Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

13 C 371/2022-57

Okresní soud v Olomouci rozhodl samosoudcem Mgr. Janem Scheuerem, Ph.D., ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalované: osobní údaje žalované

o 19 700,36 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 15 000 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá v rozsahu požadujícím po žalované zaplacení:

úroku ve výši 4 700,36 Kč;

úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 19 700,36 Kč od datum do zaplacení.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 1 226 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokáta žalobkyně.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 15 000 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se zamítá v rozsahu požadujícím po žalované zaplacení: úroku ve výši 4 700,36 Kč; úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 19 700,36 Kč od [datum] do zaplacení. III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 1 226 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokáta žalobkyně.

1. Soud věc projednal a rozhodl v souladu s ustanovením bez nařízení jednání.

2. Žalobkyně se dle obsahu žaloby domáhá zaplacení částky 15 000 Kč s příslušenstvím (smluvní úroky, zákonný úrok z prodlení), která představuje nevrácený úvěr, který byl žalované poskytnut jejím právním předchůdcem (právnická osoba anonymizováno s.r.o., IČO) na základě smlouvy číslo ze dne datum.

3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

4. Soud na základě provedených důkazů (smlouva o postoupení vč. přílohy, oznámení a plné moci mezi postupitelem a postupníkem; upomínky, výzvy a předžalobní výzva vč. dokladu o odeslání; úvěrová smlouva; potvrzení o příchozí a odchozí platbě) učinil jednotlivá skutková zjištění a dospěl k následujícímu závěru o relevantním skutkovém stavu.

5. Právní předchůdce žalobkyně prověřoval úvěruschopnost žalované na základě lustrace veřejných databází, přičemž dospěl ke kladnému závěru o její schopnosti splácet předmětný úvěr. Výše uvedeného dne s žalovanou uzavřel smlouvu o úvěru a stejného dne jí vyplatil bezhotovostně úvěr ve výši 15 000 Kč, který měla vrátit společně se sjednaným úrokem ve výši 5 784,16 Kč prostřednictvím 8 měsíčních splátek do dne datum (úvěrová smlouva, potvrzení o příchozí a odchozí platbě). Žalovaná dosud nic neuhradila. Dne datum uzavřel právní předchůdce žalobkyně s žalobkyní smlouvu o postoupení pohledávek, jejímž předmětem byla mimo jiné předmětná pohledávka za žalovanou. Postoupení bylo žalované oznámeno (smlouva o postoupení pohledávek vč. přílohy, oznámení a plné moci).

6. Podstatu sporu soud posoudil podle (zejm. ustanovení upravující smlouvu o úvěru § číslo a násl.; ustanovení o neplatnosti právních jednání a násl.; ustanovení o bezdůvodném obohacení a násl.) a , o spotřebitelském úvěru (zejm. ), vše ve znění účinném ke dni datum, a podle smluvních ujednání stran, přičemž dospěl k závěru, že žaloba je důvodná pouze částečně.

7. Podle se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

8. Podle soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

9. Soud dospěl k tomu, že na základě platné smlouvy o postoupení pohledávek došlo u nyní projednávané pohledávky ke změně v osobě věřitele a v této pozici nyní figuruje žalobkyně. Právní předchůdce žalobkyně a žalovaná spolu uzavřely smlouvu o úvěru ve smyslu a násl. a vzhledem k tomu, že žalovaná smlouvu uzavírala v postavení spotřebitele ( ), jde o tzv. spotřebitelský úvěr.

10. (Ne) posouzení úvěruschopnosti spotřebitele má podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru za následek tzv. absolutní neplatnost úvěrové smlouvy (k tomu lze odkázat zejména na rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 5. 3. 2020, věc C -679/18, dále například nález Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. ). Soud se proto nejprve zabýval tím, jak byla prověřena úvěruschopnost žalované.

11. K doložení prověření úvěruschopnosti žalobkyně doplnila svá tvrzení, která však zůstala pouze v obecné rovině. Žalobkyně nedoložila žádné výstupy z registrů ani dokumenty, na jejichž základě by stanovila (a ověřila) příjmovou a výdajovou stránku rozpočtu žalované. Soud proto dospěl k závěru, že žalobkyně nepostupovala při ověřování úvěruschopnosti žalované s odbornou péčí, jak vyžaduje zákon o spotřebitelském úvěru (§ 75 zákona o spotřebitelském úvěru). Vzhledem k tomu je úvěrová smlouva podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru neplatná.

12. Pro úplnost soud dodává, že navzdory rozhodování bez nařízení jednání dostala žalobkyně v řízení dostatečný prostor celý proces posouzení úvěruschopnosti uceleně a komplexně popsat a doložit (ač korespondenčním způsobem).

13. Soud úvěrovou smlouvu dále vyhodnotil jako neplatnou i pro její zjevný rozpor s dobrými mravy podle . U úvěrů či půjček se sjednaným úrokem judikatura vychází z toho, že příslušná ujednání mohou být v závislosti na výši sjednaného úroku v rozporu s dobrými mravy, a to až do té míry, že budou označena za absolutně neplatná (lze zmínit např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. ). Jako určovatel toho, zda je sjednaná úroková míra v souladu s dobrými mravy dle judikatury slouží kritérium obvyklého úroku v daném čase a místě, který nesmí být podstatně (v zásadě několikanásobně) překročen.

14. Soud pro účely posuzování souladu ujednání s dobrými mravy (resp. pro účely posouzení přiměřenosti úrokové míry) vyšel z objektivizovaných údajů o obvyklém úroku, které lze pro území České republiky nejlépe stanovit na základě údajů evidovaných Českou národní bankou z tzv. časových řad ARAD (srov. https://www.cnb.cz). Z publikovaných údajů je zřejmé, že průměrný úrok u nových úvěrů určených na spotřebu s fixací sazby do 1 roku, které byly poskytnuty bankami domácnostem v březnu 2022, činil 10,89 % ročně. Nad rámec soud dodává, že časové řady ARAD využil pouze k právnímu posouzení věci a nevyvozoval z nich žádná skutková zjištění, tudíž nebylo nutné příslušné výstupy provádět jako důkazy.

15. Na základě výše uvedeného soud dospěl k jednoznačnému závěru, že sjednaná úroková sazba 94,52 % ročně je zcela zjevně v rozporu s dobrými mravy a ve smyslu působí neplatnost celé takto uzavřené úvěrové smlouvy.

16. Vzhledem k neplatnosti úvěrové smlouvy má žalobkyně podle nárok na vydání dosud nevrácené části poskytnuté jistiny a vzhledem k  zákona o spotřebitelském úvěru v době přiměřené možnostem žalované. Žalobkyni naopak nemohly vzniknout žádné nároky založené na neplatné smlouvě, takže její požadavek na zaplacení úroku soud vyhodnotil jako nedůvodný. Ve vztahu k požadovanému úroku z prodlení soud konstatuje, že podle aktuální judikatury (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, spisová značka ) nastane prodlení žalované s vrácením bezdůvodného obohacení až uplynutím lhůty k plnění stanovené rozhodnutím soudu. Ani tento nárok tedy není důvodný.

17. Jelikož v řízení nebyla prokázána žádná úhrada žalované, soud rozhodl o její povinnosti vrátit žalobkyni celou poskytnutou jistinu (tj. 15 000 Kč), přičemž lhůtu k plnění určil podle obecnou třídenní, jelikož žalovaná byla v řízení pasivní (nekontaktní) a nijak svoje možnosti vrátit poskytnuté finanční prostředky nekonkretizovala. Ve zbytku soud žalobu zamítl, jelikož další nároky žalobkyně nebyly důvodné, jak bylo vysvětleno výše.

18. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle tak, že jejich částečná náhrada náleží žalobkyni. Poměr úspěchu soud hodnotí jako cca 50 % (rozdíl úspěchu žalobkyně v rozsahu 75 % a úspěchu žalované v rozsahu 25 %). Náklady žalobkyně sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů advokátního zastoupení. Tyto náklady byly soudem určeny s přihlédnutím k advokátnímu tarifu podle jeho . Odměna byla soudem určena za tři úkony (příprava a převzetí zastoupení, předžalobní výzva, žalobní návrh) ve výši 3 x 300 Kč, dále byla soudem připočtena paušální náhrada hotových výdajů ve výši 3 x 100 Kč a v neposlední řadě DPH (21 %) z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč Celkem náklady žalobkyně činí částku 2 452 Kč, takže 50 % činí 1 226 Kč. Podmínky pro postup podle jsou soudu známy z úřední činnosti (spisová značka, spisová značka apod.).

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě – pobočce v Olomouci, prostřednictvím Okresního soudu v Olomouci. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.