Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
20 C 235/2022-73
Okresní soud v Pardubicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Ditou Prokšovou ve věci
žalobkyně: ; anonymizováno právnická osoba, IČO
se sídlem adresa
zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení
se sídlem adresa
proti
žalované: ; celé jméno žalované, narozená dne datum
bytem adresa žalované
o zaplacení částky 69 455 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 16 000 Kč s úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,5 % ročně od 9. 8. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto výroku rozsudku.
II. Co do částky 53 455 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 1 743,50 Kč, se zákonným úrokem z prodlení z částky 26 862,70 Kč od 18. 3. 2022 do zaplacení a s úrokem ve výši 11,75 % ročně z částky 26 862,70 Kč od 18. 3. 2022 do zaplacení, se zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Pardubicích soudní poplatek ve výši 694 Kč do tří dnů od právní moci tohoto výroku rozsudku.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 16 000 Kč s úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,5 % ročně od 9. 8. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto výroku rozsudku.</b> <b>II. Co do částky 53 455 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 1 743,50 Kč, se zákonným úrokem z prodlení z částky 26 862,70 Kč od 18. 3. 2022 do zaplacení a s úrokem ve výši 11,75 % ročně z částky 26 862,70 Kč od 18. 3. 2022 do zaplacení, se zamítá.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b> <b>IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Pardubicích soudní poplatek ve výši 694 Kč do tří dnů od právní moci tohoto výroku rozsudku.</b>
1. Žalobou doručenou soudu dne 17. 6. 2022 se žalobkyně proti žalované domáhala zaplacení částky shora s příslušenstvím. Tvrdila, že žalovaná uzavřela dne 8. 2. 2020 s právním předchůdcem žalobkyně, a to se společností právnická osoba, IČ číslo, smlouvu číslo s produktovým názvem D S0 HC měsíční POJ číslo (dále jen„ smlouva“). Podle ní poskytl původní věřitel žalované bezhotovostní půjčku ve výši 30 000 Kč. Žalovaná se ve smlouvě zavázala vrátit poskytnuté finanční prostředky spolu s poplatkem 36 363 Kč tvořeným úrokem, zápůjční úroková sazba činila 88 % ročně, poplatkem za zpracování, doručení a flexibilní splácení a poplatkem za administrativní činnosti a komfortní splácení. Celkem tam měla žalovaná uhradit 66 363 Kč v 18 měsíčních splátkách po 3 687, přičemž poslední splátka měla činit 3 684 Kč. Žalovaná však své závazky nehradila řádně a včas, uhradila pouze 14 000 Kč v celkem pěti splátkách. Žalobkyně po žalované požadovala uhradit dlužnou částku zápůjčky (jistinu) ve výši 26 862 Kč, dlužnou částku poplatků ve výši 24 792,30 Kč, smluvní pokutu ve výši 15 000 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1 743,50 Kč, sankční poplatky ve výši 2 800 Kč, úrok 88 % p.a. a úrok z prodlení v zákonné výši z dlužné jistiny od 18. 3. 2022 do zaplacení. Ani přes upomínky žalovaná ničeho neuhradila. Na výzvu soudu žalobkyně doplnila svá tvrzení o uvedení, že právní předchůdce žalobkyně s odbornou péčí posoudil schopnost žalované splácet poskytnutou zápůjčku. Byla provedena lustrace žalované v dostupných registrech (BRKI, NRKI, SOLUS, interní databáze právního předchůdce žalobkyně, insolvenční rejstřík, Centrální evidence exekucí). Žalovaná byla dotazována na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly zástupcem právního předchůdce žalobkyně jméno příjmení následně ověřeny a zkontrolovány. Dle těchto činil pravidelný měsíční příjem žalované 16 554 Kč a další čisté příjmy domácnosti 15 000 Kč. Žalovaná byla zaměstnána u právnická osoba Posuzovány byly žalovanou sdělené výdaje s právními instituty z oblasti státní sociální politiky a částkami vycházejícími ze statistických dat. Právní předchůdce žalobkyně tak dospěl k názoru, že schopnost žalované splácet zápůjčku je dostatečná. Dne 28. 1. 2022 uzavřel právní předchůdce žalobkyně a žalobkyně smlouvu o postoupení pohledávek, jejímž předmětem byl i souzená pohledávka.
2. Pro částečné zpětvzetí žaloby bylo usnesením soudu ze dne 17. 4. 2023 č. j. 20 C 235/2022 -66 zastaveno řízení co do úroku ve výši 76,25 % ročně z částky 26 862,70 Kč za období od 18. 3. 2022 do zaplacení.
3. Žalovaná, ačkoli byla k jednání nařízenému na den 25. 4. 2023 řádně předvolána (předvolání spolu se žalobou považoval soud žalované za doručené, v souladu s § 49 odst. 2 / a 4/ o.s.ř. , dnem 6. 3. 2023, když žalované byla zanechána výzva na korespondenční adrese uvedené v centrální evidenci obyvatel a zásilka na poště uložena dne 22. 2. 2023), se k tomuto bez předchozí důvodné a včasné omluvy nedostavila. Soud proto a věc projednal a rozhodl bez přítomnosti žalované dle § 101 odst. 3 o.s.ř. .
4. Aktivní legitimace žalobkyně, tj. její oprávněnost žalovanou částku soudně vymáhat, prokázalo oznámení žalované ze strany právnická osoba ze dne 1. 2. 2022 odeslané žalované 11. 2. 2022 dle potvrzení podání a smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 28. 1. 2022. V seznamu postupovaných pohledávek je číslo předmětné smlouvy uvedeno po pořadových číslo.
5. Smlouvou o spotřebitelském úvěru číslo ze dne 8. 2. 2020, Standardními informacemi o spotřebitelském úvěru z téhož dne, dokladem totožnosti, dokladem o rodném čísle, potvrzením o přechodném pobytu, Oznámením o postoupení pohledávky, výzvou, předžalobní upomínkou bylo prokázáno, že právní předchůdce žalobkyně právnická osoba a žalovaná, jejíž totožnost byla řádně ověřena, uzavřeli v uvedený den smlouvu o úvěru, když na podmínkách se dohodli předem, na jejímž základě právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované spotřebitelský úvěr ve výši 30 000 Kč, který byl poskytnut bezhotovostně. Žalovaná se zavázala splatit úvěr v 18 měsíčních splátkách po 3 687 Kč, když poslední splátka měla být ve výši 3 684 Kč Celkem tak měl žalovaná uhradit částku 66 363 Kč, která byla tvořena úvěrem a souhrnným poplatkem sestávajícím z kapitalizovaných úroků, z odměny za zpracování a poplatku za flexibilní a komfortní splácení. Úroková sazba činila dle smlouvy 88 % p.a. a byla stanovena jako pevná pro celou sjednanou dobu trvání smlouvy. Dle čl. 6 smluvních podmínek pro případ, že zákazník neuhradí řádně a včas splátku, byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z dlužné částky, ohledně níž je zákazník v prodlení. Adresa žalované byla ve smlouvě uvedena anonymizováno ulice a číslo, obec. Žalovaná v rozporu se smlouvou zápůjčku řádně nesplácela, byla vyzvána dopisem z 10. 2. 2022 ke splacení celé pohledávky. Následně i s upozorněním na možné soudní řízení (dopis z 20. 5. 2022 odeslaný dle podacího archu dne 24. 5. 2022) a bylo jí i oznámeno postoupení pohledávky na žalobkyni.
6. Z dokladu o zajištění ubytování ze dne 5. 2. 2020 soud zjistil, že žalovaná měla na dobu bez omezení umožněn pobyt na adrese adresa žalované.
7. Na základě písemného pokynu společností právnická osoba soud dovodil, že žalovaná byla zaměstnanec této společnosti, když daná společnost je uvedena jako zaměstnavatel a žalovaná jako zaměstnanec. Potvrzením o výši příjmu z 5. 2. 2020 pak bylo prokázáno, že žalovaná má sjednán pracovní poměr na dobu určitou, a to do 31. 12. 2020, její průměrný čistý měsíční příjem za poslední 3 měsíce činil 16 554 Kč.
8. Ze zákaznické karty soud zjistil, že žalovaná měla být v době uzavření smlouvy rozvedená, užívala mobilní telefon, bydlela na ubytovně, úvěr potřebovala na nákup auta, zaměstnána byla na dobu určitou do 31. 12. 2020 jako dělnice u právnická osoba s čistým měsíčním příjmem 16 554 Kč, přičemž zaměstnání bylo ověřeno pracovní smlouvou a dvěma výplatními páskami. Další čistý příjem domácnosti byl uveden ve výši 15 000 Kč. Odhadované měsíční výdaje byly uvedeny ve výši 7 000 Kč, aniž by byly nějak konkretizovány. Počet vyživovaných povinnost - 1.
9. Z výpisu ze seznamu regulovaných a registrovaných subjektů finančního trhu ČNB soud zjistil, že svědek níže je vázaným zástupcem dle zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatele právnická osoba
10. Z výpovědi svědka jméno příjmení soud zjistil, že na žalovanou dostal kontakt z centrály. Telefonicky si sjednali schůzku v místě jejího bydliště v bytovce u příjmení, byl u toho rodinný příslušník žalované mužského pohlaví, žalovaná uměla česky. Při uzavírání předmětné smlouvy předložila žalovaná průkaz totožnosti, povolení k pobytu, pracovní smlouva a poslední dvě výplatní pásky, doklad o ubytování. Poté dojde k proskórování zákazníka (žalované) systémem, tj. přes telefon, na který přijde zpráva, zda půjčka může být poskytnuta či ne a za jakých podmínek. Poté dojde k sepsání smlouvy a vyplacení peněz. Výdaje zákazník uvede odhadem, neověřují se. Svědek vysvětlil, že údaj týkající se počtu vyživovaných osob v zákaznické kartě znamená, kolik osob žije s klientem ve společné domácnosti. Před cca dvěma lety se přešlo na nový systém a fotí se i doklady k bydlení, dříve se předkládaly pouze k nahlédnutí. Jak tomu bylo u žalované, si svědek nevzpomněl.
11. Z přehledu výpočtu smluvní pokuty a úroku z prodlení soud zjistil, že žalovaná uhradila na splátkách úvěru pouze 2x 4 000, 2 x 1 500 Kč a 3 000 Kč, celkem tedy 14 000 Kč Poslední splátku měla žalovaná uhradit 8. 8. 2021.
12. Dle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku (dále jen „o.z. “), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.
13. Dle § 2392 odst. 1 o.z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky.
14. Dle § 1968 o.z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.
15. Dle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
16. Dle § 2048 odst. 1 o.z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.
17. Dle § 2991 odst. 1 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.
18. Dle § 86 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 téhož ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
19. Dle § 87 odst. 1 téhož zákona poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
20. Tato skutková zjištění jsou základem pro následující právní závěr soudu:
21. Žalobkyně se domáhala zaplacení dlužné částky z titulu smlouvy o úvěru. Soud se tedy nejprve zabýval otázkou, zda mezi účastníky smlouvy došlo k platnému uzavření takové smlouvy. Protože jednou ze smluvních stran byl spotřebitel, bylo nezbytné při posuzování právního vztahu aplikovat vedle občanského zákoníku i ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru, dle kterých je poskytovatel úvěru povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Při posuzování pak vychází především z informací poskytnutých spotřebitelem. Poskytovatel úvěru se však nemůže spoléhat pouze na tvrzení spotřebitele. Musí sám vyvinout potřebné úsilí ke zjištění skutečností, zda spotřebitel bude v budoucnu schopen poskytnutý úvěr splácet a k prověření spotřebitelových tvrzení. Pouhá ničím nepodložená prohlášení spotřebitele nemohou být sama o sobě kvalifikována jako dostatečná, nejsou-li podepřena žádnými doklady (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, č. j. 1As 30/2015 -39). Úvěr pak může být poskytnut jen za situace, kdy je ze zjištěných informací zřejmé, že spotřebitel bude schopen úvěr splácet, jinak je smlouva o úvěru neplatná.
22. Žalobkyně ohledně zkoumání úvěruschopnosti žalované předložila pouze potvrzení o příjmu a o zaměstnání, o ubytování a zákaznickou kartu a těmi ve spojení s výpovědí svědka prokázala, že žalovaná byla zaměstnána na dobu určitou s příjmem 16 554 Kč, bylo počítáno s tímto jejím příjmem a výdaji (nedoloženými) pouze ve výši 7 000 Kč. Nebyly předloženy žádné důkazy prokazující, že by právní předchůdkyně žalobkyně řádně provedla ověření výdajů žalované. Svědek uvedl, že výdaje se nedokladují, takže původní věřitel o nich evidentně neměl povědomost, resp. netušil, zda uvedené výdaje jsou odpovídající či nikoli, přičemž výpočty pro životní minimum jednotlivce fakticky nemusí odpovídat jeho skutečným výdajům.
23. Soud tak měl za to, že v tomto případě nelze mít za splněnou povinnost žalobkyně, resp. její právní předchůdkyně, uloženou jí zákonem, jakožto poskytovateli spotřebitelského úvěru, řádně posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací. Daná povinnost posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr je citovaným zákonem ukládána poskytovateli, a to pod sankcí neplatnosti smlouvy v případě, že tak poskytovatel neučiní. Důsledkem nesplnění této povinnosti věřitele dle zákona o spotřebitelském úvěru je absolutní neplatnost smlouvy. Nedostatečné posouzení úvěruschopnosti poskytovatelem, které vede k absolutní neplatnosti úvěrové smlouvy bylo taktéž v mnoha rozhodnutích finančního arbitra opakovaně konstatováno (viz např. nález finančního arbitra ze dne 20.3.2017, sp. zn. FA/4056/2017, FA/SU/374 /2015, ze dne 23. 7. 2015, sp. zn. FA/7819/2015, FA/SU/208 /2014, ze dne 28. 5. 2018, č.j. FA/SR/SU /1192/2017 – 20 aj.), stejně tak v rozhodnutích Nejvyššího soudu ČR např. pod sp. zn. 33 Cdo 201/2018 ze dne 20. 3. 2019, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 ze dne 25. 7. 2018, k otázce dostatečnosti zjištění poměrů dlužníka se vyjádřil i Ústavní soud v nálezu ze dne 26. 2. 2019 sp. zn. III. ÚS 4129/2018 . Žádné výdaje žalované nebyly blíže zjišťovány a ověřovány, přičemž splátky úvěru měla žalovaná hradit až do 8. 8. 2021, pracovní poměr však měla sjednán pouze do 31. 12. 2021. Právní předchůdce tak byl nedbalý při zjišťování, zda i po ukončení dosavadního pracovního poměru bude žalovaná schopna své závazky ze smlouvy řádně hradit. Soud tak uzavřel, že nebyla splněna povinnost poskytovatelé zápůjčky stanovená mu zákonem. Posouzení úvěruschopnosti právní předchůdkyně žalobkyně řádně neprovedla, toto proběhlo pouze formálně, bez náležitých a dostatečných podkladů, důsledkem tohoto postupu je tedy absolutní neplatnost smlouvy o úvěru a nárok žalobkyně vůči žalované se tak omezí na vrácení případného neuhrazeného zůstatku jistiny poskytnuté zápůjčky. Žalobkyně, resp. právní předchůdkyně žalobkyně, poskytla žalované částku 30 000 Kč, ta do současné doby uhradila pouze 14 000 Kč, a proto jí soud uložil povinnost zaplatit žalobkyni rozdíl ve výši 16 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši stanovené nař. vl. č. 351/2013 Sb. od 9. 8. 2021, tj. ode dne následujícího po poslední splátce úvěru (výrok I.). Ve zbývající části soud žalobu zamítl (výrok II.).
24. O náhradě nákladů řízení příslušelo rozhodnout dle § 142 odst. 1 o.s.ř. ve prospěch procesně úspěšnější žalované. Té však dle obsahu spisu žádné náklady řízení nevznikly, proto bylo rozhodnuto tak, jak je uvedeno ve výroku III.
25. S návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu žalobkyně uhradila soudní poplatek ve výši 2 779 Kč. Jelikož elektronický platební rozkaz nebyl vydán, byla žalobkyni v souladu s položkou 2 bod 2. a položkou 1 bod 1. písm. b) Sazebníku soudních poplatků uložena povinnost doplatit ještě 694 Kč.
26. Lhůta k plnění byla stanovena dle § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř. , neboť soud neshledal důvody pro jiný postup.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení, prostřednictvím podepsaného soudu, ke Krajskému soudu v Hradci Králové – pobočka obec, písemně, trojmo.
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.