Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
11 C 339/2022-72
Okresní soud v Mladé Boleslavi rozhodl samosoudkyní Mgr. Sabinou Kubáňovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o žaloba na přezkum nálezu finančního arbitra
takto:
I. Žaloba, podle které se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, jímž by byl zrušen nález finančního arbitra č.j. FA/SR/SU číslo ze dne datum rozhodnutí a navazující rozhodnutí finančního arbitra o námitkách č.j. FA/SR/SU číslo ze dne datum rozhodnutí a zamítnut návrh žalované jako navrhovatelky podaný finančnímu arbitrovi dne datum, se zamítá.
II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 300 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žaloba, podle které se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, jímž by byl zrušen nález finančního arbitra č.j. FA/SR/SU [číslo] ze dne [datum rozhodnutí] a navazující rozhodnutí finančního arbitra o námitkách č.j. FA/SR/SU [číslo] ze dne [datum rozhodnutí] a zamítnut návrh žalované jako navrhovatelky podaný finančnímu arbitrovi dne [datum], se zamítá. II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 300 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. Žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne datum se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud zrušil nález finančního arbitra č.j. FA/SR/SU číslo ze dne datum rozhodnutí (dále jen„ nález“) a navazující rozhodnutí finančního arbitra o námitkách č.j. FA/SR/SU číslo ze dne datum rozhodnutí (dále jen„ rozhodnutí o námitkách“) a návrh žalované jako navrhovatelky podaný finančnímu arbitrovi zamítl. Podanou žalobu žalobkyně odůvodnila tím, že finanční arbitr dne datum vydal k návrhu žalované nález, kterým určil, že smlouva o spotřebitelském úvěru číslo kterou dne datum uzavřely žalobkyně a žalovaná, je neplatná (výrok I.) a žalobkyni uložil zaplatit sankci ve výši 15 000 Kč na účet Kanceláře finančního arbitra ve lhůtě 15 dnů od nabytí právní moci nálezu (výrok II.). Rozhodnutím o námitkách byl nález potvrzen a námitky žalobkyně proti nálezu byly zamítnuty. Rozhodnutí o námitkách bylo žalobkyni doručeno dne datum. Řízení před finančním arbitrem bylo zahájeno k návrhu žalované na vyslovení neplatnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru číslo uzavřené žalovanou a žalobkyní dne datum z důvodu údajných ujednání proti dobrým mravům a nedostatečného posouzení úvěruschopnosti žalované. Žalobkyně se uvedenou smlouvou o spotřebitelském úvěru zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši 30 000 Kč a žalovaná se zavázala poskytnuté peněžní prostředky žalobkyni vrátit v 78 týdenních splátkách po 750 Kč. Finanční arbitr došel k závěru, že žalobkyně nedostatečně prověřila a posoudila úvěruschopnost žalované. Žalobkyně se s tímto závěrem finančního arbitra neztotožňuje a má za to, že takový závěr z doložených podkladů a zjištěného skutkového stavu nevychází. Žalobkyně před uzavřením smlouvy o úvěru zjistila pravidelný příjem žalované, který činil 22 240 Kč, a disponibilní zůstatek, který činil 8 817 Kč. Zjištěné náklady žalované na bydlení a domácnost odpovídaly poměrům a nebyly nikterak nízké ani vysoké. Žalobkyně provedla kontrolu žalované v probíhajících exekučních řízeních skrze program Credit Check a v insolvenčním rejstříku. Skrz ARES byla provedena kontrola zaměstnavatele a dále byla použita kontrola RUIAN. Majetková situace žalované byla ověřena pracovní smlouvou a výplatními páskami. Před uzavřením smlouvy o úvěru byla žalovaná žalobkyní seznámena prostřednictvím formulářů pro standardní informace o spotřebitelském úvěru s veškerými podmínkami spotřebitelského úvěru. Zástupci společnosti při podpisu úvěrových smluv vždy řádně kontrolují klientovu dokumentaci nezbytnou pro posouzení úvěruschopnosti (pracovní smlouvy, OP, výplatní pásky či obdobné dokumenty podle individuální situace klienta). Obchodní zástupci žalobkyně zohledňují další závazky z jiných úvěrů, náklady na život a bydlení nebo vyživovací povinnost žadatele. Tyto skutečnosti jsou evidovány v dokumentaci, v odůvodněných případech jsou pořízeny i kopie některých dokladů. Nelze klást v neprospěch žalobkyně nezjištění informace v rámci posouzení úvěruschopnosti, kterou nemá objektivně možnost zjistit jinak, než ze sdělení žalované. Žalobkyně dále nesouhlasila se závěrem finančního arbitra týkajícího se právního posouzení uznání dluhu, kdy žalovaná co do důvodu a výše uznala a zavázala se žalobkyni zaplatit částku 45 405 Kč. Povinnosti uložené žalobkyni nálezem byly splněny a žalobkyně uhradila žalované částku 10 603 Kč.
2. Žalovaná žalobu neuznala a zcela se ztotožnila se závěry finančního arbitra uvedenými v nálezu a rozhodnutí o námitkách.
3. Finanční arbitr k věci uvedl, že přihlížel ke všemu, co vyšlo v řízení najevo. V nálezu i v rozhodnutí o námitkách popsal rozhodná a skutková zjištění, rozhodnou právní a smluvní úpravu, své rozhodnutí náležitě odůvodnil a vypořádal se s námitkami žalobkyni i žalované. Finanční arbitr zdůraznil, že žalobkyně při posuzování úvěruschopnosti žalované zcela rezignovala na ověření výdajů žalované, když vyšla pouze z prohlášení žalované.
4. Soud věc dle § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“), projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků, kteří byli řádně předvoláni, z jednání se omluvili a odročení jednání nežádali.
5. Po provedeném dokazování učinil soud následující skutková zjištění:
6. Finanční arbitr dne 11. 5. 2022 vydal nález č.j. FA/SR/SU číslo (i dále jen„ nález“), jehož výrokem I. určil, že smlouva o spotřebitelském úvěru číslo kterou uzavřely žalobkyně a žalovaná dne datum, je neplatná. Výrokem II. pak soud uložil žalobkyni povinnost uhradit do 15 dnů ode dne nabytí právní moci nálezu na účet Kanceláře finančního arbitra sankci ve výši 15 000 Kč. Výroky nálezu byly zejména odůvodněny tím, že finanční arbitr na základě předložených podkladů nezjistil, že by žalobkyně před uzavřením smlouvy řádně zkoumala úvěruschopnost žalované, tj. zjistil, že žalobkyně poskytla žalované úvěr v rozporu se zákonem, aniž by zjistila, zda je žalovaná schopna úvěr splácet a smlouva o úvěru je proto neplatná. Žalobkyně a žalovaná si proto byly povinny vrátit bezdůvodné obohacení, které na základě neplatné smlouvy nabyly. Jelikož finanční arbitr nezjistil, že by žalovaná žalobkyni jistinu poskytnutého úvěru zcela splatila, byla povinna splatit nesplacenou jistinou dle svých mozností. Z uznání dluhu žalovanou, který žalobkyně předložila v řízení před finančním arbitrem k důkazu, zjistil finanční arbitr, že žalovaná uznala svůj dluh ze smlouvy o úvěru do výši 45 905 Kč. Uznáním dluhu však nedošlo ke vzniku nového závazku a zrušení závazku původního ze smlouvy, žalovaná tímto pouze svůj dluh vůči žalobkyni utvrdila (prokázáno nálezem finančního arbitra ze dne datum rozhodnutí č. j. FA/SR/SU číslo).
7. Finanční arbitr dne datum vydal rozhodnutí o námitkách č. j. FA/SR/SU číslo (i dále jen„ rozhodnutí o námitkách“), jehož výrokem zamítl námitky žalobkyně a nález potvrdil. Rozhodnutí o námitkách bylo odůvodněno zejména tím, že finanční arbitr po posouzení námitek žalobkyně setrval na svých právních závěrech, tedy že žalobkyně řádně neposoudila schopnost žalované splácet úvěr a žalované přesto úvěr poskytla. Úvěrovou smlouvu finanční arbitr nadále shledával neplatnou (prokázáno rozhodnutím o námitkách finančního arbitra ze dne 20. 6. 2022 č. j. FA/SR/SU číslo).
8. Řízení před finančním arbitrem bylo zahájeno k návrhu žalované podaného dne datum, kterým se domáhala, aby finanční arbitr rozhodl o neplatnosti smlouvy o úvěru, kterou uzavřela s žalobkyní a umožnil jí splatit zbývající částku jistiny 19 000 Kč ve splátkách po 1 000 Kč. Svůj návrh odůvodnila tím, že smlouvu o úvěru uzavřela z důvodu dluhů její dcery a vzhledem k jejímu ukončenému oddlužení se nemohla s žádostí o úvěr obrátit na bankovní subjekty. Až poté zjistila, že součet měsíčních splátek může být pro její rodinu likvidační a poukázala na výši RPSN, která byla v rozporu s dobrými mrav (prokázáno návrhem na zahájení řízení podaným k finančními arbitrovi).
9. Dne datum v 14:00 byl osobou jednající za žalobkyni sepsán protokol o jednání s žalovanou, při kterém měla být žalovaná seznámena s žalobkyní a jejími produkty, informována o spotřebitelských úvěrech žalobkyni, seznámena s podmínkami úvěrové smlouvy, měly být připraveny podklady k vyplnění evidenční karty (osobní doklady a doklady prokazující příjmy a výdaje), žalovaná měla udělit souhlas s ověřením její osoby v registru klientských informací (NRKI/BRKI), měla být vyplněna a podepsána evidenční karta klienta, posouzeny příjmy a výdaje a žalovaná měla souhlasit se smlouvou o spotřebitelském úvěru a smluvními podmínkami a měla oba dokumenty podepsat. Jednání bylo ukončeno v 14:30. Žalovaná a zprostředkovatel dokument podepsali (prokázáno protokolem - informační a posuzovací návštěva klienta).
10. Dne datum žalovaná a žalobkyně podepsaly smlouvu o spotřebitelském úvěru číslo kterou se žalobkyně zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši 30 000 Kč a žalovaná se poskytnuté peněžní prostředky zavázala žalobkyni vrátit s úrokem ve výši 9 900 Kč, poplatkem za zpracování a doručení úvěru ve výši 9 000 Kč a poplatkem za hotovostní inkaso splátek ve výši 9 600 Kč v 78 týdenních splátkách po 750 Kč. Nedílnou součástí smlouvy byly smluvní podmínky (prokázáno smlouvou o spotřebitelském úvěru číslo ze dne datum včetně smluvních podmínek).
11. Před uzavřením smlouvy žalobkyně seznámila žalovanou s právy a povinnostmi plynoucími jí z uzavírané smlouvy formulářem pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, která žalovaná podepsala (formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru včetně jeho přílohy číslo).
12. Žalovaná dne datum vyplnila evidenční kartu klienta, v níž uvedla své osobní údaje, adresu výběru splátek, adresu trvalého bydliště, náhradní kontaktní adresu a dále, že bydlí s rodiči, je vdaná, žije v domácnosti s dalšími dvěma členy, má jednu vyživovací povinnosti k nezaopatřenému dítěti, není majitelkou vozu, nemovitost nevlastní, nebyla trestně stíhána a již od žalobkyně úvěr měla. Jako svůj jediný zdroj příjmu žalobkyně uvedla mzdu ze zaměstnání ve výši 22 240 Kč. Mezi výdaji uvedla životní výdaje na bydlení ve výši 6 953 Kč a životní minimum 6 470 Kč. Tím byl zjištěn disponibilní zůstatek 8 817 Kč (evidenční karta klienta). Za měsíce září a říjen 2020 pobrala žalovaná mzdu 24 202 Kč a 20 278 Kč (prokázáno potvrzením o příjmech žalované).
13. Dne datum podepsala žalovaná a žalobkyně uznání dluhu, kterým žalovaná svůj dluh vůči žalobkyni co do důvodu a výše 45 905 Kč uznala a zavázala se jej uhradit ve splátkách po 1 500 Kč (prokázáno uznáním dluhu).
14. Žalovaná uhradila na účet č. bankovní účet dne datum částku 2 500 Kč, dne datum částku 1 500 Kč, dne datum částku 1 400 Kč, dne datum částku 2 600 Kč a dne datum částku 3 000 Kč (prokázáno potvrzeními o úhradách). Celkem žalovaná uhradil žalobkyni 13 905 Kč (prokázáno rozpisem splátek).
15. Soud v řízení neprovedl žalobkyní navrhovaný důkaz účastnickým výslechem žalované pro nadbytečnost, neboť měl soud veškeré skutkové okolnosti pro rozhodnutí o nárocích žaloby za dostatečně objasněné.
16. Po právní stránce soud věc posoudil následovně:
17. Podle § 244 odst. 1 o. s. ř. rozhodl-li orgán moci výkonné, orgán územního samosprávného celku, orgán zájmové nebo profesní samosprávy, popřípadě smírčí orgán zřízený podle zvláštního právního předpisu (dále jen„ správní orgán“) podle zvláštního zákona o sporu nebo o jiné právní věci, která vyplývá ze vztahů soukromého práva (§ 7 odst. 1), a nabylo-li rozhodnutí správního orgánu právní moci, může být tatáž věc projednána na návrh v občanském soudním řízení.
18. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
19. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., zákona o spotřebitelském úvěru (dále také jen„ ZsÚ“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 téhož ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Podle § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
20. Druhý senát Soudního dvora Evropské unie ve 34. bodě svého rozsudku ze dne 5. 3. 2020 ve věci sp. zn. C -679/18, OPR s.r.o. vs. GK, řízení o předběžné otázce (dále jako„ rozsudek SDEU“) rozhodl, že účinná ochrana spotřebitele vyžaduje, aby v situaci, kdy věřitel uplatní svůj nárok z úvěrové smlouvy vůči spotřebiteli, vnitrostátní soud z úřední povinnosti posoudil, zda věřitel dodržel povinnost stanovenou v článku 8 směrnice 2008/48 (pozn. jedná se o povinnost posoudit úvěruschopnost spotřebitele), a konstatuje-li porušení této povinnosti, vyvodil z toho důsledky upravené vnitrostátním právem, aniž by vyčkal příslušného návrhu spotřebitele, s tou výhradou, že musí být dodržena zásada kontradiktornosti. Dle bodu 46. rozsudku SDEU musí být články 8 a 23 směrnice 2008/48 vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době.
21. V souladu s výše citovanými pasážemi rozsudku SDEU je třeba nesplnění povinnosti žalobkyně řádně posoudit úvěruschopnost žalovaného zkoumat z úřední povinnosti a nikoliv pouze k námitce žalovaného. Rovněž dle nálezu Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 4129/18 by měly soudy poskytovatele úvěrů vést k přesvědčivému zkoumání toho, zda (budoucí) dlužník nebude mít zjevný problém svůj úvěr splatit. Nejde přitom o žádný zvlášť přísný či dokonce nepřiměřený požadavek; to, zda je reálné splacení dluhu je výchozí zásada, kterou by jako obecný princip měly soudy vzít v úvahu bez ohledu na to, zda je v nějakém zákoně výslovně zakotven, anebo nikoli. Uložením a řádným splněním povinnosti zkoumat úvěruschopnost dlužníka přitom není chráněn jen samotný dlužník (spotřebitel) a věřitel jako poskytovatel úvěru, ale také v širším pojetí sama společnost jako taková
22. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
23. S ohledem na shora uvedené tak soud předmětnou úvěrovou smlouvu posoudil jako absolutně neplatnou, neboť žalobkyně neprokázala, že by řádně zkoumala úvěruschopnost žalované splácet poskytnutý úvěr. Žalobkyně výdaje žalované nikterak blíže nezkoumala, resp. žalovanou uvedenou výši výdajů nikterak neověřila, nezkoumala výdaje žalované na bydlení, ostatní běžné výdaje, např. úhrady mobilnímu operátorovi, za jídlo, za léky atd. Žalobkyně si od žalované nevyžádala například výpis z běžného účtu, ze kterého by ověřila, zda měsíční hospodaření žalované s penězi končí v kladném zůstatku. Neověření výdajů uváděných ze strany žalované žalobkyní tak implikuje snahu o formální vykázání úvěruschopnosti spotřebitele, aniž by však byla patrná snaha o zjištění a posouzení reálné situace žalované za účelem optimalizace poměru příjmů a výdajů žalované tak, aby na požadovaný úvěr dosáhla. Žalobkyní předložené uznání dluhu hodnotil soud totožně jako finanční arbitr, tj. že uznáním dluhu žalovaná utvrdila svůj závazek vůči žalobkyni, nevznikl tím však nový závazek žalované vůči žalobkyni. Soud proto žalobu v celém rozsahu zamítl, neboť shledal rozhodnutí finančního arbitra správným.
24. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud výrokem II. podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalované, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 300 Kč Tyto náklady sestávají z paušální náhrady hotových výdajů nezastoupeného účastníka ve výši 300 Kč dle § 151 odst. 3 o. s. ř. a § 1 odst. 3 a § 2 odst. 3 vyhl. č. 254/2015 Sb., kdy žalované v tomto případě náleží náhrada za jeden úkon, a to vyjádření k žalobě ze dne datum podle § 1 odst. 3 písm. a) vyhl. č. 254/2015 Sb.
25. O lhůtě k plnění povinností žalobkyně, tj. zaplacení náhrady nákladů řízení žalované, bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1 o. s. ř.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Mladé Boleslavi. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.