Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (2)No categories available
10 C 64/2023-17
Okresní soud v Táboře rozhodl samosoudkyní JUDr. Lenkou Pávkovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená anonymizováno údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 22 183,30 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 5 499,99 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně od 6. 2. 2021 do 20. 4. 2022 a od 7. 6. 2022 do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhá zaplacení částky 16 683,31 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 4 679,24 Kč od 6. 2. 2021 do 20. 4. 2022 a od 7. 6. 2022 do zaplacení, úroku ve výši 2 495,45 Kč a nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 217 Kč, zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení.
IV. Žalobkyně je povinna zaplatit země - název soudu na soudním poplatku částku 88 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 5 499,99 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně od 6. 2. 2021 do 20. 4. 2022 a od 7. 6. 2022 do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhá zaplacení částky 16 683,31 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 4 679,24 Kč od 6. 2. 2021 do 20. 4. 2022 a od 7. 6. 2022 do zaplacení, úroku ve výši 2 495,45 Kč a nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 217 Kč, zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení. IV. Žalobkyně je povinna zaplatit [země] - [název soudu] na soudním poplatku částku 88 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Žalobkyně se domáhala na žalovaném zaplacení částky ve výši 22 183,30 Kč s příslušenstvím s tvrzením, že mezi jejím právním předchůdcem – společností právnická osoba a žalovaným byla dne datum uzavřena smlouva o úvěru číslo. Na základě této úvěrové smlouvy věřitel žalovaném poskytl finanční hotovost ve výši 15 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal věřiteli zaplatit v 14 měsíčních splátkách po 1 992 Kč, a to včetně úroku a dalších poplatků sjednaných v celkové výši 12 888 Kč Celkem měl takto žalovaný věřiteli zaplatit částku 27 888 Kč do 5. 2. 2021. Tuto povinnost však nesplnil řádně a včas, když zaplatil pouze 9 500,01 Kč. Proto žalobkyně, na kterou byla pohledávka postoupena ke dni 6. 6. 2022, požaduje po žalovaném zaplacení částky 22 183,30 Kč sestávající z nesplacené jistiny úvěru ve výši 10 179,23 Kč, nesplacených smluvních poplatků ve výši 7 545,57 Kč, smluvní pokuty ve výši 4 458,50 Kč, dále požaduje zaplacení kapitalizovaného smluvního úroku ve výši 663,19 Kč a 1 832,26 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení, dále běžícího úroku z prodlení a účelně vynaložených nákladů na vymáhání ve výši 217 Kč.
Protože bylo možné věc rozhodnout na základě předložených listinných důkazů, vyzval soud žalovaného, aby se ve smyslu ustanovení § 115a o. s. ř. o. s. ř. vyjádřil k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemá námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř. o. s. ř. ). Žalobkyně souhlasila s vyhlášením rozhodnutí již v podané žalobě, žalovaný se k výzvě soudu nevyjádřil, ačkoliv mu byly žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. a) o. s. ř. o. s. ř. , soud proto rozhodoval na základě obsahu spisu.
Ze smlouvy o úvěru ze dne datum včetně předpisu splátek, žádosti o úvěr a formuláře pro informace o spotřebitelském úvěru je prokázáno, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla dne datum uzavřena úvěrová smlouva, na základě níž původní věřitel poskytl žalovanému částku 15 000 Kč. Součástí smluvních ujednání byl i závazek žalovaného zaplatit věřiteli v souvislosti s poskytnutím úvěru poplatky včetně úroku (úrok ve výši 1 444 Kč, poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 7 350 Kč, poplatek za vyhodnocení úvěru ve výši 1 394 Kč a také poplatek za inkaso plateb ve výši 2 700 Kč). Celkovou dlužnou částku ve výši 27 888 Kč měl žalovaný splatit celkem v 14 měsíčních splátkách po 1 992 Kč. Roční procentní sazba nákladů (dále jen RPSN) činí 272,44 %, úrok byl sjednán ve výši ve výši 15 % ročně. Dle smluvních ujednání, pokud nebudou dlužníkem splátky hrazeny řádně a včas, je dlužník povinen uhradit smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý započatý den prodlení. Žalobou požaduje žalobkyně zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1 % z nesplacené jistiny pohledávky denně, a to za období od 6. 2. 2021 do 19. 4. 2022 ve výši 4 458,50 Kč. Dále se smluvní strany dohodly, že žalovaný se zavazuje zaplatit okamžitě neuhrazenou část jistiny v případě, že se ocitne v prodlení se zaplacením jakékoliv splátky řádně a včas. Součástí smluvních ujednání je i potvrzení žalovaného, že převzal v hotovosti v den podpisu smlouvy celou částku úvěru ve výši 15 000 Kč. Ze smlouvy o postoupení ze dne 3. 6. 2022 včetně přílohy 1- seznamu postoupených pohledávek a oznámení o postoupení vyplývá, že žalovaná pohledávka byla postoupena žalobkyni. Z výzvy ze dne 3. 10. 2022 vč. podacího archu soud zjistil, že žalobkyně zaslala žalovanému výzvu k zaplacení shora uvedených dlužných částek a žalovaný byl zároveň upozorněn na možnost soudního vymáhání pro případ jejich nezaplacení
Právně byla věc posouzena dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), podle něhož smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Podle § 2049 o. z. zaplacení smluvní pokuty nezbavuje dlužníka povinnosti splnit dluh smluvní pokutou utvrzený.
Pohledávka právního předchůdce žalobkyně byla postoupena žalobkyni v souladu s § 1879 a násl. o. z. a toto postoupení zakládá její aktivní legitimaci k vedení sporu. Z hlediska právního posouzení věci bylo pro soud zásadní zjištění, že na základě smlouvy o úvěru uzavřené mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla žalovanému poskytnuta původním věřitelem částka 15 000 Kč. Podle této smlouvy však měl žalovaný vrátit věřiteli i při dodržení všech smluvních ujednání částku 27 888 Kč, tedy téměř o 100 % více, než činila částka poskytnutá věřitelem. Takto razantní navýšení závazku dlužníka je způsobeno konstrukcí poplatku za úvěr zahrnujícího neadekvátně vysoké poplatky za administrativní činnost věřitele. Neadekvátnost jejich výše soud dovozuje z obsahu smlouvy (jednoduchá formulářová smlouva, nenáročná na zpracování či formulaci) a ze způsobu administrace pohledávek nebankovními poskytovateli zápůjček a úvěrů, který je vysoce automatizovaný a v případě všech jednotlivých dlužníků prakticky shodný. Jen stěží lze uvažovat o tom, že věřiteli v souvislosti s uzavřením smlouvy se žalovaným a její administrací vznikly tak vysoké náklady, jak smlouva uvádí – za poskytnutí a vyhodnocení úvěru a další inkasní činnost, kdy za tyto činnosti se žalovaný zavázal uhradit celkem 11 444 Kč. Z toho soud uzavírá, že skutečným účelem sjednání těchto poplatků nebylo pokrytí nákladů administrativní činnosti věřitele, ale skryté navýšení smluvního úroku tak, aby svojí deklarovanou výší 1 444 Kč nepřesahoval hranici, která je v souladu s dobrými mravy. Pokud je smluvní úrok v právní praxi vnímán jako odměna za poskytnutí peněz, je v daném případě tato odměna ve své reálné výši naprosto nepřiměřená výši plnění, které věřitel žalovanému poskytl.
Nevyváženost smlouvy v neprospěch žalovaného jako spotřebitele vyniká i v případě jeho prodlení se splácením, kdy k výše popsaným nákladům zatěžujícím dlužníka jako účastníka konkrétní smlouvy, přistupují další sankce, které jeho dluh dále razantním způsobem navyšují. Konkrétně se jedná o smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky, ohledně níž je dlužník v prodlení (tuto smluvní pokutu žalobkyně uplatňuje podanou žalobou v korigované výši 4 458,50 Kč) a požadavek úhrady nákladů na vymáhání ve výši 217 Kč, jehož součástí jsou i náklady na osobní návštěvu dlužníka, i když na tyto náklady (inkaso dluhu) jsou zahrnuty již ve sjednaném poplatku. Přestože sazba smluvní pokuty dle ve výši 0,1 % denně není sama o sobě nepřiměřeně vysoká, celkový systém poplatků a současně dalších sankcí obsažených ve smlouvě způsobuje to, že rozsah povinností, které v případě jeho prodlení dlužníka zavazují, je zcela nepřiměřený výši plnění, které bylo věřitelem žalovanému poskytnuto.
Uvedená problematická ujednání smlouvy přitom nejsou oddělitelná od jejího dalšího obsahu ve smyslu § 576 o. z., neboť nákladnost úvěru, konkrétně výše všech problematických administrativních poplatků, je zahrnuta již ve výši jednotlivých splátek, které byl žalovaný povinen dle smlouvy platit. Smlouvu je z tohoto důvodu nutno posuzovat jako celek, jehož jednotlivá ujednání jsou vnitřně provázána. Takto uzavřená smlouva o úvěru je ve smyslu § 588 o. z. absolutně neplatná pro rozpor s dobrými mravy. Nárok žalobkyně bylo nutno právně posoudit podle § 2991 odst. 1 o. z., podle něhož kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil a dále podle § 2993 o. z., který stanoví, že plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Žalobkyně by měla má právo na vrácení částky, kterou žalovanému na základě uzavřené smlouvy o zápůjčce její právní předchůdce poskytl, tedy na zaplacení částky 15 000 Kč. Žalovaný již před zahájením řízení uhradil 9 500,01 Kč, zaplacení této částky bylo v žalobě zohledněno, ovšem část plateb byla započítána i na poplatky sjednané v neplatné úvěrové smlouvě. Proto nyní soud rozhodl o povinnosti žalovaného zaplatit žalobkyni dosud neuhrazenou část poskytnutého úvěru ve výši 5 499,99 Kč s úrokem z prodlení v zákonné výši z této částky za období specifikovaná podanou žalobou. Ve zbytku uplatněné dlužné jistiny, smluvního úroku, zbývající části úroku z prodlení a požadavku na zaplacení nákladů na vymáhání byla žaloba zamítnuta.
O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů nenáleží. Úspěšným účastníkem řízení byl žalovaný, tomu však žádné náklady nevznikly.
Vzhledem k tomu, že žalobkyně byla povinna uhradit podle zákona č. 549/1991 Sb. , o soudních poplatcích, soudní poplatek za žalobu ve výši 888 Kč (pol. 2., bod 1c Sazebníků poplatků) a dosud byla žalobkyní zaplacena pouze částka 800 Kč, soud žalobkyni uložil povinnost zaplatit doplatek soudního poplatku ve výši 88 Kč ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Českých Budějovicích – pobočce v Táboře, prostřednictvím Okresního soudu v Táboře. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Toto rozhodnutí lze k návrhu soudně vykonat.