Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (3)No categories available
16 C 55/2023-15
Okresní soud Praha-západ rozhodl předsedou senátu JUDr. Ing. arch. Zdeňkem Blažkem jako samosoudcem ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o zaplacení částky částka s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši částka společně se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky částka za období od datum do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku částka,
a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobce.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši [částka] společně se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky [částka] za období od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobce.</b>
1. Žalobkyně se žalobou podanou dne datum u zdejšího soudu domáhala, aby jí žalovaná zaplatila výše uvedenou částku spolu s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaná je vlastníkem osobního automobilu se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 350 cm3 do 1 850 cm3, registrační značka, příjmení: anonymizováno, u něhož nebylo ode dne datum do datum uzavřeno pojištění odpovědnosti provozu vozidla (tzv. povinné ručení). Žalobkyně má proto právo podle zákona č. 168/1999 Sb. , o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, na příspěvek do garančního fondu za dobu, po kterou vozidlo bylo provozováno v rozporu se zákonem (nemělo uzavřené povinné ručení), výše příspěvku činí dle § 2 odst. 1 písm. g) vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb. , kterou se provádí zákon č. 168/1999 Sb. (dále jen„ vyhláška ministerstva financí“), částku částka za jeden den. Na tomto nároku tedy žalobkyně uplatňuje částku ve výši částka za příslušný počet dní prodlení tak, jak je shora uvedeno, a náklady na upomínání a vymáhání ve výši částka.
2. Stanovisko žalované k podané žalobě se soudu nepodařilo zjistit. Soud proto při rozhodování vycházel z tvrzení žalobkyně a z důkazů, které označila k prokázání svých tvrzení.
3. Soud ve věci rozhodl za splnění podmínek stanovených v § 115a a § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř. “), bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů. V souladu s § 157 odst. 4 o. s. ř. o. s. ř. obsahuje tento rozsudek zkrácené odůvodnění.
4. Z upomínek žalované k zaplacení zákonného příspěvku, výzvě k úhradě zákonného příspěvku
a poštovních dodejek žalované bylo zjištěno, že žalovaná byla od datum vlastníkem
a provozovatelem vozidla registrační značka, příjmení: anonymizováno. Za období od
datum do datum přitom nezaplatila nic na zákonném pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Z předžalobní výzvy pak soud zjistil, že žalovaná byla rovněž právní zástupkyní žalobkyně vyzývána před podáním žaloby k uhrazení předmětné pohledávky.
5. Soud věc posoudil podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník (dále jen „o. z.“), dále dle § 4 a § 1 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb. , o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, a dle § 2 odst. 1 písm. g) a § 2a vyhlášky ministerstva financí.
6. Následně soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Soud vzal za zjištěné, že žalovaná je vlastníkem osobního automobilu se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 350 cm3 do
1 850 cm3, pro jehož provoz nebylo sjednáno v období od datum do datum povinné pojištění odpovědnosti, přičemž v řízení nebylo zjištěno nic k tomu, že by v uvedeném období nebylo vozidlo provozováno. Žalobkyni tak jako zákonem určené oprávněné osobě vznikl vůči žalované nárok na zaplacení příspěvku do garančního fondu v souladu s § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb. , který za 72 dní, kdy vozidlo nebylo pojištěno, v sazbě částka za jeden den podle § 2 odst. 1 písm. g) vyhlášky ministerstva financí, činí celkem částka. Žalobkyni vzniklo rovněž právo na náhradu nákladů spojených s mimosoudním uplatněním tohoto nároku podle § 4 odst. 4 zákona č. 168/1999 Sb. , kterou vyhláška ministerstva financí stanovuje dle § 2a fixní částkou částka. Vzhledem k tomu, že žalovaná svému závazku nedostála a ani na základě předžalobní výzvy svůj dluh ve výši částka neuhradila, je v prodlení. Na svou obranu přitom žalovaná neuvedla nic, čím by nárok žalobkyně jakkoli zpochybnila. Soud proto I. výrokem tohoto rozsudku žalobě v plném rozsahu vyhověl. Soud žalobkyni vedle jistiny přiznal i příslušenství pohledávky spočívající v úroku z prodlení z částky částka, tj. dlužného příspěvku do garančního fondu nepojištěných, za období od datum, tj. ode dne následujícího po dni splatnosti stanoveném ve výzvě k úhradě příspěvku, do zaplacení, a to ve výši stanovené dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Třídenní lhůtu k plnění soud v I. výroku tohoto rozsudku stanovil v souladu s § 160 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř. o. s. ř.
7. O nákladech řízení soud rozhodl ve II. výroku tohoto rozsudku tak, že úspěšné žalobkyni v souladu s § 142 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. přiznal právo na jejich náhradu v plné výši. Náklady žalobkyně sestávaly jednak ze zaplaceného soudního poplatku ve výši částka a jednak z odměny advokátky, která byla tvořena částkou částka za 3 úkony právní služby po částka (převzetí a příprava zastoupení, sepis podání ve věci samé a výzva k plnění) dle § 14b odst. 1 bodu 1. vyhlášky č. 177/1996 Sb. , o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen„ advokátní tarif“), a jednak z paušální náhrady hotových výdajů ve výši částka za 3 úkony právní služby po částka podle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu. K tomu bylo dále nutno připočítat náhradu ve výši částka odpovídající 21 % DPH ze shora uvedených částek (vyjma soudního poplatku), neboť zástupkyně žalobkyně jakožto advokátka osvědčila, že je plátkyní této daně. Celkem tak náklady řízení žalobkyně činily částka. V souladu s § 160 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř. o. s. ř. soud stanovil lhůtu k plnění rovněž v trvání tří dnů. Ve smyslu § 149 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. je žalovaná povinna zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám advokátky, která žalobkyni v řízení zastupovala.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. ).
Nebude-li povinnost stanovená tímto rozsudkem splněna dobrovolně, lze se jejího výkonu domáhat podáním návrhu u soudu (§ 251 o. s. ř. o. s. ř. ) nebo za podmínek daných zvláštním zákonem (zákon č. 120/2001 Sb. ) u soudního exekutora.