Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

3 C 181/2017-55

Okresní soud v Blansku rozhodl samosoudkyní JUDr. Petrou Burešovou ve věci

žalobkyně: název žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalované: osobní údaje žalované

o zaplacení 46 719 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žaloba o zaplacení částky 46 719 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 19 253 Kč od datum do zaplacení, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žaloba o zaplacení částky 46 719 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 19 253 Kč od [datum] do zaplacení, se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se podanou žalobou po žalované domáhala zaplacení částky 46 719 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 19 253 Kč od datum do zaplacení z titulu nesplněné povinnosti vyplývající žalované ze smlouvy o úvěru. Touto smlouvou se právní předchůdce žalobkyně zavázal poskytnout žalované úvěr ve výši 25 000 Kč. Žalovaná úvěr čerpala ve výši 25 000 Kč, čímž jí v souvislosti s uvedenou smlouvou vznikla povinnost tuto částku včetně sjednaných nákladů spotřebitelského úvěru v částce 20 458 Kč, celkem tedy 45 458 Kč splatit pravidelnými měsíčními splátkami ve výši 3 247 Kč. Tuto svoji povinnost žalovaná řádně nesplnila, když na svůj dluh uhradila pouze částku 5 747 Kč, kterou věřitel započetl na úhradu nesplacené jistiny. Dluh tedy v současné době činí 19 253 Kč na jistině a 20 458 Kč na nákladech spotřebitelského úvěru. Vedle toho se žalobkyně s odkazem na citovanou smlouvu dále domáhala zaplacení smluvní pokuty ve výši 7 008 Kč. Původním věřitelem byla obchodní společnost právnická osoba, IČO, sídlem adresa Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum byla shora uvedená pohledávka právního předchůdce žalobkyně postoupena žalobkyni.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. Soud ve věci postupoval podle ust. , dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Účastníci řízení svým postojem vyjádřili souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání.

4. Po zhodnocení důkazů jednotlivě i v jejich vzájemných souvislostech, přihlížeje přitom ke všemu, co v řízení vyšlo najevo, včetně toho, co uvedli účastníci, má soud za prokázaný tento skutkový stav: Smlouvou ze dne datum se právní předchůdce žalobkyně zavázal poskytnout žalované úvěr ve výši 25 000 Kč a žalovaná se zavázala zaplatit částku celkem ve výši 45 458 Kč, sestávající se z 25 000Kč úvěru, úroku ve výši 2 407 Kč, poplatku za sjednání ve výši 10 000 Kč, administrativního poplatku ve výši 1 801 Kč a inkasního poplatku ve výši 6 250 Kč.

5. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum byla shora uvedená pohledávka právního předchůdce žalobkyně postoupena žalobkyni, což bylo žalované oznámeno přípisem ze dne datum.

6. Z předžalobní výzvy ze dne datum soud zjistil, že žalovaná byla vyzvána k úhradě celého dluhu ve výši 141 898 Kč nejpozději do datum.

7. Z insolvenčního rejstříku vyplývá, že usnesením Krajského soudu v Brně, č. j. insolvenční spisová značka, ze dne datum byl prohlášen úpadek žalované. Zároveň soud povolil oddlužení. Usnesením Krajského soudu v Brně, č. j. insolvenční spisová značka, ze dne datum soud vzal na vědomí splnění oddlužení žalované a osvobodil žalovanou od placení pohledávek zahrnutých do oddlužení, v rozsahu, v němž dosud nebyly uspokojeny, pohledávek věřitelů, k nimž se v insolvenčním řízení nepřihlíželo, a pohledávek věřitelů, kteří své pohledávky do insolvenčního řízení nepřihlásili, ač tak měli učinit, přičemž toto osvobození se vztahuje i na ručitele a jiné osoby, které měly vůči dlužníku pro tyto pohledávky právo postihu.

8. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu v souvislosti s citovanými zákonnými ustanoveními posoudil soud věc po právní stránce takto: Podle ust. § 1879 o. z. může věřitel svou pohledávku i bez souhlasu dlužníka postoupit písemnou smlouvou jiné osobě. Podle § 1880 odst. 1 o. z. s postoupenou pohledávkou přechází i její příslušenství a všechna práva s ní spojená. Žalobkyni byla postoupena pohledávka za žalovanou, došlo k oznámení postoupení pohledávky žalované, žalobkyně je tedy ve věci aktivně legitimována.

9. Podle , , (dále jen „o. z.”) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle ustanovení o. z. lze část obsahu smlouvy určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy.

10. Podle ust. , o úpadku a způsobech jeho řešení ( ), ve znění účinném do 31. 5. 2019 (dále jen„ IZ“), jestliže dlužník splní řádně a včas všechny povinnosti podle schváleného způsobu oddlužení, vydá insolvenční soud usnesení, jímž dlužníka osvobodí od placení pohledávek zahrnutých do oddlužení v rozsahu, v němž dosud nebyly uspokojeny (odst. 1). Osvobození podle odstavce 1 se vztahuje také na věřitele, k jejichž pohledávkám se v insolvenčním řízení nepřihlíželo, a na věřitele, kteří své pohledávky do insolvenčního řízení nepřihlásili, ač tak měli učinit (odst. 2).

11. Oddlužení jako proces řešení úpadku dlužníka realizovaný v insolvenčním řízení končí splněním oddlužení. Rozhodnutím, kterým soud vezme na vědomí splnění oddlužení, se insolvenční řízení končí. V rozhodnutí soudu konstatované, resp. na vědomí vzaté splnění oddlužení však nepředstavuje dosažení vlastního účelu, který předmětný způsob řešení úpadku představuje zejména pro dlužníka, tj. zbavení se povinnosti platit zbytek dluhů. Dotčené beneficium je jednak formulováno jako osvobození od povinnosti placení, nikoli jako zánik této povinnosti. Od přiznání osvobození a po celou dobu jeho platnosti nelze ovšem po dlužníkovi požadovat a samozřejmě ani vymáhat plnění pohledávek, na které se osvobození vztahuje. Z tohoto pohledu osvobození působí vůči všem dosud neuhrazeným pohledávkám, které měly být v dotčeném insolvenčním řízení přihlášeny, a to bez ohledu na to, jestli skutečně přihlášeny byly nebo se tak nestalo. Nepřihlášením pohledávky, která přihlášena být měla, resp. být mohla, nemůže věřitel zabránit vzniku účinků přiznaného osvobození. Osvobození se na nepřihlášené pohledávky vztahuje stejně jako na pohledávky řádně a včas přihlášené a takto i zjištěné.

12. Podle osvobozením dlužníka od placení zbytku dluhů pohledávky jeho věřitelů nezanikají, ale získávají podobu naturálních obligací (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. září 2010, sen. zn. , jež je veřejnosti k dispozici na webových stránkách Nejvyššího soudu). Tam Nejvyšší soud při charakteristice institutu oddlužení poznamenal, že: Jde o způsob řešení úpadku, který může v konečném výsledku (při zdárném průběhu celého oddlužení) vést k tomu, že insolvenční soud přizná dlužníku osvobození od placení zbytku dluhů ( ), čímž se tato část dlužníkových závazků ocitne ve stejném režimu jako tzv. naturální obligace. (.) použitá terminologie (osvobození od placení pohledávek - rozuměj osvobození dlužníka) vybízí k závěru, že pohledávka sice v neuhrazeném rozsahu nadále existuje, dlužník však je rozhodnutím insolvenčního soudu zbaven povinnosti ji věřiteli zaplatit. Koncepce oddlužení nadto i při rozhodování o osvobození od placení pohledávek vychází z toho, že je na dlužníku, zda dobrodiní zákona dané úspěšně proběhnuvším oddlužením využije (zda o osvobození od placení pohledávek požádá), čemuž v duchu téže logiky odpovídá, že dlužníku, který se rozhodne pohledávky, od jejichž placení byl rozhodnutím insolvenčního soudu osvobozen, později uhradit dobrovolně, zůstane tato možnost zachována. Pohledávka v neuhrazeném rozsahu nezanikla, leč věřitel ji nemůže úspěšně vymáhat; v soudním či jiném řízení již nelze takovou pohledávku věřiteli přiznat (pohledávka má povahu naturální obligace - srov. obdobně režim promlčených pohledávek ve smyslu věty třetí obč. zák. a režim pohledávek ze sázek a her ve smyslu obč. zák.) (srov. rozsudek NS ČR ze dne 24. 11. 2010, sp. zn. , publikovaný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 63/2011.

13. Soud se tedy zabýval otázkou, zda měla být předmětná pohledávka žalobkyně přihlášena do insolvenčního řízení. Obecně platí, že chce-li být věřitel uspokojen v rámci insolvenčního řízení, musí do něj přihlásit všechny své pohledávky, a to bez ohledu na jejich povahu, tj. zda jde o pohledávky dosud sporné (tj. že je o ně vedeno soudní řízení) nebo vykonatelné anebo ohledně nichž se již vede výkon rozhodnutí či exekuce, eventuelně zda jde o pohledávky dosud nesplatné nebo vázané na (rozvazovací nebo odkládací) podmínku (srov. ). Přihlašují se tedy pohledávky, které vznikly (byť jako podmíněné nebo nesplatné) před zahájením insolvenčního řízení, resp. před vyhlášením moratoria, případně před rozhodnutím o úpadku, takže nemůže jít o pohledávky za majetkovou podstatou (srov. ) a nejde o pohledávky postavené na roveň pohledávkám za majetkovou podstatou, u kterých není okamžik vzniku rozhodný (srov. ).

14. Vzhledem k tomu, že pohledávka žalobkyně, která je předmětem tohoto řízení, vznikla před prohlášením úpadku žalované a před uplynutím lhůty určené k podávání přihlášek v insolvenčním řízení, měla být tato pohledávka v dotčeném insolvenčním řízení přihlášena. Vzhledem k tomuto závěru se na tuto pohledávku vztahuje osvobození od placení, které bylo žalované přiznáno v insolvenčním řízení.

15. Od přiznání osvobození a po celou dobu jeho platnosti nelze po dlužníkovi požadovat a samozřejmě ani vymáhat plnění pohledávek, na které se osvobození vztahuje ( ). Na základě shora uvedeného skutkového stavu s odkazem na citovaná zákonná ustanovení, dospěl soud k právnímu závěru, že žaloba je nedůvodná, proto ji zamítl v plném rozsahu, tedy ohledně žalované částky i ohledně požadovaného příslušenství, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

16. O náhradě nákladů řízení (výrok II.) rozhodl soud podle , , přičemž ze spisu nevyplývá, že by plně úspěšné žalované vznikly nějaké náklady, proto soud nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení žádnému z účastníků.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím soudu podepsaného. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.