Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

10 C 170/2021-97

název soudu rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. jméno řešitele příjmení řešitele a soudci ve věci

žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci

proti

žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátkou JUDr. jméno příjmení

sídlem adresa

o vyklizení bytu

k odvolání žalované proti rozsudku název soudu č. j. číslo jednací ze dne datum rozhodnutí

takto:

I. Rozsudek okresního soudu se v odstavci I. výroku potvrzuje vyjma výroku o lhůtě k vyklizení bytu, který se mění tak, že se lhůta k vyklizení stanoví v délce 6 měsíců od právní moci tohoto rozsudku.

II. Rozsudek okresního soudu se v odstavci II. výroku mění takto:

Žalobci se náhrada nákladů řízení nepřiznává.

III. Žalobci se náhrada nákladů odvolacího řízení nepřiznává.

Odůvodnění:

I. Rozsudek okresního soudu se v odstavci I. výroku potvrzuje vyjma výroku o lhůtě k vyklizení bytu, který se mění tak, že se lhůta k vyklizení stanoví v délce 6 měsíců od právní moci tohoto rozsudku. II. Rozsudek okresního soudu se v odstavci II. výroku mění takto: Žalobci se náhrada nákladů řízení nepřiznává. III. Žalobci se náhrada nákladů odvolacího řízení nepřiznává.

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně uložil žalované povinnost vyklidit předmětný byt do 2 měsíců od právní moci rozsudku (odstavec I. výroku), uložil žalované povinnost zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši částka (odstavec II. výroku).

2. Proti rozsudku podala včasné odvolání žalovaná. Domáhala se změny napadeného rozsudku tak, že žaloba bude zamítnuta. Dle jejího názoru je na daný případ možno aplikovat korektiv dobrých mravů, jak vyplývá z nálezu název soudu ve věci sp. zn. ústavní nález, dle kterého„ není vyloučeno, že i výkon práva, který odpovídá zákonu, může být shledán v rozporu s dobrými mravy a že mu proto bude soudem odepřena právní ochrana, a to zejména tehdy, je-li zřejmé, že výkon práva vede k nepřijatelným důsledkům projevujícím se jak mezi účastníky, tak na postavení některého z nich navenek“. Dle žalované je výkon práva žalobce v rozporu s dobrými mravy. Žalobce se o získání bytu nijak nezapříčinil (kromě podání žádosti o jeho přidělení do nájmu) a nezapříčiňuje se ani o tom, aby vydělal na náklady s bydlením spojené. Je dlouhodobě evidován u úřadu práce, dlouhá léta nepracuje a pobírá sociální dávky. Žalovaná je rovněž evidována jako uchazečka o zaměstnání, ale pouze proto, že když se pokoušela v minulosti pracovat, úřad práce začal posuzovat žalobce a žalovanou jako příslušníky jediné domácnosti a všechny dávky žalobci zastavil. Žalovaná potom byla nucena financovat nejen bydlení a celou domácnost, ale i žalobcovy potřeby, neboť ten zůstal bez jakéhokoli příjmu. Žalovaná je cizinka, vždy pracovala pouze za minimální mzdu a nemá žádnou kvalifikaci. Byt získali účastníci za trvání manželství, ačkoli nájemní smlouva byla uzavřena pouze se žalobcem na dobu určitou jednoho roku. V této praxi pronajímatel bez zjistitelného důvodu pokračoval po celou dobu trvání manželství a pokračuje v tom dosud. Žalovaná se nemá kam odstěhovat. Pokud by pracovala, na kauci na jiné bydlení nenašetří, protože zase bude vše financovat výlučně sama. Žalovaná má za to, že jsou splněny podmínky pro zamítnutí žaloby„ pro tentokrát“.

3. Žalobce navrhoval potvrzení napadeného rozsudku jako věcně správného. Žalobci vzniklo nájemní právo k předmětnému bytu a žalovaná do jeho práva zasahuje.

4. název soudu přezkoumal napadené rozhodnutí a řízení předcházející jeho vydání a dospěl k závěru, že odvolání je pouze částečně důvodné.

5. Žalovaná je ukrajinskou státní příslušnicí s trvalým pobytem na území označení státu. Dle čl. 50 smlouvy mezi označení státu republikou a země o právní pomoci v občanských věcech (dále jen smlouvy) právní vztahy k nemovitému a movitému majetku se řídí právním řádem smluvní strany, na jejímž území se tento majetek nachází. V předmětné věci se žalobce domáhá vyklizení bytu žalovanou, na což lze analogicky vztáhnout citovaný článek 50 smlouvy, takže právní vztahy se v dané věci řídí českým právem. Pro řízení o této věci je pak ve smyslu čl. 50 odst. 3 smlouvy dána pravomoc českých soudů, neboť se použijí předpisy české strany.

6. Dle obsahu spisu se žalobce domáhal vyklizení žalované z předmětného bytu s tvrzením, že žalobce je výlučným nájemcem předmětného bytu a po rozvodu manželství účastníků žalovaná byt užívá bez právního důvodu. Žalovaná s touto žalobou nesouhlasila, v podstatě se stejnými argumenty, jako uvedla v odvolání.

7. Soud prvního stupně provedl dokazování tak, jak je zachyceno v protokolech o jednání ze dne 10. 2. a datum. Z provedených důkazů vzal za prokázané ty skutečnosti, jež jsou uvedeny v odůvodnění napadeného rozhodnutí v bodech 3. – 12. Skutková zjištění učiněná okresním soudem považuje název soudu za správná a odpovídající provedeným důkazům.

8. název soudu doplnil dokazování o nájemní smlouvu uzavřenou dne datum mezi statutárním městem Přerov jako pronajímatelem a žalobcem jako nájemcem, vzal za prokázáno, že stejně jako za předchozí období byla uzavřena nájemní smlouva mezi označenými subjekty ve vztahu k předmětnému bytu na dobu určitou s účinností od datum do datum. Z toho plyne, že i ke dni rozhodnutí název soudu je žalobce nájemcem předmětného bytu.

9. Závěr o skutkovém stavu lze shrnout takto. Žalobce a žalovaná uzavřeli dne datum manželství, za trvání jejich manželství uzavřel žalobce jako nájemce se statutárním městem Přerovem jako pronajímatelem nájemní smlouvu k předmětnému bytu dne datum, nájemní poměr byl sjednán na dobu určitou od datum do datum. Následně byly uzavírány mezi stejnými kontrahenty nájemní smlouvy ve vztahu k předmětnému bytu, nájemní poměr byl sjednán vždy od 1. 2. toho kterého roku do 31. 1. následujícího roku, naposledy je sjednán na dobu od datum do datum. Účastníci byli pravomocně rozvedeni dne datum. Soužití účastníků je velmi konfliktní. Účastníci pobírají dávky hmotné nouze, doplatek na bydlení, příspěvek na bydlení a živobytí, žádný z nich není v pracovním poměru.

10. Jak je zřejmé ze shora uvedených skutečností, za trvání nájemního poměru v období od datum do datum došlo k pravomocnému rozvodu manželství účastníků. Okresní soud správně aplikoval ust. § 2211 o. z., dle kterého ohrozí-li třetí osoba nájemce v jeho nájemním právu nebo způsobí-li nájemci porušením nájemního práva újmu, může se ochrany domáhat nájemce sám. Když vznikl nájemní poměr na základě smlouvy uzavřené mezi žalobcem jako nájemcem a statutárním městem Přerovem jako pronajímatelem dne datum na období od datum do datum, byli účastníci manželé, takže ve smyslu § 745 odst. 1 o. z. vzniklo uzavřením smlouvy oběma manželům společné nájemní právo s účinností od datum. Manželství účastníků zaniklo ve smyslu § 755 odst. 1 o. z. rozvodem pravomocně dne datum. Nájemní poměr sjednaný označenou smlouvou pak trval do datum a uplynutím této sjednané doby určité zanikl. Následně byla sjednána další nájemní smlouva na období od datum, účastníky této smlouvy byli opět jako pronajímatel statutární město Přerov a jako nájemce žalobce. Žalobce byl v té době již pravomocně rozvedený s žalovanou, takže nemohlo dojít ve smyslu § 745 odst. 1 o. z. ke vzniku společného nájemního práva k předmětnému bytu. Rovněž smlouvy na další roční období, naposledy smlouva ze dne datum uzavřená na období od datum do datum, byly uzavřeny na straně nájemce výlučně s žalobcem. Od datum tak vzniklo nájemní právo k předmětnému bytu pouze žalobci a on je výlučným nájemcem tohoto bytu. Žalovaná v bytě bydlí proti vůli žalobce, který se proto domáhá jejího vyklizení. Žalobce se po právu domáhá v souladu s § 2211 o. z. vyklizení žalované z předmětného bytu.

11. Žalovaná navrhovala především ze sociálních důvodů zamítnutí„ pro tentokrát“ žaloby s poukazem, že výkon žalobcova práva je uplatňován v rozporu s dobrými mravy. název soudu je toho názoru, že podmínky pro zamítnutí žaloby„ pro tentokrát“ splněny nejsou. Nebyla shledána okolnost, ze které by bylo možno dovodit, že žalobce uplatňuje své právo v rozporu s dobrými mravy ve smyslu § 2 odst. 3 o. z. (výklad a použití právního předpisu nesmí být v rozporu s dobrými mravy a nesmí vést ke krutosti nebo bezohlednosti urážející obyčejné lidské cítění). Bylo zjištěno, že soužití mezi účastníky je konfliktní oboustranně, žalobce má zdravotní problémy a jedná se v daném případě o byt relativně malý (plocha všech místností činí celkem výměra), takže nelze předpokládat, že by dlouhodobě do budoucna mohli účastníci takto bydlet přes vyhrocené osobní vztahy společně.

12. Nicméně název soudu dospěl k závěru, že jsou splněny podmínky pro delší lhůtu k vyklizení žalované, než soudem prvního stupně stanovenou lhůtu dvou měsíců. Ve prospěch delší lhůty, která bude žalované poskytnuta k tomu, aby si byla schopna najít jiné bydlení, hovoří skutečnost, že žalovaná je státní občankou země, v současné době po ní nelze požadovat, aby se s ohledem na napadení země země do své rodné země vrátila, takže žalovaná bude zcela jistě chtít zůstat v označení státu. Ona sama je také nezaměstnaná, ale má zájem si najít práci. název soudu je toho názoru, že lhůta 6 měsíců by měla být dostatečná, aby žalovaná s pomocí např. neziskových organizací pomáhající lidem v bytové nouzi, popř. s pomocí územní celek našla jiné důstojné bydlení. Dalším důvodem, pro který název soudu stanovil šestiměsíční lhůtu k vyklizení, je ta skutečnost, že žalovaná v podstatě doplatila na praxi, která je ze strany pronajímatelů včetně obcí zcela běžnou, tj. uzavírání nájemních smluv na dobu určitou, maximálně dobu jednoho roku. Kdyby totiž byla uzavřena nájemní smlouva na dobu neurčitou od datum, po rozvodu manželství účastníků by se uplatnilo ust. § 768 o. z. Jestliže by za takové situace bylo zrušeno právo nájmu žalované k předmětnému bytu, měla by právo na náhradu za ztrátu svého nájemního práva (např. finanční), popř. by měla právo v bytě ještě nejdéle jeden rok bydlet. V důsledku smlouvy uzavřené na dobu určitou však právo společného nájmu k předmětnému bytu zaniklo datum a jestliže žalobce uzavřel další nájemní smlouvu již jako rozvedený na dobu od datum, společný nájem se již nemohl obnovit, neboť účastníci byli pravomocně rozvedeni. název soudu má za to, že by bylo vůči žalované přespříliš nespravedlivé, pokud by jí nebyla poskytnuta alespoň půlroční lhůta k vyklizení předmětného bytu, a to právě s ohledem na okolnosti shora popsané. V tomto smyslu bylo napadené rozhodnutí, které je jinak věcně správné, změněno a lhůta k vyklizení byla stanovena v délce 6 měsíců od právní moci rozsudku.

13. název soudu změnil výrok o náhradě nákladů řízení. Byť byl ve věci samé žalobce procesně zcela úspěšným, má název soudu za to, že jsou splněny podmínky pro aplikaci , dle kterého jsou-li tu důvody hodné zvláštního zřetele, nemusí soud výjimečně náhradu nákladů řízení zcela nebo zčásti přiznat. Žalovaná je bez jakýchkoli finančních prostředků, pobírá pouze příspěvek na živobytí ve výši částka, s ohledem na to, že má půl roku na obstarání si bydlení, byla by povinnost zaplatit žalobci jako procesně úspěšnému náhradu nákladů řízení pro ni v podstatě likvidační. Je pravdou, že také žalobce je ve špatné finanční situaci, neboť i on má zdroj obživy pouze v dávkách sociální pomoci. Žalovaný vynaložil finanční prostředky na zaplacení právní pomoci advokátem. Přitom byl žalobce osvobozen od soudních poplatků na základě své žádosti usnesením okresního soudu č. j. číslo jednací ze dne datum rozhodnutí. Nic nebránilo žalobci požádat rovněž o ustanovení zástupce z řad advokátů (jak to učinila žalovaná) a byl by tak zbaven povinnosti zaplatit za služby advokáta. Přiznat žalobci náhradu nákladů řízení vůči žalované dle názoru název soudu v její finanční situaci s nutností sehnat si bydlení není možné.

14. Stejnou úvahou byl název soudu veden také ohledně náhrady nákladů řízení vzniklých žalobci ve druhém stupni.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku v odstavci I. výroku je dovolání přípustné podle Přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat dle jen dovolací soud. Účastník může podat dovolání do 2 měsíců od doručení rozsudku název soudu u soudu, který rozhodoval v prvním stupni, a to k název soudu v obec.

Proti nákladovým výrokům není dovolání přípustné.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá toto vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.