Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

8 C 462/2022-48

Okresní soud v Litoměřicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Karolínou Kudláčkovou Řezáčovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o zaplacení 18 697 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 3 790 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % z částky 3 790 Kč od datum do zaplacení, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 96,3 Kč za období od datum do datum, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá v části, ve které žalobce požaduje uhradit částku 14 907 Kč, se zákonným úrokem z prodlení z částky 14 907 Kč od datum do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 3 790 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % z částky 3 790 Kč od [datum] do zaplacení, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 96,3 Kč za období od [datum] do [datum], to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se zamítá v části, ve které žalobce požaduje uhradit částku 14 907 Kč, se zákonným úrokem z prodlení z částky 14 907 Kč od [datum] do zaplacení.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b>

1. Žalobkyně se ve své žalobě domáhala vydání elektronického platebního rozkazu, kterým by jí byla přiznána částka 18697 Kč se zákonným úrokem z prodlení s tím, že žalovaný uzavřel dne datum prostřednictvím internetových stránek žalobkyně webová adresa s žalobcem smlouvu o úvěru (dále jen Smlouva). Na základě Smlouvy poskytla žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 30 000 Kč, které byly žalovanému zaslány na účet dne datum. Žalovaný se zavázal za poskytnutí úvěru uhradit úrok a poplatek. Jistinu, úrok a poplatek se žalovaný zavázal hradit v 24 měsíčních splátkách. Jelikož žalovaný dostal se splátkami do prodlení, požaduje žalobkyně po žalovaném rovněž smluvní pokutu ve výši 2567 Kč. Žalobkyně v žalobě po žalované požaduje jistinu ve výši 15 670 Kč, účelně vynaložené náklady ve výši 460 Kč, smluvní pokuty ve výši 2567 Kč. Žalobkyně dále uvedla, že žalovaný na splátkách uhradil celkem 26 210 Kč. Dále sdělila, že řádně zkoumala úvěruschopnost žalovaného před uzavřením smlouvy.

2. Žalobkyně se z jednání omluvila.

3. Žalovaný se k jednání nedostavil, ve věci se nevyjádřil.

4. Z provedených důkazů bylo zjištěno, a to zy označené jako smlouva o úvěru, že žalovaný a žalobkyně sjednali on-line na internetu smlouvu o úvěru ve výši 30000 Kč, a to dne datum, přičemž tuto částku, úrok a poplatek se žalovaný zavázal vrátit v 24 měsíčních splátkách. Z potvrzení, jež vystavila žalobkyně bylo zjištěno, že žalobkyně vycházela při ověřování bonity žalovaného z údajů, jenž žalovaný uvedl v žádosti o úvěr. Zy vyplývá, že žalovaný uvedl, že má příjem 35 000 Kč a má splátky u jiných společností ve výši 8543 Kč, je zde uveden příjem ostatních členů domácnosti ve výši 80 000 Kč. Zy dále vyplývá, že žalovaný měl žalobkyni měsíčně splácet 2720 Kč. Výše dluhu pak vychází z výpisu čerpání a splátek. Totožnost žalovaného při uzavírání smlouvy na internetu je ověřena kopií občanského průkazu. Z výzvy k plnění bylo zjištěno, že žalobkyně žalovaného vyzvala k úhradě dluhu.

5. Po skutkové stránce soud zjistil, že žalovaný uzavřel s žalobkyní smlouvu, jejímž předmětem byl závazek poskytnout žalovanému peněžní prostředky. Žalovaný obdržel od žalobkyně na účet částku 30000 Kč. Žalovaný se zavázal celkem vrátit žalobkyni jistinu spolu s úroky a poplatky v 24 měsíčních splátkách po 2720 Kč. Žalobkyně vyzvala žalovaného k vrácení dlužné částky upomínkou a rovněž byl žalovaný vyzván k úhradě před podáním žaloby, což vyplývá z předžalobní výzvy.

6. Soud posuzoval daný spor po právní stránce s ohledem na okamžik uzavření úvěrové smlouvy a postavení žalovaného jako spotřebitele zejména podle ustanovení , (dále jen o. z) a , o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů (dále jen zákon o spotřebitelském úvěru).

7. Podle § 86 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

8. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

9. § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru pak upravuje důsledky porušení povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele:

10. Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

11. Problematikou posouzení úvěruschopnosti spotřebitele se zabýval jak Nejvyšší soud České republiky, tak i Ústavní soud Nejvyšší soud se k následkům, které nastanou, pokud poskytovatel s odbornou péčí neposoudí schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjádřil v rozsudku sp. zn. ze dne 25. 7. 2018, v němž dospěl k závěru, že pokud poskytovatel takovou povinnost nesplní, je smlouva (absolutně) neplatná. Nejvyšší soud zaujal v této věci stanovisko, že povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve. Ačkoli v tomto rozsudku byl řešen spotřebitelský úvěr poskytnutý podle dřívějšího zákona o spotřebitelském úvěru (), jsou tyto závěry aplikovatelné i na spotřebitelský úvěr poskytnutý podle , a to s ohledem na judikaturu Evropského soudního dvora vztahující se zejména k článkům číslo směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne datum (k tomu blíže Rozsudek soudního dvora ze dne datum ve věci C číslo, jejímž předmětem byla žádost o rozhodnutí o předběžné otázce na základě článku 267 SFEU, podaná rozhodnutím Okresního soudu v Ostravě ze dne datum, v řízení OPR- právnická osoba proti GK.). Ústavní soud pak ve svých nálezech sp. zn. a řešil tuto otázku i ve vztahu k vykonávacímu řízení. Všechna tato uvedená rozhodnutí směřují při porušení povinnosti věřitele řádně zkoumat úvěruschopnost spotřebitele k aplikaci odst. l , a téhož zákona (absolutní neplatnost právního jednání).

12. Podle § 580 odst. 1 o. z., je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

13. Podle § 588 o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

14. Podle § 2991 odst. 2 o. z., bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

15. Dle po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

16. Soud po provedení důkazů dospěl k závěru, že žalobkyně v rozporu se zákonem řádně neověřila před uzavřením úvěrové smlouvy úvěruschopnost žalovaného. Žalobkyně nepředložila žádné důkazy o příjmech či výdajích žalovaného v době uzavírání úvěrové smlouvy. Pouze bylo zjištěno, že žalovaný ve formuláři uvedl, že má příjem měsíčně 35000 Kč a že další příjmy členů domácnosti činí 80 000 Kč, aniž by žalobkyně předložila důkaz o tom, že si před uzavřením smlouvy tyto skutečnosti ověřila. Už sama skutečnost, že příjmy členů domácnosti žalovaného činí 80 000 Kč se jeví soudu jako málo pravděpodobné a soud má o skutečných příjmech a výdajích žalovaného pochybnosti.

17. Žalobkyně jako poskytovatel úvěru nedostála odborné péče náležitě zjistit schopnost žalovaného splácet úvěr ve sjednaných splátkách, a proto je spotřebitelská smlouva, která odporuje § 580 o.z., neplatná; k této neplatnosti přihlédl soud bez návrhu (§ 588 o. z.). Převzal-li žalovaný předmět úvěru na základě neplatné smlouvy, je povinen tuto částku vrátit podle § 2991 odst. 2 o. z. jako bezdůvodné obohacení; bezdůvodné obohacení činí 3790 Kč, neboť žalovaný z částky, kterou mu zaslala žalobkyně, uhradil částku 26210 Kč. Žalovaný je povinen uhradit rovněž zákonný úrok z prodlení z částky 3790 Kč. Ve zbytku nároku soud žalobu zamítl z důvodů neplatnosti sjednané úvěrové smlouvy, tak jak je uvedeno ve výroku II.

18. O nákladech řízení bylo rozhodnuto ve smyslu . Žalobkyně byla v dané věci úspěšná pouze v nepatrné části, proto soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalovanému žádné náklady řízení nevznikly.

19. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud třídenní podle , neboť pro uložení lhůty jiné neshledal důvod.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15-ti dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím soudu podepsaného. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nebudou-li povinnosti uložené tímto rozsudkem splněny v uvedených lhůtách, bude možné se domáhat po právní moci rozsudku výkonu rozhodnutí u soudu, nebo prostřednictvím exekuce.