Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

19 C 22/2023-30

Okresní soud ve Frýdku-Místku rozhodl samosoudkyní JUDr. Zuzanou Benešovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

zastoupený advokátkou anonymizováno jméno příjmení,

sídlem adresa

o zaplacení 25 632 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 15 719 Kč a na náhradě nákladů řízení částku

560 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně příjmení jméno příjmení, anonymizováno, a to vše v pravidelných měsíčních splátkách po 1 500 Kč, přičemž první splátka je splatná do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku, a každá další splátka vždy do 25. dne v měsíci pod ztrátou výhody splátek, až do úplného zaplacení.

II. Ve zbývajícím rozsahu se žaloba zamítá.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 15 719 Kč a na náhradě nákladů řízení částku 560 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení], [anonymizováno], a to vše v pravidelných měsíčních splátkách po 1 500 Kč, přičemž první splátka je splatná do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku, a každá další splátka vždy do 25. dne v měsíci pod ztrátou výhody splátek, až do úplného zaplacení. II. Ve zbývajícím rozsahu se žaloba zamítá.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala zaplacení částky 25 632 Kč spolu s příslušenstvím, jak toto bylo specifikováno v žalobě, když žalovanou částku měl žalovaný dlužit na základě smlouvy o úvěru, uzavřené mezi žalovaným a žalobkyní (dále i jen banka) dne datum prostřednictvím internetových stránek banky webová adresa, kdy žalovaný vyplnil požadované údaje, po jejich vyplnění proběhl automatizovaný schvalovací proces a žalovaný obdržel podpisový SMS kód. Po ověření identity žalovaného tento zaplatil částku 1 Kč na bankovní účet žalobkyně a po ověření shody majitele účtu se jménem žadatele byla žalovanému poskytnuta částka ve výši

17 000 Kč na jeho účet, kterou se žalovaný zavázal vrátit včetně poplatku ve výši 833 Kč do

24 měsíců. Před uzavřením smlouvy prověřovala žalobkyně úvěruschopnost žalovaného prostřednictvím registrů NRKI a BRKI, SOLUS a dále v Centrální evidenci exekucí a insolvenčním rejstříku. Žalobkyně taktéž podrobila žalovaného důslednému credit scoringu, posoudila jeho příjmovou a výdajovou stránku, a dále přezkoumala několik podstatných ukazatelů, kterými jsou věk, rodinný stav, splátky u jiných společností a jiné. Strany si dále sjednaly řadu poplatků dle sazebníku žalobkyně. Žalovaný však neuhradil ničeho. Žalovaná částka sestává z jistiny ve výši 16 280 Kč, poplatku za prodloužení splatnosti ve výši 1 683 Kč, poplatku úroků ve výši 4 165 Kč, účelně vynaložených nákladů ve výši 460 Kč a smluvních pokut ve výši 3 044 Kč. Žalovanému byla zaslána předžalobní výzva, žalovaná částka však nebyla uhrazena.

2. Ve věci byl dne datum vydán Okresním soudem v Mostě elektronický platební rozkaz číslo jednací, do něho žalovaný podal včas odpor, v němž uvedl, že žalobkyně nesplnila povinnost prověřit řádně úvěruschopnost žalovaného splácet úvěr, a dále navrhl žalobu zamítnut nad rámec jistiny, resp. zůstatku nezaplacené části jistiny, tj. částky která představuje rozdíl mezi vyplacenou jistinou a již žalovaným uhrazenou částku.

3. Na to reagovala žalobkyně přípisem ze dne 23.11.2022, ve kterém uvedla, že vycházela při zkoumání úvěruschopnosti z toho, že žalovaný má čistý měsíční příjem ve výši 20 000 Kč, výdaje na domácnost ve výši 3 000 Kč, splátky jiných úvěrů ve výši 2 000 Kč a nemá žádnou vyživovací povinnost. K tomuto pak předložila tzv. výpočet MLS jako přílohu č. 5, ve kterém vypočítává tzv. volné prostředky ke splácení úvěru žalovaným a zde dospívá k tomu, že tyto volné prostředky žalovaný má.

4. Soud nařídil jednání ve věci na datum, ke kterému se žalobkyně nedostavila. Soud proto postupoval podle a věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalobkyně, když vycházel z obsahu spisu a z provedených důkazů.

5. Z žalobkyní předložených listinných důkazů učinil soud tato skutková zjištění: podle úvěrové smlouvy ze dne datum, uzavřené prostřednictvím prostředků komunikace na dálku mezi žalobkyní jako bankou a žalovaným, dne datum banka poskytla žalovanému převodem na jeho bankovní účet č. bankovní účet částku 17 000 Kč a žalovaný se zavázal takto poskytnutou částku bance vrátit formou 24 měsíčních splátek a zaplatit jí vedle poskytnutých prostředků také poplatky, což má soud za prokázané z úvěrové smlouvy, předsmluvních informací k této úvěrové smlouvě. Před uzavřením úvěrové smlouvy žalobkyně zkoumala schopnost žalovaného úvěr splácet prostřednictvím registrů NRKI, BRKI, SOLUS a dále v Centrální evidenci exekucí a insolvenčním rejstříku, dále ho podrobila důslednému credit scoringu (což bylo prokázáno listinami označenými jako přílohy č. 1 – 5 ke credit scoringu), kdy žalobkyně posoudila příjmovou a výdajovou stránku žalovaného, a dále přezkoumala několik podstatných ukazatelů, kterými jsou věk, rodinný stav, splátky u jiných společností a jiné. V této souvislosti pak žalobkyně tvrdila, že žalovaný má čistý měsíční příjem ve výši 20 000 Kč, žije sám, měsíční výdaje uvádí žalobkyně ve výši životní minima 3 860 Kč, a dále uvádí minimální výdaje na bydlení ve výši 5 310 Kč, oproti údajům sděleným žalovaným, a to že splácí na jiné úvěry částku 2 000 Kč pak žalobkyně toto vůbec ve svém výpočtu nezahrnuje. Žalobkyně tak dospěla dle této přílohy č. 5 jejího credit scoringu žalovaného, že žalovaný má volné prostředky ke splácení ve výši 9 288 Kč. Žalobkyně však nijak neprověřovala ani výši skutečných příjmů žalovaného, ani výši uvedených výdajů, tj. z čeho plyne čistý měsíční příjem žalovaného ve výši 20 000 Kč, rovněž tak nejsou ničím ověřeny výdaje domácnosti ve výši životní minima 3 860 Kč a předpokládané minimální výdaje na bydlení ve výši 5 310 Kč. Ve volných prostředcích ke splácení pak nejsou zahrnuty splátky již na dosavadní úvěry ve výši 2 000 Kč, které sám uváděl žalovaný. Dále bylo prokázáno z potvrzení o provedení platby, že žalobkyně poskytla žalovanému na jeho účet dne datum částku

17 000 Kč. Žalovaný dosud zaplatil dle tvrzení žalobkyně pouze 1 281 Kč žalobkyni v souvislosti s poskytnutým úvěrem. Žalovaný bance ve stanovené lhůtě 24 měsíců od poskytnutí částky 17 000 Kč neuhradil ničeho dalšího, vyjma zmíněných 1 281 Kč. V souvislosti s upomínáním žalovaného žalobkyně naúčtovala žalovanému další poplatky, jak je uvedeno v bodě 1. tohoto odůvodnění. Dlužná částka sestává z jistiny 16 280 Kč, poplatku za prodloužení splatnosti ve výši 1 683 Kč, úroků ve výši 4 165 Kč, účelně vynaložených nákladů ve výši 460 Kč a smluvních pokut ve výši 3 044 Kč. Dle předžalobní upomínky s datem 29.7.2022 měl žalovaný žalovanou částku vrátit žalobkyni ve lhůtě do 30 dnů od sepisu výzvy.

6. Soud byl při ústním jednání dne datum připraven žalobkyni poučit o její povinnosti tvrzení a povinnosti důkazní ve vztahu k unesení břemene tvrzení a důkazního břemene, aby doplnila z jakých konkrétních údajů vycházela při stanovení volných prostředků ke splácení částky na daný úvěr, když dospěla k závěru, že žalovaný má měsíčně k dispozici částku 9 288 Kč, když této skutečnosti neodpovídají v řízení zjištěné skutečnosti, tj. přinejmenším to, že v této částce není zahrnuto 2 000 Kč, které žalovaný sám uváděl žalobkyni jako splátky na jiné úvěry, dále není zřejmé z jakých údajů vycházela žalobkyně při uvádění tzv. minimální částky na bydlení ve výši 5 310 Kč, zda jde o skutečné výdaje za případný nájem a spotřebované energie, či se jedná o částky fiktivní, přiřazené žalovanému. Žalobkyně tím, že se k jednání nedostavila, zbavila se možnosti být soudem poučena ve smyslu ustanovení , 3 .

7. Dále soud vyšel také z té skutečnosti, že žalovaný ničím nerozporoval to, že od žalobkyně převzal datum částku 17 000 Kč a z této částky dosud zaplatil žalobkyni 1 281 Kč a dluží tak na jistině žalobkyni částku 15 719 Kč.

8. Ke svým osobním a majetkovým poměrům u jednání žalovaný uvedl prostřednictvím svého právního zástupce, že je zaměstnán s příjmem 20 000 Kč, jeho měsíční výdaje činí v souhrnné výši 12 000 Kč, když tato částka představuje náklady na bydlení, energie a životní náklady žalovaného, žalovaný žije sám, nemá žádnou vyživovací povinnost a splácí jiné závazky měsíčně ve výši 2 000 Kč. Je proto schopen splácet na svůj dluh u žalobkyně částku 1 500 Kč měsíčně.

9. Na základě shora uvedeného zjištění z listinných důkazů a nesporných tvrzení učinil soud skutkový závěr o tom, že mezi žalobkyní a žalovaným byla dne datum uzavřena úvěrová smlouva a téhož dne byly na účet žalovaného zaslány prostředky žalobkyně ve výši 17 000 Kč. Z této částky žalovaný dosud vrátil žalobkyni 1 281 Kč. Žalovaný svůj dluh nesplácel dohodnutým způsobem, tj. v pravidelných 24 měsíčních splátkách 1 542 Kč měsíčně, proto došlo k zesplatnění celého úvěru žalovaného dopisem žalobkyně ze dne 21.1.2022. Tento dopis byl žalovanému zaslán doporučeně. Před uzavřením úvěrové smlouvy žalobkyně prověřovala úvěruschopnost žalovaného, avšak nikoli dostatečným způsobem, když soud nemá za prokázané, že by žalobkyně ověřila údaje sdělené žalovaným vyjma toho, že prověřila žalovaného ve veřejně dostupných rejstřících a podrobila ho svému tzv. credit scoringu, který však vychází např. z nereálných výdajů (formou životního minima), a není ničím podloženo, co tvořilo konkrétní výdaje žalovaného na domácnost, jaké byly skutečné výdaje na bydlení žalovaného, na další jeho výdaje (doprava do zaměstnání, platby za energie, atd.). Soud tak dospěl ke skutkovému závěru, že žalobkyně před uzavřením úvěrové smlouvy řádně nezkoumala ani příjmové poměry, ani výdajové poměry na straně žalovaného, ani jaké jsou jeho majetkové a jiné poměry.

10. Podle ust. , , smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní vrátit a zaplatit úroky.

11. Podle , 2 poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

12. Podle poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s  větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

13. Podle výše citovaného ustanovení zákona a s odkazem na Rozsudek Nejvyššího soudu České republiky sp. zn. , se soud nejprve zabýval otázkou platnosti předmětné spotřebitelské smlouvy, kdy byla žalobkyně jako věřitel před uzavřením smlouvy povinna s odbornou péčí posoudit schopnost žalované, jako spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Soud dospěl k závěru, že touto otázkou se žalobkyně před uzavřením předmětné smlouvy s odbornou péčí nezabývala, když vycházela pouze z prohlášení dlužníka o svých příjmech a výdajích bez prokázání a doložení těchto údajů, což nepostačí ke splnění podmínky odborné péče. Soud odkazuje na závěry zformulované v rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, sp. zn. (zejména bod 26.), že pouhé předložení ničím nedoložených prohlášení spotřebitele není dostatečné k řádnému posouzení úvěruschopnosti dlužníka. Poskytovatel je povinen aktivně úvěruschopnost dlužníka zjišťovat a prověřovat, a proto za součást odborné péče poskytovatele úvěru se považuje taková obezřetnost, která nespoléhá jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, nýbrž tyto také prověřuje. Jedině takovýto skutkový podklad, který podmiňuje analýzu pasivní a aktivní stránky majetkových poměrů dlužníka, vede k odpovídajícímu zjištění, zda spotřebitel bude schopen splatit poskytnutý úvěr dohodnutým způsobem.

14. Soud tedy s ohledem na skutečnost, že žalobkyně nezkoumala úvěruschopnost žalovaného před uzavřením smlouvy s odbornou péčí, dospěl k závěru, že právě tento nedostatek má za následek neplatnost předmětné spotřebitelské smlouvy o úvěru, a to absolutní dle § 588 o. z., k níž je soud povinen přihlédnout z úřední povinnosti bez ohledu na to, zda je některou ze stran namítána. K této neplatnosti daného právního jednání se přihlíží i bez návrhu, pokud je v rozporu se zákonem, jehož smyslu a účelu nelze dosáhnout jinak, než stanovením absolutní neplatnosti právního jednání (v tomto je možno se opřít i o závěry občanskoprávní teorie - Lavický, P. a kol. I. Obecná část ( - 654). Komentář. 1. Vydání. Praha: C. H. Beck, 2014, s. 2084). Jinak by totiž byl popřen samotný smysl právní úpravy ochrany spotřebitele vybudovaný na narovnání nerovného postavení spotřebitele vůči poskytovateli.

15. Podle ( ) neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

16. Smlouva je neplatným právním jednáním podle , o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů, neboť žalobkyně netvrdila ani nepředložila žádné konkrétní důkazy k prokázání, že by řádným způsobem posoudila úvěruschopnost žalovaného ověřením toho, co sám uvedl o svých poměrech žalovaný. Jestliže je Smlouva neplatným právním jednáním, nebylo možné přiznat žalobkyni jakéhokoliv plnění, které by odvozovala z úvěru založeného Smlouvou. Při závěru o neplatnosti Smlouvy je s ohledem na zásadu iura novit curia nicméně třeba právní poměr mezi žalobkyní a žalovaným posoudit jako existující bezdůvodné obohacení žalovaného dle 87 , které je speciálním ustanovením k vypořádání plnění z neplatné smlouvy podle věty první ve spojení s  o. z. (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. ), které spočívá v tom, že žalovaný obdržel částku 17 000 Kč náležející žalobkyni, aniž by pro takovou platbu existoval (platný) právní důvod. Z dokazování vyplynulo, že žalovaný z této částky dosud nevrátil 15 719 Kč, a proto bezdůvodné obohacení žalovaného stále činí 15 719 Kč.

17. Z ustanovení věty třetí rovněž vyplývá, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté, anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle o. z. věřiteli vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle Účelem takové úpravy je ochrana spotřebitele před lichvářskými praktikami některých poskytovatelů spotřebitelských úvěrů (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. ).

18. Při promítnutí uvedených závěrů do posuzovaného případu lze uvést, že žalobkyně má nárok jen na zaplacení částky 15 719 Kč coby poskytnuté a dosud nezaplacené jistiny. Na úrok z prodlení dle přesvědčení soudu žalobkyni nárok rovněž nevznikl, neboť žalovaný se doposud nedostal do prodlení; pokud jde totiž o splatnost povinnosti vrátit poskytnutou jistinu úvěru, v projednávaném případě nedošlo mezi stranami k dohodě o době splatnosti„ v době přiměřené možnostem spotřebitele“, a proto je soud nucen stanovit splatnost svým rozhodnutím. Soud zohlednil, že celý dluh ze Smlouvy měl být uhrazen původně do 24 měsíců, které dosud neuplynuly, výše dluhu představuje 15 719 Kč, přičemž poměry žalovaného byly sděleny žalovaným u jednání dne datum, a žalovaný se sám vyjádřil k tomu, že je schopen měsíčně splácet na dluh u žalobkyně částku 1 500 Kč. Soud proto vyšel z toho, že žalovaný tuto možnost splátkového uhrazení dluhu vůči žalobkyni má. Proto s ohledem na okolnosti případu má tak soud za to, že je namístě za podpůrné aplikace věty první za středníkem uložit žalovanému povinnost k úhradě dlužné částky ve splátkách jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

19. S ohledem na výše uvedené byla tedy žaloba částečně zamítnuta pro neplatnost úvěrové smlouvy, a to v rozsahu, který odpovídá rozdílu mezi nároky uplatněnými žalobou a těmi, které byly k zaplacení přiznány žalobkyni (viz výrok I. tohoto rozsudku), a to s odůvodněním a oporou o shora uvedený závěr korespondující s citovanou právní úpravou smlouvy o spotřebitelském úvěru.

20. O nákladech řízení soud rozhodl dle a přiznal procesně ne zcela úspěšné žalobkyni náhradu nákladů řízení ve zkrácené míře, a to dle , když její procesní neúspěch představuje 38,7 % z předmětu řízení. Uvedený procesní úspěch tak představuje 61,3 % z celkového předmětu řízení. Při plném úspěchu je sazba odměny advokáta za jeden úkon právní služby dle 14b do podání žaloby 300 Kč a 100 Kč za režijní paušál. Právní zástupkyně žalobkyně učinila za řízení 3 úkony právní služby do podání žaloby, představující přípravu a převzetí věci, sepis žaloby, sepis výzvy k plnění. Za tyto 3 úkony jí při plném procesním úspěchu náleží odměna ve výši 900 Kč a 3x 100 Kč, tj. 300 Kč za režijní paušály k těmto úkonům. Dále by žalobkyni náležela k vyúčtovaným částkám 21 % DPH ve výši 252 Kč, a také částka 1 026 Kč za zaplacený soudní poplatek. V součtu při plném úspěchu by žalobkyni náležela celkem částka za náklady řízení ve výši 2 478 Kč. Protože však žalobkyně nebyla zcela procesně úspěšná, její procesní úspěch představovalo pouze 61,3 % z předmětu řízení, je třeba od jejího procesního úspěchu odečíst její procesní neúspěch, tj. 38,7 %. Žalobkyni tak po vyčíslení nákladů řízení ve výši 2 478 Kč náleží z této částky pouhých 22,6 %, tj. částka po zaokrouhlení 560 Kč Tyto náklady ve výši 560 Kč je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni ve splátkách dle ust. věta prvá za středníkem k rukám právní zástupkyně žalobkyně ( ). Soud jako účelně vynaložené náklady neuznal podání žalobkyně ze dne datum, ve kterém žalobkyně doplňovala to, jakým způsobem zjišťovala úvěruschopnost žalovaného a dokládala výpočet tzv. credit scoringu, když tato tvrzení včetně označených důkazů již měly být obsaženy přímo v žalobě v tvrzeních o tzv. úvěruschopnosti žalovaného, zvláště za situace, kdy žalobkyně v mnoha obdobných případech je obeznámena s postupem obecných soudů o zkoumání úvěruschopnosti žalovaných, a také s judikaturou vyšších soudů k této otázce.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu ve Frýdku-Místku. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.