Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

27 C 71/2022-30

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Lukáškovou ve věci

žalobce: osobní údaje žalobce

proti

žalované: osobní údaje žalované

o zaplacení částky 24 000 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 16 200 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75% ročně z částky 16 200 Kč od datum do zaplacení, a to do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba na zaplacení částky 7 800 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75% ročně z částky 7 800 Kč od datum do zaplacení se zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na nákladech řízení částku 1 800 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 16 200 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75% ročně z částky 16 200 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba na zaplacení částky 7 800 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75% ročně z částky 7 800 Kč od [datum] do zaplacení se zamítá. III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na nákladech řízení částku 1 800 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se žalobou došlou zdejšímu soudu dne datum domáhal na žalované zaplacení částky 24 000 Kč s příslušenstvím za nedodržení standardu lhůty pro vyřízení reklamace vyúčtování dodávky elektřiny s odůvodněním, že je odběratelem elektřiny a zákazník číslo odběrné místo anonymizováno číslo u žalované, která je sloučená s právnická osoba ČS (právnická osoba se sídlem adresa, IČO) a od datum převzala její práva a povinnosti. Žalobce je výhradní plátce za energetické služby v místě odběru na základě smlouvy o sdružených službách dodávky elektrické energie ze dne datum. Žalobce obdržel konečné vyúčtování elektřiny dne datum, číslo se špatným odhadem stavu měřidla vůči skutečnosti, proto dne datum přes reklamační formulář podal reklamaci, která byla téhož dne přijata. Žalobce opakovaně urgoval záležitost dne datum a dne datum, žalovaná však neodpověděla na žádnou z uvedených výzev. Žalobce obdržel opravenou fakturu ze dne datum, číslo bez zmínění předchozí komunikace. Žalobce poslal další urgenci k reklamaci dne datum. Žalobce se domáhal i pokuty vyplývající z nedodržení vyhl. č. , o kvalitě dodávek elektřiny a souvisejících služeb v elektroenergetice, v platném znění (dále jen„ vyhláška o kvalitě dodávek elektřiny“). Dne datum žalovaná vydala stanovisko k reklamaci, tj. ve lhůtě 80 dní, ve které zamítla nárok na finanční náhradu s odvoláním na ustanovení a c) vyhlášky o kvalitě dodávek elektřiny a a c) , o kvalitě dodávek plynu a souvisejících služeb v plynárenství, v platném znění (dále jen„ vyhláška o kvalitě dodávek plynu“). Žalobce dne datum poslal detailní vysvětlení stanoviska, ale žalovaná dne datum potvrdil své zamítavé stanovisko. Opakované stanovisko poslala žalovaná i v reakci na předžalobní výzvu ze dne datum. Žalobce zamítavé stanovisko žalované rozporoval s tím, že pro ustanovení vyhlášky o kvalitě dodávek elektřiny je účastníkem trhu koncový zákazník nikoliv držitel licence, účelový výklad, že by si držitel licence mohl vlastním projevem podle svého uvážení měnit lhůty je scestný. Podle ustanovení vyhlášky o kvalitě dodávek elektřiny, objektivní okolnosti nejsou případy, kde si dodavatele elektřiny nenakoupil dostatek elektřiny, aby v budoucnu pokryl zákazníky, nebo administrativní vytížení z důvodu vyřizování zvýšeného množství zákaznických požadavků, ale události uvedené v písmeně vyhlášky, které nejsou aplikovatelné žalovanou ve věci této. Navíc ustanovení a c) vyhlášky o kvalitě dodávek plynu nejsou relevantní pro elektrickou komoditu. Dosažená lhůta na vyrozumění byla 80 dní místo 15 dní dle vyhlášky o kvalitě dodávek elektřiny, když se bere v potaz opravná faktura jako způsob vyrozumění, doba byla 66 dní. Dle vyhlášky o kvalitě dodávek elektřiny se tedy použije nejvyšší náhrada za 40 dní.

2. Platebním rozkazem ze dne 26. 4. 2022 č. j. -11 soud žalované uložil, aby předmětnou částku uhradila a zároveň žalovanou vyzval, že pro případ, že podá odpor, aby se vyjádřila k věci samotné. Žalovaná podala dne datum odpor proti uvedenému platebnímu rozkazu.

3. Žalovaná se dne datum vyjádřila k žalobě a navrhla její zamítnutí v celém rozsahu s odůvodněním, že není sporu o tom, že dne datum uzavřela společnost právnická osoba, IČO, která zanikla fúzí ke dni datum se žalovanou, v důsledku čehož přešla práva a povinnosti právnická osoba na žalovanou, smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny pro odběrné místo žalobce, s označením EAN číslo. Žalobci bylo dne datum, v souvislosti s ukončením obchodní činnosti EČS, vystaveno konečné vyúčtování spotřeby číslo které bylo dne datum odesláno žalobci na kontaktní e-mailovou adresu, jak sám žalobce potvrdil ve svém vyjádření konstatováním, že konečné vyúčtování spotřeby elektřiny obdržel dne datum. Mezi žalobcem a žalovanou není sporu o tom, že dne datum EČS od žalobce obdržela e-mailem reklamaci koncového stavu měřidla uvedenou v konečném vyúčtování spotřeby elektřiny. Žalovaná k tomu uvedla, že při vystavení vyúčtování dodávky elektřiny v odběrných místech zákazníků včetně žalobce vyšla pouze z dat o měření spotřeby v odběrném místě. Odečty měřicích zařízení a určení spotřeby nejsou přitom v kompetenci žalované, avšak vlastníka měřidel - provozovatele distribuční soustavy, který data k fakturaci zasílá dodavateli, tj. žalované dle , o Pravidlech trhu s elektřinou, v platném znění. Žalovaná je pak povinna fakturovat na základě doručených dat provozovatele distribuční soustavy. Nemá-li provozovatel distribuční soustavy k dispozici odečet stavů, popř. samoodečet nahlášený provozovateli distribuční sítě zákazníkem, určuje spotřebu podle typových diagramů dodávek odhadem, a to v souladu s platnou energetickou legislativou. I v případě, kdy provozovatel distribuční soustavy určuje spotřebu odhadem, je předpokladem stanovení spotřeby přiměřenost spotřeby v odběrném místě zákazníka. V případě žalobce i dalších tisíců bývalých zákazníků skupiny anonymizována dvě slova včetně EČS tomu tak nebylo. Údaje o spotřebě v odběrných místech byly často nadhodnoceny i podhodnoceny, nezřídka i o více než 50%. Žalovaná upozornila na přehled běhu času v případě vyřízení reklamace žalobce, kdy datum přijala reklamaci, dne datum postoupila reklamaci na provozovatele DS, dne datum jí bylo doručeno vyjádření provozovatele a podklady k opravné fakturaci a dne datum odeslala žalovaná vyjádření zákazníkovi. Z uvedeného je zřejmé, že z celkových 66 dnů vyřizování reklamace trvalo prodlení dnů 51 (66 mínus 15 dnů dle vyhlášky o kvalitě dodávek elektřiny. Na uvedené době měl přitom provozovatel distribuční soustavy podíl 24 dnů. Na základě přijatých fakturačních dat provozovatele distribuční soustavy (v tomto případě společnosti právnická osoba) vystavila žalovaná konečné vyúčtování spotřeby elektřiny. Na základě uznání reklamace konečného zákazníka provozovatelem distribuční soustavy žalovaná následně dne datum vystavila opravné vyúčtování spotřeby elektřiny, a to na podkladě opravných fakturačních dat obdržených od provozovatele distribuční soustavy. Téhož dne, tedy dne datum obdržela žalovaná výzvu k náhradě z důvodu nedodržení standartu lhůty pro vyřízení reklamace vyúčtování dodávky elektřiny, ve které žalobce vyčíslil žalované náhradu ve výši 24 000 Kč. Žalovaná opakovaně výzvu k náhradě škody odmítla z důvodu, jednak že žalovaná není s ohledem na výše popsanou nezbytnou součinnost provozovatele distribuční soustavy odpovědná za vznik rozdílu v měření spotřeby, ani následky s tím spojené, když svoji povinnost porušil provozovatel distribuční soustavy tím, že nesprávně, tj. s extrémně velkou odchylkou, stanovil konečný stav měřidla žalobce, přestože mohl a měl stanovit stav měřidla řádně, podle skutečné spotřeby nebo jiným průkazným způsobem. Žalovaná měla za to, že na základě shora uvedeného není objektivně odpovědná za nedodržení standardu lhůty pro vyřízení reklamace vyúčtování dodávky elektřiny spojeného se sankcí spočívající v náhradě ve výši uvedené v  vyhlášky o kvalitě dodávek elektřiny, když zaviněním jiného subjektu, konkrétně provozovatele distribuční soustavy, byl v bezprecedentním objemu případů stanoven nesprávný stav měřidel bývalých zákazníků EČS, včetně měřidla žalobce. Je podle ní naplněn liberační důvod podle ustanovení vyhlášky o kvalitě dodávek elektřiny, neboť není spravedlivě možné požadovat od příslušného držitele licence dodržení standardu. Pokud by provozovatel distribuční soustavy zajistil stavy měřidel řádně, vystavila by EČS konečná vyúčtování spotřeby korespondující se skutečným stavem měřidel a k potřebě vystavení opravných vyúčtování by docházelo v minimální míře stejně tak, jak tomu bylo za standardního obchodního provozu EČS. Podle žalované je třeba vzít zřetel na skutečnost, že z důvodu ukončení obchodní činnosti EČS a dalších společností ze skupiny anonymizována dvě slova docházelo v rekordně krátkém čase k vyúčtování záloh tisíců zákazníků. Tím, že EČS, resp. společnosti ze skupiny anonymizována dvě slova, musely v důsledku chybných dat od provozovatelů distribučních soustav řešit nad rámec předpokládané agendy další tisíce reklamací zákazníků ohledně vyúčtování, pak nebylo v personálních a kapacitních silách EČS dodržet ve všech případech lhůtu dle vyhlášky o kvalitě dodávek elektřiny, jako tomu bylo u žalobce, proto není ve smyslu vyhlášky o kvalitě dodávek elektřiny spravedlivé, aby i přes enormní úsilí EČS, resp. skupiny anonymizována dvě slova, které vedlo k vypořádání přeplatků tisíců zákazníků v rekordně krátkém čase, měla EČS některým zákazníkům, včetně žalobce, platit náhradu za delší dobu vyřizování reklamací podle vyhlášky o kvalitě dodávek elektřiny. Podle citovaného ustanovení je zřejmé, že v ustanovení zakotvený nárok na náhradu za nedodržení standardu lhůty pro vyřízení reklamace je nástrojem kompenzace sníženého komfortu zákaznické péče dodatelů na energetickém trhu vůči jejich zákazníkům, tj. i žalované, nikoliv nástrojem bezprecedentně nadužívaným v krajních a neopakovatelných situacích, jakou je bezesporu extrémní rozsah agendy spojený s nadměrnou chybovostí odečtů spotřeby elektřiny v odběrných místech elektřiny bývalých zákazníků dodavatelů (tedy i EČS). Žalovaná je zároveň toho názoru, že je naplněn i liberační důvod ustanovení vyhlášky o kvalitě dodávek elektřiny, tj. za nedodržení standardů se nepovažuje, jestliže příslušný držitel licence neprovede úkony a postupy vyžadované standardy ve stanovených lhůtách z důvodu, že„ daný účastník trhu s elektřinou ve lhůtě stanovené pro dodržení standardu učiní projev vůle, ze kterého jednoznačně vyplývá požadavek provést tyto úkony a postupy ve lhůtě delší, než je lhůta stanovená standardem“ když vzhledem k extrémně širokému okruhu dotčených zákazníků na svých webových stránkách zveřejnila skupina anonymizována dvě slova omluvné oznámení, ve kterém zákazníky informovala o prodloužení lhůt pro vyřízení reklamací v období na přelomu roku 2021 číslo. Takový postup je zcela v souladu se zavedenou obchodní praxí dodavatelů, kteří informují různými komunikačními kanály své zákazníky s omluvou v souvislosti se zpožděním vyřízení zákaznických požadavků. , o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), v platném znění, který obsahuje výčet účastníků trhu s elektřinou, kde je vedle zákazníka uvedeného v bodě f) uveden jako„ účastník trhu s elektřinou“ i obchodník s elektřinou v bodě e), kterým je i žalovaná. K tvrzení žalobce o opoře jeho názoru ve stanovisku Energetického regulačního úřadu (dále jen„ ERÚ“) žalovaná uvedla, že jeho existenci nemůže potvrdit na základě pouhého přepisu textu do e-mailové podoby samotným žalobcem, což je forma, ve které žalovaná údajné stanovisko od žalobce obdržela. Z e-mailové zprávy žalobce, ve které údajně cituje právní názor ERÚ, není zřejmé, kdo vyjádření poskytl, co bylo podkladem pro jeho vydání ani, zda je vyjádření úplné. Nevěrohodnost vyjádření podporuje i skutečnost, že žalovaná žádné oficiální stanovisko od ERÚ ve věci žalobce či jiného bývalého zákazníka společnosti neobdržela. Žalovaná nesouhlasila s tvrzením žalobce o nároku za porušení standardu lhůty pro vyřízení reklamace vyúčtování dodávky elektřiny a jeho nárok neuznala, i kdyby žalobce nárok na náhradu teoreticky mít měl, nedosahoval by výše 24 000 Kč, nýbrž 16 200 Kč s odkazem na ustanovení vyhlášky o kvalitě dodávek elektřiny, podle kterého se totiž lhůta pro vyřízení reklamace vyúčtování po dobu, po kterou běží vyřizování reklamace distribuce elektřiny zadané dodavatelem, tj. žalovanou, u provozovatele distribuční soustavy, staví. V případě reklamace žalobce se jedná o období od datum, kdy byla postoupena reklamace ze strany EČS provozovateli distribuční soustavy, do datum, tj. data obdržení vyjádření k reklamaci od provozovatele distribuční soustavy, tj. celkem 24 dnů.

4. Soud vzal za prokázaný skutkový stav věci, jenž vyplynul jednak ze smlouvy o sdružených dodávkách elektřiny číslo že žalobce je jako zákazník odběratel elektřiny přihlášen k odběru elektřiny u dodavatele, tedy u firmy anonymizována dvě slova (právnická osoba se sídlem adresa, IČO).

5. Jak soud zjistil z reklamačního formuláře ze dne datum, žalobce dne datum reklamoval nesprávně fakturovaný stav měřidla.

6. Jak soud zjistil z automatické odpovědi žalované ze dne datum, žalovaná přijala dne datum reklamaci žalobce.

7. Jak soud zjistil z oznámení o vystavení opravné faktury variabilní symbol ze dne datum, žalovaná vyměřila žalobci opravnou fakturu.

8. Jak soud zjistil z emailové zprávy žalované žalobci ze dne datum, žalovaná neuznává žalobcem požadovanou náhradu za pozdní vyřízení reklamace vyúčtování dodávek energií, který ERÚ úřad obdržel dne datum.

9. Jak soud zjistil z předžalobní výzvy k zaplacení dluhu ze dne datum včetně dodejky datové zprávy, žalovaná byla ke splacení dluhu vyzvána předžalobní výzvou, jež jí byla žalobcem odeslána.

10. Jak soud zjistil z přehledu objemu zpracovávaných reklamací v období listopad až prosinec 2021, vzhledem k ukončení obchodní činnosti anonymizováno a dalších společností skupiny anonymizována dvě slova, docházelo v rekordně krátkém čase k vyúčtování záloh tisíců zákazníků, na což navazovalo i tisíce reklamací zákazníků ohledně vyúčtování v důsledku chybných dat od provozovatelů distribučních soustav, které bylo třeba řešit nad rámec předpokládané agendy, tudíž nebylo v personálních a kapacitních silách EČS dodržet ve všech případech lhůtu podle § 20 odst. 1 písm. a) vyhl. cit. shora.

11. Jak soud zjistil z oznámení zákazníkům, žalovaná na svých webových stránkách zveřejnila omluvné oznámení skupiny anonymizována dvě slova, ve kterém zákazníky informovala o prodloužení lhůt pro vyřízení reklamací v období na přelomu roku 2021 číslo v souladu se zavedenou obchodní praxí dodavatelů, kdy dodavatelé informují různými komunikačními kanály své zákazníky s omluvou v souvislosti se zpožděním vyřízení zákaznických požadavků.

12. Jak soud zjistil ze screenshotu obrazovky systému žalované, v případě reklamace žalobce se jednalo o období od datum, kdy byla postoupena reklamace ze strany EČS provozovateli distribuční soustavy do datum, kdy obdržela žalovaná vyjádření k reklamaci od provozovatele distribuční soustavy, tj. celkem 24 dnů.

13. Jak soud zjistil ze stanoviska ERÚ ze dne datum, jedná se o stanovisko legislativního odboru dohledového orgánu ERÚ, podle kterého provozovatel energetické soustavy se nemůže dovolávat neschopnosti včasného vyřízení reklamací svých odběratelů s odkazem na ustanovení vyhl. č. , podle které účastníkem trhu je koncový zákazník nikoliv držitel licence. Účelový výklad, že by si držitel licence mohl vlastním projevem podle svého uvážení měnit lhůty je zcestný. Podle vyhl. č. , objektivními okolnostmi nejsou případy, kde si dodavatel elektřiny nenakoupil dostatek elektřiny, aby v budoucnu pokryl zákazníky, nebo administrativní vytížení z důvodu vyřizování zvýšeného množství zákaznických požadavků, nýbrž události uvedené v písmeně vyhlášky, které nejsou aplikovatelné žalovanou stranou na daný případ. Podle , c) vyhl. č. , jsou ustanovení nerelevantní pro elektrickou komoditu. Dosažená lhůta na vyrozumění byla 80 dní místo 15 dní podle cit. vyhl., když se bere v potaz opravná faktura jako způsob vyrozumění, doba byla 66 dní. Podle vyhl. č. se použije nejvyšší náhrada za 40 dní.

14. Soud zjistil rozsah dodávek elektřiny žalobci z jím předložených listin o jím realizovaném odběru elektřiny.

15. Po právní stránce soud hodnotil věc podle § 17 odst. 1 písm. a) vyhlášky o kvalitě dodávek elektřiny, podle kterého standardem lhůty pro vyřízení reklamace vyúčtování distribuce elektřiny je pro zaslání písemného vyřízení reklamace dodavatele sdružené služby nebo zákazníka na vyúčtování distribuce elektřiny nebo na nevrácení zaplacených přeplatků, 15 kalendářních dnů ode dne doručení reklamace. Podle § 17 odst. 2 téže vyhlášky, za nedodržení standardu lhůty pro vyřízení reklamace vyúčtování distribuce elektřiny poskytuje provozovatel distribuční soustavy zákazníkovi náhradu ve výši 600 Kč za každý den prodlení, nejvýše však 24 000 Kč. Podle , o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), v platném znění, jenž obsahuje výčet účastníků trhu s elektřinou, je vedle zákazníka uvedeného v bodě f) uveden jako„ účastník trhu s elektřinou“ i obchodník s elektřinou v bodu e), kterým je i žalovaná. Pokud šlo o odečty měřících zařízení a určení spotřeby, postupoval soud podle vyhl. č. , o pravidlech trhu s elektřinou, v platném znění, podle kterého se při vystavení vyúčtování dodávky elektřiny v odběrných místech zákazníků včetně žalobce vychází pouze a jen z dat o měření spotřeby v odběrném místě. Odečty měřících zařízení a určení spotřeby nejsou přitom v kompetenci žalované, nýbrž vlastníka měřidel, tj. provozovatele distribuční soustavy, jenž data k fakturaci zasílá dodavateli, tj. žalované, která je pak povinna fakturovat na základě doručených dat provozovatele distribuční soustavy. Nemá-li provozovatel distribuční soustavy k dispozici odečet stavů, popř. samoodečet nahlášený provozovateli distribuční sítě zákazníkem, určuje spotřebu podle typových diagramů dodávek odhadem v souladu s platnou energetickou legislativou. I v případě, kdy provozovatel distribuční soustavy určuje spotřebu odhadem, je předpokladem stanovení spotřeby přiměřenost spotřeby v odběrném místě zákazníka, což se nestalo v případě žalobce a dalších tisíců bývalých zákazníků skupiny anonymizována dvě slova včetně žalované příjmení. Údaje o spotřebě v odběrných místech byly často nadhodnoceny i podhodnoceny i o více než 50%. Z celkových 66 dnů vyřizování reklamace trvalo prodlení 51 dnů, tj. 66 - 15 dnů podle vyhl. č. , o kvalitě dodávek elektřiny a souvisejících služeb v elektroenergetice, v platném znění. Podle vyhl. cit. shora se lhůta pro vyřízení reklamace vyúčtování po dobu, po kterou běží vyřizování reklamace distribuce elektřiny zadané dodavatelem u provozovatele distribuční soustavy, staví. Podle cit. vyhl. nedodržení standardu lhůty pro vyřízení reklamace vyúčtování dodávky elektřiny je spojeno se sankcí. Podle vyhl. cit. shora je dán liberační důvod pro případ, že není spravedlivě možné požadovat od příslušného držitele licence dodržení standardu.

16. Podle , , v platném znění (dále jen „o. z.“), má žalobce právo požadovat vedle plnění i úroky z prodlení, které jsou stanoveny prováděcím předpisem, tedy

17. Z nesporných tvrzení účastníků vyplynulo, že žalobce je odběratelem elektřiny a zákazníkem žalované. Reklamace žalobce týkající se vyúčtování žalované ze dne 15. 11. 201 byla uznána. příjmení byl nárok žalobce na náhradu za nedodržení standardu lhůty pro vyřízení reklamace vyúčtování dodávky elektřiny. Žalovaná přijala reklamaci dne datum, přičemž až dne datum postoupila reklamaci provozovateli distribuční soustavy. Následně, když provozovatel distribuční soustavy doručil žalované vyjádření dne datum, žalovaná jej zaslala žalobci dne datum. Počet dní vyřízení reklamace žalovanou činil 42 dní. Podle § 17 odst. 1 písm. a) vyhlášky o kvalitě dodávek elektřiny měla žalobkyně na vyřízení reklamace 15 dnů.

18. Na základě shora uvedeného skutkového a právního stavu soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. A to tak, že přiznal žalobci náhradu za nedodržení standardu lhůty ve výši 16 200 Kč, tedy 42 - 15 dnů, tj. 27 dnů á 600 Kč, tj. částku 16 200 Kč. Soud vzal na zřetel skutečnost, že žalobce je spotřebitelem a žalovaná jako dodavatelka je podnikající právnickou osobou, tudíž mezi nimi existuje nevyvážený vztah, navíc když existující situaci svým špatným podnikatelským záměrem zavinila žalovaná, potažmo skupina BOHEMIA ENERGY tím, že nenakoupila pro své zákazníky dostatek elektrické energie, která by pokryla jejich potřeby, tudíž nelze neschopnost žalované dostát svých závazků podle právních předpisů citovaných shora klást k tíži žalobce jako spotřebitele, který danou situaci nezavinil. Soud má se zřetelem ke shora uvedenému za to, že zde není naplněn liberační důvod podle ustanovení § 3 odst. 2 písm. c) cit. vyhl.

19. Co do zbytku soud žalobu ze zřejmých důvodů shora uvedených jako nedůvodnou zamítl výrokem II. tohoto rozsudku.

20. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud výrokem III. tohoto rozsudku podle tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení více úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 800 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 200 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s  za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. , dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 600 Kč představující 300 Kč za každý ze dvou úkonů dle uvedené vyhlášky.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 1. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.