Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

16 C 46/2023-24

Okresní soud v Sokolově rozhodl samosoudcem Mgr. Jaroslavem Koubou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o zaplacení 15 782,50 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žaloba, na základě které se žalobkyně domáhala vůči žalovanému zaplacení částky 15 782,50 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 15 782,50 Kč od 9. 7. 2022 do zaplacení, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žaloba, na základě které se žalobkyně domáhala vůči žalovanému zaplacení částky 15 782,50 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 15 782,50 Kč od 9. 7. 2022 do zaplacení, se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou domáhala po žalované zaplacení částky 15 782,50 Kč s příslušenstvím jako nedoplatku z úvěrové smlouvy uzavřené dne datum mezi žalovaným a právní předchůdkyní žalobkyně společností právnická osoba (dále jen„ předchůdkyně žalobkyně“). Na základě uvedené smlouvy byly žalovanému poskytnuty finanční prostředky čerpané v částce 15 782,50 Kč, přičemž žalovaný se zavázal čerpané prostředky předchůdkyni žalobkyně vrátit do 8. 7. 2022. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou poskytnuté částky, neboť za trvání smlouvy neuhradil předchůdkyni žalobkyně ničeho. Pohledávka za žalovaným byla následně postoupena na žalobkyni. Žalobkyně před podáním žaloby vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky.

2. Žalovaný se k řádně doručené žalobě přes výzvu a poučení soudu nevyjádřil.

3. Soud věc projednal a po provedeném dokazování učinil následující závěr o skutkovém stavu věci:

4. Na základě úvěrové smlouvy ze dne datum byly žalovanému předchůdkyní žalobkyně poskytnuty finanční prostředky čerpané v částce 15 782,50 Kč, přičemž žalovaný se zavázal čerpané prostředky předchůdkyni žalobkyně vrátit do 8. 7. 2022. Žalobkyně před poskytnutím částky 15 782,50 Kč žalovanému nepřezkoumala schopnost žalovaného splatit poskytnuté finanční prostředky. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou poskytnuté částky, neboť za trvání smlouvy neuhradil předchůdkyni žalobkyně ničeho. Pohledávka za žalovaným byla následně postoupena na žalobkyni. Zástupce žalobkyně vyzval před podáním žaloby žalovaného k úhradě dlužné částky.

5. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu soud posoudil věc po právní stránce takto:

6. Při rozhodování soud nejprve zkoumal, zda v daném případě došlo k řádnému a platnému uzavření úvěrové smlouvy ve smyslu 395 , (dále jen „ “), která je zároveň spotřebitelským úvěrem podle , o spotřebitelském úvěru (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“), neboť byla uzavřena mezi žalobkyní jako poskytovatelem v rámci její podnikatelské činnosti a žalovaným jako spotřebitelem. Soud vycházel z rozsudku Soudního dvora EU ze dne 5. 3. 2020, sp. zn. , ve kterém soudní dvůr dospěl k závěru, že harmonizovaná unijní úprava v oblasti spotřebitelských úvěrů ukládá vnitrostátním soudům povinnost zkoumat z moci úřední, zda věřitel před uzavřením smlouvy řádně posoudil schopnost spotřebitele splácet poskytovaný úvěr. V případě porušení této povinnosti Soudní dvůr EU uvedl, že vnitrostátní soudy jsou povinny vyvodit z toho zákonem předvídané důsledky bez dalšího a že česká vnitrostátní úprava, podle níž se sankce uplatní pouze k námitce spotřebitele, je v rozporu s unijním právem spotřebitele.

7. V projednávané právní věci pak soud dospěl k závěru, že žalobkyně řádným způsobem nezkoumala a neprověřila úvěruschopnost žalovaného splácet poskytnutý spotřebitelský úvěr, neboť k prokázání této skutečnosti neoznačila ani nepředložila soudu žádný důkaz. Povinnost posoudit úvěruschopnost je objektivní, žalobkyně se nesmí bez dalšího spolehnout pouze na informace poskytnuté žalovaným. Žalobkyně tedy poskytla žalovanému spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou zákona o spotřebitelském úvěru a úvěrová smlouva je tak neplatná v souladu s ustanovením § 87 zákona o spotřebitelském úvěru ve spojení s rozsudkem Soudního dvora EU ze dne 5. 3. 2020, sp. zn. .

8. V řízení pak dále nebylo ani prokázáno, že žalobkyně poskytla žalovanému finanční prostředky ve výši 15 782,50 Kč. Žalobkyní předložený důkaz„ obsahující platební historii“ vyplacení částky 15 782,50 Kč žalovanému neprokazuje, neboť se jedná o důkaz zjevně vytvořený přímo samotnou žalobkyní (případně pořízený z jejího vlastního interního systému), nikoli důkaz pocházející například od příslušné bankovní instituce, u které má žalobkyně (resp. předchůdkyně žalobkyně) zřízen bankovní účet. Žalobkyní předložený důkaz je proto k prokázání poskytnutí částky 15 782,50 Kč žalovanému zcela nedostačující. Soud proto neposoudil vyplacení uvedené částky ani jako bezdůvodné obohacení na straně žalovaného.

9. Žalobkyně se nedostavila k jednání soudu konanému dne 18. 4. 2023 a tím zabránila možnosti být poučena soudem ve smyslu o chybějících důkazech ve vztahu k posouzení úvěruschopnosti žalovaného a poskytnutí finančních prostředků ve výši 15 782,50 Kč žalovanému a z toho vyplývajících následcích pro žalobkyni.

10. Soud s ohledem na shora uvedené žalobu v plném rozsahu zamítl.

11. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalovaný byl sice v řízení plně úspěšný, nicméně mu žádné náklady řízení nevznikly.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu v Sokolově.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.