Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
9 C 103/2023-32
Okresní soud v Mladé Boleslavi rozhodl samosoudkyní JUDr. Helenou Hrubou, Ph.D., ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 27 304 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 2 738 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 2 738 Kč od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se co do částky 24 566 Kč, úroku z prodlení ve výši 1 703,56 Kč, úroku ve výši 10 079,18 Kč, úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 13 418,29 Kč od datum do datum, úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 10 680,29 Kč od datum do zaplacení, úroku ve výši 29 % ročně z částky 13 418,29 Kč od datum do zaplacení, úroku z prodlení ve výši 282,20 Kč, úroku ve výši 2 010,60 Kč, úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 2 222,81 Kč od datum do zaplacení a úroku ve výši 29 % ročně z částky 2 222,81 Kč od datum do zaplacení zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 2 738 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 2 738 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se co do částky 24 566 Kč, úroku z prodlení ve výši 1 703,56 Kč, úroku ve výši 10 079,18 Kč, úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 13 418,29 Kč od [datum] do [datum], úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 10 680,29 Kč od [datum] do zaplacení, úroku ve výši 29 % ročně z částky 13 418,29 Kč od [datum] do zaplacení, úroku z prodlení ve výši 282,20 Kč, úroku ve výši 2 010,60 Kč, úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 2 222,81 Kč od [datum] do zaplacení a úroku ve výši 29 % ročně z částky 2 222,81 Kč od [datum] do zaplacení zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se domáhala zaplacení žalované částky s příslušenstvím s odůvodněním, že její právní předchůdce (právnická osoba) uzavřel dne datum se žalovanou smlouvu o zápůjčce číslo znějící na částku 20 000 Kč a dne datum smlouvu o zápůjčce číslo
na částku 8 000 Kč. Ve smlouvách se žalovaný dále zavázal zaplatit spolu s těmito zápůjčkami poplatek ve výši 17 333 Kč u prvé uváděné smlouvy, jenž se skládá z úroku (3 577 Kč), administrativního poplatku (7 860 Kč) a poplatku za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení (5 896 Kč). U v pořadí druhé shora uvedené smlouvy se žalovaný zavázal zaplatit spolu s touto zápůjčkou poplatek ve výši 7 233 Kč, jenž se skládá z úroku (1 431 Kč), administrativního poplatku (3 444 Kč) a poplatku za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení (2 358 Kč). Na základě smlouvy poskytl právní předchůdce žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč a 8 000 Kč, které žalovaný převzal hotově v den uzavření smluv. Žalovaný se zavázal uhradit u prvé smlouvy celkem částku ve výši 37 333 Kč v 60 týdenních splátkách po 623 Kč a u druhé smlouvy částku 15 233 Kč v 60 týdenních splátkách po 254 Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum uzavřené mezi společností právnická osoba a žalobkyní došlo k postoupení pohledávky na žalobkyni, a to s účinností k témuž dni. Žalovaný zaplatil celkem částku 13 696 Kč na první jmenovanou smlouvu a částku 11 566 Kč na druhou jmenovanou smlouvu. Ke dni postoupení činila pohledávka celkem částku 13 418,29 Kč na jistině a 10 218,71 Kč na poplatku, a dále celkem částku 2 222,81 Kč na jistině a 1 444,19 Kč
na poplatku. Žalobkyně dále požaduje smluvní úrok ve výši 29 % ročně z dlužné jistiny u smlouvy na částku 20 000 Kč a na částku 8 000 Kč a úrok z prodlení u obou smluv, částečně kapitalizované. Žalobkyně o úhradě dlužných částek žalovaného upomínala. Úvěruschopnost žalovaného zkoumal právní předchůdce žalobkyně prostřednictvím vyplnění formuláře,
tzv. zákaznické karty a žalovaným doložených listin v zákaznické kartě uvedených.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.”), podle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.
4. Soud provedl dokazování smlouvami o zápůjčce ze dne datum a ze dne datum, smluvními podmínkami smluv o zápůjčce, smlouvou o postoupení pohledávek, oznámením o postoupení pohledávek ze dne datum, tabulkami umoření, zákaznickou kartou žalovaného ze dne datum a ze dne datum a výzvou k úhradě ze dne datum vč. poštovního podacího lístku.
5. Ze shora provedených důkazů zjistil soud následující skutkový stav: Dne datum a dne datum právní předchůdce žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvy o zápůjčce, na základě nichž se věřitel zavázal poskytnout žalovanému v hotovosti částku 20 000 Kč a 8 000 Kč, a tak učinil, a žalovaný se zavázal vrátit poskytnutou částku společně s poplatkem ve výši 17 333 Kč u prvé smlouvy, tj. celkem se zavázal vrátit 37 333 Kč a s poplatkem ve výši 7 233 Kč, tj. celkem 15 233 Kč u druhé smlouvy. Poplatek se skládá z úroku, administrativního poplatku a poplatku
za hotovostní inkaso splátek tak, jak uvedeno odst. 1 tohoto rozsudku. Dlužná částka měla být splacena v 60 pravidelných týdenních splátkách po 623 Kč (poslední 576 Kč), resp. po 254 Kč (poslední splátka 247 Kč). Z žalobních tvrzení vyplývá, že žalovaný uhradil pouze částku 13 696 Kč na prve uvedenou smlouvu a částku 11 566 Kč na druhou uvedenou smlouvu, u obou smluv byly platby částečně započteny na poplatek a částečně na jistinu. Pohledávky byly na základě smlouvy o postoupení pohledávek postoupeny žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne datum, odeslaným žalovanému podle podacího lístku datum. Žalobkyně žalovaného o úhradu dlužných částek upomínala, naposledy předžalobní upomínkou ze dne datum, odeslané žalovanému podle podacího lístku téhož dne.
6. Žalobkyně (resp. právní předchůdce žalobkyně) zjišťovala od žalovaného jeho úvěruschopnost pouze u smlouvy o zápůjčce číslo s výsledkem, že žalovaný pracoval jako pomocný dělník u právnická osoba anonymizováno s měsíčním čistým příjmem ve výši 25 865 Kč, další příjmy žádné, splátky jiných úvěrů činily částku 2 000 Kč, odhadované měsíční výdaje žalovaného činily 7 000 Kč Celkem tak výdaje činily 9 000 Kč, byl svobodný (prokázáno zákaznickou kartou ze dne datum).
7. Žalobkyně (resp. právní předchůdce žalobkyně) zjišťovala od žalovaného jeho úvěruschopnost pouze u smlouvy o zápůjčce číslo s výsledkem, že žalovaný pracoval jako pomocný dělník u právnická osoba anonymizováno s měsíčním čistým příjmem ve výši 19 910 Kč, další příjmy žádné, splátky jiných úvěrů činily částku 1 000 Kč, odhadované měsíční výdaje žalovaného činily 7 000 Kč Celkem tak výdaje činily 8 000 Kč, byl svobodný (prokázáno zákaznickou kartou ze dne datum).
8. Vzhledem k tomu, že ke sjednání smlouvy došlo po datum, je nutno v souladu s § 3028 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění, dále jen „o. z.“,
na právní posouzení věci použít úpravu tohoto zákona a dále zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, v platném znění, dále jen„ ZoSÚ“, neboť právní jednání uskutečněné mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným
je zjevně vztahem mezi podnikatelem a spotřebitelem ve smyslu § 1 až 3 uvedeného zákona
a § 420 a § 1810 a násl. o. z.
9. Podle § 2390 o. z. přenechá-li zápůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil
podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.
10. Dle ust. § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
11. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno,
co měl po právu plnit sám.
12. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.
13. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.
14. Podle § 1968 o. z. dlužník který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.
15. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
16. Zákon o spotřebitelském úvěru jako předpis speciální má přednost před obecnou úpravou obsaženou v občanském zákoníku. Jeho ustanovení § 87 pak sankcionuje porušení povinnosti posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr (či zápůjčku) sankcí absolutní neplatnosti smlouvy (shodně např. rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 14. 11. 2017, č. j. 23Co 365/2017-53), přičemž k absolutní neplatnosti je soud s odkazem na § 588 o. z. povinen přihlížet z úřední povinnosti. V případě absolutní neplatnosti právního jednání
pak nepřichází vůbec v úvahu moderace soudem, na rozdíl od případů relativní neplatnosti.
17. Stejně tak v rozhodnutí pod sp. zn. III ÚS 4129/18 Ústavní soud ČR judikoval, že„ poskytovatel úvěru, kdy dlužník je v postavení spotřebitele, má jednoznačnou povinnost prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit. Posouzení rozpornosti úvěrové smlouvy s dobrými mravy (a na ni navazující eventuální rozhodnutí soudu o zastavení exekuce) nemůže vycházet jen z„ objektivizovaného“ hodnocení jednotlivých parametrů takové úvěrové smlouvy…. Naopak obecné soudy … by měly poskytovatele úvěrů vést (i třeba cestou případného zastavení exekuce k návrhu povinného) k přesvědčivému zkoumání toho, zda (budoucí) dlužník nebude mít zjevný problém svůj úvěr splatit. Přitom nejde podle Ústavního soudu o žádný zvlášť přísný či dokonce nepřiměřený požadavek; to, zda je reálné splacení dluhu, je přece celkem výchozí zásada, kterou by jako obecný princip měly soudy vzít v úvahu bez ohledu na to, zda je v nějakém zákoně výslovně zakotven, anebo nikoli.“
18. Podle odborné literatury uvedené zákonné ustanovení sleduje celou řadu cílů. Kromě ochrany samotného spotřebitele je důležité, aby se věřitelé nepouštěli do nezodpovědného zapůjčování, sekundárně je tak chráněn věřitel před vznikem případných v budoucnu nedobytných pohledávek. Spolu s nimi jsou chráněni i další věřitelé, kteří poskytli spotřebiteli finanční prostředky dříve, takže v důsledku případného dalšího zadlužování spotřebitele by mohla být ohrožena jeho schopnost řádně a včas splácet tyto již dříve vzniklé dluhy.
Dále je pak chráněna i celá společnost před různými sociopatologickými jevy, které mohou být s neschopností spotřebitele splácet dluhy spojeny jako např. rozpad rodiny, alkoholismus či jiné závislosti, ztráta bydlení, trestná činnost.
19. S ohledem na shora uvedené soud posoudil předmětné smlouvy o zápůjčce,
resp. spotřebitelském úvěru jako absolutně neplatné, neboť žalobkyně svá tvrzení ohledně řádného zkoumání úvěruschopnosti žalovaného řádně nedoložila. Z předložených důkazů nelze dojít k závěru, že žalovaný byl schopen svůj dluh splácet. Žalovanému jako spotřebiteli byl spotřebitelský úvěr poskytnut, aniž by byly řádně zkoumány jeho příjmy i výdaje. Právní předchůdce žalobkyně tak s odbornou péčí neposoudil úvěruschopnost žalovaného,
zda je schopen spotřebitelský úvěr splácet. Z výše citovaného ustanovení ZoSÚ vyplývá,
že poskytovatel spotřebitelského úvěru je vždy povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele poskytnuté peněžní prostředky splácet, k tomu je povinen získat od spotřebitele dostatečné informace, případně nahlédnout do příslušných databází. Až v případě,
že s odbornou péčí posoudí, že spotřebitel bude schopen zapůjčené prostředky vrátit, úvěr poskytne, v opačném případě je smlouva neplatná, a to absolutně.
20. Shora uvedené smlouvy o úvěru jsou tak s ohledem na skutečnost, že právní předchůdce žalobkyně nesplnil podmínky § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, absolutně neplatné. Právní předchůdce žalobkyně však poskytl žalovanému peněžní prostředky, které mu žalovaný v plném rozsahu nevrátil. Žalovaný se tak na úkor právního předchůdce žalobkyně, resp. po postoupení pohledávek na úkor žalobkyně, bezdůvodně obohatil a je povinen plnění v rozsahu bezdůvodného obohacení, tj. částky 2 738 Kč (28 000 Kč – 25 262 Kč zaplacené žalovaným), žalobkyni také vrátit, co do této částky bylo žalobě vyhověno. Vzhledem k tomu, že žalobkyně požadovala zákonný úrok z prodlení, zároveň soud přiznal žalobkyni vůči žalovanému nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení ze zbývající dlužné jistiny ode dne následujícího po dni, kdy se žaloba dostala do dispozice žalovaného, a to až do úplného zaplacení. Úroky z prodlení soud přiznal dle § 1970 o. z. Ve zbývajícím rozsahu, tj. úroků z prodlení ve výši specifikované ve výroku II. tohoto rozsudku, soud žalobu zamítl.
21. O třídenní lhůtě k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 věta první o. s. ř., když neshledal důvody pro její prodloužení.
22. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. s odůvodněním, že v řízení převážně úspěšnému žalovanému podle obsahu spisu žádné náklady nevznikly.
23. O povinnosti zaplatit náhradu nákladů k rukám zástupce žalobkyně soud rozhodl podle § 149 odst. 1 o. s. ř.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů od jeho doručení ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím Okresního soudu v Mladé Boleslavi.
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněná domáhat splnění povinnosti exekučním návrhem.