Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
224 C 45/2023-65
Okresní soud v Kladně rozhodl soudkyně JUDr. Jitkou Sikorovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně
sídlem adresa
zastoupená advokátem Mgr. jméno příjmení
sídlem adresa
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
trvale bytem adresa žalovaného
o zaplacení částky 207 256,94 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 187 338,57 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 187 338,57 Kč od datum do zaplacení, částku 6 020,97 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 6 020,97 Kč od datum do zaplacení, částku 10 596,18 Kč, částku 456,22 Kč, částku 1 345 Kč a částku 1 500 Kč, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši 42 558,20 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 187 338,57 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 187 338,57 Kč od [datum] do zaplacení, částku 6 020,97 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 6 020,97 Kč od [datum] do zaplacení, částku 10 596,18 Kč, částku 456,22 Kč, částku 1 345 Kč a částku 1 500 Kč, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši 42 558,20 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky ve výši 207 256,94 Kč z titulu uzavřené smlouvy o úvěru. Svůj nárok žalobkyně odůvodnila tak, že mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru, na základě, které žalobkyně poskytla žalovanému částku 200 000 Kč, přičemž žalovaný se zavázal tuto částku vrátit v pravidelných měsíčních splátkách po 2 708,58 Kč včetně roční úrokové sazby ve výši 9,00 % p.a., RPSN činila 9,37 %. Žalovaný se dostal se svým závazkem do prodlení, a proto jej žalobkyně zesplatnila, přičemž ani poté žalovaný závazek neuhradil. Žalobkyně se tedy žalobou domáhá jistiny ve výši 187 338,57 Kč, obchodního úroku kapitalizovaného ke dni zesplatnění pohledávky ve výši 6 020,97 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení za období následující po prodlení žalovaného s úhradou splatné jistiny do datum ve výši 10 596,18 Kč, úroku z prodlení počítaného z dlužné částky obchodního úroku a kapitalizovaného ke dni datum ve výši 456,22 Kč a poplatku ve výši 1 200 Kč za dvě upomínky, poplatku ve výši 300 Kč za prohlášení úvěru za splatný.
2. Soud ve věci nařídil jednání, žalobkyně se prostřednictvím svého právního zástupce z jednání omluvila, žalovaný se nedostavil, neomluvil se, ve věci se nijak nevyjádřil. Soud podle § 101 odst. 3 o.s.ř. jednal v jeho nepřítomnosti.
3. Soud dospěl na základě předložených listin k následujícím skutkovým zjištěním. Ze smlouvy o úvěru ze dne datum včetně všeobecných obchodních podmínek bylo zjištěno, že žalobkyně uzavřela s žalovaným smlouvu o úvěru s pojištěním schopnosti splácet„ Expres půjčka“, podle níž se zavázala poskytnout žalovanému částku ve výši 200 000 Kč a žalovaný se zavázal tuto částku vrátit ve 108 měsíčních splátkách po 2 708,58 Kč počínaje od datum. Strany dále sjednaly poplatek za prohlášení úvěru za ihned splatný ve výši 300 Kč a poplatek za upomínku ve výši 600 Kč. V případě prodlení s jakýmkoli závazkem žalovaného strany sjednali možnost žalobkyně prohlásit veškeré dluhy za splatné a požadovat jejich zaplacení.
4. Z oznámení ze dne datum, včetně poštovního podacího archu, soud zjistil, že žalobkyně prohlásila úvěr za splatný k datum.
5. Z karty klienta a potvrzení o příjmu bylo zjištěno, že žalobkyně posuzovala schopnost žalovaného splácet úvěr. příjmení příjem žalovaného činil 22 740 Kč měsíčně, vyživovací povinnosti žádné neměl.
6. Z výpisu z úvěrového účtu č. bankovní účet a běžného účtu žalovaného bylo zjištěno, že žalovaný čerpal převodem na účet částku ve výši 200 000 Kč.
7. Z předžalobní výzvy ze dne datum včetně podacího archu bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovaného k uhrazení dluhu.
8. Po zhodnocení předložených listin dospěl soud k následujícímu skutkovému závěru. Žalobkyně dne datum uzavřela s žalovaným smlouvu, podle níž se zavázala poskytnout žalovanému částku ve výši 200 000 Kč a žalovaný se zavázal tuto částku vrátit ve 108 měsíčních splátkách po 2 708,58 Kč počínaje od datum, včetně smluveného úroku ve výši 9 % p.a. Žalovaný se dále zavázal uhradit částku ve výši 600 Kč za každou upomínku a částku 300 Kč za prohlášení úvěru za splatný. Žalovaný úvěr čerpal, přičemž následně se dostal do prodlení s úhradou splátek a žalobkyně prohlásila k datum celý úvěr za splatný. Dne datum žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dluhu.
9. Soud posoudil věc po právní stránce následujícím způsobem. Na danou věc aplikoval zák. č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen„ o. z.“) a zák. č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru (dále jen„ SpÚ“), ve znění k datu právního jednání.
10. Podle ust. § 2 odst. 1 SpÚ spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
11. Podle ust. § 122 odst. 1 až 4 SpÚ věřitel může pro případ prodlení spotřebitele s plněním dluhu vyplývajícího ze smlouvy o spotřebitelském úvěru sjednat pouze a) právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele; pokud byla ujednána náhrada vyšší, považuje se v této části za smluvní pokutu, b) úroky z prodlení, jejichž výše nesmí přesáhnout výši stanovenou právním předpisem upravujícím úroky z prodlení, nebo c) smluvní pokutu. Uplatněná smluvní pokuta nesmí přesáhnout 0,1 % denně z částky, ohledně níž je spotřebitel v prodlení, je-li spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy. Omezení podle věty první se neuplatní na souhrn smluvních pokut uplatněných do okamžiku, kdy se úvěr stane v důsledku prodlení spotřebitele splatným, pokud je tento souhrn pokut v kalendářním roce, v němž nebo v jehož části byl spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy, nižší než 3 000 Kč a pokud výše smluvních pokut zahrnutých v tomto souhrnu uplatněných ve vztahu k prodlení s každou jednotlivou splátkou spotřebitelského úvěru činí nejvýše 500 Kč. Souhrn výše všech uplatněných smluvních pokut nesmí přesáhnout součin čísla 0,5 a celkové výše spotřebitelského úvěru, nejvýše však 200 000 Kč. U dluhu ze spotřebitelského úvěru, s jehož plněním je spotřebitel v prodlení delším než 90 dnů, vzniká věřiteli právo pouze na úrok, který odpovídá úroku určenému zápůjční úrokovou sazbou ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů, nebyl-li sjednán úrok nižší.
12. Podle čl. II zák. č. 257/2016 Sb. dostal-li se dlužník do prodlení s plněním povinností vyplývajících ze smlouvy o odložené platbě, peněžité zápůjčce, úvěru nebo obdobné finanční službě po dni nabytí účinnosti tohoto zákona, použije se namísto příslušných ustanovení smlouvy, pokud jsou v rozporu s § 122 odst. 4 nebo 5 zákona č. 257/2016 Sb. , ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, § 122 odst. 4 nebo 5 zákona č. 257/2016 Sb. , ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, i když byla smlouva uzavřena přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
13. Podle ust. § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
14. Podle ust. § 2399 o. z. úvěrovaný může vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků.
15. Podle ust. § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením (číslo Sb.); neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
16. Z hlediska právního hodnocení má soud za to, že dohoda žalobkyně a žalovaného je smlouvou o úvěru podle ust. §2395 a násl. o. z., přičemž s ohledem na skutečnost, že žalovaný v daném právním jednání vystupoval jako spotřebitel (§419 o. z.) a žalobkyně jako podnikatel, tedy osoba vykonávající samostatnou výdělečnou činnost spočívající v poskytování půjček (§ 420 o. z.), na věc aplikoval také příslušná ustanovení o spotřebitelském úvěru. Bylo prokázáno, že žalovaný úvěrový rámec vyčerpal v plné výši, ovšem naopak prokázáno nebylo, že by žalovaný čehokoli uhradil na splátkách. Žalobkyně dostatečně posoudila schopnost žalovaného splácet poskytnutý spotřebitelský úvěr. Na smluvním základě tak žalobkyně oprávněně prohlásila úvěr za splatný a požadovala po žalovaném uhrazení jistiny a kapitalizovaného příslušenství. Povinnost k úhradě poplatku za upomínky a oznámení o splatnosti taktéž plyne co do důvodu i výše ze smluvních ustanovení. V řízení má soud tedy za prokázané, že závazky žalovaného vůči žalobkyni platně vznikly a dospěly, přičemž žalovaný v řízení zánik těchto závazků netvrdil, ani v řízení tato skutečnost nevyšla najevo. Proto soud uložil žalovanému povinnost dluh žalobkyni uhradit.
17. Odůvodněný je také nárok na příslušenství pohledávky dle § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb, neboť žalovaný se dostal do prodlení s peněžitým plněním v rámci jednotlivých splátek a od datum se dostal do prodlení s celou nesplacenou jistinou včetně příslušenství. V případě úvěrového dluhu dále platí, že žalovaný je po dobu prodlení povinen k úhradě nejen úroku z prodlení, ale taktéž smluvního úroku, který je nárokován v zákonné výši dle ust. § 122 odst. 4 SpÚ.
18. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle ustanovení § 151 odst. 1 ve spojení s ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. , podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. V dané věci měla plný úspěch žalobkyně, a proto soud tomuto účastníkovi přiznal náhradu nákladů řízení ve výši 42 558,20 Kč Tyto náklady řízení se sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 8 291 Kč, z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a §7 vyhlášky č. 177/1996 Sb. , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 207 256,94 Kč sestávající z částky 9 140 Kč za tři úkony právní služby dle §11 a.t. (převzetí a příprava věci, výzva k plnění, podání ve věci samé) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z odměny a náhrad ve výši 5 947,20 Kč, neboť advokát v době provedení úkonů byl plátcem této daně. Jejich zaplacení žalovanému uložil ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku podle § 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. , k rukám zástupce žalobkyně dle § 149 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř.
Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím zdejšího soudu.
Nebude-li povinnost stanovená tímto rozhodnutím splněna dobrovolně, lze navrhnout výkon rozhodnutí (exekuci).