Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

13 C 168/2023-15

Okresní soud v Rokycanech rozhodl samosoudcem Mgr. Markem Votavou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o zaplacení 3 365 Kč s přísl.

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 3 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 3 000 Kč ve výši 15 % ročně od 20. 1. 2023 do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Ve zbytku se žaloba zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 3 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 3 000 Kč ve výši 15 % ročně od 20. 1. 2023 do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Ve zbytku se žaloba zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Rozsudek obsahuje zkrácené odůvodnění dle

2. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení žalované částky spolu s příslušenstvím s tím, že žalovanému poskytla dne 16. 11. 2022 spotřebitelský úvěr ve výši 3 000 Kč za úrokovou sazbu ve výši 39 % ročně, který se žalovaný zavázal splatit ve lhůtě do 7 dnů, a to spolu s jednorázovým poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 188 Kč. Žalovaný však na svůj dluh ničeho neuhradil. Totožnost dlužníka byla ověřena pomocí ověřovací platby ve výši 1 Kč, kterou dlužník zaslal ze svého bankovního účtu a poskytnutou kopií občanského průkazu. Dále žalobkyně po žalovaném požadovala uhrazení smluvní pokuty ve výši 177 Kč a nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 4 871 Kč.

3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Soud proto při rozhodování vycházel z tvrzení žalobkyně a z důkazů, které označila k prokázání svých tvrzení.

4. Jelikož účastníci řízení souhlasili, aby ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání, soud ústní jednání ve věci nenařídil, neboť má zato, že věc bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů ( , ).

5. Soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci: Žalobkyně uzavřela se žalovaným Smlouvu o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě mu dne 16. 11. 2022 poskytla úvěr ve výši 3 000 Kč, který se žalovaný zavázal splatit do 7 dnů od jeho poskytnutí spolu se sjednaným úrokem ve výši 39 % ročně a jednorázovým poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 188 Kč. Roční procentní sazba nákladů poskytnutého úvěru pak byla ve smlouvě vyjádřena číselným údajem a k okamžiku uzavření smlouvy činila 3 305 %. Pro případ prodlení sjednali účastníci smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně níž je žalovaný v prodlení, maximálně ve výši ½ jistiny úvěru. V řízení nebylo zjištěno, že by žalovaný na svůj dluh cokoli uhradil, ačkoli jej žalobkyně k uhrazení dluhu opakovaně vyzývala.

6. Podle , se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

7. Podle se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem.

8. Podle právní jednání musí obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům a zákonu.

9. Ze shora uvedených listinných důkazů soud nemá za prokázané, že by mezi žalobkyní a žalovanou byla platně uzavřena smlouva o úvěru. Z předmětné smlouvy bylo zjištěno, že úrok z úvěru byl sjednán ve výši 39 % ročně a roční procentní sazba nákladů na poskytnutý úvěr představuje minimálně 3 305 %. Takové ujednání má však soud za odporující dobrým mravům a tedy neplatné dle shora uvedeného ustanovení . Ačkoli ani jiné právní předpisy výslovně nestanoví, do jaké výše lze při úvěru sjednat úroky či poplatky za jeho sjednání, nelze z toho dovozovat, že by jejich výše závisela jen na dohodě účastníků smlouvy o úvěru a nepodléhala žádnému omezení. V souladu s dobrými mravy při sjednávání úroku přitom postupuje ten věřitel, který bez ohledu na to, v jaké situaci se dlužník nachází, se spokojí s přiměřenou výší úplaty za poskytnuté peněžité prostředky a zhodnotí je běžným způsobem. Není pochyb o tom, že obecně byly a jsou peněžní prostředky poskytovány za úplatu. Je standardním postupem, že tato úplata je vyjadřována úroky se stanovenou roční úrokovou mírou. Soud v daném případě přihlédl při hodnocení smluvních podmínek ke skutečnosti, že se jednalo o půjčku krátkodobou, s termínem vrácení do sedmi dnů, pouze okrajově, když již z obsahu samotné smlouvy vyplývalo, že žalobkyně předpokládala možné prodlužování termínu vrácení poskytnutých finančních prostředků, přičemž toto prodlužování bylo spojeno s dalšími výraznými finančními náklady. Nebyl tedy důvod nesjednat delší dobu splatnosti rovnou, přičemž v takovém případě by smluvní podmínky nemusely být pro úvěrovaného tak zjevně nepřiměřené. Z obsahu spisu je zároveň zřejmé, že účastníci uzavřeli smlouvu o úvěru jako smlouvu spotřebitelskou. Smlouva spotřebitelská musí být zkoumána s ohledem na ochranu spotřebitele a rozhodovací praxi soudů vyšších stupňů. Dle judikatury Nejvyššího soudu jedná v souladu s dobrými mravy jen ten věřitel, který požaduje při uzavření smlouvy o půjčce přiměřený úrok (např. R NS sp. zn. ). Jestliže v daném období se úroková sazba u bankovních ústavů pohybovala okolo 9,6 % za jeden rok a jejich roční procentní sazba nákladů na spotřebitelské úvěry ve výši okolo 10 % (srovnej na webová adresa), tak i pokud by soud připustil, že při krátkodobé nebankovní půjčce se může jevit přiměřenou i úroková sazba 3x vyšší než ta, která je poskytována bankami, s přihlédnutím ke skutečnosti, že může jít o dlužníka, který by na bankovní produkt nedosáhl, neboť by nevyhověl požadavkům banky na svoji bonitu, je možné jako ještě případně přiměřený úrok hodnotit úrokovou sazbou ve výši do 29 % za jeden rok. Z tohoto pohledu se sjednané podmínky úvěru jeví jako naprosto nepřiměřené (nemravné). S ohledem na provedená skutková zjištění soud dospěl k závěru, že ohledně úroku i roční procentní sazby nákladů na úvěr šlo o ujednání, které je v rozporu s dobrými mravy a dospěl k závěru, že uzavřená smlouva je neplatná.

10. Vztah účastníků soud následně posoudil podle obecných ustanovení o bezdůvodném obohacení dle a násl. . Žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 3 000 Kč a žalovaný tuto skutečnost nijak nezpochybnil. Od následujícího dne měl pak poskytovatel peněžních prostředků právo tyto peněžní prostředky požadovat zpět. Žalovaný na svůj dluh ničeho neuhradil a soud proto rozhodl tak, že mu uložil zaplatit žalobkyni nesplacenou částku, a to včetně zákonného úroku z prodlení z této částky uplatněného v souladu s  , dle kterého má věřitel právo požadovat vedle plnění i úroky z prodlení ve výši specifikované ve výši stanovené , jdoucího od 20. 1. 2023 do zaplacení. Splatnost dluhu soud určil podle ustanovení , dle kterého neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Žalobkyně prokázala, že žalovaného vyzvala k vrácení přenechaných peněz (včetně všech nákladů, poplatků a sankcí, k jejichž úhradě však žalobkyni nesvědčil právní důvod) dopisem ze dne 12. 1. 2023, který byl odeslán téhož dne. Dle o. z. se má za to, že dopis je doručen třetí pracovní den po odeslání. V dopise byla žalovanému k zaplacení dluhu poskytnuta lhůta do 19. 1. 2023, žalovaný tak byl povinen vydat žalobkyni bezdůvodné obohacení nejpozději do uvedeného dne. Protože však žalovaný svou povinnost nesplnil, dostal se následujícího dne do prodlení. Lhůtu k plnění soud určil třídenní podle ustanovení

11. Pokud jde o úroky, náklady spojené s uplatněním pohledávky, poplatek za sjednání úvěru a smluvní pokutu, nezbylo, než s ohledem na uvedenou právní argumentaci, žalobu zamítnout.

12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle , , (dále jen „ ”) tak, že žádnému z účastníků jejich náhradu nepřiznal, neboť žalobkyně byla ve věci převážně neúspěšná a v případě žalovaného nebylo zjištěno, že by mu náklady řízení vznikly.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení ).

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí podáním návrhu u soudu (ustanovení ) nebo za podmínek daných zvláštním zákonem ( ) u soudního exekutora.