Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

14 C 25/2023-24

Okresní soud v Mladé Boleslavi rozhodl samosoudcem Mgr. Tomášem Křivským ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

pro zaplacení 23 380 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Řízení se v rozsahu částky 3 380 Kč a kapitalizovaného úroku ve výši 4 672 Kč zastavuje.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 20 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 20 000 Kč od datum do zaplacení, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 787,12 Kč, s náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši 473 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 2 388 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

Odůvodnění:

I. Řízení se v rozsahu částky 3 380 Kč a kapitalizovaného úroku ve výši 4 672 Kč zastavuje. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 20 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 20 000 Kč od [datum] do zaplacení, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 787,12 Kč, s náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši 473 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 2 388 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobou (resp. návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) ze dne datum se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 23 380 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % z částky 20 000 Kč od datum do zaplacení, kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 787,12 Kč za období od datum do datum, kapitalizovaným úrokem ve výši 4 672 Kč a náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši 473 Kč. Svůj nárok žalobkyně odůvodnila tak, že dne datum uzavřel právní předchůdce žalobkyně, společnost právnická osoba, IČO, s žalovaným smlouvu o úvěru číslo ve znění dodatku ze dne datum, jejíž součástí byly obchodní podmínky. Na základě této smlouvy právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému částku 20 000 Kč a žalovaný se zavázal vrátit částku 24 522 Kč spolu s příslušenstvím do datum. Žalovaný však sjednanou částku neuhradil řádně a včas, čímž mu vznikla povinnost zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,1 % dlužné jistiny pohledávky za každý den prodlení. Právní předchůdce dne datum uzavřel s žalobkyní rámcovou smlouvu o postoupení pohledávek, na základě které došlo k uzavírání další dílčích smluv o postoupení pohledávek. V částce jistiny je pak kromě žalovanému poskytnuté částky také zahrnuta smluvní pokuta ve výši 3 380 Kč. Podáním ze dne datum vzala žalobkyně žalobu zpět v rozsahu smluvní pokuty v částce 3 380 Kč a kapitalizovaného úroku ve výši 4 672 Kč s odůvodněním, že nedisponuje důkazy o posouzení schopnosti žalovaného splácet předmětný úvěr.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Soud ve věci rozhodoval bez nařízení jednání ve smyslu , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ “), podle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. V této souvislosti soud konstatuje, že žalobkyně s tímto postupem výslovně souhlasila a žalovaný svůj souhlas vyslovil postupem dle

4. Ze smlouvy o úvěru číslo ze dne datum ve znění smlouvy ze dne datum soud zjistil, že žalovaný a právní předchůdce žalobkyně uvedeného dne uzavřeli smlouvu, na základě které se právní předchůdce žalobkyně zavázal žalovanému poskytnout částku 20 000 Kč a ten se zavázal tuto částku vrátit spolu s úrokem v celkové výši 4 532 Kč, a to do datum.

5. Z výpisu účtu společnosti právnická osoba soud zjistil, že dne datum byla žalovanému na jeho bankovní účet poukázána částka 3 000 Kč a dne datum částka 17 000 Kč. Z upomínek ze dne datum, datum a předžalobní výzvy k úhradě dluhu ze dne datum soud zjistil, že žalovaného k úhradě předmětné pohledávky vyzýval již právní předchůdce žalobkyně.

6. Z rámcové smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum a společného prohlášení smluvních stran o postoupení pohledávek ze dne datum soud zjistil, že právní předchůdkyně postoupila na žalobkyni předmětnou pohledávku ze smlouvy o úvěru číslo jejíž výše ke dni postoupení činila 28 052 Kč. Z výzvy žalobkyně k úhradě pohledávky ze dne datum a současně oznámení o postoupení pohledávky předchůdce žalobkyně ze stejného dne a podacího archu ze dne datum soud zjistil, že žalobkyně žalovaného po postoupení předmětné pohledávky vyzvala k její úhradě. Z výzvy před podáním žaloby ze dne datum včetně podacího archu ze dne datum soud zjistil, že žalobkyně žalovaného uvedeného dne vyzvala k úhradě částky 28 052 Kč spolu s příslušenstvím, specifikovala tento závazek uvedením údajů o smlouvě číslo upozornila žalovaného, že pokud předmětný dluh nezaplatí, přistoupí k podání žaloby.

7. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu.

8. Dne datum žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobkyně smlouvu, která byla následně doplněna dodatkem ze dne datum, na základě které právní předchůdce žalovanému poskytl částku 20 000 Kč a žalovaný se tuto částku zavázal vrátit nejpozději dne datum a zaplatit úrok kapitalizovaný částkou 4 532 Kč. Žalovaný však tuto částku řádně a včas právnímu předchůdci neuhradil, přičemž tak neučinil ani přes opakované upomínky. Následně byla předmětná pohledávka postoupena žalobkyni, která žalovaného dopisem ze dne datum a následně předžalobní výzvou ze dne datum vyzvala k úhradě pohledávky, ovšem bezvýsledně.

9. Dle žalobce (navrhovatel) může vzít za řízení zpět návrh na jeho zahájení, a to zčásti nebo zcela. Dle odstavce 2 tohoto ustanovení je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví. Je-li návrh na zahájení řízení vzat zpět až po té, co již soud o věci rozhodl, avšak rozhodnutí není dosud v právní moci, soud rozhodne v rozsahu zpětvzetí návrhu též o zrušení rozhodnutí.

10. Podle , , v platném znění, (dále jen „o. z.“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

11. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

12. Dle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

13. Podle , o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s  větou druhou, je smlouva neplatná.

14. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

15. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

16. Ve svém rozsudku ze dne 12. 12. 2019, sp.zn. , Krajský soud v Praze mimo jiné uvedl, že neplatnost smlouvy stanovenou v § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru jakožto důsledek porušení povinnosti poskytovatele (řádně a s odbornou péčí) posoudit úvěruschopnost spotřebitele je nutno vykládat za použití § 588 o.z. jako neplatnost absolutní, jelikož dané porušení povinnosti poskytovatele odporuje zákonu a současně (zejména pro širší možné dopady porušení této povinnosti) zjevně narušuje veřejný pořádek. Soud je proto povinen zabývat se uvedenou otázkou i bez návrhu žalovaného spotřebitele. Tento závěr pak vyplývá zejména ze systematického, logického, historického a především pak teleologického výkladu předmětného ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru, přičemž výklad jazykový, z něhož by bylo možné dovozovat pouhou relativní neplatnost úvěrové smlouvy, byl již překonán. Soudy totiž musí při své činnosti postupovat tak, aby interpretační a aplikační právní problémy řešily s maximální mírou racionality. Uvedené rozhodnutí Krajského soudu v Praze pak vychází zejména z rozhodnutí Ústavního soudu (sp. zn. , sp.zn. , sp.zn. ) a rozhodnutí Nejvyššího soudu (sp.zn. ).

17. Dle názoru Ústavního soudu vysloveného v rozhodnutí sp. zn. „ poskytovatel úvěru, kdy dlužník je v postavení spotřebitele, má jednoznačnou povinnost prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit. Posouzení rozpornosti úvěrové smlouvy s dobrými mravy (a na ni navazující eventuální rozhodnutí soudu o zastavení exekuce) nemůže vycházet jen z„ objektivizovaného“ hodnocení jednotlivých parametrů takové úvěrové smlouvy…. Naopak obecné soudy … by měly poskytovatele úvěrů vést (i třeba cestou případného zastavení exekuce k návrhu povinného) k přesvědčivému zkoumání toho, zda (budoucí) dlužník nebude mít zjevný problém svůj úvěr splatit. Přitom nejde podle Ústavního soudu o žádný zvlášť přísný či dokonce nepřiměřený požadavek; to, zda je reálné splacení dluhu, je přece celkem výchozí zásada, kterou by jako obecný princip měly soudy vzít v úvahu bez ohledu na to, zda je v nějakém zákoně výslovně zakotven, anebo nikoli.“

18. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto:

19. Vzhledem ke skutečnosti, že žalobkyně vzala žalobu částečně zpět před zahájením jednání, soud řízení dle částečně zastavil, tedy v rozsahu částky 3 380 Kč představující požadovanou smluvní pokutu a částky kapitalizovaného úroku ve výši 4 672 Kč.

20. Smlouva o spotřebitelském úvěru ze dne datum ve znění dodatku ze dne datum uzavřená mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným je z důvodu nedostatečného zkoumání schopnosti žalované předmětný úvěr splácet absolutně neplatná. K závěru, že právní předchůdkyně žalobkyně nedostatečně zkoumala úvěruschopnost žalovaného, je nutné dospět vzhledem k prohlášení žalobkyně, že nedisponuje žádnými doklady k posouzení úvěruschopnosti. Tímto svým postupem žalobkyně (právní předchůdce žalobkyně) porušila svoji povinnost stanovenou jí v § 86 zákona o spotřebitelském úvěru, přičemž v souladu s § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru a shora uvedenou stabilní rozhodovací praxí vyšších soudů je nutné uzavřít, že předmětná smlouva číslo je od počátku neplatná. Plnění poskytnuté žalovanému ve výši 20 000 Kč bylo tedy plnění učiněné bez právního důvodu, resp. z právního důvodu, který odpadl, a je nutné je považovat za bezdůvodné obohacení, které je ten, kdo se takto na úkor jiného obohatil, povinen dle § 2993 o.z. vrátit. Vzhledem ke skutečnosti, že žalovaný žalobkyni, resp. její právní předchůdkyni nic z poskytnutého plnění nevrátil, vyhověl soud žalobě a žalovanému uložil zaplatit žalobkyni částku 20 000 Kč a to spolu s úrokem z prodlení ode dne následujícího po dni, kdy tak měl učinit. Žalobkyni také přiznal náhradu účelných nákladů spojených s uplatnění pohledávky ve výši 473 Kč, které lze považovat za účelné, vzhledem k opakovaným písemným výzvám zaslaných žalovanému.

21. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 388 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 936 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle 14b odst. 1 , advokátního tarifu, (dále jen„ a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 23 380 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze dvou úkonů uvedených v  a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1200 Kč ve výši 252 Kč.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Mladé Boleslavi. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.