Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

45 C 338/2022-62

Okresní soud v Chomutově rozhodl samosoudkyní JUDr. Petrou Koubovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o zaplacení 12 683,69 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žaloba o zaplacení částky 12 683,69 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 503,44 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 901,51 Kč, úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 12 683,69 Kč od 26. 1. 2022 do zaplacení a úroku ve výši 22,99 % ročně z částky 9 383,69 Kč od 1. 6. 2021 do zaplacení se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žaloba o zaplacení částky 12 683,69 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 503,44 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 901,51 Kč, úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 12 683,69 Kč od 26. 1. 2022 do zaplacení a úroku ve výši 22,99 % ročně z částky 9 383,69 Kč od 1. 6. 2021 do zaplacení se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou doručenou soudu dne 4. 8. 2022 se žalobkyně na žalovaném domáhala zaplacení částky 12 683,69 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost právnická osoba, IČO (dále jen„ předchůdkyně žalobkyně“) uzavřela se žalovaným dne 20. 11. 2018 smlouvu o revolvingovém úvěru a vydání a užívání karty

číslo na jejímž základě byl žalovanému poskytnut úvěr ke kreditní kartě do výše úvěrového limitu 10 000 Kč. Současně mu byla poskytnuta kreditní karta název příjmení příjmení anonymizováno. Žalovaný se zavázal úvěr splácet v pravidelných měsíčních splátkách v minimální výši 2 % z částky, která byla vyčerpána v předcházejícím měsíci, z vyúčtovaných poplatků, z částek po splatnosti a z částky přečerpání úvěrového rámce. Žalovaný průběžně čerpal peněžní prostředky prostřednictvím poskytnuté kreditní karty. Byl povinen nepřekročit sjednaný úvěrový rámec a vyčerpaný úvěr včetně úhrady úroků a poplatků byl pak povinen průběžně hradit inkasem ze svého účtu nebo bankovními příkazy. Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas. Předchůdkyně žalobkyně proto využila svého práva a dne 31. 5. 2021 ukončila smlouvu a vyzvala žalovaného k okamžité úhradě dlužné částky ve výši 13 585,20 Kč. Výše roční úrokové sazby úroku činila 22,99 %. Pohledávka za žalovaným byla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 20. 1. 2022 postoupena s účinností ke dni 21. 1. 2022 na žalobkyni. Žalobkyně požaduje po žalovaném zaplacení dlužné jistiny úvěru ve výši 9 383,69 Kč, poplatků ve výši 3 300 Kč, kapitalizovaných úroků z úvěru ve výši 901,51 Kč, kapitalizovaných úroků z prodlení ve výši 503,44 Kč, úroků z úvěru ve výši 22,99 % ročně z dlužné jistiny úvěru od 1. 6. 2021 do zaplacení a úroků z prodlení v zákonné výši z dlužné jistiny a poplatků od 26. 1. 2022 do zaplacení. Žalovaný dlužnou částku neuhradil ani po předžalobní upomínce. Podáním ze dne 9. 2. 2023 žalobkyně k výzvě soudu doplnila, že při posuzování úvěruschopnosti žalovaného předchůdkyně žalobkyně vycházela z údajů poskytnutých žalovaným v žádosti o úvěr ze dne 20. 11. 2018. Žádost o úvěr hodnotila individuálně, informace o žalovaném prověřovala v interních a externích databázích, bankovním a nebankovním registru klientských informací, insolvenčním rejstříku, databázi Ministerstva vnitra ČR. Žalovaný doložil potvrzení o výši přijmu ze dne 20. 11. 2018, ze kterého bylo zjištěno že byl od 1. 10. 2018 na dobu neurčitou zaměstnán jako dělník ve společnosti právnická osoba, výše jeho průměrného čistého přijmu za poslední 3 měsíce činila 20 320 Kč, ze mzdy žalovaného nebyly prováděny žádné srážky, žalovaný nebyl ve zkušení době a nebylo vedeno jednání o skončení pracovního poměru. Žalovaný v žádosti o úvěr uvedl, že celkový čistý měsíční příjem domácnosti činí 21 000 Kč, má vlastní bydlení a nemá vyživovací povinnost vůči dalším osobám. Předchůdkyně žalobkyně porovnávala příjem žalovaného a výdaje odhadnuté na základě historických dat z ČSÚ. Z interních zdrojů zjistila, že měl žalovaný v době podání žádosti o úvěr vůči ní závazky s celkovou výší měsíčních splátek 2 216,40 Kč a z externích zdrojů zjistila, že žalovaný neměl v době podání žádosti žádné další závazky. Žalovaný po poskytnutí úvěrového rámce ke dni zesplatnění čerpal peněžní prostředky ve výši 36 059,22 Kč, na předmětný úvěr uhradil pouze 22 474,02 Kč

2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil.

3. Žalovaný se, k jednání soudu, ač řádně a včas předvolán, bez omluvy nedostavil, soud tedy s odkazem na , (dále jen „“) věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného.

4. Ze Smlouvy o spotřebitelském revolvingovém úvěru číslo vydání a užívání kreditní karty (spotřebitel) ze dne 20. 11. 2018 bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému revolvingový úvěr s úvěrovým rámcem 10 000 Kč a vydala mu kreditní kartu název příjmení příjmení anonymizováno, s procentuální sazbou pro výpočet minimální splátky 2 %. Žalobkyně se zavázala poskytnout ve prospěch žalovaného peněžní prostředky do určité výše a žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky vrátit, zaplatit úroky a poplatky. Roční úroková sazba činila 22,99 %, RPSN 38,48 %. Žalobkyně současně předložila Produktové podmínky revolvingového úvěru a kreditní karty právnická osoba účinné od 1. ledna 2012, Sazebník poplatků za produkty a služby pro fyzické osoby nepodnikatele platný od 1. 12. 2016 – Část Kreditní a úvěrové karty k revolvingovému úvěru, Všeobecné obchodní podmínky právnická osoba z 1. listopadu 1999, Produktové podmínky spotřebitelského kontokorentního úvěru účinné od 1. června 2011 a Všeobecné produktové podmínky účinné od 1. října 2017.

5. Z Výpisů ke kreditní kartě název příjmení za období od listopadu 2018 do května 2021 byly zjištěny pohyby na účtu a historie čerpání a plateb s tím, že z posledního výpisu ze dne 31. 5. 2021 vyplynulo, že celková dlužná částka činila 12 985,20 Kč. Žalovaný čerpal postupně částku v celkové výši 19 403,90 Kč, celkem na úvěr žalovaný postupně vrátil 22 474,02 Kč.

6. Z Upomínky – rozhodnutí o zesplatnění a žádosti o splácení dluhů z úvěru ze dne 1. 6. 2021 bylo zjištěno, že předchůdkyně žalobkyně oznámila žalovanému, že v důsledku opakovaného porušování smluvních podmínek pohledávku ze smlouvy o revolvingovém úvěru číslo vydání a užívání kreditní karty zesplatňuje, sdělila žalovanému, že výše celkové dlužné částky činí 13 585,20 Kč, z toho 3 300 Kč poplatky a 901,51 Kč úroky. Předchůdkyně žalobkyně dále uvedla platební údaje a vyzvala žalovaného k uhrazení dlužné částky nejpozději do 15. 6. 2021.

7. Ze Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 20. 1. 2022, Příloha číslo – Seznam postupovaných pohledávek ze dne 20. 1. 2022 a Potvrzení o úplatě ze dne 21. 1. 2022 bylo zjištěno, že pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni.

8. Z Oznámení o postoupení pohledávky ze dne 28. 1. 2022 bylo zjištěno, že předchůdkyně žalobkyně oznámila žalovanému postoupení pohledávky za žalovaným z titulu smlouvy číslo na žalobkyni.

9. Z Podacího lístku ze dne 15. 2. 2022 bylo zjištěno, že žalobkyně odeslala žalovanému dne 15. 2. 2022 zásilku.

10. Z Výzvy k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě ze dne 17. 5. 2022 včetně podacího lístku ze dne 18. 5. 2022 bylo zjištěno, že právní zástupce žalobkyně zaslal před podáním žaloby žalovanému výzvu k úhradě dlužné částky nejpozději do 1. 6. 2022 s upozorněním, že je v prodlení se splácením dluhu z předmětného úvěru a na možnost podání žaloby k soudu v případě nezaplacení.

11. Z Výpisu z obchodního rejstříku společnosti právnická osoba ze dne 7. 6. 2018 byla zjištěna právní subjektivita žalobkyně ke dni pořízení výpisu.

12. Z Žádosti o smlouvu o revolvingovém úvěru a vydání a užívání kreditní karty ze dne 20. 11. 2018 bylo zjištěno, že žalovaný při podání žádosti o úvěr uvedl, že je svobodný, žije ve vlastním domě/bytě, nemá vyživovací povinnost, je zaměstnán na dobu neurčitou (od 1. 10. 2018) jako dělník/řemeslník u zaměstnavatele právnická osoba, s průměrným čistým měsíčním příjmem za 3 měsíce 20 320 Kč, který měl být ověřen z potvrzení o příjmu, je ve zkušební době, celkovým čistým měsíčním příjmem domácnosti činí 21 000 Kč, s počtem zdrojů příjmu: 1, měsíční náklady nebyly uvedeny, nemá žádné srážky ze mzdy ani jiné měsíční splátky.

13. Z Vyjádření k procesu posouzení úvěruschopnosti ze dne 9. 1. 2023 včetně seznamu závazků bylo zjištěno, že předchůdkyně žalobkyně uvedla, že v rámci posouzení úvěruschopnosti žalovaného vycházela z údajů poskytnutých v žádosti o kreditní kartu, kontrolovala informace v interních a externích databázích, bankovním a nebankovním registru klientských informací, insolvenčním rejstříku a databázi MV ČR. Od příjmu byly odečteny splátkové výdaje, nesplátkové výdaje, náklady na vyživované osoby a ostatní deklarované výdaje, bylo počítáno s částkou životního minima a částkou normativních nákladů na bydlení. Na základě zjištěné disponibilní částky bylo žádosti o úvěr vyhověno a úvěr byl poskytnut. Předchůdkyně žalobkyně při posuzování úvěruschopnosti žalovaného zjistila čistý měsíční příjem žalovaného ve výši 20 320 Kč, což ověřila z doloženého dokladu o příjmu, žalovaný byl zaměstnán na dobu neurčitou, byl svobodný, neměl vyživovací povinnost, bydlel ve vlastním domě/bytě, čistý příjem domácnosti činil 21 000 Kč. Žalovaný hradil interní měsíční splátky v celkové výši 2 216,40 Kč (rozpis závazků v tabulce). Žalovaný žádal o úvěrový rámec ve výši 10 000 Kč, schválená výše úvěrového rámce činila 10 000 Kč. Výsledná měsíční splátka činila 391,58 Kč.

14. Z Vysvětlení některých pojmů používaných ve standardní informaci o spotřebitelském úvěru a doplnění předsmluvní informace pro kreditní kartu vč. formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru byly zjištěny bližší údaje ohledně předmětného úvěru (jako například výše úvěru, doba trvání, splátky, celková částka, kterou je třeba zaplatit, apod.), vysvětlení používaných pojmů.

15. Z Potvrzení o výši příjmu ze dne 20. 11. 2018 bylo zjištěno, že zaměstnavatel žalovaného, společnost právnická osoba, potvrdil výši čistého měsíčního přijmu žalovaného ve výši 20 320 Kč, který byl vyplácen na účet a dále, že ze mzdy žalovaného nebyly prováděny žádné srážky. Žalovaný byl u společnosti zaměstnán od 1. 10. 2018 jako operátor.

16. Z Platební historie ke smlouvě číslo bylo zjištěno, že žalovaný čerpal na základě předmětné smlouvy o úvěru postupně částku v celkové výši 19 403,90 Kč, celkem na úvěr žalovaný postupně vrátil 22 474,02 Kč.

17. Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti, přihlížeje přitom ke všemu, co vyšlo v řízení najevo, má soud za prokázané tyto skutečnosti: Žalovaný uzavřel dne 20. 11. 2018 s předchůdkyní žalobkyně smlouvu o spotřebitelském revolvingovém úvěru a vydání a užívání kreditní karty s úvěrovým rámcem ve výši 10 000 Kč. V souvislosti s touto smlouvou čerpal žalovaný průběžně částku v celkové výši 19 403,90 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky vrátit, zaplatit úroky a poplatky. Procentuální sazba pro výpočet minimální splátky činila 2 %. Roční úroková sazba činila 22,99 %, RPSN 38,48 %. Předchůdkyně žalobkyně se při uzavírání smlouvy zabývala schopností žalovaného splácet úvěr tak, že vycházela z údajů poskytnutých žalovaným v žádosti o úvěr a z potvrzení zaměstnavatele žalovaného o výši příjmu. Žalovaný měl v době podání žádosti o úvěr závazky vůči předchůdkyni žalobkyně s výší měsíční splátky 2 216,40 Kč. Žalovaný byl zaměstnán na dobu neurčitou od 1.10. 2018 s čistým měsíčním příjmem ve výši 20 320 Kč. Jelikož žalovaný nehradil splátky předmětného úvěru řádně a včas, předchůdkyně žalobkyně prohlásila úvěr za splatný ke dni 31. 5. 2021. Žalovaný na úvěr vrátil celkem 19 403,90 Kč. Pohledávka za žalovaným byla postoupena žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno. Žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní upomínku s výzvou k zaplacení dlužné částky.

18. Dle , (dále jen „“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

19. Dle dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

20. Dle , kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 téhož ustanovení, bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

21. Dle neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

22. Podle věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

23. Podle , o spotřebitelském úvěru (dále jen „“) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

24. Dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

25. Dle § 78 odst. 1 a odst. 2 písm. b) zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem. Poskytovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 uchovává zejména dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, včetně údajů o spotřebiteli, které poskytl do databáze podle § 88 odst. 1.

26. Ústavní soud ve svém nálezu sp. zn. ze dne 26. 2. 2019 dovodil, že nezkoumá-li obecný soud, zda úvěrující při poskytnutí spotřebitelského úvěru prověřil schopnost úvěrovaného plánovaný úvěr splatit, zasáhne tím do základního práva spotřebitele na soudní ochranu zaručeného v d. Tuto povinnost má pak obecný soud dle Ústavního soudu bez ohledu na to, zda je tento princip v nějakém zákoně zakotven či nikoliv. Závěry Ústavního soudu nepřipouštějí jiný výklad než takový, že je obecný soud povinen se shora uvedenou činností poskytovatele úvěru zabývat a pokud výsledkem tohoto zkoumání bude negativní zjištění ohledně řádné a kvalifikované činnosti úvěrujícího při uzavírání smlouvy o spotřebitelském úvěru, pak soudu nezbude než shledat smlouvu neplatnou.

27. Po právním posouzení shora popsaného zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je nedůvodná. Z provedeného dokazování vyplynulo, že předchůdkyně žalobkyně s žalovaným měla uzavřít dne 20. 11. 2018 smlouvu o úvěru dle , na jejímž základě byla žalovanému poskytnuta kreditní karta s úvěrovým rámcem 10 000 Kč. Soud se zabýval otázkou, zda předchůdkyně žalobkyně před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru řádně prověřila schopnost žalovaného splácet úvěr. Vzhledem k negativnímu zjištění v tomto směru, shledal soud smlouvu o spotřebitelském úvěru neplatnou. Předchůdkyně žalobkyně sice formálně zjišťovala příjmy a výdaje žalovaného, příjem žalovaného ověřila z potvrzení zaměstnavatele o čistém měsíčním příjmu, který činil 20 320 Kč, další tvrzené skutečnosti a výdaje žalovaného však nijak neověřovala. Žalovaný byl v době poskytnutí úvěru ve zkušební době, jak sám uvedl v žádosti o úvěr (zaměstnán od 1. 10. 2018, úvěr poskytnut dne 20. 11. 2018), pracovní poměr žalovaného tak mohl kdykoli skončit a žalovaný mohl být bez příjmu, což měla předchůdkyně žalobkyně při posuzování úvěruschopnosti zohlednit. Žalovaný měl v době podání žádosti o úvěr již závazky vůči předchůdkyni žalobkyně s výší měsíční splátky 2 216,40 Kč. Žalovaný měl být dle svého tvrzení v žádosti o úvěr svobodný, žít ve vlastním domě/bytě, neměl mít žádnou vyživovací povinnost, celkový čistý měsíční příjem domácnosti měl činit 20 000 Kč, žalovaný neuvedl žádné měsíční výdaje. Předchůdkyně žalobkyně výdaje žalovaného nijak neověřovala. Ani k výzvě soudu žalobkyně doklady prokazující prověřování výdajů žalovaného nedoložila. Dle tvrzení předchůdkyně žalobkyně mělo být v případě výdajů žalovaného počítáno s životním minimem a normativními náklady na bydlení. Žádný konkrétní výpočet s výsledným disponibilním zůstatkem nebyl předložen. Ze soudu předložených listin nebylo možné učinit závěr, že by byl žalovaný schopen dostát svých závazků ze smlouvy o úvěr. Lze tedy uzavřít, že se předchůdkyně žalobkyně jako profesionál v daném případě zodpovědně a s náležitou péčí nezabývala schopností žalovaného v postavení spotřebitele poskytnutý úvěr splácet. Vzájemný vztah účastníků řízení tak byl vypořádán dle pravidel pro vydání bezdůvodného obohacení.

28. Pokud pak bylo prokázáno, že předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému 19 403,90 Kč, je třeba na dané plnění pohlížet jako na bezdůvodné obohacení žalovaného, neboť mu bylo plněno na základě neplatné smlouvy, tedy bez právního důvodu a je tedy povinen takové obohacení žalobkyni vydat (, odst. 2 ). Z tvrzení žalobkyně v žalobě ohledně úhrad jednotlivých splátek a provedeného dokazování však plyne, že žalovaný vrátil předchůdkyni žalobkyně celkem částku 22 474,02 Kč. Je tak zřejmé, že žalovaný již bezdůvodné obohacení zcela žalobkyni, resp. předchůdkyni žalobkyně vrátil ještě před podáním žaloby, proto soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.

29. Podle rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu,

a to zpravidla v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle , kdy měl žalovaný ve věci plný úspěch. Jelikož však žalovaný žádné náklady řízení neuplatnil a žádné náklady na jeho straně ze spisového materiálu ani nevyplývají, rozhodl soud, jak je výše uvedeno.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Chomutově. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.