Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
20 C 220/2022-77
Okresní soud v Pardubicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Ditou Prokšovou ve věci
žalobkyně: ; anonymizováno právnická osoba, IČO
sídlem adresa
zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení
sídlem adresa
proti
žalovanému: ; celé jméno žalovaného, narozený dne datum
bytem adresa žalovaného
o zaplacení částky 64 677,80 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 64 677,80 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 26 660,84 Kč od 18. 3. 2022 do zaplacení, s úrokem ve výši 29 % ročně z částky 26 660,84 Kč od 18. 3. 2022 do zaplacení a s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 599,18 Kč, a to do 15 dnů od právní moci tohoto výroku rozsudku.
II. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Pardubicích 646 Kč na soudní poplatek do 3 dnů od právní moci tohoto výroku rozsudku.
III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve 25 195,50 výši Kč k rukám jejího zástupce anonymizováno jméno příjmení do 15 dnů od právní moci tohoto výroku rozsudku.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 64 677,80 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 26 660,84 Kč od 18. 3. 2022 do zaplacení, s úrokem ve výši 29 % ročně z částky 26 660,84 Kč od 18. 3. 2022 do zaplacení a s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 599,18 Kč, a to do 15 dnů od právní moci tohoto výroku rozsudku.</b> <b>II. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Pardubicích 646 Kč na soudní poplatek do 3 dnů od právní moci tohoto výroku rozsudku.</b> <b>III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve 25 195,50 výši Kč k rukám jejího zástupce [anonymizováno] [jméno] [příjmení] do 15 dnů od právní moci tohoto výroku rozsudku.</b>
1. Žalobkyně se proti žalovanému domáhala žalobou doručenou soudu dne 7. 6. 2022 zaplacení celkem částky shora s příslušenstvím. Tvrdila, že žalovaný uzavřel dne 26. 8. 2019 s právním předchůdcem žalobkyně (právnická osoba) smlouvu číslo s produktovým názvem příjmení příjmení v hotovosti týdenní číslo (dále jen smlouva). Podle ní poskytl původní věřitel žalovanému zápůjčku ve výši 31 000 Kč, které žalovaný převzal hotově v den uzavření smlouvy. Žalovaný se zavázal vrátit věřiteli poskytnuté finanční prostředky spolu s poplatkem ve výši 26 592 Kč skládajícím se z úroku (zápůjční úroková sazba činila 29 % ročně), částky za zpracování, doručení a flexibilní splácení a částky za administrativní činnosti a komfortní splácení. Uhradit měl zápůjčku i s poplatkem prostřednictvím 60 týdenních splátek po 960 Kč, poslední splátka měla činit 952 Kč. Žalovaný uhradil cekem 9 460 Kč, a to formou šesti splátek v různých částkách. Platby byly započteny z části 4 339,16 Kč na jistinu, další částky pak na poplatky spojené s poskytnutím a správou úvěru. Žalovaný své závazky nehradil řádně a včas. Žalobkyně se nyní domáhá zaplacení jistiny – dlužné částky zápůjčky ve výši 26 660,84 Kč, dlužné částky poplatků ve výši 20 716,96 Kč, smluvní pokuty ve výši 15 500 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 599,18 Kč, sankčních poplatků ve výši 1 800 Kč, úroku ve výši 29 % p.a. a úroku z prodlení v zákonné výši z dlužné jistiny od 18. 3. 2022 do zaplacení. Smlouvou o postoupení pohledávek z 28. 1. 2022 byla pohledávka za žalovaným postoupena za žalobkyni. Smlouva nabyla účinnosti k 1. 2. 2022. Přes upomínky žalovaný žalobkyni spornou částku i nadále dluží. K výzvě soudu žalobkyně uvedla, že právní předchůdce žalobkyně s odbornou péčí posoudil schopnost žalovaného splácet poskytnutou zápůjčku. Byla provedena lustrace žalovaného v dostupných registrech (BRKI, NRKI, SOLUS, interní databáze právního předchůdce žalobkyně, insolvenční rejstřík, Centrální evidence exekucí). Žalovaný byl dotazován na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly zástupcem právního předchůdce žalobkyně jméno příjmení následně ověřeny a zkontrolovány. Žalovaný doložil, že v dané době byl zaměstnán u právnická osoba do 30. 12. 2016 a byl ověřen tvrzený příjem 27 915 Kč čistého měsíčně z doložených výplatních pásek za květen a červen 2019. Právní předchůdce žalobkyně tak dospěl k názoru, že schopnost žalovaného splácet zápůjčku je dostatečná.
2. Žalovaný se k jednání nařízenému na den 28. 4. 2022 (předvolání považoval soud žalovanému za doručené dnem 5. 3. 2023, žalobu dnem 11. 11. 2022 ve smyslu § 49 odst. 2 , 4 o.s.ř. ), bez předchozí důvodné a včasné omluvy nedostavil. Soud proto postupoval dle § 101 odst. 3 o.s.ř. a věc projednal a rozhodl bez přítomnosti žalovaného, který byl k jednání řádně předvolán.
3. Aktivní legitimaci ve sporu žalobkyně prokázala Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 28. 1. 2022 a seznamem postupovaných pohledávek (žalovaný pod číslo). Změna v osobě věřitele byla žalovanému oznámena dopisem právního předchůdce žalobkyně ze dne 1. 2. 2022.
4. Z výpovědi svědka jméno příjmení ve spojení s výpisem ze seznamu ČNB soud zjistil, že tento za právnická osoba uzavřel se žalovaným danou smlouvu. Na žalovaného dostal kontakt z centrály, telefonicky si domluvili schůzku v místě bydliště žalovaného. Žalovaný musel doložit doklad totožnosti, povolení k pobytu, pracovní smlouvu, 2 poslední výplatní pásky a doklad o ubytování. To se zadá do systému a svědek obdrží zprávu, zda půjčku poskytnout či nikoli. V tomto případě přišla nabídka, došlo k sepsání smlouvy a vyplacení peněz. U jednání nikdo jiný, kromě žalovaného, který uměl česky, nebyl. Systém vyhodnocuje, zda půjčku žadateli poskytnout či nikoli, proto svědek nevěděl, zda v zákaznické kartě uváděný další příjem domácnosti má na toto nějaký vliv. Pokud byla v zákaznické kartě uvedena číslice 1 u počtu vyživovaných osob, tak, to znamená, že žalovaný žije s manželkou či družkou. Do systému se zadává i předpokládané trvání smlouvy. Pokud splátky mají být hrazeny ještě po předpokládaném ukončení pracovní smlouvy, takto svědek ze své pozice neřeší.
5. Smlouvou o zápůjčce - příjmení v hotovosti číslo ze dne 26. 8. 2019, Smluvními podmínkami smlouvy o zápůjčce, Standardními informacemi o spotřebitelském úvěru, předžalobní výzvou měl soud za prokázané, že právní předchůdce žalobkyně právnická osoba a žalovaný uzavřeli tuto smlouvu v uvedený den, na jejím základě právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému zápůjčku ve výši 31 000 Kč, kterou žalovaný čerpal jednorázově v hotovosti téhož dne. Žalovaný se zavázal splatit zápůjčku v 60 týdenních splátkách po 960 Kč, poslední splátka měla činit 952 Kč Celkem měl tedy žalovaný uhradit částku 57 592 Kč, která byla tvořena zápůjčkou a souhrnným poplatkem 26 592 Kč (sestávajícím z kapitalizovaných úroků 5 545 Kč, odměny za administrativní zpracování zápůjčky 11 908 Kč a odměnou za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení 9 139 Kč). Zápůjční úroková sazba činila dle smlouvy 29 % p.a. a byla stanovena jako pevná pro celou sjednanou dobu trvání smlouvy. Dle čl. 6 smluvních podmínek pro případ, že zákazník neuhradí řádně a včas splátku, byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z dlužné částky, ohledně níž je zákazník v prodlení. O podmínkách smlouvy žalovaný s úvěrující společností jednal ještě před uzavřením dané smlouvy. Žalovaný v rozporu se smlouvou zápůjčku řádně nesplácel, byl vyzván ke splacení celé pohledávky dopisem z 10. 2. 2022 (odeslaným téhož dne dle potvrzení podání) a 20. 5. 2022 (odeslané dle potvrzení podání téhož dne) s upozorněním na možné soudní řízení.
6. Ze zákaznické karty bylo zjištěno, že žalovaný byl v době uzavření smlouvy, resp. při žádosti o spotřebitelský úvěr, zaměstnán jako operátor u právnická osoba s čistým měsíčním příjmem 27 915 Kč, a to do 31. 12. 2019, přičemž zaměstnání bylo ověřeno pracovní smlouvou a dvěma výplatními páskami, ty byly doloženy i soudu stejně tak i dodatek k pracovní smlouvě a mzdový výměr. Odhadované měsíční výdaje byly konkretizovány částkou 15 000 Kč, 3 500 Kč činily interní splátky a 5 000 Kč externí splátky. Dále bylo uvedeno, že žalovaný je rozvedený, žije jako spolubydlící, žije ve společné domácnosti s 1 osobami, další příjem domácnosti činí 25 000 Kč. Výpisem z Centrální evidence exekucí pak bylo prokázáno, že exekuční řízení proti žalovanému dosud nebylo vedeno. Totožnost žalovaného pak zástupce právní předchůdkyně žalobkyně ověřil z jeho cestovního pasu a potvrzení o přechodném pobytu.
7. Z potvrzení o zajištění ubytování pak soud zjistil, že žalovaný měl na dobu bez omezení zajištěno ubytování na anonymizována tři slova v obec, ulice a číslo.
8. Z přehledu výpočtu smluvní pokuty a úroku z prodlení soud zjistil, že žalovaný uhradil na splátkách zápůjčky pouze 4 500 Kč, 1 500, 2 x 1 000 Kč, 960 Kč a 500 Kč, celkem tedy 9 460 Kč.
9. Dle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku (dále jen „o.z.), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.
10. Dle § 2392 odst. 1 o.z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky.
11. Dle § 1968 o.z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.
12. Dle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
13. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.
14. Podle § 86 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 téhož ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
15. Podle § 87 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
16. Tato skutková zjištění jsou základem pro následující právní závěr soudu:
17. Žalobkyně se domáhala zaplacení dlužné částky z titulu smlouvy o zápůjčce. Soud se tedy nejprve zabýval otázkou, zda mezi účastníky smlouvy došlo k platnému uzavření smlouvy o zápůjčce. Protože jednou ze smluvních stran byl spotřebitel, bylo nezbytné při posuzování právního vztahu aplikovat vedle občanského zákoníku i ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru, dle kterých je poskytovatel úvěru povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Při posuzování pak vychází především z informací poskytnutých spotřebitelem. Poskytovatel úvěru se však nemůže spoléhat pouze na tvrzení spotřebitele. Musí sám vyvinout potřebné úsilí ke zjištění skutečností, zda spotřebitel bude v budoucnu schopen poskytnutý úvěr splácet a k prověření spotřebitelových tvrzení. Pouhá ničím nepodložená prohlášení spotřebitele nemohou být sama o sobě kvalifikována jako dostatečná, nejsou-li podepřena žádnými doklady (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, č. j. 1As 30/2015 -39). Úvěr pak může být poskytnut jen za situace, kdy je ze zjištěných informací zřejmé, že spotřebitel bude schopen úvěr splácet, jinak je smlouva o úvěru neplatná.
18. Žalobkyně ohledně zkoumání úvěruschopnosti žalovaného předložila dvě výplatní pásky, pracovní smlouvu a zákaznickou kartu a těmi ve spojení s výpovědí svědka prokázala, že žalovaný byla při uzavírání smlouvy žil ve společné domácnosti s jednou osobou, jeho průměrný měsíční příjem činil 27 915 Kč čistého, uvedl výdaje 15 000 Kč a splátky dalších svých závazků v celkové výši 8 500 Kč. Uvedené výdaje, ač nepodložené, nejsou dle soudu nijak podhodnocené a nereálné.
19. Soud měl s ohledem na výše uvedené za to, že v daném případě lze mít za splněnou povinnost žalobkyně, resp. její právní předchůdkyně, uloženou jí zákonem, jakožto poskytovateli spotřebitelského úvěru, řádně posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací a smlouvu o zápůjčce tak považoval za platně uzavřenou. Na jejím základě mu bylo poskytnuto 31 000 Kč, které se zavázal splatit vč. poplatku 26 592 Kč v celkem 60 splátkách (1.-59 splátka po 960 Kč, týden 60. splátka ve výši 952 Kč. Při úhradě všech svých dosavadních závazků, s přihlédnutím k jeho příjmům, pak právní předchůdkyně žalobkyně správně dovodila, že je v možnostech žalovaného splácet i předmětnou zápůjčku (úvěr). Jelikož žalovaný své závazky ze smlouvy neplnil řádně a včas, když nehradil sjednané splátky tak, jak se k tomu zavázal, byla mu účtována smluvní pokuta dle bodu 6.1. smlouvy.
20. Jelikož žalovaný nejen neprokázal, ale ani netvrdil, že by dluh nevznikl, že by tento splatil, či že by dluh zanikl jinak, tvrzení žalobkyně nijak nesporoval, soud žalobnímu návrhu v plném rozsahu vyhověl a uložil žalovanému zaplatit i sjednanou smluvní pokutu, sjednané úroky i úroky z prodlení, neboť prodlení žalovaného do současné doby trvá. Výše úroků z prodlení vychází z § 2 nař. vl. č. 351/2013 Sb.
15. O nákladech řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o.s.ř. , když žalobkyně měla ve věci plný úspěch. Náklady žalobkyně byly představovány zaplaceným soudním poplatkem v částce 2 588 Kč + 646 Kč, odměnou advokáta za 4,5 úkony právní pomoci (převzetí zastoupení, sepis žaloby, ½ za předžalobní výzvu, vyjádření z 5. 8. 2022 a účast na jednání soudu) po 3 700 Kč dle § 7 bod. 5 ve spojení s § 11 odst. 1 , 2 vyhl. č. 177/1996 Sb. , za tytéž úkony 5 x 300 Kč paušál dle § 13 odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb. ), dále 21 % DPH z částek shora uvedených, vyjma soudního poplatku, tj. 3 811,50 Kč Celkem tak byly náklady žalobkyně představovány částkou 25 195,50 Kč.
16. Svědek svědečné neúčtoval, proto nebylo třeba rozhodovat ve smyslu § 148 odst. 1 o.s.ř.
17. Lhůta k plnění byla stanovena dle § 160 odst. 1 věta před i za středníkem s ohledem na výše částek a na návrh žalobkyně uvedený v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení, prostřednictvím podepsaného soudu, ke Krajskému soudu v Hradci Králové – pobočka obec, písemně, trojmo.
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.