Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
7 C 360/2022-55
Okresní soud v Kolíně rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Monikou Mikšovskou jako samosoudkyní ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o zaplacení 101 492,99 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 72 770,97 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 72 770,97 Kč od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se zamítá co do požadavku žalobkyně na zaplacení částky 28 722,02 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 2 898,53 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 12 823,21 Kč, úroku 14,9 % ročně z částky 99 992,99 Kč od datum do zaplacení, zákonného úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 101 492,99 Kč od datum do datum a zákonného úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 28 722,02 Kč od datum do zaplacení.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 72 770,97 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 72 770,97 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se zamítá co do požadavku žalobkyně na zaplacení částky 28 722,02 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 2 898,53 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 12 823,21 Kč, úroku 14,9 % ročně z částky 99 992,99 Kč od [datum] do zaplacení, zákonného úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 101 492,99 Kč od [datum] do [datum] a zákonného úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 28 722,02 Kč od [datum] do zaplacení. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala na žalované zaplacení částky 101 492,99 Kč s příslušenstvím. Uvedla, že mezi jejím právním předchůdcem, společností právnická osoba (dříve právnická osoba), sídlem adresa, IČO (dále také jako„ banka“) a žalovanou byla dne datum uzavřena smlouva o spotřebitelském splátkovém revolvingovém úvěru, jejíž součástí byly všeobecné podmínky, produktové podmínky a sazebník s úrokovým lístkem. příjmení poskytla žalované úvěrový rámec do výše 50 000 Kč z úvěrového účtu č. bankovní účet. První čerpání bylo provedeno bezplatně a bez stanovení účelu převodem na sjednaný běžný účet. Žalovaná se zavázala hradit bance úroky z čerpaného úvěru ve sjednané sazbě 14,90 % ročně a dále poplatky za poskytnuté bankovní služby. Úvěr vč. příslušenství byla žalovaná dle smlouvy povinna splácet v pevných měsíčních splátkách v neměnné výši stanovené sjednaným procentem z poskytnutého úvěrového rámce, a to počínaje měsícem následujícím po uzavření smlouvy formou zápočtu peněžních prostředků z běžného účtu, v jehož prospěch bylo provedeno první neúčelové čerpání. Žalovaná porušila své závazky vyplývající ze smlouvy, neboť se opakovaně ocitla v prodlení s úhradou sjednaných měsíčních splátek. příjmení proto využila svého práva sjednaného v čl. 13 produktových podmínek a dopisem ze dne datum ukončila poskytování úvěru a k tomuto dni úvěr zesplatnila. V souladu s ujednáním čl. III smlouvy banka dále uplatnila právo na úhradu smluvní pokuty ve výši 20 % z celkové částky všech splátek splatných po dni prohlášení úvěru za splatný. Dlužnou částku včetně úroků, poplatků a smluvní pokuty ve výši 114 435,23 Kč byla žalovaná povinna neprodleně uhradit. Pohledávka za žalovanou byla na žalobkyně ze strany banky postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum s účinností ke dni datum, přičemž postoupení bylo žalované oznámeno dopisem ze dne datum. Žalovaná na svůj dluh do podání žaloby ničeho neuhradila. Žalobkyně žalobou konkrétně požadovala dlužnou jistinu úvěru ve výši 99 992,99 Kč, dlužné poplatky ve výši 1 500 Kč, kapitalizované úroky z úvěru ve výši 12 823,21 Kč, kapitalizované úroky z prodlení ve výši 2 898,53 Kč, běžící úroky z úvěru ve výši 14,90 % ročně z jistiny 99 992,99 Kč od datum do zaplacení a úroky z prodlení v zákonné výši 8,50 % ročně z dlužné částky 101 492,99 Kč od datum do zaplacení. K úhradě dlužných částek byla žalované bezvýsledně vyzvána předžalobní upomínkou.
2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.
3. Žalovaná se k nařízenému jednání bez včasné a důvodné omluvy nedostavila, bylo tak jednáno v její nepřítomnosti dle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu („o.s.ř. “).
4. V řízení bylo prokázáno, že právní předchůdce žalobkyně, společnost právnická osoba, sídlem adresa, IČO a žalovaná uzavřeli datum smlouvu o spotřebitelském splátkovém revolvingovém úvěru„ expres plus“, na základě které se předchůdce žalobkyně zavázal poskytovat žalované peněžní prostředky až do maximální nepřekročitelné výše opakovaně čerpaného úvěru (úvěrový rámec) a žalovaná se zavázala poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky, poplatky a plnit další sjednané povinnosti. Výše úvěrového rámce byla sjednána na 100 000 Kč, přičemž úvěr bylo možné po dobu trvání smlouvy čerpat opakovaně v závislosti na výši opakovaně splácených částek (tzv. revolving). Žalovaná byla dle smlouvy povinna splácet úvěr vč. úroků v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 1,80 % z úvěrového rámce, tj. v částce 1 800 Kč, a to vždy do 20. dne v měsíci počínaje dnem datum. Roční úroková sazba byla sjednána ve výši 14,90 %. Mezi stranami bylo ujednáno, že první čerpání úvěru bude provedeno ve prospěch na běžný účet č. bankovní účet a z tohoto účtu bude úvěr zároveň formou zápočtu bezhotovostně splácen (prokázáno smlouvou o spotřebitelském revolvingovém úvěru ze dne datum, všeobecnými produktovými podmínkami, formulářem pro standardní informace o spotřebitelském úvěru). Žalovaná nesplácela úvěr řádně a včas a z tohoto důvodu předchůdce žalobkyně prohlásil celý úvěr za splatný ke dni datum, přičemž celková dlužná částka k tomuto dni činila 114 435,23 Kč a sestávala z dlužné jistiny 99 992,99 Kč, smluvního úroku ke dni prohlášení okamžité splatnosti ve výši 12 823,21, úroků z prodlení ke dni prohlášení ve výši 119,03 Kč, dlužných poplatků ve výši 1 200 Kč a nákladů upomínání ve výši 300 Kč (prokázáno oznámením o prohlášení úvěru za splatný ze dne datum). Žalovaná celkem na revolvingový úvěr načerpala částku 110 500 Kč a uhradila celkem 37 729,03 Kč (prokázáno platební historií). Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum došlo k postoupení pohledávky za žalovanou z výše uvedené smlouvy o spotřebitelském úvěru z původního věřitele na žalobkyni, což bylo žalované sděleno oznámením o postoupení pohledávky ze dne datum. Ke dni datum pak dlužné splatné poplatky činily 1 500 Kč a splatný úrok z prodlení pak 2 898,53 Kč (prokázáno výpisem z úvěrového účtu ze dne datum). Žalovaná byla k zaplacení dlužné částky vyzvána předžalobní upomínkou, přičemž jí byla stanovena lhůta k úhradě do dne datum (prokázáno výzvou k plnění ze dne datum včetně dokladu o odeslání).
5. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku („o.z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
6. Původní věřitel uzavřel smlouvu v postavení podnikatele a žalovaný v postavení spotřebitele (§ 419 a § 420 o.z.). Vzniklý závazek je tak kromě příslušných ustanovení o.z., nutno posoudit rovněž podle zákona č 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru (dále jen„ z.s.ú.“).
7. Podle ust. § 86 odst. 1 z.s.ú., ve znění účinném ke dni sjednání smlouvy, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
8. Podle ust. § 86 odst. 2 z.s.ú. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
9. Podle ust. § 87 odst. 1 z.s.ú. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
10. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
11. Podle § 1879 o.z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
12. Podle § 2991 odst. 1, 2 o.z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
13. Poskytovatel úvěru byl povinen před uzavřením smlouvy posoudit úvěruschopnost žalované (§ 86 odst. 1 z.s.ú.). Bylo na žalobkyni, aby splnění této povinnosti v průběhu řízení tvrdila a prokázala. Porušení uvedené povinnosti má za následek neplatnost smlouvy. Jedná se přitom o neplatnost absolutní (§ 588 o.z.) – k tomu srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 , nález Ústavního soudu ze dne datum, sp. zn. III. ÚS 4129/18 , a zejména rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne datum ve věci C číslo OPR-Finance, v němž SDEU vyslovil, že články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne datum o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodit důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008/48 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době. Soud tak splnění povinnosti právního předchůdce žalobkyně posoudit úvěruschopnost žalované řádným způsobem zkoumal z úřední povinnosti.
14. Stran posouzení úvěruschopnosti žalované žalobkyně uvedla, že její právní předchůdce vycházel z údajů poskytnutých žalovanou v žádosti o úvěr ze dne datum. příjmení hodnotila žádost individuálně v souladu s platnými schvalovacími strategiemi a s principy obezřetného úvěrování. V rámci posuzování úvěruschopnosti žalované banka kontrolovala veškeré dostupné informace v interních a externích databázích, zejména bankovní a nebankovní registr klientských informací, insolvenční rejstřík, databáze MVČR, aj. Žalovaná deklarovala svůj čistý měsíční příjem ve výši 11 854 Kč a celkový příjem domácnosti ve výši 30 000 Kč, sdělila, že nemá vyživovací povinnost vůči dalším osobám. Z interních zdrojů banka zjistila, že vůči ní měla žalovaná v době poskytnutí úvěru další závazky s výší měsíčních splátek 133,27 Kč. Z externích zdrojů pak banka zjistila, že žalovaná má závazky u dalších subjektů s celkovou výši měsíčních splátek 856 Kč. Po provedeném individuálním hodnocení banka žádosti vyhověla a žalované úvěr poskytla. V žádosti o úvěr je vedle údaji o příjmu žalované (11 854 Kč, 30 000 Kč domácnost) uvedeno, že v době poskytnutí úvěru byla žalovaná invalidní důchodkyní a žila v pronajatém bytě/domě.
15. K posouzení úvěruschopnosti žalované ze strany původního věřitele soud konstatuje, že jej nemůže hodnotit jako provedené řádně a s odbornou péčí. Předložené dokumenty k posouzení úvěruschopnosti žalované neobsahují žádný údaj o jejích výdajích. Předchůdce žalobkyně se jimi žádným způsobem nezabýval, přičemž adekvátní posouzení úvěruschopnosti nespočívá jen ve zjištění příjmu úvěrovaného, ale rovněž ve vyhodnocení jeho výdajové stránky, tj. jaké má faktické výdaje, v jaké výši, jak s finančními prostředky hospodaří apod. Žádost o úvěr obsahuje informaci, že žalovaná v době sjednání smlouvy bydlela v pronajatém domě/bytě, její příjem byl přitom nízký – 11 854 Kč a spočíval v invalidním důchodu. Žalovaná měla zároveň další závazky, které v souhrnu splácela částkou necelých 1 000 Kč měsíčně. Předchůdce žalobkyně přesto žalované poskytl revolvingový úvěr s vysokým rámcem ve výši 100 000 Kč. Za situace, kdy neměl přehled o výdajích žalované a s přihlédnutím k jejímu nižšímu příjmu, je taková výše úvěrového rámce zcela nepřiměřená. Soud tak uzavírá, že takové posouzení úvěruschopnosti žalované považuje za nedostatečné.
16. S ohledem na to, že žalobkyně ve věci neprokázala, že při sjednávání smlouvy o úvěru byla splněna zákonná povinnost jejího právního předchůdce s odbornou péčí posoudit úvěruschopnost žalované jakožto dlužníka, je tak tato smlouva absolutně neplatná. V řízení bylo naopak prokázáno, že předchůdce žalobkyně uzavřel předmětnou smlouvu s žalovanou, aniž by vzal v úvahu všechny nezbytné a relevantní faktory, které by mohly ovlivnit schopnost žalované daný úvěr po dobu jeho trvání splácet.
17. Vzhledem k tomu, že mezi účastníky (resp. právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou) nebyl sjednán platný závazek, má žalobkyně podle ust. § 2993 věta první o.z. nárok na vrácení peněžité částky představující nesplacenou část jistiny úvěru. Z tvrzení a listinných důkazů žalobkyně bylo prokázáno, že žalovaná na úvěr načerpala celkem částku 110 500 Kč, zaplatila celkem 37 729,03 Kč a zbývá jí tak uhradit na jistině částku ve výši 72 770,97 Kč. Soud proto uložil žalované povinnost tuto částku žalobkyni zaplatit. Žalovaná je dále povinna zaplatit žalobkyni zákonný úrok z prodlení z dlužné části jistiny dle § 1970 o.z. ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. , a to ode dne datum (tj. ode dne následujícího po marném uplynutí lhůty k úhradě stanovené žalované v předžalobní výzvě) do zaplacení. Soud tak v tomto rozsahu žalobě vyhověl a rozhodl, jak je uvedeno ve výroku I. rozsudku. Ve zbytku žalobního nároku soud z výše uvedených důvodů žalobu zamítl (výrok II. rozsudku).
18. Lhůtu k plnění soud žalované stanovil dle § 160 odst. 1 o.s.ř. věta před středníkem, když neshledal důvodu pro jiný postup.
19. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 2 o.s.ř. za situace, kdy při zohlednění příslušenství včetně běžícího kapitalizovaného ke dni rozhodnutí byl úspěch účastníků v řízení prakticky stejný. Konkrétně měla žalobkyně úspěch co do částky 72 770,97 Kč a zák. úroku z prodlení, který ke dni vyhlášení rozhodnutí činil 5 100,94 Kč, tj. celkem měla úspěch co do 77 871,91 Kč. Žalovaná naproti tomu měla úspěch co do částky 28 722,02 Kč, kap. zák. úroku z prodlení ve výši 2 898,53 Kč, kap. úroku ve výši 12 823,21 Kč, běžícího smluvního úroku, který ke dni vyhlášení rozsudku činí 23 756,69 Kč a běžícího zák. úroku z prodlení, který ke dni vyhlášení činí celkem 5 014,97 Kč (3 001,68 Kč + 2 013,29 Kč), tj. celkem co do částky 73 215,42 Kč.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Kolíně.
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.