Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

7 C 57/2023-27

Okresní soud ve obec rozhodl soudkyní JUDr. Marií Rychtářovou ve věci

žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

bytem adresa žalovaného

o zaplacení 30 000 Kč se smluvní pokutou a s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatil žalobci částku 30 000 Kč s úrokem ve výši 1 099,90 Kč

a s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně jdoucím z této částky od datum do zaplacení a smluvní pokutu ve výši 15 000 Kč, to vše do vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba, aby žalovaný zaplatil žalobci úrok ve výši 15 090,57 Kč a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 900 Kč, se zamítá.

III. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému k rukám jeho zástupce Mgr. jméno příjmení

na náhradě nákladů řízení částku 1 746 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatil žalobci částku 30 000 Kč s úrokem ve výši 1 099,90 Kč a s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně jdoucím z této částky od [datum] do zaplacení a smluvní pokutu ve výši 15 000 Kč, to vše do vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba, aby žalovaný zaplatil žalobci úrok ve výši 15 090,57 Kč a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 900 Kč, se zamítá. III. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému k rukám jeho zástupce Mgr. [jméno] [příjmení] na náhradě nákladů řízení částku 1 746 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se svou žalobou domáhá na žalovaném zaplacení předmětné částky s tvrzením, že se žalovaným uzavřel dne datum Smlouvu o spotřebitelském úvěru – anonymizována dvě slova číslo (dále též jen„ Smlouva“), na jejímž základě poskytl žalovanému peněžní prostředky ve výši 30 000 Kč, a to bezhotovostním převodem na účet žalovaného. Žalovaný se zavázal splácet poskytnutý úvěr vč. úroku za půjčené peněžní prostředky v 30 pravidelných měsíčních splátkách po 2 992 Kč vždy k 2. dni příslušného kalendářního měsíce, počínaje dnem datum. Žalobce tvrdil, že žalovaný však neuhradil ničeho. Počínaje splátkou splatnou ke dni datum tak neplnil svou povinnost hradit splátky řádně a včas a dostal se tak dnem datum do prodlení s úhradou splátek. Žalobce proto žalovaného upomínkou ze dne datum vyzval k úhradě dlužné částky v dodatečné lhůtě. Žalovaný však ani na základě dané výzvy ničeho nezaplatil,

a proto žalobce úvěr ke dni datum zesplatnil. Po žalovaném tak požaduje zaplatit dlužnou jistinu úvěru ve výši 30 000 Kč, a dále úrok, který kapitalizoval na částku 16 190,47 Kč (ve výši 111,33 % ročně z částky 30 000 Kč od datum do datum) a náklady spojené s uplatněním pohledávky v celkové výši 900 Kč (za 2 odeslané upomínky po 450 Kč). Rovněž se po žalovaném domáhá zaplacení smluvní pokuty v celkové výši 15 000 Kč, když se jedná

o jednorázovou smluvní pokutu dle čl. VI. odst. 3a Smluvních podmínek ve výši 499 Kč a dále smluvní pokutu dle čl. VI. odst. 1 Smluvních podmínek ve výši 0,1 % denně z částky 30 000 Kč od datum do datum (do dne sepsání žaloby) ve výši 16 590 Kč Smluvní pokutu však požaduje pouze ve výši 15 000 Kč. Ve vztahu k posouzení úvěruschopnosti žalovaného žalobce uvedl, že před uzavřením Smlouvy s odbornou péčí řádně posoudil schopnost žalovaného úvěr splácet, když údaje zjištěné od žalovaného ověřoval (měl k dispozici výplatní pásku a výpis z jeho účtu) a rovněž provedl lustraci žalovaného v dostupných registrech (centrální evidence exekucí

a centrální registr dlužníků CCB). Žalovaný taktéž prohlásil, že proti němu není aktuálně vedeno insolvenční řízení, ani exekuční řízení či výkon rozhodnutí s tím, že ani zahájení takového řízení nehrozí.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Po provedeném dokazování má soud ze Smlouvy o spotřebitelském úvěru anonymizována dvě slova

číslo ze dne datum (dále též jen„ Smlouva“) za prokázané, že na základě této Smlouvy se žalobce zavázal žalovanému poskytnout finanční prostředky ve výši 30 000 Kč s tím,

že žalovaný se je zavázal splatit společně se sjednaným úrokem ve výši 111,33 % ročně, tedy částku v celkové výši 89 760 Kč v pravidelných 30ti měsíčních splátkách po 2 992 Kč. První splátka byla splatná dne datum a každá další splátka vždy do 1 měsíce ode dne splatnosti předchozí splátky. Jak měl žalovaný úvěr postupně splácet a na úhradu jakých složek dlužné částky měly být jednotlivé platby zužitkovány, vyplývá ze Splátkového kalendáře. Shora uvedené parametry úvěru vyplývají rovněž i z Formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru. Ze Smluvních podmínek ke Smlouvě o spotřebitelském úvěru anonymizována dvě slova soud zjistil, že v případě prodlení s úhradou jakékoli splátky je žalovaný povinen uhradit účelně vynaložené náklady vzniklé v souvislosti s prodlením, a to jednak poplatek za upomínku – za odeslání upomínky ve výši 450 Kč (čl. VI. odst. 2 písm. a) a dále smluvní pokutu – v případě prodlení s úhradou pravidelné měsíční splátky ve výši 490 Kč a v případě neuhrazení dlužné částky ani v dodatečné lhůtě ve výši 0,1 % denně z částky, s níž je v prodlení (čl. VI. odst. 2 písm. a) a odst. 3 písm.) a rovněž zákonné úroky z prodlení (čl. VI. odst. 3 písm. b). Skutečnost, že částka ve výši 30 000 Kč od žalobce byla dne datum připsána na účet č. bankovní účet, se podává z Potvrzení o provedení tuzemské odchozí úhrady. příjmení shora uvedeného účtu je žalovaný, což soud zjistil ze sdělení právnická osoba ze dne datum. Z výpisu ze shora uvedeného běžného účtu se podává, že v září žalovaný obdržel od právnická osoba s. r. o. mzdu ve výši 14 506 Kč. Z daného výpisu je dále zřejmý počáteční zůstatek

ke dni datum ve výši 189,77 Kč a konečný zůstatek ke dni datum ve výši 14 902, 13 Kč. Výši příjmu žalovaného měl žalobce doloženou rovněž i výplatní páskou za srpen 2020. Výše jednotlivých závazků žalovaného a rovněž i výše jeho splátek vyplývá z Úvěrové zprávy

anonymizováno. Skutečnost, že proti žalovanému nebylo ke dni sjednání Smlouvy vedeno žádné exekuční řízení, se podává z Lustrace v Centrální evidenci exekucí ze dne datum. K úhradě první splátky (splatné dne datum), resp. k úhradě dlužných splátek byl žalovaný žalobcem opakovaně upomínán s tím, že mu k její úhradě byla poskytnuta dodatečná lhůta 30 dnů, což soud zjistil z Upomínky č. I ze dne datum, z Upomínky č. II ze dne datum

a z Upomínky č. III ze dne datum. Vzhledem k tomu, že žalovaný danou splátku neuhradil ani ve shora uvedené dodatečné lhůtě, žalobce úvěr ke dni datum zesplatnil, což vyplynulo z přípisu ze dne datum. Z y označené jako„ Výzva k plnění dle ustanovení před podáním návrhu na zahájení řízení“ soud zjistil, že žalobce žalovaného dne

datum vyzval k úhradě dlužné částky nejpozději do 14ti kalendářních dnů s tím, že pro případ nečinnosti byl žalovaný upozorněn, že dlužná částka bude vymáhána soudní cestou. Skutečnost, že shora uvedená byla žalovanému fakticky odeslána, se podává z Podacího archu České pošty s. p. ze dne datum. Negativně vymezené tvrzení žalobce, že předmětná částka nebyla uhrazena, ze strany žalovaného konkrétními důkazy vyvráceno nebylo, a proto soud při svém rozhodování z této skutečnosti vycházel.

4. V právní rovině soud konstatuje, že žalobce a žalovaný uzavřeli řádnou smlouvu o úvěru ve smyslu a násl. z. č. , , v účinném znění (dále jen „o. z.“) ve spojení s  z. č. , o spotřebitelském úvěru, v účinném znění (dále jen“ zákon o spotřebitelském úvěru”).

5. Dle § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

6. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

7. Podle § 1813 o. z. se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkam přiměřenousti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem.

8. Dle § 1815 o. z. k nepřiměřeným ujednáním se nepřihlíží, ledaže se jej spotřebitel dovolá.

9. Podle § 86 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

10. Dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

11. Předně soud uvádí, že předmětná Smlouva byla uzavřena za účinnosti , o spotřebitelském úvěru, který v ustanovení stanoví povinnost poskytovatele před uzavřením smlouvy o poskytnutí úvěru posoudit úvěruschopnost spotřebitele. Poskytovatel je pak oprávněn poskytnout spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli úvěr v rozporu s ust. větou druhou, je smlouva neplatná. Případné porušení shora uvedené povinnosti zakotvené v ust. zákona o spotřebitelském úvěru má za následek absolutní neplatnost smlouvy (srov. rozsudek Soudního dvora EU druhého senátu ze dne 5. 3. 2020 ve věci C -679/18, který dovodil povinnost národních soudů zkoumat podmínky smlouvy o spotřebitelském úvěru z úřední povinnosti, aniž by námitku neplatnosti vznesl spotřebitel).

12. Ve skutkové rovině se proto soud na úvod zabýval otázkou, jak žalobce postupoval při posouzení schopnosti žalovaného úvěr splácet.

13. Posouzení úvěruschopnosti spotřebitele je komplexní proces, při němž věřitel vychází z řady různých údajů. Věřitel vychází především z informací dodaných spotřebitelem, avšak věřitel se s takto získanými informacemi od spotřebitele nemůže bez dalšího spokojit a brát je jako fakt. Je povinen je s odbornou péčí vyhodnotit a důkladně je prověřit. Věřitel musí vycházet i z jiných zdrojů (údaje, které jsou mu známy z jeho vlastní činnosti) a údaje a tvrzení spotřebitele ověřit. Odborná péče věřitel zahrnuje i to, že nevychází ze statisticky zprůměrovaných údajů, ale vždy bere v potaz konkrétní situaci žadatele o úvěr. V dané věci z provedeného dokazování vyšlo najevo, že žalobce při posouzení úvěruschopnosti žalovaného vycházel jednak z žalovaným poskytnutých údajů a dále z informací dostupných z interních zdrojů a rovněž z externích databází. Žalobce si rovněž k posouzení úvěruschopnosti vyžádal od žalovaného potvrzení o výši příjmu a výpis z jeho účtu. Součástí odborné péče poskytovatele úvěru je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření těchto tvrzení, a to např. potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ČR ze dne 1. 4. 2015 č. j.

-39). Za této situace, kdy žalobce vyšel nejen z informací získaných z externích zdrojů, ale i z objektivně doložených osobních poměrů žalovaného, kdy si vyžádal potvrzení zaměstnavatele o výši příjmu a hodnotil pohyby na účtu žalovaného, soud dospěl k závěru, že žalobce při posouzení schopnosti žalovaného úvěr splácet dostál povinnosti stanovené zákonem postupovat s odbornou péčí (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 25. 7. 2018 sp. zn.

a ze dne 20. 3. 2019 sp. zn. ). Vzhledem ke shora uvedenému soud uzavírá, že žalobce řádně provedl posouzení úvěruschopnosti žalovaného, neboť toto posouzení neproběhlo pouze formálně, avšak na základě náležitých a dostatečných podkladů. Důsledkem tohoto postupu (správného, objektivního, s odbornou péčí posouzení úvěruschopnosti) je pak ta skutečnost, že předmětná Smlouva neodporuje ust. § 580 odst. 1 o. z., a proto je platná.

14. Následně se soud zabýval výší sjednaných úroků. Ve vztahu ke sjednanému úroku ve Smlouvě soud podotýká, že v rámci předmětného smluvního typu je možné, aby byly úroky sjednány, a to v pevné či procentuální výši. Úroky z úvěru tak byly sjednány v souladu s ust. § 2395 odst. 1 o. z. Žalobce a žalovaný ve Smlouvě sjednali úrok v procentuální výši, a to ve výši 111,33 % ročně. Tyto úroky byly sjednány jasným a srozumitelným způsobem, a proto nejde o zakázané ujednání dle ust. § 1813 věta prvá o. z., ke kterému se dle § 1815 o. z. nepřihlíží. Toto ujednání však soud dále posuzoval z pohledu dobrých mravů. V souladu s dobrými mravy je takové ujednání věřitele, které se při peněžité půjče spokojí s přiměřenou výší úplaty za užívání poskytnuté jistiny. Nepřiměřenou a tedy odporující dobrým mravům je zpravidla taková výše úroku, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednávání obvyklou, stanovenou s přihlédnutím

k úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů. V době uzavření Smlouvy byla u úvěrů na spotřebu úroková sazba ve výši 8,21 % ročně, což vyplývá z databáze

ČNB – Systému časových řad ARAD. I s přihlédnutím k tomu, že se v dané věci se jednalo

o krátkodobou nebankovní půjčku, soud shledává výši sjednaných úroků, která podstatně přesahuje úrokovou míru obvyklou, za nepřiměřenou, resp. takové ujednání o úrocích považuje za odporující dobrým mravům, resp. považuje jej za neplatné. V této souvislosti soud pro úplnost dodává, že nepřiměřená je úroková sazba, která podstatně, resp. mnohonásobně převýší obvyklé úroky z úvěru (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 15. 12. 2004 sp. zn. ). Pokud se výše úroků zjevně příčí dobrým mravům, tak je nutné vyvodit závěr o absolutní neplatnosti Smlouvy v této části (§ 580 odst. 1, § 588 a § 576 o. z.). Ujednání o výši úroků je pak oddělitelné od zbývajících ujednání ve Smlouvě (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne

10. 12. 2008 sp. zn. a ze dne 27. 6. 2018 sp. zn. ). Za této situace soud danou Smlouvu shledává částečně neplatnou jen ohledně ujednání o výši úroků

z úvěru.

15. S ohledem na absolutní neplatnost ujednání o výši úroků z úvěru je pak nutné postupovat dle § 1802 o. z. a žalobci přiznat pouze obvyklé úroky požadované za úvěry poskytované bankami v místě bydliště dlužníka v době uzavření smlouvy. Při stanovení obvyklých úroků pak soud prvního stupně vycházel ze shora uvedené databáze ČNB - Systému časových řad ARAD. Po závěru, že ujednání o výši sjednaných úroků je absolutně neplatné a po zjištění, že žalovaný je povinen platit za poskytnutý úvěr obvyklé úroky ve výši 8,21 % ročně z poskytnuté částky

s tím, že žalovaný na poskytnutý úvěr neuhradil ničeho (nezaplatil žádnou splátku), soud provedl přepočet kapitalizovaného úroku. Žalobce jej uplatil ve výši 16 190,47 Kč, když se jednalo o úrok ve výši 111,33 % ročně jdoucí z částky 30 000 Kč ode dne poskytnutí peněžních prostředků

(od datum) do dne zesplatnění (do datum). V dané věci vyšlo najevo, že předmětná částka ve výši 30 000 Kč byla žalovanému připsána na účet dne datum. Ode dne následujícího tak byl povinen z poskytnuté jistiny úvěru hradit obvyklé úroky. Soud proto dospěl k závěru, že úrok za tuto dobu do zesplatnění představuje částku ve výši 1 099,90 Kč (úrok ve výši 8,21 % ročně jdoucí z částky 30 000 Kč od datum do datum), a proto žalobě ohledně úroku vyhověl pouze v tomto rozsahu. Ve zbývající části, a to v rozsahu částky ve výši 15 090,57 Kč (16 190,47 – 1 099,90) žalobu ohledně úroků jako nedůvodnou zamítl.

16. Soud dále neshledal žalobu důvodnou ani ohledně poplatků za odeslání upomínek v celkové výši 900 Kč. V této souvislosti soud dodává, že v žalobě žalobce uvedl, že se jedná o poplatek

za odeslání dvou upomínek, kterými žalovaného upozornil na výši evidovaného nedoplatku

a nutnost dlužnou částku uhradit (2 x 450 Kč. Netvrdil však, o jakou konkrétní upomínku

(z jakého dne) se jednalo. Z provedeného dokazování vyšlo najevo, že žalobce dne datum vyhotovil Upomínku č. I, dne datum Upomínku č. II a dne datum Upomínku č. III.,

a dále dne datum upomínku v rámci oznámení o zesplatnění úvěru, avšak žalobce neoznačil, resp. nepředložil důkaz prokazující, že předmětné upomínky byly žalovanému fakticky odeslány, proto soud nemá za prokázané, že tento nárok (dle čl. VI. odst. 2 písm. a) Smluvních podmínek) je důvodný, a proto tento poplatek za upomínku v dané věci žalobci nepřiznal. O neunesení důkazního břemene ( ve spojení s  věta prvá ) ohledně zaslání výše uvedených upomínek, neměl povinnost žalobce poučovat ( ), a to s ohledem na nepřítomnost žalobce a jeho zástupce při jednání soudu (srov. Velké komentáře, I., autoři Bureš, Drápal a kol., C.H.Beck, 1. vydání 2009, str. číslo; rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 24. 3. 2010 sp. zn. a usnesení ze dne 14. 1. 2009 sp. zn. ).

17. V dané věci tedy vyšlo najevo, že žalobce poskytl žalovanému částku ve výši 30 000 Kč s tím, že žalovaný na předmětnou pohledávku neuhradil ničeho. Za této situace je povinen žalobci poskytnutou jistinu úvěru vrátit. V této části proto soud důvodně podané žalobě vyhověl, a to včetně příslušenství. V této souvislosti soud pro úplnost dodává, že zákonný úrok z prodlení žalobce požadoval ode dne následujícího po zesplatnění úvěru. Dluh se tedy stal splatným dne datum a žalobci lze přiznat z dlužné jistiny ode dne následujícího zákonné úroky z prodlení. Vzhledem k tomu, že dluh ve shora uvedené lhůtě nezaplatil, je od datum s úhradou částky

30 000 Kč v prodlení. Proto soud prvního stupně vedle jistiny žalobci přiznal v souladu

s ust. o. z. rovněž i zákonný úrok z prodlení z této částky ode dne datum do zaplacení, když jejich výše je v souladu s  , v účinném znění. Soud dále přiznal žalobci i nárok na zaplacení smlouvní pokuty, když tento nárok vyplývá z s ust.

a násl. o. z., když její výše je v souladu s ust. a 3 zákona o spotřebitelském úvěru. Lhůta k plnění byla stanovena podle , když soud neshledal žádné důvody pro prodloužení této zákonné lhůty. ¨

18. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle , (dále jen “ ”), neboť žalobce byl ve věci z převážné části úspěšný. Náklady řízení tvoří odměna za zastoupení žalobce ve výši 1 500 Kč, která dle . vyhl. č. , v účinném znění (dále jen„ advokátní tarif“) a dále se jedná o 3 paušální náhrady hotových výdajů po 100 Kč dle advokátního tarifu Zástupce žalobce učinil 3 úkony právní služby dle a d) advokátního tarifu (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění a sepis žaloby). Náklady řízení tedy představují součet shora uvedených částek (1 500 + 300), a dále se jedná o zaplacený soudní poplatek ve výši 1 800 Kč Celkem tak náklady řízení činí částku ve výši 3 600 Kč. Za situace, kdy žalobce byl úspěšný v rozsahu 74,25 % (jistina – 30 000 Kč, smluvní pokuta – 15 000 Kč a úrok – 1 099,90 Kč), lze dovodit, že ve věci byl ohledně 25,75 % (900 Kč – poplatek a 15 090,57 Kč – úrok) neúspěšný. Rozdíl mezi procentním vyjádřením úspěchu a neúspěchu ve věci se tedy rovná 48,5 % (74,25 – 25,75). S ohledem na shora uvedené soud mohl přiznat žalobci na náhradě nákladů řízení toliko 48,5 % z výše uvedené částky, tedy částku ve výši 1 746 Kč (3 600 x 0,485), kterou je žalovaný povinen zaplatit žalobci k rukám jeho zástupce do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku ( a ). Ve vztahu k náhradě nákladů řízení soud uvádí, že při zvažování míry úspěchu žalobce vycházel nejenom z pohledávky, ale též stran jejího příslušenství (srov. usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 3. 12. 2015, sp. zn. a nález Ústavního soudu ČR sp. zn. ). Pro úplnost pak soud dodává, že žalobci nepřiznal odměnu za písemné podání ze dne datum a datum, neboť tyto náklady nepovažuje za účelně vynaložené (ve smyslu ). Ve vztahu k těmto podáním soud konstatuje, že skutečnosti v nich uvedené měly být součástí již imperfektní žaloby. Kdyby tak žalobce učinil, nemusel by svou žalobu následně doplňovat a tyto náklady by mu nevznikly. K aplikaci advokátního tarifu soud uvádí, že žalobce podal u Okresního soudu ve Strakonicích již více než deset návrhů na zahájení řízení v právně i skutkově obdobných věcech.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů od doručení rozsudku ke Krajskému soudu v Českých Budějovicích prostřednictvím Okresního soudu ve obec.

Pokud by podle tohoto rozsudku nebylo plněno řádně a včas, může být k návrhu soudem vykonán.