Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

9 C 43/2023-57

Okresní soud v Klatovech rozhodl samosoudkyní JUDr. Vlastou Peškovou ve věci

žalobce: osobní údaje žalobce zastoupen advokátkou titul jméno příjmení

sídlem adresa

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o zaplacení částka s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15% ročně z této částky od datum do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se co do zákonného úroku z prodlení z částky částka od datum do datum, co do částky částka s příslušenstvím, co do částky částka a úroku ve výši 75,93% ročně z částky částka od datum do zaplacení, maximálně však do doby, kdy úrok dosáhne částky částka, zamítá.

III. Žalovaný je povinen nahradit žalobci na nákladech řízení částku částka, na účet titul jméno příjmení, advokátky se sídlem adresa žalobkyně, do tří dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15% ročně z této částky od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Žaloba se co do zákonného úroku z prodlení z částky [částka] od [datum] do [datum], co do částky [částka] s příslušenstvím, co do částky [částka] a úroku ve výši 75,93% ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, maximálně však do doby, kdy úrok dosáhne částky [částka], zamítá. III. Žalovaný je povinen nahradit žalobci na nákladech řízení částku [částka], na účet [titul] [jméno] [příjmení], advokátky se sídlem [adresa žalobkyně], do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobce podal dne datum u Okresního soudu v Klatovech žalobu o zaplacení částky celkem částka s příslušenstvím, která byla odůvodněna tím, že žalovaný uzavřel se žalobcem Smlouvu o úvěru číslo dne datum, na základě které mu byl poskytnut bezúčelový úvěr ve výši částka, a to dne datum. Žalovaný se touto smlouvou zavázal zaplatit poskytnutý úvěr včetně úroku sjednaného ve výši úrokové sazby 75,93% ročně ve 48 měsíčních splátkách po částka včetně pojištění, počínaje měsícem lednem rok dle splátkového kalendáře. Oznámení o schválení úvěru bylo žalovanému zasláno na dodejku. Schopnost žalovaného splácet úvěr byla rovněž prověřena dle dokladů o příjmech, z databází a prohlášení dlužníka. Zde bylo zjištěno, že volné zdroje ke splácení jsou dostatečné. Žalovaný však neplnil řádně podmínky smlouvy a ocitl se v prodlení s úhradou splátek poskytnutého úvěru. Do data zesplatnění uhradil žalovaný částka. V důsledku prodlení žalovaného se splátkami došlo automaticky k zesplatnění celého úvěru, dle bodu 6. 3 smlouvy, neboť pokud se žalovaný ocitl v prodlení s úhradou kterékoli splátky či její části o délce 65ti dnů, dochází bez dalšího k zesplatnění celého úvěru (což se stalo u splátky číslo splatné dne datum). K datu datum tak došlo k zesplatnění celého úvěru. Součástí nové jistiny se stala celá dosud nesplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru, přirostlé ke dni zesplatnění úvěru, přičemž tuto novou jistinu ve výši částka byl žalovaný povinen uhradit žalobci nejpozději v den zesplatnění úvěru. Z této nové jistiny má žalobce právo na úroky z prodlení v zákonné výši do zaplacení. Dle bodu 6. 5 Smlouvy, jestliže žalovaný nezaplatí v den zesplatnění úvěru novou jistinu úvěru, vzniká žalovanému povinnost zaplatit žalobci smluvní pokutu ve výši 0,1% z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou, což je v daném případě ode dne datum do zaplacení. Žalobce požaduje smluvní pokutu v sazbě 0,1% z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou od datum, a to k datu vyhotovení žaloby, což je smluvní pokuta ve výši částka. Sjednané úroky z úvěru jsou ve výši 75,93% ročně a uplatňují se od datum do zaplacení, maximálně do doby, kdy celkový úrok dosáhne částky částka. Dále se požaduje zákonný úrok ve výši 10% ročně z částky částka od datum do zaplacení. Náklady řízení byly účtovány ve výši anonymizováno částka + soudní poplatek částka.

2. Soud jednal dne datum bez přítomnosti účastníků, když žalobce byl k jednání omluven a u žalovaného bylo doručeno fikcí dnem datum. Protože měl soud dostatek podkladů pro rozhodnutí ve věci samé, proto postupoval dle , 3 a rozhodl bez přítomnosti účastníků.

3. Žalobce soudu předložil Předsmluvní formulář, Informaci pro klienty, Návrh na uzavření Smlouvy o úvěru, podepsané žalovaným dne datum a schválenou žalobcem. Z části A) Smlouvy vyplývá, že celková výše úvěru činí částka a celková částka, kterou by měl žalovaný splatit je částka. Tuto se zavázal splácet včetně zápůjční úrokové sazby 75,93% ročně ve 48 měsíčních splátkách po částka počínaje měsícem lednem rok dle splátkového kalendáře, který byl předložen. Dále bylo předloženo Oznámení o schválení bezúčelového úvěru, splátkový kalendář, Informace o pojištění s doklady, karta klienta, výzva k zaplacení ze dne datum, datum, oznámení o zesplatnění ze dne datum a předžalobní výzva ze dne datum. Z těchto důkazů má soud za prokázáno, že žalovaný dle uzavřené smlouvy dle § 2395 o. z., od žalobce obdržel částku částka. Před zesplatněním uhradil věřiteli částku částka. Protože ani po výzvách žalovaný dluh nevyrovnal, proto se žalobce obrátil na soudní řízení a požadoval nároky, které jsou specifikované v odst. 1 tohoto odůvodnění.

4. Podle § 580 odst. 1o.z. (platného v době uzavření Smlouvy o úvěru), neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Toto ustanovení představuje zákonný nástroj, jehož účelem je odstraňovat nepřiměřenou tvrdost a nespravedlnost, která nepožívá právní ochrany. Vždy záleží na okolnostech každého jednotlivého případu, kdy učinění závěru o rozporu s dobrými mravy vychází ze zjištění, že pouhá formální aplikace práva by vedla ke zjevně nepřiměřeným důsledkům. Aplikace korektivu dobrých mravů nastupuje tedy po zjištění, že sice právní jednání zákonu neodporuje, ale obsah právního jednání s ohledem na okolnosti případu je zřejmě nepřiměřený, a že tedy nemůže obstát pro rozpor s hodnotami, které dobré mravy prezentují. Soud si musí sám v každém jednotlivém případě vymezit hypotézu, neboť není stanovena právním předpisem, není zde výslovně stanoveno, ze kterých hledisek má soud vycházet a je tedy třeba zvážit všechny rozhodné okolnosti toho kterého případu, zda jsou splněny podmínky pro použití ustanovení § 580 odst. 1 o. z. Dobré mravy jsou dle již ustálené soudní judikatury spíše měřítkem etického hodnocení konkrétních situací a jejich souladu s obecně uznávanými pravidly slušnosti a poctivého jednání, a proto je třeba posuzovat každý případ individuálně s přihlédnutím k jednání účastníků v tom kterém období a i vzhledem k jejich tehdejšímu postavení. Vada způsobující neplatnost se může vztahovat i na část právního jednání a pak zbývá posoudit, zda je vadná část oddělitelná od zbývajícího obsahu právního jednání (ve smyslu § 576 o. z.). Soud v daném případě posoudil uzavřenou Smlouvu o úvěru mezi žalobcem a žalovaným dne datum a schválenou žalobcem, ve smyslu § 588 o. z., jako neplatné právní jednání. Tato neplatnost působí od počátku a ze zákona. Zde není rozhodná vědomost účastníků smlouvy o důvodu této neplatnosti. Soud při svém rozhodování vycházel z následujících úvah: V daném případě byla smlouva mezi jejími účastníky uzavřena jako spotřebitelská, podle ust. § 1810 a násl. o. z. a čl. A) Smlouvy. Podle § 1813 o. z. jsou zakázaná ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. Nepřiměřená ujednání ve spotřebitelských smlouvách mají být i podle směrnice Rady 93/13 EHS a judikatury ESD považována za absolutně neplatná, spotřebitelé se tedy nemusí nepřiměřených ustanovení sami dovolávat. Systém ochrany zavedený touto směrnicí vychází z myšlenky, že se spotřebitel nachází v nerovném postavení vůči poskytovateli jak z hlediska vyjednávací síly, tak i úrovně informovanosti. Proto čl. 6 odst. 1 směrnice stanoví, že nepřiměřené podmínky nejsou pro spotřebitele závazné. V daném případě - jak zřejmé, žalovaný s textem smlouvy vyslovuje souhlas, ale samotný text smlouvy v tomto směru těžko mohl ovlivnit. Z obsahu smlouvy vyplývá, že je to žalovaný, který je tou slabší stranou v uzavíraném kontraktu. V tom případě se od poskytovatele úvěru očekává přiměřenost a poctivost ujednání vůči spotřebiteli, kdy rozsah zajištění návratnosti půjčky (úvěru) odpovídá i jeho ekonomickému riziku. Soud považuje toto právní jednání (Smlouvu o úvěru) za neplatné pro rozpor s dobrými mravy, nejen pro svoji nepřiměřenost ve vztahu k právům žalovaného, ale také z toho důvodu, že žalobce požaduje po žalovaném zaplacení celkové částky částka, což je více jak trojnásobek částky, než která byla žalovanému půjčena. Žalovaný již uhradil žalobci částku částka. Ze smlouvy nevyplývá, proč byla návratnost půjčky takto určena a proč právě v této výši a s touto lhůtou splatnosti. Obchodní úrok stanovený žalobcem ve výši 75,93% ročně byl stanoven jako pevná výpůjční úroková sazba po celou dobu splácení úvěru (část A) smlouvy) a zcela jasně neadekvátně přesahuje úrokovou míru v době sjednání obvyklou, není stanovena s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám, uplatňovanými bankami při poskytování úvěrů nebo půjček. Požadavek přiměřenosti zde věřitel nerespektoval a vytvořil tak značnou nerovnováhu stran v neprospěch žalovaného, čímž naplnil obsah ustanovení § 1813 o. z., přičemž takovéto jednání je tímto ustanovením zakázáno. To se týká i nastavením řady povinností klienta a navazujících sankcí, které se tak stávají nepřehlednými jako celá koncepce smlouvy. Veškerá tato ujednání spolu úzce souvisí, dle názoru soudu je nelze oddělit, neboť jsou takto záměrně nastavena žalobcem, bez tohoto ujednání by smlouvu věřitel těžko uzavřel, a proto soud považuje celou Smlouvu o úvěru za neplatné právní jednání, tzn. včetně ujednání o smluvních pokutách. Smlouva musí být pro žalovaného jako celek ne zcela nesrozumitelným právním jednáním. Věřitel se nemůže dožadovat právní ochrany s odkazem na autonomii vůle. I tuto zásadu ovlivňují korektivy právního řádu, tato autonomie totiž nemůže být bezbřehá. Podstatou podnikání žalobce je ve svém důsledku obchod s chudobou. To je doloženo v podstatě i jednoduše porovnáním částky půjčené s částkou, která má být vrácena. Soud se dále zabýval tím, zda nelze vztah mezi účastníky posoudit dle ustanovení, týkajících se bezdůvodného obohacení. Podle § 2991 odst. 1 o. z.„ Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil“. Předpokladem k aplikaci ustanovení § 2991 odst. 2 o. z. je prokázání toho, že se žalovaný bezdůvodně obohatil a získal majetkový prospěch buď plněním bez právního důvodu, nebo plněním z právního důvodu, který odpadl či protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Bezdůvodné obohacení vzniklé ze závazku je na místě pouze tehdy, pokud smlouva či závazek neexistuje, smlouva byla zrušena či byla později shledána jako neplatné právní jednání, což je daný případ. Zde soud vychází z názoru, že žalobce žalovanému plnil poskytnutím finančních prostředků na základě domněle platné smlouvy o úvěru, a proto má nárok na jejich vrácení, když zavinění nepředstavuje předpoklad pro vznik nároku z bezdůvodného obohacení. Tato povinnost„ vrátit“ je objektivního charakteru a vyplývá i z ustanovení § 2993 věta prvá o. z. Dle tohoto ustanovení„ Plnila-li strana, aniž by tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila“. Přitom je rovněž nerozhodné, zda jde o omyl skutkový či právní, kdo jej vyvolal, jaké okolnosti se týká a nakolik je intenzivní. Vzhledem k tomu tedy, že se žalobce domáhal plnění na základě neplatné smlouvy a soud dospěl k závěru o její neplatnosti, pak byl nárok žalobce posouzen dle bezdůvodného obohacení. Žalovaný prokazatelně obdržel částku částka, což nerozporoval a kterou žalobci zcela nevrátil. Protože již zaplatil celkem částka, k vrácení bezdůvodného obohacení tedy zbývá částka částka částka – částka = částka. V této části bylo proto žalobě vyhověno s tím, že je žalovaný povinen uhradit žalobci i zákonný úrok z prodlení, který byl přiznán od datum, když splatnost dlužné částky nastala dle doručení žaloby dne datum. Od následujícího data je tedy žalovaný v prodlení. Povinnost platit úrok z prodlení pak pro žalovaného vyplývá z občanského zákona. Jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění i úroky z prodlení, přičemž výši úroků z prodlení stanoví prováděcí předpis, což je Soud proto uložil žalovanému dluh žalobci uhradit do 3 dnů od právní moci rozsudku, dle Ve zbývající části úroků z prodlení, co do zákonného úroku z prodlení z částky částka od datum do datum, co do částky částka s příslušenstvím, co do částky částka a úroku ve výši 75,93% ročně z částky částka od datum do zaplacení, maximálně však do doby, kdy úrok dosáhne částky částka, byla proto žaloba zamítnuta. Z neplatné smlouvy se totiž nemůže žalobce domáhat plnění týkající se jiných úroků či poplatků, smluvních pokut, než faktického plnění a úroků zákonných.

5. Podle , měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů řízení právo. V daném případě měl v převažující míře úspěch žalobce, a to z 54% - z požadované částky celkem částka částka (částka anonymizováno + částka anonymizováno), neúspěch ze 46%, proto má nárok na náhradu nákladů řízení ve výši 8%. Soud určil odměnu právního zastoupení žalobce dle vyhl. MS č. (advokátního tarifu). Odměna činí za 1 úkon právní služby dle ) odst. 1 částku částka. V dané věci sestává odměna za 3 úkony (příprava a převzetí věci, sepis žaloby a výzva k plnění), tj. částka. Dále k odměně náleží dle a odst. 3 a ) odst. 5a) vyhlášky č. 177/96 Sb. paušální náhrada hotových výdajů účelně vynaložených v souvislosti s poskytnutím právní služby ve výši částka na jeden úkon. V daném případě se jedná o částka x 3 = částka. Dle náleží náhrada za daň z přidané hodnoty rovněž k nákladům řízení. DPH činí částka Náklady právního zastoupení jsou celkem částka a s připočtením soudního poplatku částka dosahují náklady soudního řízení výše částka a z této částky činí odměna částka, kterou zaplatí žalovaný do tří dnů od právní moci rozsudku.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu v Klatovech. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.