Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

35 C 25/2023-39

Okresní soud ve Zlíně rozhodl samosoudkyní JUDr. Martinou Kocábovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalované: osobní údaje žalované

o zaplacení 43 885 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 9 545 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se zamítá v části, v níž se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení částky 16 540 Kč

- s úrokem z prodlení ve výši 3 500,68 Kč a ve výši 10 % ročně z částky

17 850,50 Kč od datum do zaplacení,

- s úrokem ve výši 9 021,26 Kč a ve výši 25,77 % ročně z částky 17 850,50 Kč

od datum do zaplacení.

III. Žaloba se zamítá v části, v níž se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení částky 17 800 Kč

- s úrokem z prodlení ve výši 2 731,40 Kč a ve výši 10 % ročně z částky 14 921,15 Kč od datum do zaplacení,

- s úrokem ve výši 5 809,69 Kč a ve výši 21,27 % ročně z částky 14 921,15 Kč

od datum do zaplacení.

IV. Žádná z účastnic nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

<b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 9 545 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se zamítá v části, v níž se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení částky 16 540 Kč</b> <b>- s úrokem z prodlení ve výši 3 500,68 Kč a ve výši 10 % ročně z částky 17 850,50 Kč od [datum] do zaplacení,</b> <b>- s úrokem ve výši 9 021,26 Kč a ve výši 25,77 % ročně z částky 17 850,50 Kč od [datum] do zaplacení.</b> <b>III. Žaloba se zamítá v části, v níž se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení částky 17 800 Kč</b> <b>- s úrokem z prodlení ve výši 2 731,40 Kč a ve výši 10 % ročně z částky 14 921,15 Kč od [datum] do zaplacení,</b> <b>- s úrokem ve výši 5 809,69 Kč a ve výši 21,27 % ročně z částky 14 921,15 Kč od [datum] do zaplacení.</b> <b>IV. Žádná z účastnic nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b>

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne datum, ve znění doplnění ze dne datum, po žalované domáhala zaplacení částky 43 885 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že po předchozím posouzení úvěruschopnosti žalovaného uzavřeli společnost právnická osoba, IČO (dále jen„ Společnost“), a žalovaná

a) dne datum smlouvu o spotřebitelském úvěru číslo (dále jen„ Smlouva“), na jejímž základě poskytla Společnost žalované v hotovosti peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč a žalovaná se zavázala Společnosti vrátit jistinu společně s úrokem ve výši 4 000 Kč, odměnou za administrativní činnost ve výši 4 000 Kč, za hotovostní inkaso splátek ve výši 8 000 Kč, za asistenční službu ve výši 540 Kč, a to v 60 týdenních splátkách po 609 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na datum. Žalovaná nicméně řádně a včas nesplácela, když uhradila pouze částku 13 245 Kč;

b) dne datum smlouvu o spotřebitelském úvěru číslo (dále jen„ Smlouva“), na jejímž základě poskytla Společnost žalované v hotovosti peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč a žalovaná se zavázala Společnosti vrátit jistinu společně s úrokem ve výši 3 400 Kč (úroková sazba 21,27 % ročně), odměnou za administrativní činnost ve výši 4 000 Kč, za hotovostní inkaso splátek ve výši 10 400 Kč, a to v 78 týdenních splátkách po 485 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na datum. Žalovaná nicméně řádně a včas nesplácela, když uhradila pouze částku 17 210 Kč.

Žalovaná částka 43 885 Kč s příslušenstvím sestává

a) z částky 23 295 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 3 500,68 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 9 021,26 Kč, zákonného úroku z prodlení z částky 17 850,50 Kč od datum do zaplacení ve výši 10 % a úroku 25,77 % ročně z částky 17 850,50 Kč od datum do zaplacení a

b) z částky 20 590 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 2 731,40 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 5 809,69 Kč, zákonného úroku z prodlení z částky 114 921,15 Kč od datum do zaplacení ve výši 10 % a úroku 22,27 % ročně z částky 14 921,15 Kč od datum do zaplacení

Žalovaná uhradila Společnosti celkem částku ve výši 30 455 Kč.

2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila, za splnění podmínek uvedených v  za použití soud věc projednal a rozhodl bez nařízení jednání ve věci samé.

Závěr o skutkovém stavu

3. Soud vyšel z dokazování provedeného listinami, přičemž v závorce kurzívou je uvedeno i to, na základě jakého konkrétního důkazu soud činí ten, který skutkový závěr.

4. a) Společnost a žalovaná si ujednaly dne datum Smlouvu číslo na jejímž základě poskytla Společnost žalované v hotovosti při podpisu Smlouvy peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč, které se žalovaná zavázala vrátit Společnosti společně s poplatkem ve výši 16 000 Kč, tvořeným úrokem ve výši 4 000 Kč, poplatkem ve výši 4 000 Kč, poplatkem za hotovostní inkaso splátek ve výši 8 000 Kč, poplatkem asistenční službu ve výši 540 Kč tj. celkově Společnosti uhradit částku 36 540 Kč v 60 týdenních splátkách po 609 Kč, počínaje datum. Dle doplňujících ustanovení o spotřebitelském úvěru je úvěr čerpán v hotovosti, splátky jsou používány nejprve na úhradu úroku, administrativního poplatku, odměny za hotovostní inkaso splátek a jistiny; v případě prodlení se hradí 1. náhrada účelně vynaložených nákladů, 2. splatné sankce, tj. smluvní pokuta a úrok z prodlení, 3. splatné splátky od nejdříve splatné, 4. nesplatné splátky v pořadí od splátky splatné nejdříve (viz Smlouva). Žalovaná na tuto Smlouvu uhradila částku 13 245 Kč.

b) Společnost a žalovaná si ujednaly dne datum Smlouvu číslo na jejímž základě poskytla Společnost žalované v hotovosti při podpisu Smlouvy peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč, které se žalovaná zavázala vrátit Společnosti společně s poplatkem ve výši 17 800 Kč, tvořeným úrokem ve výši 3 400 Kč, poplatkem ve výši 4 000 Kč, poplatkem za hotovostní inkaso splátek ve výši 10 400 Kč, tj. celkově Společnosti uhradit částku 37 800 Kč v 78 týdenních splátkách po 485 Kč, počínaje dnem datum. Dle doplňujících ustanovení o spotřebitelském úvěru je úvěr čerpán v hotovosti, splátky jsou používány nejprve na úhradu úroku, administrativního poplatku, odměny za hotovostní inkaso splátek a jistiny; v případě prodlení se hradí 1. náhrada účelně vynaložených nákladů, 2. splatné sankce, tj. smluvní pokuta a úrok z prodlení, 3. splatné splátky od nejdříve splatné, 4. nesplatné splátky v pořadí od splátky splatné nejdříve (viz Smlouva). Žalovaná na tuto Smlouvu uhradila částku 17 210 Kč.

5. a) Společnost a žalovaná vyplnily dne datum kartu zákazníka, v níž je uvedeno, že žalovaná je vdaná, má dvě nezaopatřené děti, bydlí v nájemním bydlení, je zaměstnána u společnosti právnická osoba, a. s., její měsíční celkový příjem činí 17 176 Kč a je tvořen čistým příjmem hlavním ve výši 12 000 Kč a státní podporou ve výši 5 176 Kč měsíčně. Žalovaná vydává na bydlení částku 5 000 Kč, osobní výdaje činí 6 000 Kč a splácí úvěr ve výši 2 000 Kč měsíčně, tedy celkové výdaje činí 3 000 Kč. Společnost ověřila totožnost žalované prostřednictvím občanského průkazu, příjmy ověřila dle pracovní smlouvy, výplatní pásky a výdaje dle nájemní smlouvy (viz karta zákazníka).

b) Společnost a žalovaná vyplnily dne datum kartu zákazníka, v níž je uvedeno, že žalovaná je vdaná, má dvě nezaopatřené děti, bydlí v nájemním bydlení, je zaměstnána u společnosti právnická osoba, a. s., její měsíční celkový příjem činí 16 500 Kč a je tvořen čistým příjmem hlavním ve výši 16 500 Kč měsíčně. Žalovaná vydává na bydlení částku 5 000 Kč, osobní výdaje činí 5 000 Kč, tedy celkové výdaje činí 10 000 Kč. Společnost ověřila totožnost žalované prostřednictvím občanského průkazu, příjmy ověřila dle pracovní smlouvy, výplatní pásky a výdaje dle nájemní smlouvy (viz karta zákazníka).

6. Dne datum si společnost právnická osoba jako postupitel a žalobkyně jako postupník sjednaly smlouvu o postoupení pohledávek, kterou Společnost postoupila žalobkyni pohledávky specifikované v příloze číslo smlouvy, v níž byla specifikována pohledávka za žalovanou ze Smlouvy (viz smlouva o postoupení pohledávek ze dne datum, přílohy smlouvy o postoupení pohledávek). Dopisem ze dne datum oznámila Společnost žalované postoupení pohledávky ze Smlouvy na žalobkyni (viz oznámení o postoupení pohledávky ze dne datum vč. podacího lístku ze dne datum). Dopisem ze dne datum vyzval zástupce žalobkyně žalovanou k úhradě dlužné částky 67 925 Kč do datum na účet ve výzvě uvedený s upozorněním na soudní vymáhání pohledávky (viz výzva k plnění ze dne datum vč. podacího lístku ze dne datum).

Právní posouzení věci

7. Podle , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

8. Podle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.

9. Nejprve se soud zabýval aktivní legitimací žalobkyně. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum postoupila pohledávku za žalovaným ze Smlouvy na žalobkyni, což bylo doloženo smlouvou o postoupení pohledávek a seznamem postupovaných pohledávek, přičemž žalovanému byla změna v osobě věřitele oznámena Společností dopisem ze dne datum, čímž i vůči ní nabylo postoupení pohledávky účinnosti. Žalobkyně je tak aktivně legitimována k uplatnění nároků v daném řízení.

10. Podle , , v účinném znění (dále jen „o. z.“) přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

11. Podle § 2392 odst. 1 první věty o. z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky.

12. Podle § 419 o. z. spotřebitelem je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.

13. Podle § 420 odst. 1 o. z. kdo samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku, je považován se zřetelem k této činnosti za podnikatele.

14. Podle § 420 odst. 2 o. z. pro účely ochrany spotřebitele a pro účely § 1963 se za podnikatele považuje také každá osoba, která uzavírá smlouvy související s vlastní obchodní, výrobní nebo obdobnou činností či při samostatném výkonu svého povolání, popřípadě osoba, která jedná jménem nebo na účet podnikatele.

15. Podle , o spotřebitelském úvěru (dále jen „ “) spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

16. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

17. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

18. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel a zprostředkovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Podle § 76 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel jedná čestně, transparentně

a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele.

19. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 28. 5. 2022, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

20. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonua zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

a) Společnost a žalovaná uzavřely dne datum smlouvu, kterou soud kvalifikoval podle jejího obsahu jako smlouvu o zápůjčce podle § 2390 a násl. o. z., neboť Smlouva splňovala podstatné náležitosti právě tohoto smluvního typu (zejm. nebylo sjednáno právo žalované si vynutit poskytnutí jistiny úvěru). Na jejím základě Společnost jako zapůjčitel přenechala žalované coby vydlužiteli peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč, což žalovaná stvrdila svým podpisem na smlouvě (svědčí o tom ostatně i následné částečné úhrady ze strany žalované); tímto vznikla mezi stranami zápůjčka coby reálný kontrakt vyžadující ke svému vzniku nejen konsensus smluvních stran, ale i reálné poskytnutí peněžních prostředků. Tato smlouva pak naplňuje znaky spotřebitelského úvěru dle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru a podléhá regulaci zákona o spotřebitelském úvěru, když při jejím uzavření žalobkyně vystupovala jako podnikatel ve smyslu § 420 o. z. a žalovaná jako spotřebitel ve smyslu 419 o. z. Na základě Smlouvy vznikla žalované povinnost vrátit Společnosti jistinu zápůjčky ve výši 20 000 Kč společně s poplatkem za administrativní činnost ve výši 4 000 Kč, s úrokem ve výši 3 400 Kč, s poplatkem za hotovostní inkaso splátek ve výši 10 400 K4, poplatkem za asistenční službu ve výši 540 Kč, tj. celkem zaplatit žalobkyni částku 36 540 Kč v 60 týdenních splátkách po 609 Kč s tím, že první splátka je splatná datum. Žalovaná nicméně řádně a včas nesplácela, když uhradila pouze částku 13 245 Kč.

b) Společnost a žalovaná uzavřely dne datum smlouvu, kterou soud kvalifikoval podle jejího obsahu jako smlouvu o zápůjčce podle § 2390 a násl. o. z., neboť Smlouva splňovala podstatné náležitosti právě tohoto smluvního typu (zejm. nebylo sjednáno právo žalované si vynutit poskytnutí jistiny úvěru). Na jejím základě Společnost jako zapůjčitel přenechala žalované coby vydlužiteli peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč, což žalovaná stvrdila svým podpisem na smlouvě (svědčí o tom ostatně i následné částečné úhrady ze strany žalované); tímto vznikla mezi stranami zápůjčka coby reálný kontrakt vyžadující ke svému vzniku nejen konsensus smluvních stran, ale i reálné poskytnutí peněžních prostředků. Tato smlouva pak naplňuje znaky spotřebitelského úvěru dle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru a podléhá regulaci zákona o spotřebitelském úvěru, když při jejím uzavření žalobkyně vystupovala jako podnikatel ve smyslu § 420 o. z. a žalovaný jako spotřebitel ve smyslu 419 o. z. Na základě smlouvy vznikla žalované povinnost vrátit Společnosti jistinu zápůjčky ve výši 20 000 Kč společně s poplatkem za administrativní činnost ve výši 4 000 Kč, s úrokem ve výši 3 400 Kč (21,27 % ročně), s poplatkem za hotovostní inkaso splátek ve výši 10 400 Kč, tj. celkem zaplatit žalobkyni částku 37 800 Kč v 78 týdenních splátkách po 485 Kč s tím, že první splátka je splatná datum. Žalovaná nicméně řádně a včas nesplácela, když uhradila pouze částku 17 210 Kč.

21. Ačkoliv lze shledat smluvní konsensus obou smluvních stran být oběma Smlouvami vázány, má soud za to, že obě Smlouvy jsou neplatným právním jednáním podle , neboť Společnost řádným způsobem neposoudila úvěruschopnost žalované, jak vyžaduje Na výzvu soudu v usnesení ze dne 9. 2. 2023, č. j. -21, jakým způsobem Společnost ověřila úvěruschopnost žalované a jaké doklady si za tímto účelem od žalované vyžádala, reagovala žalobkyně tak, že Společnost splnila svou zákonnou povinnost, když s odbornou péčí posoudila schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr především na základě zhodnocení informací požadovaných a získaných od žalované před uzavřením Smlouvy, kdy žalovaná byla dotazována na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaných od žalované; k uvedenému žalobkyně dodala, že Společnost neměla důvod pochybovat o správnosti a pravdivosti tvrzení žalované, neboť ta by se mohla dopustit trestného činu úvěrového podvodu. S uvedeným se však nelze ztotožnit, neboť jak přitom vyplývá z právní úpravy a na ni navazující judikatury (např. nález Ústavního soudu ze dne datum, sp. zn. ), Společnost, která poskytuje spotřebitelské úvěry, se při posuzování úvěruschopnosti nesmí obecně jen spolehnout na údaje sdělené spotřebitelem (v tomto případě žalovanou), nýbrž musí provést sama patřičné šetření, což však v daném případě splněno nebylo.

a) Soud přezkoumal předloženou zákaznickou kartu ze dne datum, která měla prokazovat úvěruschopnost žalované. Ze zákaznické karty se podává, že žalovaná měla mít celkový měsíční příjem ve výši 17 176 Kč, který měl být tvořen příjmem ze zaměstnání ve výši 12 000 Kč a státní podporou ve výši 5 176 Kč měsíčně, což Společnost ověřila prostřednictvím pracovní smlouvy a výplatních pásek. Za zásadní pochybení Společnosti lze nicméně považovat to, že se spokojila toliko s odhadovanou výší běžných měsíčních výdajů žalované, tj. částkou 13 000 Kč, aniž by tyto výdaje Společnost jakýmkoliv způsobem ověřila (viz část„ Ověřené dokumenty“). Společnost tedy nijak nekontrolovala zejména obvyklé náklady, nijak nekalkulovala s výší dalších výdajů na jídlo, hygienické potřeby, léky a ošacení. Společnost rovněž zcela rezignovala na vlastní přezkumnou činnost, kdy na výzvu soudu žalobkyně netvrdila ani nedoložila, jak ověřila příjem žalované označený jako„ státní podpora – vedlejší“ ve výši 5 176 Kč, a dále, že by Společnost prováděla lustraci žalované ve veřejně či i neveřejně dostupných registrech (např. příjmení, NRKI, BRKI); uvedené bylo přitom zcela žádoucí za situace, kdy žalovaná splácela další úvěr u Společnosti.

b) Soud přezkoumal předloženou zákaznickou kartu ze dne datum, která měla prokazovat úvěruschopnost žalované. Ze zákaznické karty se podává, že žalovaná měla mít celkový měsíční příjem ve výši 16 500 Kč, který měl být tvořen příjmem ze zaměstnání ve výši 16 500 Kč měsíčně, což Společnost ověřila prostřednictvím pracovní smlouvy a výplatních pásek. Za zásadní pochybení Společnosti lze nicméně považovat to, že se spokojila toliko s odhadovanou výší běžných měsíčních výdajů žalované, tj. částkou 10 000 Kč, aniž by tyto výdaje Společnost jakýmkoliv způsobem ověřila (viz část„ Ověřené dokumenty“). Společnost tedy nijak nekontrolovala zejména obvyklé náklady, tedy výši nájmu a záloh na služby spojené s užíváním bytu, například z nájemní smlouvy či z výpisu z účtu (z bankovního účtu měla dle karty zákazníka ověřovat pouze příjmy), nijak nekalkulovala s výší dalších výdajů na jídlo, hygienické potřeby, léky a ošacení. Společnost rovněž zcela rezignovala na vlastní přezkumnou činnost, kdy na výzvu soudu žalobkyně netvrdila ani nedoložila, že by Společnost prováděla lustraci žalované ve veřejně či i neveřejně dostupných registrech (např. příjmení, NRKI, BRKI).

22. Byť si je soud vědom toho, že naznačuje, že by nedostatečné zkoumání úvěruschopnosti mělo být stiženo toliko relativní neplatností právního jednání, jíž se přitom žalovaná v dané věci nedovolala, je nezbytné s ohledem na ústavně konformní a eurokonformní výklad dovodit, že se jedná ve skutečnosti o neplatnost absolutní (např. rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 12. 12. 2019, sp. zn. ), k níž je soud povinen přihlédnout z úřední povinnosti. Nedostatečné zkoumání úvěruschopnosti přitom v daném případě způsobuje neplatnost Smlouvy v celém rozsahu, neboť zmíněná vada nezkoumání úvěruschopnosti se netýká toliko části právního jednání, kterou by bylo lze od ostatního obsahu oddělit. Jsou-li obě Smlouvy ve smyslu neplatné, nebylo možné přiznat žalobkyni jakéhokoliv plnění, které by žalobkyně odvozovala ze zápůjčky založené Smlouvami. Žalobkyni proto nebylo možné přiznat celou žalovanou jistinu zápůjčky ze Smlouvy číslo ani ze Smlouvy číslo s dlužnou částkou poplatku, jakož ani požadované příslušenství (smluvní úrok a zákonný úrok z prodlení).

23. Již z textu (tj. gramatického výkladu) samotného ustanovení § 87 odst. 1 a 2 zákona o spotřebitelském úvěru vyplývá, že toto ustanovení upravuje dobu (okamžik) vrácení poskytnuté a dosud nesplacené jistiny spotřebitelského úvěru, tj. splatnost plnění vyplývajícího z neplatné úvěrové smlouvy, resp. ze smlouvy neplatné právě podle § 87 odst. 1 věty první. Vzhledem k tomu, že plnění z neplatné smlouvy bývá obecně vypořádáváno podle obecných zásad bezdůvodného obohacení (v uvedeném případě by se při absenci § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru nabízelo ustanovení § číslo věta první ve spojení s § 2991 odst. 2 o. z.), představuje toto ustanovení speciální úpravu vypořádání plnění z neplatné smlouvy (systematický výklad).

24. příjmení , o spotřebitelském úvěru, byl do českého právního řádu přijat jako implementace aktuálních směrnic Evropského společenství požadujících zvýšenou ochranu spotřebitele v prostředí spotřebitelských úvěrů, jejichž poskytovatelé často požadují po spotřebiteli nepřiměřené úroky a podmínky splatnosti takovýchto úvěrů. Konkrétním účelem zákona o spotřebitelském úvěru je (krom ochrany spotřebitele) postih poskytovatele spotřebitelského úvěru, který nedostatečně posoudil úvěruschopnost žadatele (při upřednostnění svého ekonomického zájmu poskytnout úvěr) a zapříčinil tak neplatnost úvěrové smlouvy, soukromoprávní sankcí, jejímž faktickým důsledkem je ztráta zisku v podobě smluvních úroků a dalších poplatků za poskytnutí spotřebitelského úvěru. Projevem ochrany spotřebitele je pak zvláštní úprava vypořádání poskytnutých plnění z neplatné smlouvy. Důvodová zpráva k ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru uvádí, že s ohledem na fakt, že z neplatnosti smlouvy vyplývá povinnost stran vzájemně si bez zbytečného odkladu vrátit poskytnutá plnění na základě ustanovení o bezdůvodném obohacení, z čehož pro spotřebitele mohou vyplývat problémy související s nutností urychleně si opatřit již utracené peníze ze spotřebitelského úvěru, stanoví se na jeho ochranu, že poskytnutou jistinu není povinen vrátit ihned, avšak v době odpovídající jeho možnostem. Spotřebitel je povinen vrátit celou poskytnutou jistinu, avšak v takových splátkách, v jakých je schopen splácet. Text„ v době přiměřené jeho možnostem“ míří na rozložení vrácení poskytnuté jistiny spotřebitelského úvěru v čase.

25. Pokud spotřebitel vrací poskytnutou jistinu podle svých možností, nemůže se dostat do prodlení, což je hlavním cílem ochrany (teleologický výklad). V obecné rovině z uvedeného vyplývá, že dokud se spotřebitel nedostane do prodlení s vrácením poskytnuté jistiny, nemůže poskytovateli úvěru vzniknout nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. (logický výklad). Komentářová literatura uvedené rozvádí v tom směru, že důsledkem porušení povinnosti poskytovatele úvěru posoudit úvěruschopnost žadatele (a tedy soukromoprávní sankcí) je neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru a to, že spotřebitel vrací jistinu úvěru podle svých možností. Pokud je spor o vracení jistiny, rozhodne o jejím splácení soud. příjmení tedy dojde k tomu, že splátky jistiny budou zcela minimální, a nelze a priori vyloučit ani to, že soud uzná, že v možnostech spotřebitele není v daném okamžiku vracet jistinu vůbec. V případě, že se následně změní možnosti spotřebitele, může soud na návrh změnit dobu, během které má spotřebitel jistinu vrátit, ať již byla určena rozhodnutím, nebo dohodou stran (srov. příjmení, J., příjmení, L., příjmení, P., příjmení, L., příjmení, J. . Komentář. Praha: C. H. Beck, 2017, s. číslo).

26. Obecně shrnuto, ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru lze označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení a upravuje soukromoprávní sankci poskytovatelů„ lichvářských“ úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. mu vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Účelem takové úpravy je ochrana spotřebitele před lichvářskými praktikami některých poskytovatelů spotřebitelských úvěrů (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. ).

27. Žalovaná uhradila Společnosti na Smlouvu číslo částku 13 245 Kč a na Smlouvu číslo částku 17 210 Kč, které měly sloužit jako platba splátek; jelikož však Smlouvy jsou neplatné, je nezbytné tyto částky použít na úhradu nesplacené jistiny z každé Smlouvy vyplývající. Dluh na jistině ze Smlouvy číslo tak činí částku 6 755 Kč a dluh na jistině ze Smlouvy číslo činí částku 2 790 Kč.

28. Protože mezi stranami nedošlo k dohodě o době splatnosti vracené jistiny„ v době přiměřené možnostem spotřebitele“, je nucen stanovit splatnost soud svým rozhodnutím. Jelikož byla žalovaná v řízení nečinná a nejsou tedy osvědčeny její aktuální poměry, uložil soud žalované splnit stanovené platební povinnosti v souladu s  do tří dnů od právní moci rozsudku, neboť v řízení nevyšly najevo okolnosti, které by odůvodňovaly stanovení lhůty delší.

29. Do prodlení s úhradou dlužných částek se pak žalovaná s ohledem na shora rozebrané skutečnosti dosud nedostala.

30. Soud proto zavázal žalovanou pouze k doplacení částky 9 545 Kč a ve zbytku žalobu pro nedůvodnost zamítl.

Náklady řízení a lhůta k plnění

31. O nákladech řízení rozhodl soud podle Pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení dle citovaného ustanovení bylo nutné k datu vyhlášení rozhodnutí kapitalizovat částky, jejichž zaplacení se žalobkyně žalobou domáhala, a částky, které byly žalobkyni skutečně přiznány, aby bylo možno posoudit míru úspěchu a neúspěchu žalobkyně v řízení. Žalobkyně byla ke dni vydání rozhodnutí (datum) v řízení úspěšná co do přiznání částky 29 119,89 Kč (jistina 9 545 Kč + úrok z prodlení od datum do zaplacení, kapitalizovaný ke dni vyhlášení rozsudku na částku 4 919,89 Kč), přičemž v žalobě požadovala ke dni rozhodnutí celkem částku 81 062,31 Kč (jistina s poplatky ve výši 43 338 Kč + kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 3 907,64 Kč + kapitalizovaný úrok ve výši 11 019,92 Kč + úrok od datum do zaplacení, kapitalizovaný ke dni vyhlášení rozsudku na částku 16 782,71 Kč + úrok z prodlení od datum do zaplacení, kapitalizovaný ke dni vyhlášení rozsudku na částku 6 014,04 Kč). Co do vyjádření v procentech, úspěch žalobkyně v řízení činil 35,92 % v poměru k neúspěchu ve výši 64,08 %. S ohledem na uvedené má žalovaná nárok na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení ve výši 28,16 %.

32. Jelikož žalovaná žádné účelně vynaložené náklady řízení nedoložila a ty se nepodávají ani z obsahu soudního spisu, rozhodl soud tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení

Poučení:

Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání do 15 dnů od jeho doručení ke Krajskému soudu v Brně, pobočka ve Zlíně prostřednictvím soudu podepsaného, ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li povinná dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na výkon rozhodnutí.