Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
No categories available
5 C 142/2021-48
Okresní soud Plzeň-sever rozhodl samosoudcem Mgr. Antonínem Pektorem ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
pro 23 262,54 Kč s přísl.
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci 23 262,54 Kč se smluvním úrokem 21,99 % ročně z částky 23 262,54 Kč od 26. 2. 2020 do zaplacení a s úrokem z prodlení 1 133,73 Kč a 10 % ročně z částky 10 141,53 Kč od 29. 1. 2021 do zaplacení ve lhůtě 3 dnů od právní moci rozsudku.
II. Žalobce je povinen doplatit České republice na účet Okresního soudu Plzeň- sever číslo variabilní symbol doplatek soudního poplatku 233 Kč, a to ve lhůtě do tří dnů od právní moci rozsudku.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náklady řízení ve výši 12 586 Kč k rukám zástupce žalobce ve lhůtě do tří dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci 23 262,54 Kč se smluvním úrokem 21,99 % ročně z částky 23 262,54 Kč od 26. 2. 2020 do zaplacení a s úrokem z prodlení 1 133,73 Kč a 10 % ročně z částky 10 141,53 Kč od 29. 1. 2021 do zaplacení ve lhůtě 3 dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Žalobce je povinen doplatit České republice na účet Okresního soudu Plzeň- sever [číslo] [variabilní symbol] doplatek soudního poplatku 233 Kč, a to ve lhůtě do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náklady řízení ve výši 12 586 Kč k rukám zástupce žalobce ve lhůtě do tří dnů od právní moci rozsudku.</b>
1. Žalobce se proti žalované domáhal zaplacení částky uvedené ve výroku I. tohoto rozsudku představované pohledávkou vzniklou z titulu smlouvy o bankovních produktech a službách uzavřenou dne 1. 9. 2011 mezi žalovanou a právním předchůdcem žalobce, společností právnická osoba, IČO, sídlem adresa (dále také„ banka“). Na základě této smlouvy banka zřídila žalované bankovní účet č. bankovní účet a žalovaná se naproti tomu zavázala svěřit bance peněžní prostředky, dodržovat podmínky sjednané ve smlouvě, platit poplatky dle platného sazebníku a udržovat na běžném účtu dostatek peněžních prostředků, nejméně ve výši minimálního zůstatku. příjmení se zavázala poskytnout žalované kontokorentní úvěr anonymizováno a umožnila žalované přečerpat prostředky na běžném účtu až do výše povoleného úvěrového limitu ve výši 16 000 Kč s tím, že žalovaná se zavázala dodržet měsíční kreditní příjem a kreditní období na běžném účtu a nepřekročit povolený limit. Této povinnosti však žalovaná nedostála, když předkročila sjednanou výši úvěrového limitu a nesplácela úvěr řádně a včas, a proto banka v souladu se smluvními podmínkami převedla dne 11. 10. 2017 aktuální výši nepovoleného přečerpání účtu 23 262,54 Kč na nově zřízený úvěrový účet č. bankovní účet za účelem uhrazení v pravidelných splátkách, o jejichž výši a počtu žalovanou písemně vyrozuměla. Žalovaná ani poté na takto vzniklý dluh neplatila, pročež banka dne 13. 2. 2018 přistoupila k okamžitému zesplatnění úvěru. Žalobce tvrdil, že mu banka dne 18. 2. 2020 postoupila pohledávku za žalovanou, která se skládá z jistiny 23 262,54 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení 1 133,73 Kč, smluvního úroku ve výši 21,99 % z částky 23 262,54 Kč od 26. 2. 2020 do zaplacení a zákonného úroku z prodlení z částky 23 262,54 Kč od 26. 2. 2020 do zaplacení.
2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, přestože výzva jí byla doručena řádně do vlastních rukou, k projednání věci před soudem se pak nedostavila. Soud věc projednal a rozhodl podle § 101 odst. 3 o.s.ř. v nepřítomnosti žalované, žalobce i zástupce žalobce, který svou účast na jednání řádně a včas omluvil. Na základě provedených listinných důkazů dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, z nichž dovodil níže uvedené právní závěry.
3. Na základě projednání věci před soudem a provedeného dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, z nichž dovodil níže uvedené právní závěry.
4. Právní předchůdce žalobce (právnická osoba) uzavřel s žalobcem (I- právnická osoba) dne
18. 2. 2020 ve smyslu § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník , (dále jen „o.z. “) smlouvu o postoupení, na jejímž základě postoupil na uvedenou společnost pohledávky ze smlouvy o úvěru, pohledávku za žalovanou z titulu přečerpaného kontokorentu na běžném účtu č. bankovní účet. příjmení o postoupení pohledávky žalovanou informovala ve smyslu § 1883 o.z. oznámením ze dne 28. 2. 2020. Soud tedy má za důvodný závěr, že žalobce je v projednávané věci aktivně legitimován.
5. Dále soud zjistil, že mezi bankou a žalovanou byla uzavřena dne 1. 9. 2011 v souladu s ustanove-ním § 2662 o.z. smlouva o účtu, na základě které banka zřídila žalované bankovní účet číslo žalovaná se naproti tomu zavázala svěřit bance peněžní prostředky, dodržovat podmínky sjednané ve smlouvě, platit poplatky dle platného sazebníku a udržovat na běžném účtu dostatek peněžních prostředků, nejméně ve výši minimálního zůstatku. V druhém odstavci dispozic ke smlouvě o bankovních produktech a službách se banka se zavázala poskytnout žalované kontokorentní úvěr Flexikredit a umožnila žalované přečerpat prostředky na běžném účtu až do výše povoleného úvěrového limitu ve výši 16 000 Kč s tím, že žalovaná se zavázala dodržet měsíční kreditní příjem ve výši 50 % povoleného limitu 16 000 Kč, úroková sazba byla sjednána ve výši 21,99 % p.a., RPSN 33,2 %, celková částka splatná žalovanou činila dle smluvních ujednání 17 161,60 Kč. Úroková sazba ze splatného Flexikreditu byla sjednána ve výši 24 % p.a., z nepovoleného debetního zůstatku činila úroková sazba 29 % p.a. Z výpisu z běžného účtu bylo zjištěno, že konečný zůstatek na běžném účtu č. bankovní účet činil – 23 262,54 Kč, z čehož je zřejmé, že žalovaná překročila sjednaný úvěrový rámec. Z oznámení o zesplatnění ze dne 13. 2. 2018 bylo zjištěno, že právní předchůdce žalobce prohlásil dluh žalované za splatný ke dni 13. 2. 2018. Z výzvy k úhradě dluhu ze dne 31. 3. 2020 je zřejmé, že žalobce vyzýval žalovanou k úhradě dluhu.
6. Smlouvu o povoleném debetu na běžném účtu soud posuzoval dle ustanovení § 2395 o.z. , dle něhož se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle § 2399 odst. 1 o.z. je úvěrovaný povinen vrátit poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.
7. V řízení bylo prokázáno, že mezi účastníky byla podle § 2395 o.z. platně uzavřena smlouva o poskytnutí úvěru, na jejímž základě banka poskytla žalovanému úvěr (kontokorent) a žalovaná se zavázala dodržet sjednané podmínky k jeho oprávněnému čerpání. Žalovaná však sjednané podmínky závažným způsobem porušila tím, že opakovaně překročila sjednaný úvěrový limit, a proto právní předchůdce žalobce žalované kontokorent zrušil. Žalovaná netvrdila ani neprokazovala, že by na svůj dluh uplatněný žalobou v této věci žalobci uhradila jakoukoli částku, soud tak žalobě vyhověl v plném rozsahu, včetně povinnosti žalované uhradit žalobci smluvní úrok z úvěru a zákonný úrok z prodlení podle § 513 o.z. ve spojení s § 1970 o.z. , jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku, obojí ode dne následujícího po dni, ve kterém byla postoupená pohledávka vyčíslena, jak požadoval žalobce, přičemž výše úroku z prodlení byla určena v souladu s ustanovením § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.
8. Výrokem II. tohoto rozsudku soud uložil žalobci povinnost uhradit státu doplatek soudního poplatku v souladu s položkou 2 odst. 2. sazebníku soudních poplatků, který je přílohou k zákonu č. 549/1991 Sb. , o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, a to vzhledem ke skutečnosti, že v dané věci nebyl vydán platební rozkaz a bylo pokračováno v řízení, proto byl žalobci doměřen soudní poplatek z částky 931 Kč na 1 163 Kč dle položky 1 sazebníku, zbývá tak uhradit 233 Kč.
9. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142a o.s.ř. ve spojení s § 142 odst. 1 o.s.ř. a úspěšnému žalobci byla přiznána plná náhrada nákladů řízení spočívajících v zaplaceném soudním poplatku 1 163 Kč, odměně dle ustanovení § 7 bod 5 . vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen „advokátní tarif “) ve výši 8 240 Kč za čtyři úkony právní služby podle ustanovení § 11 odst. 1 advokátního tarifu, paušální náhradě výdajů ve výši 1 200 Kč podle § 13 odst. 4 písm. a dvokátního tarifu po 300 Kč za čtyři úkony právní služby a konečně navýšení o 21% DPH podle § 137 odst. 3 o.s.ř. z částky 9 440 Kč, tj. 1 982 Kč Celkem na nákladech řízení bylo přiznáno
12 586 Kč.
10. Lhůta k zaplacení byla u všech tří výroků rozsudku stanovena podle § 160 odst. 1 o.s.ř. část věty před středníkem, platební místo u nákladů řízení podle § 149 odst. 1 o.s.ř.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu Plzeň-sever. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.