Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
17 C 45/2023-79
Okresní soud v Kroměříži rozhodl samosoudkyní Mgr. Kristýnou Stratilovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 51 075 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 30 000 Kč, a to do 3 dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se částečně, pro částku 7 073 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 37 073 Kč od 25. 9. 2019 do zaplacení, s úrokem ve výši 75,95 % ročně z částky 30 000 Kč od 25. 9. 2019 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy úrok dosáhne částky 115 430 Kč, a částku 14 002 Kč, zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 30 000 Kč, a to do 3 dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se částečně, pro částku 7 073 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 37 073 Kč od 25. 9. 2019 do zaplacení, s úrokem ve výši 75,95 % ročně z částky 30 000 Kč od 25. 9. 2019 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy úrok dosáhne částky 115 430 Kč, a částku 14 002 Kč, zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Návrhem doručeným soudu dne 14. 3. 2023, ve znění jeho doplnění ze dne 30. 3. 2023, domáhala se žalobkyně zaplacení částky 37 073 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 37 073 Kč, částky 14 002 Kč na smluvní pokutě a dále úroku ve výši 75,95 % ročně z částky 30 000 Kč od 25. 9. 2019 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok dosáhne částky 115 430 Kč, rovněž požadovala náhradu nákladů řízení. Uvedla, že se žalovaným uzavřela dne 18. 6. 2019 smlouvu o úvěru číslo na základě které dne 20. 6. 2019 poskytla žalovanému úvěr ve výši 30 000 Kč. Tento se žalovaný zavázal vrátit spolu s úrokem ve výši 108,84 % ročně ve 48 měsíčních splátkách po 2 004 Kč. Schopnost žalovaného úvěr splácet byla prověřována na základě dokladů a informací získaných od žalovaného, databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti – insolvenční rejstřík, platnost dokladu totožnosti žalovaného. Žalovaný ničeho neuhradil, ke dni 23. 9. 2019 tak došlo k zesplatnění úvěru. V důsledku prodlení žalovaného vzniklo žalobkyni právo na úhradu smluvní pokuty ve výši 998 Kč, tj. 2 x 499 Kč za každou splátku, se kterou se dostal do prodlení delšího než 30 dnů. Dále žalobkyně požadovala náhradu nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného v celkové výši 400 Kč. Jelikož žalovaný dlužnou částku neuhradil ani po zesplatnění, požaduje žalobkyně smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné jistiny, tuto vyčíslila ke dni zahájení řízení na částku 14 002 Kč. Úrok z úvěru je požadován ve výši 75,95 % ročně, jedná se o efektivní úrokovou sazbu. Žalovanému byla zaslána předžalobní upomínka.
2. Žalovaný se k návrhu nevyjádřil, jednání se nezúčastnil, v řízení zůstal zcela nečinný.
3. Soud učinil ve věci následující skutková zjištění:
4. Z výpisu ze seznamu regulovaných a registrovaných subjektů finančního trhu bylo zjištěno, že žalobkyně je oprávněna poskytovat spotřebitelské úvěry jiné než na bydlení.
5. Z informací pro klienta a předsmluvního formuláře bylo zjištěno, že žalovaný byl informován o způsobu uzavření smlouvy a dále o výši poskytnutého úvěru, podmínkách splácení, výši úroku, následcích nesplácení a jiných informacích.
6. Z fotokopie občanského průkazu žalovaného bylo zjištěno, že tento žalovaný poskytl žalobkyni k ověření své totožnosti a dalších zde uvedených údajů.
7. Z hodnocení dle skóre žalovaného bylo zjištěno, že se jedná o nového klienta, který není v databázi.
8. Z výpisu ze záznamu registru příjmení bylo zjištěno, že tento byl učiněn 18. 6. 2019. Jiné informace než jméno, příjmení a bydliště žalovaného, zde nejsou uvedeny.
9. Z hodnocení klienta bylo zjištěno, že žalovaný uvedl, že má pravidelný měsíční příjem ze zaměstnání u právnická osoba ve výši 21 882 Kč, výdaje 3 410 Kč (životní minimum), dále výživné na jedno dítě 2 000 Kč, spoření 500 Kč, splátky 1 000 Kč, bydlení (nájem, inkaso) 2 500 Kč, ostatní 200 Kč s tím, že bydlí v pronájmu.
10. Z potvrzení zaměstnavatele právnická osoba ze dne 19. 6. 2019 bylo zjištěno, že průměrný čistý měsíční příjem žalovaného za poslední tři kalendářní měsíce činí 21 882 Kč, příjem za květen 2019 činil 21 602 Kč. Posledně uvedené bylo zjištěno i z doložené výplatní pásky za daný měsíc.
11. Ze společného prohlášení o poskytnutí osobního účtu bylo zjištěno, že jméno příjmení souhlasila s tím, aby žalobkyně vyplatila úvěr dle smlouvy se žalovaným na její bankovní účet č. bankovní účet, souhlasil s tím i žalovaný.
12. Z výpisu bankovního účtu č. bankovní účet bylo zjištěno, že se jedná o výpis za období 18. 5. 2019 až 18. 6. 2019, s počátečním stavem 857 Kč, končeným 186 Kč, jednalo se o bankovní účet jméno příjmení.
13. Z návrhu na uzavření smlouvy/smlouvy o úvěru číslo bylo zjištěno, že nabídka byla učiněna 18. 6. 2019. Uzavřela ji žalobkyně jako poskytovatel úvěru a žalovaný jako klient. Žalovaný uvedl své jméno a příjmení, adresu, telefonní spojení, e-mail a číslo bankovního účtu bankovní účet. Žalobkyně se ve smlouvě zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 30 000 Kč a žalovaný se zavázal tento vrátit spolu s úrokem ve výši 108,84 % ročně v pravidelných 48 měsíčních splátkách po 2 004 Kč splatných vždy k 20. dni v měsíci. Součástí smlouvy bylo i ujednání o důsledcích vyplývajících z prodlení žalovaného. Byla sjednána smluvní pokuta ve výši 499 Kč za každou splátku, se kterou se klient ocitne v prodlení o délce 30 dnů, dále náhrada účelně vynaložených nákladů ve výši 200 Kč, a to při prodlení s úhradou o délce 15 dnů a dále smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z nové dlužné jistiny, pokud k její úhradě nedojde po zesplatnění. K tomu byla žalobkyně oprávněna přistoupit při prodlení s úhradou splátky či její části o délce 65 dnů. Ke dni zesplatnění se celá dosud nesplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky staly novou jistinou.
14. Z dokladu o vyplacení bylo zjištěno, že dne 20. 6. 2019 byla na bankovní účet č. bankovní účet, pod variabilním symbolem číslo, zaslána částka 30 000 Kč.
15. Z dopisu ze dne 21. 6. 2019 a splátkového kalendáře bylo zjištěno, že tímto bylo žalovanému oznámeno schválení úvěru a byl mu poskytnut splátkový kalendář obsahující jednotlivé splátky, data splatnosti. Dle připojené dodejky byla zásilka odeslána, žalovaným však nevyzvednuta.
16. Z karty klienta bylo zjištěno, že úvěr byl žalovanému vyplacen 20. 6. 2019 ve výši 30 000 Kč, splaceno bylo 0 Kč.
17. Z výzev ze dne 20. 8. 2019 a 20. 9. 2019 bylo zjištěno, že těmito byl žalovaný žalobkyní informován, že neuhradil splátku číslo splatnou dne 20. 7. 2019 a číslo splatnou dne 20. 8. 2019, resp. číslo splatnou dne 20. 9. 2019. Byl vyzván k úhradě dlužných částek s tím, že pakliže tak neučiní, může být přistoupeno k zesplatnění celého úvěru.
18. Z dopisu ze dne 23. 9. 2019 bylo zjištěno, že tímto bylo žalovanému oznámeno zesplatnění dosud nesplacené části úvěru, běžných úroků, smluvních pokut a náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s jeho prodlením. Byl vyzván k úhradě částky 37 073 Kč.
19. Z předžalobní upomínky ze dne 21. 2. 2023 bylo zjištěno, že touto byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky ve lhůtě 15 dnů od odeslání, přičemž byl upozorněn na její možné soudní vymáhání.
20. Soudu je z úřední činnosti, ze systému ISAS, k řízení vedenému pod sp. zn. spisová značka, známo, že žalovanému byl v březnu 2017 poskytnut úvěr ve výši 10 000 Kč, tento nebyl zcela splacen, proto bylo v květnu 2021 zahájeno soudní řízení a ve věci rozhodnuto dne 21. 9. 2021.
21. Soud neprovedl dokazování vyjádřením znalce k problematice úroků, neboť se ve vztahu k předmětu řízení jednalo o důkaz nadbytečný.
22. Závěr o skutkovém stavu:
23. Žalovaný požádal žalobkyni, která je oprávněna poskytovat spotřebitelské úvěry, pokud se netýkají bydlení, o finanční prostředky. Před uzavřením smlouvy o úvěru byly žalovanému poskytnuty předsmluvní informace, v rámci kterých byl upozorněn na výši poskytnutého úvěru, výši úroků, byl informován o podmínkách splácení, výši a četnosti splátek, byl informován o důsledcích svého prodlení – náklady na vymáhání, smluvní pokuty, zesplatnění. Žalobkyně prověřovala schopnost žalovaného úvěr splácet – provedla ověření v databázi příjmení, hodnotila jeho skóre. Dále měla k dispozici občanský průkaz žalovaného a průměrnou výši jeho příjmu 21 882 Kč. Žalobkyně od žalovaného zjistila, že je zaměstnán u právnická osoba, žije v pronájmu, má jedno dítě ve společné domácnosti. Výdaje označil žalovaný částkou 9 610 Kč, když se jednalo o částku životního minima 3 410 Kč, výživné 2 000 Kč, spoření 500 Kč, splátky 1 000 Kč, ostatní 200 Kč a náklady na bydlení (nájem, inkaso) 2 500 Kč. Po tomto ověření byla mezi smluvními stranami uzavřena smlouva číslo kdy žalovaný dne 18. 6. 2019 učinil nabídku, která byla akceptována, na jejímž základě měla žalobkyně poskytnout žalovanému finanční prostředky ve výši 30 000 Kč, což i dne 20. 6. 2019 učinila, když mu je zaslala na jím označený bankovní účet č. bankovní účet pod variabilním symbolem, který se shoduje s číslem smlouvy. Jednalo se o účet jméno příjmení, která k tomuto dala souhlas. Žalovaný žalobkyni doložil i výpis z účtu jméno příjmení za měsíc předcházející poskytnutí úvěru. Tento pro účely prověření úvěruschopnosti však není rozhodný, netýká se žalovaného. Žalovaný se zavázal finanční prostředky vrátit spolu s úrokem ve výši 108,84 % ročně v pravidelných 48 měsíčních splátkách po 2 004 Kč, splatných vždy k 20. dni v měsíci. Součástí smlouvy bylo i ujednání o důsledcích prodlení žalovaného – byla sjednána smluvní pokuta ve výši 499 Kč za každou splátku, se kterou se žalovaný ocitne v prodlení o délce 30 dnů, dále náhrada účelně vynaložených nákladů ve výši 200 Kč, a to při prodlení s úhradou o délce 15 dnů a dále smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z nové dlužné jistiny, pokud k její úhradě nedojde po zesplatnění. K tomu byla žalobkyně oprávněna přistoupit při prodlení s úhradou splátky či její části o délce 65 dnů. Ke dni zesplatnění se celá dosud nesplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky staly novou jistinou. Žalovaný měl v době poskytnutí úvěru žalobkyně dosud nesplacený závazek u jiného věřitele, jednalo se o úvěr poskytnutý v roce 2017, který ještě ani v květnu 2021 nebyl zcela uhrazen. Žalovaný žalobkyni ničeho neuhradil, proto byl žalobkyní vyzván k úhradě dlužných splátek výzvou ze dne 20. 8. 2019 a 20. 9. 2019, přičemž byl upozorněna na možnost zesplatnění celého úvěru. Žalovaný však tyto neuhradil, proto byl dopisem ze dne 23. 9. 2019 informován o zesplatnění úvěru. Předžalobní upomínkou ze dne 21. 2. 2023 byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky, přičemž byl upozorněn na její možné soudní vymáhání.
24. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
25. Podle § 2758 odst. 1 o. z., pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistné pojistiteli.
26. Podle § 2991 odst. 1 občanského zákoníku , kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.
27. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru “) spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
28. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
29. Podle § 86 odst. 2 téhož zákona, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
30. Podle § 87 odst. 1 téhož zákona (ve znění účinném do 28. 5. 2022), poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
31. Podle nálezu Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18 :„ Nezkoumá-li obecný soud, zda úvěrující při poskytnutí spotřebitelského úvěru prověřil schopnost úvěrovaného plánovaný úvěr splatit, zasáhne tím do základního práva spotřebitele na soudní ochranu zaručeného v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobo d.“
32. Právní posouzení věci:
33. Jelikož smlouva uzavřená mezi žalobkyní a žalovaným je smlouvou o spotřebitelském úvěru ve smyslu § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, přistoupil soud nejdříve k posouzení toho, zda žalobkyně splnila před uzavřením předmětné smlouvy povinnost uloženou § 86 zákona o spotřebitelském úvěru, tj. zda s řádnou péčí posoudila schopnost žalovaného splácet úvěr. Žalobkyně prověřila žalovaného v registrech s dobrým skóre či hodnocením. Dále měla k dispozici jeho průměrný čistý měsíční příjem za poslední tři měsíce plynoucí z jeho pracovního poměru. Pokud jde však o ověření výdajů žalovaného, omezila se žalobkyně pouze na údaje poskytnuté samotným žalovaným, bez jakéhokoliv jejich bližšího ověření, a to i v situaci, kdy dle názoru soudu žalovaný uvedl své výdaje ve velmi nízké výši. Jednalo se jak o částku na bydlení 2 500 Kč, byť se jednalo o pronájem, tak i další výdaje žalovaného, zejména výdaje označené částkou životního minima. Pokud by mělo být skutečně vycházeno z takto nízkých částek, jeví se velmi vhodné až nutné, aby byly řádně ověřeny. Žalobkyně tak však neučinila. Žalovaný přitom v době uzavření smlouvy se žalobkyní byl zřejmě již ve špatné finanční situaci, měl minimálně jeden závazek po splatnosti, v tu dobu již dva roky, měl vyživovací povinnost, kdy je nutno poukázat i na to, že žalovaný žalobkyni neuhradil ani jednu splátku. Přestože tedy žalobkyně prověřovala úvěruschopnost žalovaného, nejednalo se o prověření řádné a úplné.
34. Soud tedy dospěl k závěru, že postup žalobkyně neodpovídá požadavkům uvedeným v ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru. Jelikož žalobkyně neprokázala, že by úvěruschopnost žalovaného posoudila řádně, považuje soud smlouvu o úvěru za neplatnou podle § 87 zákona o spotřebitelském úvěru. Tento závěr odpovídá rovněž obecné úpravě obsažené v § 580 a § 588 občanského zákoníku , dle které je neplatné právní jednání, které odporuje zákonu (v tomto případě § 86 zákona o spotřebitelském úvěru) a soud k takové neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Pro doplnění soud dodává, že v kontextu rozhodnutí Soudního dvora EU ze dne 5. 3. 2020 ve věci C číslo OPR-Finance proti GK, je povinností soudu zabývat se ex offo, tedy i bez námitky dlužníka, otázkou, zda věřitel náležitě posoudil úvěruschopnost spotřebitele a pokud této povinnosti nedostál, je povinností soudu vyvodit z tohoto porušení následek, tedy absolutní neplatnost smlouvy.
35. V souladu s § 87 zákona o spotřebitelském úvěru a § 2991 občanského zákoníku tak vzniká žalovanému povinnost vrátit věřiteli poskytnutou jistinu. Žalobkyně prokázala, že poskytla žalovanému částku 30 000 Kč. Uhrazeno nebylo ničeho, žalovaný je tedy povinen zaplatit žalobkyni právě 30 000 Kč. Ve zbývající části byla žaloba zamítnuta, neboť úrok, poplatky, smluvní pokuta byly sjednány neplatně (smlouva je neplatná v celém rozsahu).
36. Jelikož podle § 87 odst. 1 věta třetí zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitel povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru„ v době přiměřené jeho možnostem“, nelze uzavřít, že se žalovaný dostal do prodlení ve smyslu § 1970 občanského zákoníku , žalobkyni nelze tedy přiznat ani úrok z prodlení (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021 ).
37. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu , když žalobkyně byla úspěšná se svým návrhem pouze částečně. V návrhu požadovala částku 148 261,63 Kč (37 073 Kč, zákonný úrok z prodlení zkapitalizovaný ke dni vyhlášení rozhodnutí 13 600,02 Kč, kapitalizovaný úrok ke dni vyhlášení rozhodnutí 83 586,61 Kč, smluvní pokutu 14 002 Kč), přičemž úspěšná byla v části nároku ve výši 30 000 Kč. Žalovanému by tak příslušela náhrada nákladů řízení v rozsahu 60 % (od úspěchu 80 % se odečítá neúspěch 20 %). Jelikož však žalovanému žádné náklady řízení nevznikly, rozhodl soud tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
38. Lhůta k placení byla stanovena dle § 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím Okresního soudu v Kroměříži. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.