Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

9 C 28/2023-35

Okresní soud v Uherském Hradišti rozhodl soudcem Mgr. Michalem Tománkem ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o zaplacení částky ve výši 32 470 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 32 470 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 23 483,83 Kč a dále se zákonným úrokem

z prodlení ve výši:

7,25 % ročně z částky 19 513,22 Kč od 19. 12. 2020 do 31. 12. 2020,

7,25 % ročně z částky 19 513,22 Kč od 1. 1. 2021 do 30. 6. 2021,

7,50 % ročně z částky 19 513,22 Kč od 1. 7. 2021 do 31. 12. 2021,

10,75 % ročně z částky 19 513,22 Kč od 1. 1. 2022 do 30. 6. 2022,

14,00 % ročně z částky 19 513,22 Kč od 1. 7. 2022 do 31. 12. 2022,

14 % ročně z částky 19 513,22 Kč od 1. 1. 2023 do 13. 4. 2023,

a za dobu od 14. 4. 2023 do zaplacení s ročním úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí.

II. Žaloba se částečně zamítá co do požadovaného kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 16 165,92 Kč a dále a požadovaného zákonného úroku z prodlení ve výši:

7,25 % ročně z částky 12 956,78 Kč od 19. 12. 2020 do 31. 12. 2020,

7,25 % ročně z částky 12 956,78 Kč od 1. 1. 2021 do 30. 6. 2021,

7,50 % ročně z částky 12 956,78 Kč od 1. 7. 2021 do 31. 12. 2021,

10,75 % ročně z částky 12 956,78 Kč od 1. 1. 2022 do 30. 6. 2022,

14,00 % ročně z částky 12 956,78 Kč od 1. 7. 2022 do 13. 4. 2023,

a za dobu od 14. 4. 2023 do zaplacení s ročním úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náklady řízení ve výši 1 822 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 32 470 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 23 483,83 Kč a dále se zákonným úrokem z prodlení ve výši: 7,25 % ročně z částky 19 513,22 Kč od 19. 12. 2020 do 31. 12. 2020, 7,25 % ročně z částky 19 513,22 Kč od 1. 1. 2021 do 30. 6. 2021, 7,50 % ročně z částky 19 513,22 Kč od 1. 7. 2021 do 31. 12. 2021, 10,75 % ročně z částky 19 513,22 Kč od 1. 1. 2022 do 30. 6. 2022, 14,00 % ročně z částky 19 513,22 Kč od 1. 7. 2022 do 31. 12. 2022, 14 % ročně z částky 19 513,22 Kč od 1. 1. 2023 do 13. 4. 2023, a za dobu od 14. 4. 2023 do zaplacení s ročním úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí. II. Žaloba se částečně zamítá co do požadovaného kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 16 165,92 Kč a dále a požadovaného zákonného úroku z prodlení ve výši: 7,25 % ročně z částky 12 956,78 Kč od 19. 12. 2020 do 31. 12. 2020, 7,25 % ročně z částky 12 956,78 Kč od 1. 1. 2021 do 30. 6. 2021, 7,50 % ročně z částky 12 956,78 Kč od 1. 7. 2021 do 31. 12. 2021, 10,75 % ročně z částky 12 956,78 Kč od 1. 1. 2022 do 30. 6. 2022, 14,00 % ročně z částky 12 956,78 Kč od 1. 7. 2022 do 13. 4. 2023, a za dobu od 14. 4. 2023 do zaplacení s ročním úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náklady řízení ve výši 1 822 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se žalobou podanou k Okresnímu soudu v Uherském Hradišti dne 1. 12. 2022 domáhala po žalovaném zaplacení částky ve výši ve výši 32 470 Kč s příslušenstvím. K odůvodnění žaloby uvedla, že právní předchůdce žalobkyně právnická osoba, IČO, (dále jen„ právní předchůdce žalobkyně“) uzavřela dne 20. 1. 2005

s žalovaným smlouvu o půjčce číslo na jejímž základě poskytl právní předchůdce žalobkyně žalovanému částku ve výši 30 000 Kč v hotovosti, kterou žalovaný převzal v den uzavření smlouvy. Žalovaný se pak zavázal uhradit právnímu předchůdci žalobkyně částku v celkové výši 49 920 Kč, kdy tato částka byla tvořena jednak jistinou ve výši 30 000 Kč, jednak souhrnným poplatkem ve výši 19 920 Kč. Žalovaný se zavázal uvedenou částku vrátit v 52-ti týdenních splátkách po 960 Kč. Žalovaný však řádně a včas poskytnutou půjčku nesplácel. Žalovaný dlužil právnímu předchůdci žalobkyně na dlužné jistině částku ve výši 19 513,22 Kč a na souhrnném poplatku částku ve výši 12 956,78 Kč. Do postoupení pohledávky pak žalovaný uhradil na svůj dluh částku 17 450 Kč. Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni na základě uzavřené smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 5. 1. 2021 mezi žalobkyní a jejím právním předchůdcem. Žalovaný byl o této skutečnosti vyrozuměn přípisem z téhož dne. Předžalobní upomínkou byl žalovaný vyzván k zaplacení dluhu, tento však neuhradil a žalobkyně se obrátila se svým nárokem na soud.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, ačkoliv mu tato byla doručena do vlastních rukou ve smyslu , odst. 4 , , v platném a účinném znění, (dále jen ) dne 6. 3. 2023. Usnesením zdejšího soudu ze dne 13. 2. 2023

č.j. -32 byl žalovaný v souladu s  vyzván ke sdělení, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání podle . Žalovaný se na výzvu soudu nevyjádřil, ač mu byla doručena dne 6. 3. 2023 spolu s žalobou, přičemž žalobkyně s tímto postupem vyslovila souhlas již předem v rámci návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu.

3. Soud tak postupoval v souladu s  a ve věci rozhodl bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů ze strany žalobkyně, když žalovaný zůstal po celou dobu sporu zcela pasivní, kdy se nikterak nevyjádřil k podané žalobě, ani nijak nenamítal pravost důkazů předložených žalobkyní a stejně tak neodporoval veškerým žalobním tvrzením ze strany žalobkyně.

4. Na základě důkazů a tvrzení žalobkyně učinil soud ve věci skutková zjištění, z nichž učinil tento závěr o skutkovém stavu: ze smlouvy o půjčce ze dne 20. 1. 2005 číslo bylo zjištěno, že právní předchůdce žalobkyně uzavřel se žalovaným smlouvu o půjčce, na jejímž základě poskytl právní předchůdce žalobkyně žalovanému částku ve výši 30 000 Kč v hotovosti, kterou převzal žalovaný v den uzavření smlouvy, což bylo potvrzeno i podpisem žalovaného na samotné smlouvě. Žalovaný se zavázal uhradit právnímu předchůdci žalobkyně částku v celkové výši 49 920 Kč, kdy tato částka byla tvořena jednak jistinou ve výši 30 000 Kč, jednak souhrnným poplatkem ve výši 19 920 Kč, přičemž uvedená částka měla být vrácena v 52týdenních splátkách po 960 Kč Součástí smlouvy byly i Smluvní podmínky Smlouvy o půjčce. Žalovaný řádně nesplácel poskytnutou půjčku a právnímu předchůdci žalobkyně vzniklo právo na uhrazení celé zbývající dlužné částky k datu

1. 2. 2006 (uplynutím týdenní lhůty pro splatnost další splátky dle čl. 8 Smlouvy). Žalovaný dlužil právnímu předchůdci žalobkyně částku v celkové výši 32 470 Kč, kdy dlužná částka se skládala z dlužné jistiny ve výši 19 513,22 Kč a částky souhrnného poplatku ve výši

12 956,78 Kč. Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni na základě uzavřené smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2020, účinné ke dni 5. 1. 2021. Žalovaný byl o této skutečnosti vyrozuměn přípisem ze dne 6. 1. 2021. Procesní subjektivita žalobkyně byla doložena výpisem z obchodního rejstříku vedeného Městským soudem v Praze oddíl B, vložka číslo. Žalovaný neuhradil žalobkyni dluh ani na základě předžalobní upomínky ze dne 11. 11. 2021.

5. Soud shora uvedené důkazy hodnotil podle , tedy každý důkaz zvlášť a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti, přičemž rovněž vzal v úvahu vše, co v řízení vyšlo najevo. Žalovaný v řízení neoznačil žádné důkazy, soud proto při zjišťování skutkového stavu vycházel pouze z důkazů navržených žalobkyní, když stejně tak vycházel i ze žalobních tvrzení žalobkyně, kterým rovněž žalovaný z důvodu procesní pasivity neodporoval, nikterak je nezpochybnil.

6. Po právní stránce hodnotil soud zjištěný skutkový stav takto:

Podle , , v platném a účinném znění od 1.1.2014, (dále jen ), není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti. Z uvedeného ustanovení je pak zcela jednoznačné, že na projednávanou věc bylo třeba aplikovat předchozí právní úpravu ve vztahu k uzavřené smlouvě mezi účastníky, kdy závazkový vztah mezi účastníky se řídí režimem , , ve znění platném a účinném do 31.12.2013, (dále jen ObčZ).

Podle § 657 ObčZ smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu.

Ve smyslu § 658 odst. 1 ObčZ při půjčce peněžité lze dohodnout úroky.

Dále podle § 121 odst. 3 ObčZ příslušenstvím pohledávky jsou úroky, úroky z prodlení, poplatek z prodlení a náklady spojené s jejím uplatněním.

7. Pokud šlo o otázku přechodu práva na žalobkyně z jeho právního předchůdce, pak došlo k platnému uzavření Smlouvy o postoupení pohledávek ve smyslu a násl. .

8. Soud dospěl na základě zjištěného skutkového stavu, zejména z listinných důkazů a s přihlédnutím k výše citovaným zákonným ustanovením k závěru, že žaloba byla podána částečně důvodně, pakliže se jednalo o dlužnou částku půjčky i spolu se souhrnným poplatkem, stejně tak i ve vztahu k zákonnému úroku z prodlení, avšak pouze ve vztahu k tomuto zákonnému úroku z prodlení z žalované jistiny ve výši 19 513,22 Kč, a to až ode dne následujícího po dni, kdy vzniklo právnímu předchůdci žalobkyně právo na zaplacení dluhu - vrácení půjčené částky a souhrnného poplatku (představujícího podle názoru soudu příslušenství v podobě smluvního úroku z půjčky, viz níže odůvodnění výroku II. rozsudku). V souzené věci totiž bylo jednoznačně prokázáno, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla uzavřena Smlouva o půjčce ve smyslu výše citovaných ustanovení ObčZ, přičemž žalovaný podstatným způsobem porušil podmínky Smlouvy a právnímu předchůdci žalobkyně vzniklo právo požadovat po žalovaném dlužnou částku odpovídající dosud nesplacené části dluhu. Neuhrazená část dluhu ze smlouvy o půjčce činila celkem 32 470 Kč, kdy tato částka byla složena z dosud neuhrazené jistiny ve výši 19 513,22 Kč a dále částky ve výši 12 956,78 Kč představující část souhrnného poplatku za poskytnutí půjčky. S ohledem ke skutečnosti, že žalobkyně požadovala i zákonný úrok z prodlení z celkové žalované částky 32 470 Kč od 19. 12. 2020, když do této doby požadovala kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení z celkové dlužné částky za dobu od 1. 2. 2006 do 18. 12. 2020 ve výši

39 649,75 Kč, pak soud musel ve vztahu k požadovanému příslušenství toto posuzovat podle příslušných ustanovení ObčZ s ohledem na okamžik prodlení žalovaného.

9. Ve smyslu § 517 odst. 1 ObčZ, platilo, že dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je

v prodlení. Jestliže jej nesplní ani v dodatečné přiměřené lhůtě věřitelem mu poskytnuté, má věřitel právo od smlouvy odstoupit; jde-li o plnění dělitelné, může se odstoupení věřitele za těchto podmínek týkat i jen jednotlivých plnění. Podle odst. 2 téhož ustanovení ObčZ jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis, kterým je nařízení vlády

č. , ve znění pozdějších předpisů. Žalobkyni tak bylo vyhověno co do jejího nároku ze smlouvy o půjčce ze dne 20. 1. 2005 na zaplacení částky ve výši 32 470 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení z částky jistiny 19 513,22 Kč za dobu od 1. 2. 2006 do 18. 12. 2020 ve výši 23 483,83 Kč a dále zákonného úroku z prodlení z částky 19 513,22 Kč od 19. 12. 2020 až do zaplacení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou platné k prvnímu dni kalendářního pololetí. (výrok I.)

10. Soud naopak žalobu částečně zamítl ve vztahu k požadovanému kapitalizovanému zákonnému úroku z prodlení z částky 12 956,78 Kč počítanému od 1. 2. 2006 do 18. 12. 2020 ve výši 16 165,92 Kč (= 39 649,75 Kč – 23 483,83 Kč), stejně tak žalobu částečně zamítl i ve vztahu k požadovanému zákonnému úroku z prodlení z částky 12 956,78 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení. Důvodem pro toto částečné zamítnutí žaloby je (právní) názor soudu, spočívající v tom, že žalobkyní požadovaný souhrnný poplatek odpovídá smluvnímu úroku z půjčky sjednanému mezi účastníky, přičemž při tomto hodnocení pak požadavek na zaplacení kapitalizovaného úroku z prodlení z částky představující smluvní úrok z půjčky považoval soud za rozporný s ustanoveními ObčZ (viz dále níže rozvedeno). Pokud totiž kogentní ustanovení ObčZ smluvní volnost výslovně nezakazuje nebo pokud z jeho povahy nevyplývá, že se od něho nelze odchýlit, nejsou účastníci omezeni v tom, aby si na základě svobodného smluvního rozhodování vymezili, jaké povinnosti smlouvou převezmou a jaká práva si smlouvou založí. Smlouvou sjednané úroky a úroky z prodlení mohou existovat vedle sebe. Ustanovení § 658 odst. 1 ObčZ ani jiné ustanovení tohoto právního předpisu či jiného právního předpisu nestanoví, na jakou dobu lze při peněžité půjčce dohodnout úroky. Smluvní strany si tak mohou při peněžité půjčce dohodnout úroky i za dobu, po kterou bude jistina dlužníkem skutečně užívána (do jejího faktického vrácení věřiteli), tedy i za dobu,

v níž se dlužník případně ocitne v prodlení se splněním svého závazku, neboť jistinu ve sjednané lhůtě splatnosti věřiteli nevrátí. V daném případě pak soud ve smlouvě o půjčce uvedené částky označené smluvními stranami (případně pouze právním předchůdcem žalobkyně) jako souhrnný poplatek považoval za faktický smluvní úrok ze sjednané půjčky. Ve smyslu § 121 odst. 3 ObčZ příslušenstvím pohledávky jsou úroky, úroky z prodlení, poplatek z prodlení a náklady spojené s jejím uplatněním. Peněžitý závazkový právní vztah je právní teorií obecně pojímán buď jako hlavní, nebo vedlejší. Hlavním závazkovým právním vztahem je peněžitý závazkový právní vztah tehdy, jestliže jeho kauza směřuje přímo

k zaplacení, resp. k získání určité částky peněz. Vedlejším a akcesorickým peněžitým závazkovým právním vztahem je závazkový právní vztah úrokový, který vzniká pouze tehdy, jestliže mezi účastníky existuje peněžitý závazkový právní vztah hlavní. Úrokovým závazkovým právním vztahem je závazek (smluvní nebo zákonný) zaplatit věřiteli určitou poměrnou část (zpravidla určenou procentní sazbou) peněžitého závazku hlavního. ObčZ rozeznává úroky a úroky z prodlení. Úroky z prodlení mají povahu sankce (sankční úroky) za prodlení dlužníka se splněním závazku (§ 517 odst. 2 ObčZ). Platí se vedle vlastního plnění stanoveným procentem z té části dluhu, s níž je dlužník v prodlení (shodně srovnej např. příjmení, V. a kolektiv: Občanské právo hmotné. Svazek II. Vydání první. KODEX obec a číslo, str. 74 - 75, a ze starší literatury např. jméno, J. - Švestka, J. a kolektiv: Občanské právo hmotné. Svazek II. Vydání první. Panorama obec a číslo, str. 17). Prodlení dlužníka s plněním závazku má ze zákona za následek obsahovou změnu práv věřitele a povinností dlužníka, respektive jejich doplnění novými právy a povinnostmi. Prodlením tedy nastává ze zákona změna obsahu právního poměru (tím, že vedle trvající povinnosti splnit závazek, vznikají i nová /další/ práva a povinnosti), bez ohledu na to, zda dlužník prodlení zavinil. Podle standardního výkladu podávaného soudní praxí pak definice příslušenství pohledávky obsažená v ustanovení § 121 odst. 3 ObčZ platí i pro obchodní závazkové vztahy (pro případné posouzení smluvního vztahu jako smlouvy o úvěru, shodně srov. rozhodnutí uveřejněné pod číslo Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Úroky, úroky

z prodlení a poplatek z prodlení jsou tedy podle § 121 odst. 3 ObčZ příslušenstvím pohledávky, kterou se ve smyslu tohoto ustanovení a v návaznosti na definici závazkového vztahu v § 488 ObčZ a jeho obecné chápání v právní teorii (srov. literární odkazy výše) rozumí peněžité plnění (jistina), na něž má věřitel právo podle hlavního závazkového vztahu, k jehož změně (potud, že lze nárokovat i sankce za prodlení s placením), dochází přímo ze zákona právě až prodlením dlužníka. Úrokový závazkový vztah je – jak zmíněno

výše – vztahem akcesorickým, jehož vznik je podmíněn platným závazkovým vztahem hlavním. Splněním hlavního závazku (nebo jiným ze způsobů jeho zániku) zaniká (končí) i akcesorický závazek úrokový; přetrvává pouze povinnost uhradit již dospělé úroky. Tím, že včas nesplatí úroky z jistiny, se dlužník dostává do prodlení s plněním příslušenství, nikoli do prodlení s plněním vlastního dluhu (jistiny). Právo požadovat po dlužníku příslušenství

z příslušenství (zde úroky z prodlení ze smluvených úroků představovaných souhrnným poplatkem) pak věřitel nemá proto, že občanský (ani obchodní) zákoník mu tuto možnost nepřiznává respektive do 1. 1. 2014 nepřiznával. Jinak řečeno, ani obchodní ani v platném a účinném znění do 31. 12. 2013 tj. ObčZ a , obchodní zákoník, v platném a účinném znění do 31. 12. 2013, (ObchZ), nezakotvovaly majetkové sankce pro případ prodlení s placením příslušenství pohledávky. Braní úroků

z úroků (tzv. anatocismus) bylo zapovězeno již podle tradic římského práva

(srov. např. příjmení, L.: Dějiny a systém soukromého práva římského, Právnická fakulta příjmení příjmení v Bratislavě. 7. vydání. jméno 1929, str. 412 - 413 nebo

příjmení, J., příjmení, V.: Římské právo. 1. vydání. Panorama obec a číslo, str. 279 - 280), přičemž totéž platilo v českém právu i historicky; za platnosti obecného zákoníku občanského byl zákaz anatocismu prolomen jen v zákonem výslovně zmíněných případech (srov. k tomu příjmení, J.: Obligační právo, Československý akademický spolek Právník. 2. vydání. obec a číslo, str. 94 - 97 nebo příjmení, J.: Právo obligační, obec, obec a číslo, str. 69 -70). (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu České republiky sp. zn. , ze dne 24.3.2004). S ohledem k uvedenému pak měl soud za to, že požadavek žalobkyně na zákonný úrok z prodlení i z alikvotní části souhrnného poplatku byl jednoznačně v rozporu s § 39 ObčZ a z výše uvedených důvodů tedy žalobu částečně zamítl. (výrok II.)

11. O nákladech řízení rozhodl soud podle , podle kterého platí, že měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů řízení právo. Žalobkyně byla ve věci částečně úspěšná, a proto jí náleželo právo na náhradu nákladů řízení podle tohoto ustanovení, a to v poměrné výši, která činila 52,40 %, kdy soud dospěl k této výši úspěchu vyjádřené procenty tak, že od úspěchu žalobkyně odečetl její neúspěch respektive úspěch žalovaného, přičemž základem pro tento výpočet byl součet částek 32 470 Kč a kapitalizovaného původně požadovaného příslušenství. Žalobkyně požadovala zaplatit částku ve výši 78 335,72 Kč, přičemž celkově jí bylo přiznáno právo na zaplacení částky 59 689,39 Kč. Žalobkyně byla tedy úspěšná co do částky ve výši 59 689,39 Kč a neúspěšná co do částky ve výši 18 646,33 Kč (úspěch žalovaného). V takovém případě jí pak náležela náhrada nákladů řízení 52,40 %. Takto zvolený postup při výpočtu nákladů řízení při poměrném úspěchu a neúspěchu pak odpovídal i ustálené soudní praxi. (srovnej např. usnesení NS ČR ze dne 3.12.2015 sp. zn. ), jen soud nepřihlížel k zákonným úrokům z prodlení, které nebyly kapitalizovány. Soud aplikoval při stanovení odměny vyhl. č. , ve znění účinném od 1.7.2014, a to s ohledem ke skutečnosti, že v případě žalobkyně došly naplnění právě podmínky zde uváděné, tedy jedná se o návrh podaný na ustáleném vzoru, uplatněný opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, předmětem řízení je peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč a žalobkyni byla přiznána náhrada nákladů řízení (viz níže). Plně úspěšné žalobkyni tak přiznal náhradu veškerých nákladů potřebných k účelnému uplatňování práva spočívající v zaplaceném soudním poplatku v částce 1 299 Kč a v nákladech právního zastoupení zahrnující odměnu advokáta za jeden úkon právní služby ve výši 500 Kč, když celkově byla sazba odměny přiznána za 3 úkony právní služby tj. 1 500 Kč ( vyhl. č. , ve znění účinném od 1.7.2014), paušální náhradu hotových výdajů advokáta za 3 úkony právní služby po 100 Kč, tj. 300 Kč ( , d), a vyhl. č. , ve znění účinném od 1.7.2014) a DPH ve výši 21 % tj. 378 Kč Celkem tedy náhrada nákladů řízení činila částku ve výši 3 477 Kč, přičemž

52,4 % z uvedené částky je 1 822 Kč (zaokrouhleno na celé jednotky). Žalovaný je povinen náklady řízení zaplatit podle k rukám právního zástupce žalobkyně.

(výrok III.)

Lhůta k plnění ve výrocích I. a III. byla stanovena v souladu s  věta první před středníkem , neboť soud neshledal důvody k jejímu prodloužení.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení prostřednictvím Okresního soudu v Uherském Hradišti ke Krajskému soudu v Brně, a to ve dvou vyhotoveních. Nebude-li povinnost uložená tímto rozhodnutím splněna dobrovolně, může se oprávněný domáhat soudního výkonu rozhodnutí nebo nařízení exekuce.