetí zastupování, blanketní odpor proti platebnímu rozkazu +písemné odůvodnění, jednání před soudem 25. 1. 2023, 22. 3. 2023 a 19. 5. 2023) po 5 820 Kč (§ 7 položka 5 AT), dále 5x paušální náhradu hotových výdajů po 300 Kč (§ 13 odst.4 AT). Z odměny a paušálních náhrad ve výši 30 600 Kč náleží do nákladů řízení podle § 137 odst. 3 o.s.ř. 21% DPH ve výši 6 426 Kč Celkem žalovaným vynaložené náklady řízení činí 37 026 Kč a přiznaných 30% činí 11 108 Kč.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů od doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci prostřednictvím Okresního soudu v Jablonci nad Nisou.