Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

34 C 105/2022-31

Okresní soud Praha-východ rozhodl samosoudkyní Mgr. Terezou Valešovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o zaplacení částky částka s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku částka s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši částka za dobu od datum do datum a úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky částka s kapitalizovaným úrokem ve výši částka od datum do datum, kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši částka za dobu od datum do datum, úrokem 12,9 % ročně z částky částka od datum do zaplacení a úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky částka od datum do zaplacení a úrokem z prodlení ve výši 0,25 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, se zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku částka k rukám zástupce žalobkyně do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [částka] s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši [částka] za dobu od [datum] do [datum] a úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky [částka] s kapitalizovaným úrokem ve výši [částka] od [datum] do [datum], kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši [částka] za dobu od [datum] do [datum], úrokem 12,9 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a úrokem z prodlení ve výši 0,25 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, se zamítá. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku [částka] k rukám zástupce žalobkyně do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou podanou u zdejšího soudu dne datum se žalobkyně domáhala proti žalovanému zaplacení částky částka s příslušenstvím. Na odůvodnění podané žaloby uvedla, že dne datum uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně, společnost právnická osoba, se žalovaným smlouvu o příjmení půjčce číslo v níž se zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši částka, žalovaný pak měl tuto částku vrátit spolu s úrokem 12,90 % ročně a s dalšími poplatky dle této smlouvy a Ceníku. Před samotným uzavřením smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně zjišťovala schopnost žalovaného uvedený úvěr splatit, a to ověřením informací v bankovních a nebankovních registrech a také ve veřejně dostupných rejstřících. Na základě těchto údajů dospěla právní předchůdkyně žalobkyně k závěru, že za uvedených podmínek je žalovaný schopen poskytnutý úvěr splatit. Žalovaný však nehradil úvěr podle smlouvy řádně a včas. Jelikož žalovaný porušil své smluvní povinnosti a byl s úhradou dluhu v prodlení, přistoupila právní předchůdkyně žalobkyně na základě produktových podmínek pro osobní úvěry právnická osoba dne datum k zesplatnění dluhu. Žalovaný ani přes výzvy však svůj dluh nesplatil a žalobkyně tak podala žalobu.

2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.

3. Z návrhu na uzavření smlouvy o příjmení půjčce číslo soud zjistil, že jej žalovaný podal

dne datum a uvedl, že bydlí ve vlastním bytě/domě a jeho příjem je částka. Požadovaný úvěr činil částka s celkem 96 měsíčními splátkami o výši částka. Roční úroková sazba činila 12,9 %.

4. Z ceníku produktů a služeb pro soukromé osoby právní předchůdkyně žalobkyně účinný k 1. 1.0 2018 soud zjistil, že příjmení půjčka je zařazena mezi spotřebitelské úvěry.

5. Z produktových podmínek pro osobní úvěry právnická osoba soud zjistil, že v případě, že klient bude v prodlení s jakoukoliv svou platební povinností, může právnická osoba již vyčerpané částky úvěru (jistinu) včetně úroků prohlásit za splatné (článek 12). Klientovi toto sdělí písemným oznámením, ve kterém je uvedeno datum účinnosti přijatého opatření.

6. Z vyjádření právní předchůdkyně žalobkyně ke zkoumání úvěruschopnosti žalovaného soud zjistil, že vycházeli z údajů poskytnutých žalovaným v žádosti o půjčku ze dne datum. Dále právní předchůdkyně žalobkyně uvedla, že v rámci posouzení jeho úvěruschopnosti kontrolovali veškeré dostupné informace v interních a externích databázích zejména bankovní a nebankovní registr klientských informací, insolvenční rejstřík, databáze MVČR, atd., konkrétně tedy vycházeli z deklarovaného příjmu žalovaného ve výši částka, porovnávali jeho příjem a jeho výdaje odhadnuté na základě historických dat z ČSÚ, výpočtem pak získali částku jeho disponibilních zdrojů a z interních/externích zdrojů zjistili, že měl v době podání žádosti další závazky, ale jeho kapacita splácet byla pořád dostatečná.

7. Z všeobecných obchodních podmínek právnická osoba soud zjistil, že v případě prodlení s úhradou jakéhokoliv peněžitého dluhu má banka právo úročit dlužnou částku sazbou úroku z prodlení po celou dobu až do uhrazení dluhu klientem. Není-li klientem a bankou dohodnuto jinak, je výše sazby úroku z prodlení, která bude použita pro stanovení výše úroku v případě prodlení klienta s plněním peněžitého dluhu, určena prostřednictvím přehledu úrokových sazeb.

8. Z akceptace návrhu smlouvy o rychlé půjčce ze dne datum soud zjistil, že toho dne byla mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným uzavřena smlouva o příjmení půjčce číslo s tím, že výše poskytnutého úvěru je částka, první splátka ve výši částka je splatná dne datum a každá další splátka ve výši částka je splatná k 10 dni v měsíci prostřednictvím účtu bankovní účet.

9. Z údajů klienta – fyzické osoby ze dne datum soud zjistil, že žalovaný je národnost a k danému dni měl trvalé bydliště na adrese ulice a číslo v obec.

10. Ze souhrnného výpisu pohybů na účtu bankovní účet za období od datum do datum soud zjistil, že částka částka byla poskytnuta dne datum na účet č. bankovní účet. Žalovaný na splátkách úvěru zaplatil celkem částka.

11. Z prohlášení o okamžité splatnosti zajišťovaného závazku a výzvy k uhrazení dluhu z datum soud zjistil, že právnická osoba informovala žalovaného o porušování ustanovení úvěrové dokumentace neplněním splatného peněžitého dluhu řádně a včas dle podmínek, ale přesto k nápravě nedošlo a žalovaný se nadále nachází v prodlení s úhradou splatných závazků. právnická osoba tak přistoupila k prohlášená dluhu za splatný, tj. vyčerpané částky úvěru (jistiny) včetně úroků a všech ostatních finančních závazků, k datum za okamžitě splatné a požadovala jejich splacení. Žalovaný byl rovněž poučen, že v případě, že nedojde k úhradě dluhu, tak bude přistoupeno k realizaci zajištění či vymáhání dluhu soudní cestou a žalovanému tak vzniknou v souvislosti s vymáháním dluhu další náklady.

12. Z rámcové smlouvy o postupování pohledávek číslo 2018 ze dne datum a smlouvy o postoupení pohledávek číslo 2018 číslo z datum soud zjistil, že nabyla účinnosti

datum a pohledávka za žalovaným je v seznamu postoupených pohledávek uvedena pod číslo.

13. Z potvrzení úplaty ze dne datum soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně získala od žalobkyně úplatu dle smlouvy o postupování pohledávek číslo 2018 číslo ze dne datum.

14. Z vyrozumění o postoupení pohledávky z datum soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně oznámila žalovanému postoupení pohledávky ze smlouvy o příjmení půjčce číslo žalobkyni.

15. Z oznámení o právním zastoupení a výzvy k úhradě dluhu ze datum soud zjistil, že žalovaný byl prostřednictvím zástupce žalobkyně před podáním žaloby vyzván k úhradě dluhu.

16. Ze seznamu odeslaných předžalobních výzev soud zjistil, že žalovanému byla předžalobní výzva žalobkyní odeslána datum tedy, že žalovaný byl před podáním žaloby vyzván k úhradě dluhu vůči žalobkyni.

17. Z přehledu podacích čísel ze dne datum soud zjistil, že datum byl odeslán dopis„ Vyrozumění o postoupení pohledávky“ dle Smlouvy o postoupení pohledávek

č. 2018 číslo.

18. Z přehledu podacích čísel ze dne datum soud zjistil, že datum bylo žalovanému odesláno„ Vyrozumění o postoupení pohledávky“ dle smlouvy o postoupení pohledávek

č. 2018 číslo ohledně žalovaného příjmení celé jméno žalovaného, narozeného datum.

19. Na základě těchto důkazů dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Dne datum žalovaný požádal právní předchůdkyni žalobkyně o poskytnutí částky částka. Právní předchůdkyně žalobkyně pro zjištění, zda by byl žalovaný schopen tuto částku vrátit spolu s jí požadovanými úroky, si od žalovaného vyžádala informace o jeho osobních a majetkových poměrech, z nichž vyplynulo, že žalovaný je v pracovním poměru a jeho měsíční příjem činí cca částka, bydlí ve vlastním domě či bytě. Právní předchůdkyně žalobkyně po žalovaném nepožadovala potvrzení o výši jeho příjmů ani výdajů. Dále žalobkyně tvrdila, že její právní předchůdkyně si vyžádala informace o žalovaném z dostupných registrů. Na podporu tohoto svého tvrzení však žalobkyně nenabídla jiný důkaz než vyjádření své právní předchůdkyně. Takový důkaz však nemá vysokou vypovídací hodnotu a toto tvrzení žalobkyně tak zůstalo neprokázáno. Na základě těchto informací právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela, že žalovaný je schopen poskytnuté peněžní prostředky spolu s úrokem vrátit a uzavřela s ním dohodu. Na jejím základě žalovanému dne datum poskytla částku částka na účet žalovaného. Žalovaný pak měl tuto částku vrátit spolu se sjednaným úrokem v 96 měsíčních splátkách po částka. Žalovaný uhradil právní předchůdkyni žalobkyně pouze splátky v součtu částka a poté přestal úvěr splácet. Vzhledem k tomu požadovala právní předchůdkyně žalobkyně ke dni datum okamžité vrácení celé dlužné částky, včetně splátek, které měl žalovaný uhradit v budoucnu. Žalovaný však ani po tomto datu z dlužné částky nic neuhradil. Pohledávka za žalovaným byla smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum postoupena na žalobkyni.

20. Soud se nejprve zabýval tím, zda je dána jeho příslušnost k rozhodnutí o věci s ohledem na cizí státní příslušnost žalovaného (příslušník Republiky stát). Soud na daný případ aplikoval Smlouvu číslo Sb. m. s. uzavřenou mezi Českou republikou a Republikou Uzbekistán, o právní pomoci a právních vztazích v občanských a trestních věcech ze dne datum (dále jen„ smlouva o právní pomoci“). Podle čl. 20 odst. 1 věty první smlouvy o právní pomoci jsou žaloby proti osobám zdržujícím se na území jedné smluvní strany bez ohledu na jejich státní příslušnost podávány u soudů této smluvní strany. Podle odst. 2 bodu 2 smlouvy o právní pomoci platí, že pravomoc soudů každé ze smluvních stran je dána rovněž v případech, kdy na jejím území byl splněn nebo má být zcela nebo zčásti splněn závazek ze smlouvy, který je předmětem sporu. Na základě uvedeného dospěl zdejší soud k závěru, že je dána jeho pravomoc i příslušnost k rozhodnutí věci a rozhodným právem je právní řád České republiky.

21. Podle , (dále jen „o. z.“), se smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

22. Podle , o spotřebitelském úvěru, v účinném znění (dále jen„ zákon o spotř. úvěru“), je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

23. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotř. úvěru, posoudí poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

24. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotř. úvěru, posuzuje poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

25. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotř. úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

26. Podle čl. 8 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne datum o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS, v účinném znění (dále jen„ směrnice“), zajistí členské státy, aby před uzavřením úvěrové smlouvy věřitel posoudil úvěruschopnost spotřebitele na základě dostatečných informací získaných případně od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, na základě vyhledávání v příslušné databázi. Členské státy, jejichž právní předpisy vyžadují, aby věřitelé posoudili úvěruschopnost spotřebitelů na základě vyhledávání v příslušné databázi, mohou tento požadavek zachovat.

27. Na základě shora uvedených skutkových zjištění dospěl soud k závěru, že smlouva, kterou žalobkyně a žalovaná uzavřely, je smlouvou o úvěru podle § 2395 a násl. o. z. Vzhledem k tomu, že v právním vztahu vystupovala žalovaná jako spotřebitel, řídí se smlouva i příslušnými ustanoveními zákona o spotř. úvěru.

28. Zákon o spotř. úvěru ukládá poskytovateli spotřebitelského úvěru, v tomto případě tedy žalobkyni, před uzavřením smlouvy posoudit schopnost úvěrovaného spotřebitele, tedy žalované, poskytnutý úvěr splatit. V případě, že poskytovatel spotřebitelského úvěru neprověří úvěruschopnost spotřebitele v souladu se zákonem a přesto spotřebiteli úvěr poskytne, je smlouva o úvěru stižena absolutní neplatností (viz rozhodnutí Soudního dvora EU ve věci C číslo ze dne datum). Zákon o spotř. úvěru jasně stanovuje povinnost poskytovatele úvěru posoudit schopnost spotřebitele úvěr splácet, a to před uzavřením smlouvy, a poskytovateli zakazuje smlouvu uzavřít, pokud by posoudil, že spotřebitel nebude schopen úvěr splácet. Tuto povinnost měla žalobkyně plnit s odbornou péčí a nespoléhat se pouze na údaje sdělené žalovanou. Tuto povinnosti na straně poskytovatele spotřebitelských úvěrů a zápůjček nelze odbýt poukazem na to, že kdyby žadatel o úvěr neuvedl pravdivé informace, mohl by se dopustit trestného činu. Povinnost kladená zákonem na poskytovatele spotřebitelských úvěrů je povinnost nezávislá na případné odpovědnosti žalované v trestněprávní rovině.

29. V projednávané věci prověřila právní předchůdkyně žalobkyně úvěruschopnost žalovaného následujícím způsobem. Právní předchůdkyně žalobkyně vycházela z deklarovaného příjmu žalovaného ve výši částka měsíčně a z informace o tom, že bydlí ve vlastním domě či bytě. Ostatní tvrzení žalobkyně o tom, jak právní předchůdkyně prověřovala úvěruschopnost žalovaného, zůstala v rovině tvrzení, neboť žalobkyně k nim nenavrhla jediný důkaz (resp. navrhla pouze prohlášení své právní předchůdkyně, z čehož nebylo možno učinit relevantní dílčí skutková zjištění). Na základě těchto údajů dospěl soud k závěru, že právní předchůdkyně žalobkyně nedostála své povinnosti posoudit úvěruschopnost žalovaného v souladu se zákonnými požadavky.

30. V prvé řadě je třeba připomenout, jak bylo uvedeno shora, že právní předchůdkyně žalobkyně byla povinna informace poskytnuté žalovaným ověřovat. Právní předchůdkyně žalobkyně přitom nepožadovala ani potvrzení o příjmech a nákladech na bydlení, prostřednictvím nichž by si ověřila reálnost výdajů žalovaného. Informace, že žalovaný bydlí ve vlastním bytě nebo domě, aniž by byly zjištěny jeho výdaje na bydlení a ostatní reálné výdaje není rozhodně dostatečná pro posouzení úvěruschopnosti žalovaného. Žalobkyně dále kromě příjmu deklarovaného žalovaným v žádosti o půjčku ze dne datum částkou částka neměla k dispozici žádné údaje ohledně platební historie žalovaného a jeho dalších závazcích. Z těchto nedostatečných informací pak právní předchůdkyně žalobkyně nemohla bez dalšího dojít k závěru, že žalovaný je schopen splatit úvěr ve výši a za podmínek, na nichž se účastníci dohodli.

31. Jak vyplývá ze shora uvedeného, na základě informací, které žalobkyně předložila a které tedy měla její právní předchůdkyně v době uzavírání smlouvy k dispozici, zde byly důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného splatit úvěr mu poskytnutý. Žalobkyně tak podle § 86 odst. 1 věta druhá zákona o spotř. úvěru nesměla úvěr žalované poskytnout. I přes zákonný zákaz to právní předchůdkyně žalobkyně učinila. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotř. úvěru je proto žalovaný povinen žalobkyni vrátit pouze jistinu úvěru. Soud shledal oprávněným toliko nárok žalobkyně na zaplacení částky částka, tedy jistiny úvěru po odečtení žalovaným zaplacených splátek částka (výrok I.). Soud naopak žalobkyni nepřiznal zbývající část žalované jistiny, smluvní úrok částka 328,25, kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši částka a dlužné poplatky ve výši částka (výroky II.). Vzhledem k tomu, že je žalovaný se splněním svého dluhu v prodlení a ze zjištěného skutkového stavu nevyplývá, že by za své prodlení nebyl odpovědný, přiznal soud žalobkyni i úroky z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády ( o. z., ). Pohledávka byla z právní předchůdkyně žalobkyně postoupena na žalobkyni a její aktivní legitimace tedy vyplývá ze smlouvy o postoupení pohledávky dle o. z.

32. Podle citovaného ustanovení je pak žalovaný povinen jistinu úvěru vrátit v době přiměřené jeho schopnostem. Vzhledem k tomu, že se žalovaný v průběhu řízení nijak nevyjádřil, určil soud lhůtu k plnění podle v délce tří dnů.

33. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud ve výroku III. podle a přiznal žalobkyni, jež byla částečně neúspěšná (byla zohledněna jistina a úroky požadované do vyhlášení rozsudku), poměrnou náhradu nákladů řízení v rozsahu 52 % (žalobkyně byla úspěšná co do 76 % a neúspěšná co do 24 %). Náklady řízení žalobkyni vznikly v celkové výši částka, která sestává ze soudního poplatku ve výši částka, z odměny za zastupování účastníka advokátem podle za čtyři úkony právní služby dle citované vyhlášky po částka (příprava a převzetí věci, sepis žaloby, výzva k plnění, účast na jednání soudu), z částky částka představující paušální náhradu hotových výdajů za čtyři úkony právní služby podle , a z náhrady za daň z přidané hodnoty ve výši 21 % podle , neboť zástupce žalobkyně doložil osvědčení o registraci plátce DPH. Žalobkyni náleží jejich poměrná část v částce částka (po zaokrouhlení).

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu Praha-východ. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu nebo za podmínek daných zvláštním zákonem ( ) u soudního exekutora.