Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

12 C 101/2023-21

Okresní soud v Karlových Varech rozhodl soudcem JUDr. Radomírem Kubelkou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

pro 32.065,76 Kč s přísl.

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 12.500 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 12.500 Kč od 10. 3. 2023 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení 8,5 % úroku z prodlení ročně z částky 12.500 Kč od 28. 10. 2022 do 9. 3. 2023, částky 1.258,06 Kč s 8,5 % úrokem z prodlení ročně od 28. 10. 2022 do zaplacení, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1.102,15 Kč, částky 13.574,93 Kč a částky 4.732,77 Kč, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Karlových Varech na doplatku soudního poplatku částku 200 Kč na účet číslo variabilní symbol, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 12.500 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 12.500 Kč od 10. 3. 2023 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení 8,5 % úroku z prodlení ročně z částky 12.500 Kč od 28. 10. 2022 do 9. 3. 2023, částky 1.258,06 Kč s 8,5 % úrokem z prodlení ročně od 28. 10. 2022 do zaplacení, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1.102,15 Kč, částky 13.574,93 Kč a částky 4.732,77 Kč, zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Karlových Varech na doplatku soudního poplatku částku 200 Kč na účet [číslo] [variabilní symbol], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se podanou žalobou po žalovaném původně domáhala zaplacení částky 32.065,76 Kč s přísl. s tím, že právní předchůdce žalobkyně se žalovaným uzavřeli dne 3. 9. 2020 smlouvu o úvěru, na jejímž základě právní předchůdce žalobkyně (právnická osoba, IČO, se sídlem adresa) dne 3. 9. 2020 žalovanému poskytl částku 15.000 Kč, kterou žalovaný v dohodnuté lhůtě splatnosti ve 14 měsíčních splátkách po 1.992 Kč spolu se smluvním příslušenstvím ve výši 12.888 Kč nevrátil. Smlouvou o postoupení pohledávky ze dne 20. 10. 2022 právní předchůdce žalobkyně shora jmenovaný postoupil pohledávku, která je předmětem tohoto řízení, na žalobkyni. Vedle jistiny dluhu ve výši 13.758,06 Kč se žalobkyně s odkazem na citovanou smlouvu dále domáhala zaplacení smluvního příslušenství (kapitalizovaný smluvní úrok, poplatek za poskytnutí úvěru, náklady na vyhodnocení úvěru, inkasní poplatek, smluvní úrok za poskytnutí finančních prostředků za období po konečné splatnosti úvěru) ve výši 13.574,93 Kč, zaplacení smluvní pokuty (ve výši 0,1% z dlužné jistiny za každý den prodlení) ve výši 4.732,77 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku ve výši 1.102,15 Kč. Žalovaný na dluh zaplatil pouze částku 2.500 Kč.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ust. , dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

4. Ze smlouvy o úvěru číslo ze dne 3. 9. 2020 soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně (právnická osoba, IČO, se sídlem adresa) se žalovaným uzavřeli smlouvu o úvěru, na jejímž základě téhož dne žalovanému poskytl částku 15.000 Kč, kterou žalovaný v dohodnuté lhůtě splatnosti (14 měsíčních splátek po 1.992 Kč) spolu se souhrnným poplatkem ve výši 12.888 Kč (kapitalizovaný smluvní úrok, poplatek za poskytnutí úvěru, náklady na vyhodnocení úvěru, inkasní poplatek) dle tvrzení žalobkyně nevrátil. Dle standardních informací předchůdce v úvěrové smlouvě činí RPSN u úvěru na 14 měsíců 272,44 %. V úvěrové smlouvě byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1% denně z dlužné částky, poplatek za zaslání upomínky v případě prodlení žalovaného ve výši 500 Kč. Žalovaný na dluh zaplatil dle tvrzení žalobkyně částku 2.500 Kč.

5. Z dopisu žalobkyně ze dne 1. 3. 2023 soud zjistil, že žalovaný byl vyzván k úhradě dluhu do 9. 3. 2023.

6. Ze smlouvy o postoupení pohledávky ze dne 20. 10. 2022 soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně shora jmenovaný postoupil pohledávku, která je předmětem tohoto řízení, na žalobkyni.

7. Vzhledem k tomu, že si jednotlivá dílčí skutková zjištění vzájemně neodporují, poukazuje na ně soud jako na skutkový závěr ve věci.

8. Soud dospěl k následujícím právním závěrům:

9. Podle se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

10. Podle se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv a povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem.

11. Podle k nepřiměřenému ujednání se nepřihlíží, ledaže se jej spotřebitel dovolá.

12. Podle výklad a použití právního předpisu nesmí být v rozporu s dobrými mravy a nesmí vést ke krutosti nebo bezohlednosti urážející obyčejné lidské cítění.

13. Podle je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

14. Podle věty první plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.

15. Na posuzovanou smlouvu dopadá spotřebitelské právo ( a násl. ). Soud zvažoval, zda smlouva o úvěru, která byla mezi žalobkyní a žalovaným uzavřena, jako celek obstojí pod úhlem hodnocení smlouvy jako zjevně nespravedlivé (které se nemá dostat soudní ochrany) – viz nález Ústavního soudu z 11. 12. 2014, sp. zn. a nález Ústavního soudu z 26. 1. 2012, sp. zn. webová adresa). Ústavní soud uzavřel, že soudní ochrany se nemá dostávat subjektům, které evidentně poškozují práva svých klientů. Dále uvedl, že ustanovení smluv nebo smluvních podmínek, která jsou formulářově předtištěna a neumožňují jednoznačně slabší straně jejich modifikaci, v sobě skýtají možnost vyvolání nepříznivých následků na straně klienta, kdy nebude dotčena pouze jeho sféra právní, ale zejména sféra osobní (jako příklad byly uvedeny smluvní pokuty ve výši 30 – 40 % za prodlení v řádech jednotek týdnů, smluvní pokutou ve výši pětinásobku dlužné částky za hrubé porušení smlouvy nebo podmínek). Na tomto závěru nemůže nic změnit souhlas klienta s uvedenými podmínkami. V konkrétním případě Ústavní soud (v prvním uvedeném nálezu) shledal za nepřípustné podmínky týkající se úvěru 4.950 Kč při úroku 79 % a RPSN 115,32 %, za současného vystavení dvou biankosměnek, smluvní pokuty 7 % z jistiny v případě prodlení po dobu 4 dnů, zeplatnění všech závazků při prodlení v délce 10 dnů, sankce ve výši 100 Kč za každou upomínku, pokuta 500 Kč v případě každého jednotlivého opomenutí nahlášení změny osobních údajů klientem věřiteli.

16. Srovnání podmínek půjček (úvěrů), které byly prohlášeny za zjevně nespravedlivé (a nehodné soudní ochrany) s podmínkami posuzovaného úvěru vede soud k závěru, že sjednané podmínky se vyznačují řadou shod, zejména vedou k nežádoucímu důsledku uváděnému Ústavním soudem, že celková splácená částka může být několikanásobně převyšující částku poskytnutou. Smlouva je jako celek neplatná pro významnou nerovnováhu vzájemných práv a povinností smluvních stran, souhrnný poplatek činí 86 % ze zapůjčené částky, RPSN činí dle informace původního věřitele 272,44 %, smluvní pokuta byla sjednána ve výši 0,1% denně z dlužné částky, poplatek za upomínku ve výši 500 Kč ( ); jednotlivá ujednání nelze oddělit od celku pro provázanost vedoucí ke konečnému závěru o nevyváženosti a není možné k případným ujednáním zakázaným ustanovením pouze nepřihlížet dle ) a pro rozpor s dobrými mravy ( ). I jednotlivá ustanovení o úpravě práv a povinností účastníků by ostatně sama o sobě neobstála při testu vyváženosti spotřebitelské smlouvy dle . Úprava spotřebitelských smluv má svůj původ v právu Evropské unie (viz a násl. ), národní úpravu národní úpravu, třebaže neprovádějící nebo nedostatečně provádějící směrnici, je nutné v co největším rozsahu interpretovat ve světle znění a účelu směrnice, aby bylo dosaženo výsledku uvedeného ve směrnici, nezbytnost ochrany je dána nerovným postavením ve vztahu spotřebitel – podnikatel (profesionál), vnitrostátní soud musí posuzovat zneužívající charakter určité smluvní klauzule z úřední povinnosti, přičemž ochrany spotřebitele se dosahuje zejména zákazem určitých typových smluvních ujednání (k tomu srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. , který přehledně uvádí judikaturu Evropského soudního dvora týkající se spotřebitelského práva). Ani v tomto pohledu by právo na smluvní pokutu a úrok nemohlo požívat právní ochrany.

17. Vedle toho soud přihlédl k aktuální judikatuře Ústavního soudu, reprezentované nálezem sp. zn. , v němž, mimo jiné, uzavřel:„ Naopak obecné soudy – a tedy i krajský soud v nyní posuzované věci – by měly poskytovatele úvěrů vést (i třeba cestou případného zastavení exekuce k návrhu povinného) k přesvědčivému zkoumání toho, zda (budoucí) dlužník nebude mít zjevný problém svůj úvěr splatit. Přitom nejde podle Ústavního soudu o žádný zvlášť přísný či dokonce nepřiměřený požadavek; to, zda je reálné splacení dluhu je přece celkem výchozí zásada, kterou by jako obecný princip měly soudy vzít v úvahu bez ohledu na to, zda je v nějakém zákoně výslovně zakotven, anebo nikoli. Krajský soud se však v ústavní stížností napadeném usnesení tím, zda a jak si vedlejší účastnice posoudila – řečeno slovy judikatury Soudního dvora – úvěryschopnost stěžovatele, dostatečně nezabývá“. Soud vyzval žalobkyni usnesením ze dne 24. 3. 2023, č. j. -11, k doplnění tvrzení a důkazů o tom, jakým způsobem a jaké získal právní předchůdce žalobkyně informace o schopnosti žalovaného splácet úvěr, a to s poučením o případném neúspěchu ve věci. Žalobkyně na výzvu soudu reagovala v podání ze dne 13. 4. 2023 a uvedla, že úvěruschopnost žalovaného posuzovala na základě informací získaných od spotřebitele v žádosti o úvěr (pracovní smlouva, dohoda o provedení práce, mzdový lístek, poštovní poukázka o splátce 100 Kč měsíčně na exekuci). Vzhledem k tomu, že se právní předchůdce žalobkyně spokojil pouze informacemi poskytnutými žalovaným (viz výše), aniž by přezkoumal jeho měsíční výdaje na živobytí, vyžádal si dále např. měsíční výpisy z účtu žalovaného, z nichž by bylo zřejmé, zda a s jakým„ cashflow“ hospodařil v době před schválením úvěru, nemohl mít proto právní předchůdce žalobkyně vůbec obraz toho, zda žalovaný měl reálně na splácení úvěru dostatek finančních prostředků. Z tohoto důvodu taktéž soud pokládá smlouvu za neplatnou, neboť právní předchůdce žalobkyně nepostupoval v souladu s  , o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů. Pokud by žalobkyně argumentovala, že i pro případ nesplnění povinnosti zkoumat řádně úvěruschopnost dlužníka nelze uvažovat o absolutní neplatnosti smlouvy o úvěru uzavřené po datu nabytí účinnosti K tomu soud poukazuje na obsah rozsudků Nejvyššího soudu z 25. 7. 2018 sp. zn. , a ze dne 20. 3. 2019, sp. zn. . Pokud jde o aktuální úpravu, pak nelze pominout rozsudek Soudního dvora Evropské unie (druhého senátu) z 5. 3. 2020, zn. C číslo DS – F.

18. Žalovanému se však dostalo plnění ve výši 15.000 Kč v souladu s neplatnou smlouvou, a proto je povinen poskytnuté plnění žalobkyni vrátit podle věta první . Vzhledem k tomu, že doposud žalovaný uhradil na dluh částku 2.500 Kč, je povinen vrátit žalobkyni částku 12.500 Kč. Všechna ostatní plnění žalobkyně požaduje podle neplatné smlouvy, a proto v této části soud žalobu zamítnul.

19. Soud přiznal žalobkyni zákonný úrok z prodlení ve výši, která odpovídá ustanovení ve spojení s  prováděcího , ve znění pozdějších změn a doplňků, a to ode dne následujícího po marném uplynutí lhůty k plnění (vydání bezdůvodného obohacení) obsažené ve výzvě k plnění ze dne 1. 3. 2023. Ve zbývající části požadovaného úroku z prodlení soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.

20. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle tak, že ji účastníkům nepřiznal, neboť jejich úspěch ve věci byl zhruba stejný.

21. O povinnosti žalobkyně doplatit státu soudní poplatek bylo rozhodnuto podle ust. , 5, 6, 7 ve spojení s položkou č. 2 bod 2 sazebníku soudních poplatků.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu v Karlových Varech. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li účastníci povinnost uloženou jim tímto rozsudkem řádně a včas, může být uložená povinnost vymáhána výkonem rozhodnutí u soudu nebo v exekuci u soudního exekutora.