Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
10 C 92/2023-29
Okresní soud v Klatovech rozhodl soudcem Janem Chudobou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení celkem částka s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši částka spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Ve zbývajícím rozsahu se žaloba zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Klatovech doplatek soudního poplatku ve výši částka do tří dnů od právní moci rozsudku.
V. Žalovaný je povinen zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Klatovech doplatek soudního poplatku ve výši částka do tří dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Ve zbývajícím rozsahu se žaloba zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Klatovech doplatek soudního poplatku ve výši [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku. V. Žalovaný je povinen zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Klatovech doplatek soudního poplatku ve výši [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku.
1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu domáhala na žalovaném zaplacení částky celkem částka s příslušenstvím představujícím jednak zákonný úrok z prodlení z částky částka od datum do zaplacení, jednak náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši částka.
2. K uplatněnému právu žalobkyně uvedla, že s žalovaným dne datum uzavřela smlouvu o zápůjčce, na jejímž základě poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši částka, které mu byly zaslány na účet č. bankovní účet dne datum. Žalovaný se zavázal za poskytnutí zápůjčky uhradit poplatek ve výši částka. Jistina i poplatek byly splatné dne datum, žalovaný však své smluvní závazky neuhradil řádně a včas. Ke dni podání návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu žalovaný na svůj dluh ničeho neuhradil, a to i přes písemnou upomínku právního zástupce žalobkyně.
3. Soud ve věci nařídil jednání, k němuž se však žalovaný, byv řádně předvolán, nedostavil a svoji neúčast rovněž neomluvil. Žalobkyně byla z jednání omluvena. Soud proto za splnění podmínek § 101 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. jednal v nepřítomnosti obou účastníků.
4. Z předložené smlouvy o zápůjčce, uzavřené mezi účastníky dne datum distančním způsobem, vzal soud za prokázané, že žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému částku částka, jež měla být zaslána převodem na bankovní účet č. bankovní účet, a to nejpozději do 2 dnů ode dne účinnosti smlouvy. Žalovaný se zavázal uvedenou jistinu včetně poplatku za poskytnutí zápůjčky ve výši částka uhradit nejpozději do datum, při sjednané nulové zápůjční úrokové sazbě. Nedílnou součástí této smlouvy byly též všeobecné obchodní podmínky žalobkyně. Dle článku 2.3 uvedené smlouvy se pro případ prodlení s plněním svých závazků dle uvedené smlouvy žalovaný zavázal uhradit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý den prodlení, jakož i zákonný úrok z prodlení, popřípadě další účelně vynaložené náklady, které mu v souvislosti s prodlením vzniknou, zejména předáním pohledávky k vymáhání inkasní agentuře ve výši až částka. Stejně tak se zavázal k úhradě nákladů za každou písemnou upomínku ve výši částka. V článku 2.4 uvedené smlouvy byl upraven poplatek za prodloužení splatnosti o sedm dní představující 15 % z výše aktuálně dlužné jistiny, o patnáct dní 25 % a o třicet dní 32,5 % z výše aktuálně dlužné jistiny.
5. Podle § 2993 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník (dále též „o. z.“), plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.
6. Při hodnocení důvodnosti uplatněného nároku žalobkyně se soud zabýval v prvé řadě především obsahem samotné smlouvy o zápůjčce, přičemž dospěl k závěru, že tuto smlouvu, mísící prvky smlouvy o zápůjčce a smlouvy o úvěru, je nutné shledat absolutně neplatnou, a to jako celek, pro její rozpor s dobrými mravy v souladu s ustanovením § 580 odst. 1 o. z., podle něhož je neplatným právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Toto ustanovení představuje zákonný korektiv, jehož účelem je odstranit nepřiměřenou tvrdost a nespravedlnost, která nepožívá právní ochrany. K neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, přitom soud přihlédne i bez návrhu (§ 588 o. z.), tj. z úřední povinnosti. Právním následkem ujednání, které se příčí dobrým mravům, je pak absolutní neplatnost tohoto úkonu (právního jednání). Dle již ustálené judikatury jsou„ dobré mravy“ souhrnem společenských, kulturních a mravních norem, jež v historickém vývoji osvědčují jistou neměnnost, vystihují podstatné historické tendence, jsou sdíleny rozhodující částí společnosti a mají povahu norem základních. Tento korektiv dobrých mravů musí být posuzován podle okolností konkrétního případu v daném čase a místě a ve vzájemné souvislosti, ve vztahu k obecně uznávanému mínění o tom, jaký obsah jejich jednání je z uvedených hledisek přijatelný a jaký nikoliv. Aplikace tohoto korektivu nastupuje tedy po zjištění, že sice právní jednání zákonu neodporuje, ale obsah právního jednání s ohledem na okolnosti případu je nespravedlivý, zřejmě nepřiměřený, a že tedy nemůže obstát pro rozpor s hodnotami, které dobré mravy prezentují.
7. V souzené věci je z obsahu dané smlouvy patrné, že žalovaný v ní vystupoval v pozici spotřebitele, podle ustanovení § 419 o. z. Smlouva samotná byla koncipována nevyváženě, v neprospěch spotřebitele, neboť případné poplatky za prodloužení splatnosti úvěru jdou v časových řadách, jak je shora popsáno. V případě prodlení může žalobkyně požadovat i další vynaložené náklady, jak ostatně požadovala ve výši částka za každou písemnou upomínku (žalobou se domáhala úhrady pěti upomínek po částka, tedy celkem částky částka), a dále mohla dle smlouvy požadovat i náklady vzniklé zejména předáním pohledávky inkasní agentuře. Tyto náklady pak mohly dosahovat až částka. V té spojitosti nelze ponechat bez povšimnutí ujednání stran, že v případě prodlení se splacením a následné změně splatnosti se veškeré přirostlé úroky z prodlení od původního dne splatnosti k okamžiku schválení příslušné žádosti stávají k okamžiku schválení součástí jistiny zápůjčky (článek 2.3 in fine smlouvy). V případě sjednaných poplatků je nutné zdůraznit, že i případně sjednané poplatky v souvislosti s poskytováním finančních prostředků by měly mít pouze vedlejší charakter, když základní odměnou za zapůjčení finančních prostředků by měl být úrok. V daném případě byl sjednán poplatek za poskytnutí úvěru ve výši částka. Takovýmto ujednáním o jednotlivých poplatcích, ať již za sjednání smlouvy či za prodloužení splatnosti dochází k dalšímu, neúměrnému navyšování dlužné částky, kdy věřitel zřejmě kalkuloval i s tím, že půjčená částka nebude dlužníkem uhrazena včas. Tedy pouze zdánlivě je zapůjčení prostředků bez„ úroků“, jak bylo uvedeno v článku 1.3 smlouvy o zápůjčce. Vedle těchto ujednání si strany ve smlouvě sjednaly smluvní pokutu pro případ prodlení žalovaného s úhradou dlužné částky ve výši 0,1 % denně (viz článek 2.3 smlouvy), a to bez ohledu na zavinění klienta. Soud je toho názoru, že při zohlednění celkové koncepce smlouvy nemůže takovéto právní jednání věřitele požívat právní ochrany s odkazem na autonomii vůle účastníků (subjektů) závazkového vztahu. Ani autonomie vůle totiž nemůže být bezbřehá, usměrňují ji korektivy předvídané právním řádem.
8. Ve světle řečeného tudíž soud dospěl k závěru o absolutní neplatnosti smlouvy o zápůjčce pro její rozpor s dobrými mravy. Nárok žalobkyně tak bylo třeba po právní stránce posoudit jako nárok z bezdůvodného obohacení dle výše citovaného ustanovení § 2993 o. z. Žalovaný prokazatelně přijal od žalobkyně částku částka (viz skeny výpisů z účtu na č. l. 10 soudního spisu), aniž tu byl platný závazek, a proto má žalobkyně vůči žalovanému nárok na vrácení toho, oč se žalovaný obohatil (§ 2991 odst. 1 o. z.). V řízení nebylo ze strany žalovaného tvrzeno, tím méně prokázáno, že by byl nějakou částku žalobkyni zaplatil.
9. Domáhala-li se žalobkyně přiznání zákonného úroku z prodlení za období od datum do zaplacení, lze jí přiznat tento úrok z prodlení až ode dne vzniku prodlení s úhradou bezdůvodného obohacení, nikoliv ode dne následujícího po datu splatnosti zápůjčky stanoveného neplatnou smlouvou. V případě bezdůvodného obohacení nastává splatnost dluhu na základě výzvy věřitele. V posuzované věci byl žalovaný prokazatelně poprvé vyzván k úhradě dluhu až předžalobní upomínkou ze dne datum, předanou k poštovní přepravě téhož dne, jak bylo v řízení prokázáno podacím lístkem (č. l. 18). Podle § 573 o. z. se má za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání. Protože žalobkyně v této upomínce žádala uhrazení částky do tří dnů, ocitl se žalovaný dnem datum v prodlení se splněním své povinnosti. Podané žalobě tedy soud vyhověl v rozsahu částky částka s 15% zákonným úrokem z prodlení ročně z částky částka od datum do zaplacení a ve zbytku žalobu jako nedůvodnou zamítl. Zákonný úrok z prodlení vychází z ustanovení § 1968 a § 1970 občanského zákoníku a jeho výše se podává z § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.
10. Výrok o nákladech řízení mezi účastníky spočívá na ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. , neboť každý z účastníků měl úspěch prakticky co do 50 % předmětu sporu. Soud proto vyslovil, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. V té souvislosti se sluší uvést, že při zjišťování úspěchu ve věci bylo třeba vycházet též z žalobkyní požadovaného příslušenství (a nikoli jen jistiny pohledávky), jež bylo předmětem žaloby, a to ke dni vyhlášení rozhodnutí, tj. ke dni datum. V tomto směru se soud řídil právním názorem vysloveným v nálezu Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 2717/08 ze dne 30. 8. 2010 (N 175/58 SbNU 529).
11. Jelikož soud v nynější věci nevydal k návrhu žalobkyně elektronický platební rozkaz, nýbrž v řízení pokračoval nařízením jednání k projednání případu, je povinností soudu doměřit soudní poplatek do výše, v níž by byl vybrán za klasický návrh na zahájení řízení (žalobu). Podle položky 2 bodu 2 ve spojení s položkou 1 bodem 1 písm. a) Sazebníku poplatků tvořícího přílohu k zákonu č. 549/1991 Sb. , o soudních poplatcích, by soudní poplatek činil částka. Žalobkyně zaplatila soudní poplatek z návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu ve výši částka v souladu s položkou 2 bodem 1 písm. b) Sazebníku poplatků, zbývá proto doplatit celkem částka. Tuto povinnost soud rozložil na oba účastníky řízení rovným dílem. Žalobkyni tak stíhá povinnost zaplatit České republice - Okresnímu soudu v Klatovech doplatek z návrhu ve výši částka a žalovaného pak tíží tatáž povinnost opět ve výši částka. Soud tu měl při svém rozhodování o doplatku soudního poplatku na zřeteli ustanovení § 4 odst. 1 písm. j) zákona o soudních poplatcích, dle něhož splatnost poplatku nastává uložením povinnosti zaplatit poplatek v souvislosti s rozhodnutím soudu o věci samé.
12. Při úvaze o lhůtě ke splnění rozsudkem uložených povinností se soud řídil ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. a určil zákonem předvídanou výchozí lhůtu 3 dnů od právní moci rozsudku, když nezjistil žádné okolnosti, pro které by bylo namístě pariční lhůtu prodloužit, anebo stanovit, že peněžité plnění se má stát ve splátkách.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání ve lhůtě 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Plzni prostřednictvím Okresního soudu v Klatovech.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem ve stanovených lhůtách, může se oprávněná domáhat po právní moci rozsudku jeho výkonu nebo exekuce.