Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

45 C 159/2022-52

Okresní soud v Chomutově rozhodl samosoudkyní JUDr. Petrou Koubovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o zaplacení 371 761,23 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 323 070,57 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 323 070,57 Kč od 26. 2. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů

od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se ohledně zaplacení částky 48 690,66 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 34 819,16 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 20 786,06 Kč, úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 371 761,23 Kč od 21. 11. 2020 do 25. 2. 2021, úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 48 690,66 Kč od 26. 2. 2021 do zaplacení a úroku ve výši 12 % ročně z částky 366 516,23 Kč od 22. 10. 2019 do zaplacení zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 12 403,81 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 323 070,57 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 323 070,57 Kč od 26. 2. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se ohledně zaplacení částky 48 690,66 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 34 819,16 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 20 786,06 Kč, úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 371 761,23 Kč od 21. 11. 2020 do 25. 2. 2021, úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 48 690,66 Kč od 26. 2. 2021 do zaplacení a úroku ve výši 12 % ročně z částky 366 516,23 Kč od 22. 10. 2019 do zaplacení zamítá. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 12 403,81 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobou doručenou soudu dne 29. 12. 2021 se žalobkyně na žalovaném domáhala zaplacení částky 371 761,23 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost právnická osoba, IČO (dále jen„ předchůdkyně žalobkyně“) uzavřela se žalovaným dne 11. 7. 2018 smlouvu o úvěru s pojištěním schopnosti splácet, na jejímž základě poskytla žalovanému bezhotovostně úvěr ve výši 400 000 Kč, který se žalovaný zavázal uhradit v pravidelných měsíčních splátkách spolu s úrokem z úvěru v sazbě 12 % ročně a poplatky. Žalovaný se dále zavázal hradit měsíční poplatek za pojištění schopnosti splácet. Žalovaný nesplácel poskytnutý úvěr řádně a včas, když se opakovaně dostal do prodlení s úhradou měsíčních splátek. Předchůdkyně žalobkyně úvěr zesplatnila v celé výši dopisem ze dne 21. 10. 2019. Předchůdkyně žalobkyně a žalovaný si dále smluvili právo předchůdkyně žalobkyně na úhradu smluvní pokuty ve výši 20 % z celkové dlužné částky všech splátek splatných po dni prohlášení úvěru za splatný. Žalobkyně žalobou požaduje zaplacení dlužné jistiny ve výši 366 516,23 Kč, kapitalizovaných úroků z úvěru ve výši 20 786,06 Kč, smluvní pokuty a poplatků v celkové výši 5 245 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení 34 819,61 Kč, úroku ve výši 12 % z dlužné jistiny od 22. 10. 2019 do zaplacení a zákonného úroku z prodlení z dlužné jistiny, poplatků a smluvní pokuty od 21. 11. 2020 do zaplacení. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 11. 2020 uzavřené mezi předchůdkyní žalobkyně a žalobkyní byla pohledávka za žalovaným s účinností ke dni 20. 11. 2020 postoupena žalobkyni. Žalovaný dlužnou částku neuhradil ani po předžalobní upomínce. Podáním ze dne 12. 7. 2022 žalobkyně k výzvě soudu doplnila, že při posuzování úvěruschopnosti žalovaného předchůdkyně žalobkyně vycházela z údajů poskytnutých žalovaným v žádosti o úvěr - konsolidace půjček ze dne 11. 7. 2018. Žádost o úvěr hodnotila individuálně, informace o žalovaném prověřovala v interních a externích databázích, bankovním a nebankovním registru klientských informací, insolvenčním rejstříku, databázi Ministerstva vnitra ČR. Žalovaný byl v zaměstnán u právnická osoba s.r.o., od 1. 6. 2012 na dobu neurčitou, deklaroval čistý měsíční příjem ve výši 19 135 Kč, čistý měsíční příjem domácnosti ve výši 20 000 Kč, neměl vyživovací povinnost. Příjem žalovaného byl porovnáván s výdaji odhadnutými na základě historických dat z ČSÚ. Z interních zdrojů předchůdkyně žalobkyně zjistila, že v době podání žádosti měl žalovaný vůči ní závazky ve výši měsíčních splátek 7 675,91 Kč. Z externích zdrojů zjistila, že žalovaný neměl další závazky. Žádosti žalovaného bylo na základě provedeného prověření vyhověno a předchůdkyně žalobkyně konsolidovala interní závazky žalovaného úvěrem ve výši 400 000 Kč s novou výší měsíční splátky 7 061,09 Kč. Žalovaný se dále zavázal hradit poplatek za pojištění schopnosti splácet ve výši 629 Kč měsíčně. Úvěr byl poskytnut účelově na úhradu dluhů sjednaných dříve mezi žalovaným a předchůdkyní žalobkyně ve výši 377 691,48 Kč a neúčelově ve prospěch běžného účtu žalovaného ve výši 22 308,52 Kč. Žalovaný na úvěr uhradil částku v celkové výši 76 929,43 Kč.

2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil.

3. Žalovaný se, k jednání soudu, ač řádně a včas předvolán, bez omluvy nedostavil, soud tedy s odkazem na , (dále jen „ “) věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného.

4. Ze Smlouvy o úvěru s pojištěním schopnosti splácet – konsolidace půjček ze dne 11. 7. 2018 bylo zjištěno, že se předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 400 000 Kč a žalovaný se zavázal vrátit úvěr formou 84 pravidelných měsíčních splátek jistiny úvěru a úroků ve výši měsíční splátky 7 690,09 Kč (včetně 629 Kč za pojištění). Roční úroková sazba byla stanovena v pevné výši 12 %. Výše celkové částky, kterou měl žalovaný zaplatit, činila 591 881,77 Kč. Peněžní prostředky ve výši 11 007,97 Kč byly použity na úhradu dluhu evidovaného na úvěrovém účtu č. bankovní účet ze smlouvy o úvěru uzavřené mezi předchůdkyní žalobkyně a žalovaným, peněžní prostředky ve výši 265 005,25 Kč byly použity na úhradu dluhu evidovaného na úvěrovém účtu č. bankovní účet ze smlouvy o spotřebitelském splátkovém revolvingovém úvěru uzavřené mezi předchůdkyní žalobkyně a žalovaným, peněžní prostředky ve výši 30 872,18 Kč byly použity na úhradu dluhu evidovaného na úvěrovém účtu č. bankovní účet ze smlouvy o úvěru uzavřené mezi předchůdkyní žalobkyně a žalovaným, peněžní prostředky ve výši 35 616,67 Kč byly použity na úhradu dluhu evidovaného na úvěrovém účtu č. bankovní účet ze smlouvy o úvěru uzavřené mezi předchůdkyní žalobkyně a žalovaným, peněžní prostředky ve výši 9 556,99 Kč byly použity na úhradu dluhu evidovaného na úvěrovém účtu č. bankovní účet ze smlouvy o úvěru uzavřené mezi předchůdkyní žalobkyně a žalovaným, peněžní prostředky ve výši 25 632,42 Kč byly použity na úhradu dluhu evidovaného na úvěrovém účtu č. bankovní účet ze smlouvy o úvěru uzavřené mezi předchůdkyní žalobkyně a žalovaným a zbývající částka byla žalovanému poskytnuta neúčelově ve prospěch jejího běžného účtu č. bankovní účet. Žalobkyně dále předložila Všeobecné obchodní podmínky právnická osoba z 1. listopadu 1999, Produktové podmínky spotřebitelského kontokorentního úvěru účinné od 1. června 2011, Všeobecné produktové podmínky účinné od 1. října 2017, Sazebník poplatků za produkty a služby pro fyzické osoby nepodnikatele platný od 1. 9. 2013.

5. Z Oznámení o prohlášení úvěru za splatný ze dne 23. 10. 2019 bylo zjištěno, že předchůdkyně žalobkyně oznámila žalovanému, že úvěr č. bankovní účet na částku 400 000 Kč prohlásila ke dni 21. 10. 2019 za splatný, sdělila žalovanému, že výše celkové dlužné částky činí 393 328,56 Kč, uvedla platební údaje a vyzvala ho k uhrazení dlužné částky nejpozději do 6. 11. 2019.

6. Ze Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 11. 2020 vč. přílohy číslo – Seznam postoupených pohledávek, dohody ze dne 18. 11. 2020 a potvrzení o úplatě ze dne 20. 11. 2020 bylo zjištěno, že pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni.

7. Z Oznámení o postoupení pohledávky ze dne 30. 11. 2020 včetně podacího lístku ze dne 9. 12. 2020 bylo zjištěno, že předchůdkyně žalobkyně oznámila žalovanému postoupení pohledávky za žalovaným z titulu smlouvy číslo na žalobkyni.

8. Z Výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě ze dne 10. 2. 2021 včetně podacího lístku ze dne 10. 2. 2021 bylo zjištěno, že právní zástupce žalobkyně zaslal před podáním žaloby žalovanému výzvu k úhradě dlužné částky nejpozději do 25. 2. 2021 s upozorněním, že je v prodlení se splácením dluhu z předmětného úvěru a na možnost podání žaloby k soudu v případě nezaplacení.

9. Z Výpisu z obchodního rejstříku společnosti právnická osoba ze dne 7. 6. 2018 byla zjištěna právní subjektivita žalobkyně ke dni pořízení výpisu.

10. Z Žádosti o úvěr – konsolidace půjček ze dne 11. 7. 2018 bylo zjištěno, že žalovaný při podání žádosti o úvěr uvedl, že je svobodný, žije v pronajatém domě/bytě, nemá vyživovací povinnost,

je zaměstnán na dobu neurčitou (od 1. 6. 2012) jako technik/řidič u zaměstnavatele právnická osoba, s průměrným čistým měsíčním příjmem za 3 měsíce 19 135 Kč, který měl být ověřen z bankovního účtu, celkovým čistým měsíčním příjmem domácnosti 20 000 Kč, s počtem zdrojů příjmu: 1, měsíční náklady nebyly uvedeny, nemá žádné srážky ze mzdy ani jiné měsíční splátky. Ve výčtu současných závazků uvedl: 11 007,97 Kč na úvěrovém účtu č. bankovní účet s měsíční splátkou 733,73 Kč; 265 005,25 Kč na úvěrovém účtu č. bankovní účet s měsíční splátkou 4 224 Kč, na úvěrovém účtu č. bankovní účet s měsíční splátkou 666,48 Kč; 35 616,67 Kč na úvěrovém účtu č. bankovní účet s měsíční splátkou 773,71 Kč; 9 556,99 Kč na úvěrovém účtu č. bankovní účet s měsíční splátkou 697,71 Kč; 25 632,42 Kč na úvěrovém účtu č. bankovní účet s měsíční splátkou 580,28 Kč.

11. Z Vyjádření k procesu posouzení úvěruschopnosti ze dne 7. 6. 2022 vč. Přílohy bylo zjištěno, že předchůdkyně žalobkyně uvedla, že v rámci posouzení úvěruschopnosti žalovaného vycházela z údajů poskytnutých v žádosti o úvěr (konsolidaci), kontrolovala informace v interních a externích databázích, bankovním a nebankovním registru klientských informací, insolvenčním rejstříku a databázi MV ČR. Od příjmu byly odečteny splátkové výdaje, nesplátkové výdaje, náklady na vyživované osoby a ostatní deklarované výdaje, bylo počítáno s částkou životního minima a částkou normativních nákladů na bydlení. Na základě zjištěné disponibilní částky byl úvěr poskytnut, kdy tímto úvěrem s měsíční splátkou 7 061,09 Kč byly konsolidovány dosavadní závazky s měsíčními splátkami v celkové výši 7 675,91 Kč. Předchůdkyně žalobkyně při posuzování úvěruschopnosti žalovaného zjistila čistý příjem žalovaného ve výši 19 135 Kč, což ověřila z běžného účtu, žalovaný byl zaměstnán na dobu neurčitou, byl svobodný, neměl vyživovací povinnost, bydlel v pronajatém domě/bytě, jako čistý příjem domácnosti žalovaný uvedl částku 20 000 Kč. Žalovaný hradil interní měsíční splátky v celkové výši 7 675,91 Kč (rozpis závazků v tabulce). Žalovaný žádal o úvěr ve výši 400 000 Kč, schválená výše úvěru činila 400 000 Kč výsledná měsíční splátka činila 7 061,09 Kč (bez poplatku za pojištění).

12. Z Vysvětlení některých pojmů používaných ve standardní informaci o spotřebitelském úvěru a doplnění předsmluvní informace pro konsolidaci půjček vč. formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru ze dne 11. 7. 2018 byly zjištěny bližší údaje ohledně předmětného úvěru (jako například výše úvěru, doba trvání, splátky, celková částka, kterou je třeba zaplatit, apod.), vysvětlení používaných pojmů.

13. Z Platební historie smlouvy číslo bylo zjištěno, že dne 11. 7. 2018 žalovaný čerpal úvěr v celkové výši 400 000 Kč, celkem na úvěr žalovaný zaplatil 76 929,43 Kč, poslední platba byla žalovaným zaplacena dne 16. 5. 2019.

14. Z výpisů z úvěrového účtu č. bankovní účet za období od července 2018 do listopadu 2020 byly zjištěny pohyby na účtu a historie plateb s tím, že z posledního výpisu ze dne 20. 11. 2020 vyplynulo, že celkový dluh na jistině úvěru činil 366 516,23 Kč, na smluvním úroku 20 786,06 Kč, na úroku z prodlení z jistiny 32 588,14 Kč, na úroku z prodlení z úroku 2 231,47 Kč a na poplatcích, pojištění a pokutách 5 245 Kč.

15. Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti, přihlížeje přitom ke všemu, co vyšlo v řízení najevo, má soud za prokázané tyto skutečnosti: Žalovaný uzavřel dne 11. 7. 2018 s předchůdkyní žalobkyně smlouvu o úvěru. V souvislosti s touto smlouvou čerpal žalovaný dne 11. 7. 2018 bezhotovostně 400 000 Kč, když částkami ve výši 11 007,97 Kč, 265 005,25 Kč, 30 872,18 Kč, 35 616,67 Kč, 9 556,99 Kč a 25 632,42 Kč byly uhrazeny závazky z dřívějších úvěrů a nově byla žalovanému bezúčelově poskytnuta částka ve výši 22 308,52 Kč. Žalovaný se zavázal úvěr vrátit spolu s úrokem ve výši 12 % ročně v pravidelných 84 měsíčních splátkách ve výši 7 061,09 Kč, resp. 7 690,09 Kč včetně pojištění. Předchůdkyně žalobkyně se při uzavírání smlouvy zabývala schopností žalovaného splácet úvěr tak, že vycházela z údajů poskytnutých žalovaným v žádosti o úvěr – konsolidace půjček ze dne 11. 7. 2018 žalovaný měl v době podání žádosti o úvěr závazky vůči předchůdkyni žalobkyně celkem ve výši 377 691,48 Kč s výší měsíční splátky 7 675,91 Kč. Jelikož žalovaný nehradil splátky předmětného úvěru řádně a včas, předchůdkyně žalobkyně prohlásila úvěr za splatný ke dni 21. 10. 2019. Žalovaný na úvěr vrátil celkem 76 929,43 Kč. Pohledávka za žalovaným byla postoupena žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno. Žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní upomínku s výzvou k zaplacení dlužné částky.

16. Dle , (dále jen „ “), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

17. Dle dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

18. Dle , kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 téhož ustanovení, bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

19. Dle neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

20. Podle věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

21. Podle , o spotřebitelském úvěru (dále jen „ “) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

22. Dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

23. Dle § 78 odst. 1 a odst. 2 písm. b) zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem. Poskytovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 uchovává zejména dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, včetně údajů o spotřebiteli, které poskytl do databáze podle § 88 odst. 1.

24. Ústavní soud ve svém nálezu sp. zn. ze dne 26. 2. 2019 dovodil, že nezkoumá-li obecný soud, zda úvěrující při poskytnutí spotřebitelského úvěru prověřil schopnost úvěrovaného plánovaný úvěr splatit, zasáhne tím do základního práva spotřebitele na soudní ochranu zaručeného v  d. Tuto povinnost má pak obecný soud dle Ústavního soudu bez ohledu na to, zda je tento princip v nějakém zákoně zakotven či nikoliv. Závěry Ústavního soudu nepřipouštějí jiný výklad než takový, že je obecný soud povinen se shora uvedenou činností poskytovatele úvěru zabývat a pokud výsledkem tohoto zkoumání bude negativní zjištění ohledně řádné a kvalifikované činnosti úvěrujícího při uzavírání smlouvy o spotřebitelském úvěru, pak soudu nezbude než shledat smlouvu neplatnou.

25. Po právním posouzení shora popsaného zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná jen zčásti. Z provedeného dokazování vyplynulo, že předchůdkyně žalobkyně s žalovaným měla uzavřít dne 11. 7. 2018 smlouvu o úvěru dle , na jejímž základě žalovaný obdržel od předchůdkyně žalobkyně bezhotovostně částku ve výši 400 000 Kč. Soud se zabýval otázkou, zda předchůdkyně žalobkyně před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru řádně prověřila schopnost žalovaného splácet úvěr. Vzhledem k negativnímu zjištění v tomto směru, shledal soud smlouvu o spotřebitelském úvěru neplatnou. Předchůdkyně žalobkyně sice formálně zjišťovala příjmy a výdaje žalovaného, tvrzené skutečnosti však nijak neověřovala, ze soudu předložených listin nebylo možné učinit závěr, že by byl žalovaný schopen dostát svých závazků ze smlouvy o úvěru. Konkrétně tedy ve vztahu k posouzení úvěruschopnosti žalovaného: žalovanému byl poskytnut úvěr ve výši 400 000 Kč s výší měsíční splátky 7 690,09 Kč (84 splátek). Předchůdkyně žalobkyně se při uzavírání smlouvy zabývala schopností žalovaného splácet úvěr tak, že vycházela z údajů poskytnutých žalovaným a z údajů zjištěných z bankovních a nebankovních registrů klientských informací. Žalovaný měl být dle svého tvrzení v žádosti o úvěr svobodný, žít v pronajatém domě/bytě, neměl mít žádnou vyživovací povinnost, měl být zaměstnaný u právnická osoba s.r.o., s průměrným čistým měsíčním příjmem 19 135 Kč, celkový čistý měsíční příjem domácnosti měl činit 20 000 Kč, žalovaný neuvedl žádné měsíční výdaje. Předchůdkyně žalobkyně příjmy a výdaje žalovaného nijak neověřovala, pouze si opatřila výpis závazků, kdy zjistila, že žalovaný měl v době podání žádosti o úvěr závazky v celkové výši 7 675,91 Kč měsíčně. Ani k výzvě soudu žalobkyně doklady prokazující příjmy a výdaje žalovaného nedoložila. Dle tvrzení předchůdkyně žalobkyně mělo být v případě výdajů žalovaného počítáno s životním minimem a normativními náklady na bydlení. Žádný konkrétní výpočet s výsledným disponibilním zůstatkem nebyl předložen. Lze tedy uzavřít, že se předchůdkyně žalobkyně jako profesionál v daném případě zodpovědně a s náležitou péčí nezabývala schopností žalovaného v postavení spotřebitele poskytnutý úvěr splácet. Vzájemný vztah účastníků řízení tak byl vypořádán dle pravidel pro vydání bezdůvodného obohacení.

26. Pokud pak bylo prokázáno, že předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému 400 000 Kč a žalovaný vrátil pouze 76 929,43 Kč, je třeba na rozdíl v obou částkách ve výši 323 070,57 Kč pohlížet jako na bezdůvodné obohacení žalovaného, neboť mu bylo plněno na základě neplatné smlouvy, tedy bez právního důvodu a je tedy povinen takové obohacení žalobkyni vydat ( , odst. 2 ). Jelikož zákon neupravuje splatnost pohledávek vzniklých z bezdůvodného obohacení, je doba plnění vázána na výzvu věřitele, přičemž dlužník je povinen splnit dluh bez zbytečného odkladu poté, kdy byl o plnění požádán ( ). Žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení dluhu nejdříve výzvou k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě ze dne 10. 2. 2021, k jejímuž doručení došlo v souladu s  třetí pracovní den po jejím odeslání. Předchůdkyně žalobkyně stanovila žalovanému k uhrazení dluhu lhůtu do 25. 2. 2021. Jelikož pak žalovaný v uvedené lhůtě ničeho nezaplatil, je od 26. 2. 2021 v prodlení ( ). Aktivní věcná legitimace žalobkyně je dána dle na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 11. 2020.

27. Vzhledem k výše uvedenému shledal soud žalobu důvodnou co do zaplacení 323 070,57 Kč a zákonného úroku z prodlení z této částky jdoucích od 26. 2. 2021 do zaplacení a žalobě v této části vyhověl. Povinnost k zaplacení úroku z prodlení vyplývá z a jejich výše pak z Co do zbývajícího žalobou uplatněného nároku nezbylo soudu než žalobu zamítnout.

28. Podle rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu,

a to zpravidla v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 12 403,81 Kč, přičemž tato částka představuje 16,3 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 58,15 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 41,85 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 14 871 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle a , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 371 761,23 Kč sestávající z částky 9 820 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle a. t., z částky 9 820 Kč za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle a. t., z částky 9 820 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle a. t. (sepis žaloby), z částky 9 820 Kč za účast na jednání soudu dle a. t. (dne 2. 12. 2022) a z částky 9 820 Kč za účast na jednání soudu dle a. t. (dne 17. 4. 2023) včetně pěti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 50 600 Kč ve výši 10 626 Kč. Za doplnění žaloby ze dne 12. 7. 2022 a doplnění žaloby ze dne 21. 3. 2023 nebyla žalobkyni přiznána náhrada, neboť se jednalo o doplnění tvrzení, které měla být obsažena již v žalobě. Tyto náklady řízení je žalovaný podle povinen zaplatit právnímu zástupci žalobkyně.

29. Podle stanovil soud třídenní lhůtu k plnění uložené povinnosti, neboť nebyly shledány důvody pro stanovení delší lhůty.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Chomutově. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.