Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

8 C 368/2022-25

Okresní soud v Benešově rozhodl samosoudkyní Mgr. Hedvikou Lávičkovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně

sídlem adresa

zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení

sídlem adresa

proti

žalované: osobní údaje žalované

bytem adresa žalované

o zaplacení částky 13 000 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni do 3 dnů od právní moci rozsudku pohledávku

ve výši 7 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15% ročně za částky 7 000 Kč od datum do zaplacení.

II. Žaloba o zaplacení pohledávky ve výši 7 157 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 13 000 Kč od datum do datum a z částky 6 000 Kč od datum do zaplacení,

se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

IV. Žalobkyně je povinna doplatit České republice k rukám Okresního soudu v Benešově,

do 3 dnů od právní moci rozsudku doplatek soudního poplatku ve výši 200 Kč.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni do 3 dnů od právní moci rozsudku pohledávku ve výši 7 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15% ročně za částky 7 000 Kč od [datum] do zaplacení. II. Žaloba o zaplacení pohledávky ve výši 7 157 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 13 000 Kč od [datum] do [datum] a z částky 6 000 Kč od [datum] do zaplacení, se zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. IV. Žalobkyně je povinna doplatit České republice k rukám Okresního soudu v Benešově, do 3 dnů od právní moci rozsudku doplatek soudního poplatku ve výši 200 Kč.

1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne datum domáhala vydání rozsudku, kterým bude žalovaná uznána povinnou zaplatit jí částku 13 000 Kč s příslušenstvím

a nahradit žalobkyni náklady řízení. V odůvodnění žaloby uvedla, že uzavřela dne datum se žalovanou smlouvu o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě poskytla žalované ještě téhož dne úvěr ve výši 13 000 Kč, který byl splatný dne datum v celkové výši 16 785 Kč (včetně poplatku za sjednání úvěru ve výši 3 510 Kč a poplatků za zvolené služby ve výši

275 Kč). Tvrdila, že byl úvěr poskytnut v souladu se schváleným kreditním rámcem, který odpovídá disponibilnímu příjmu domácnosti žalované. Žalobkyně si nárokovala též poplatek za sjednání úvěru ve výši 3 510 Kč, a to podle čl. IV. předmětné smlouvy a poplatky ve výši 275 Kč za sjednané volitelné služby anonymizována dvě slova a anonymizováno. Žalovaná uhradila dne datum na tento úvěr 6 000 Kč. Dle žalobkyně jsou částky zaplacené žalovanou použity nejprve na úhradu výdajů, které je třeba nahradit, dále na úhradu úroků z prodlení, pak smluvních pokut, poté poplatků za doplňkové služby a nakonec na zaplacení jistiny úvěru. Nárok žalobkyně se tak skládá z dosud nesplacené jistiny úvěru ve výši 13 000 Kč s příslušenstvím v podobě zákonného úroku z prodlení od následujícího dne po splatnosti úvěru. Dále žalobkyně uvedla, že úvěr byl poskytnut skrze internetové stránky žalobkyně webová adresa, kde žalovaná vyplnila žádost o poskytnutí úvěru, a to uvedením informací o požadované výši úvěru a doby trvání úvěru. Žalovaná souhlasila se smlouvou a s podmínkami. Následně se žalovaná jednoznačně identifikovala prostřednictvím platby ověřovacího poplatku 1 Kč

na účet žalobkyně. Žalobkyně na to ze svého účtu na účet žalované č. bankovní účet poskytla úvěr ve výši 13 000 Kč. Předžalobní upomínka byla právním zástupcem žalobkyně odeslána dne datum.

2. Žalobkyně podáním ze dne datum upravila petit žaloby, a to tak, že navrhla, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 13 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení, smluvní pokutu ve výši 1 157 Kč, a aby nahradila žalobkyni náklady řízení. Žalobkyně se z ústního jednání omluvila.

3. Žalovaná se k žalobě nijak nevyjádřila a k ústnímu jednání se bez omluvy nedostavila.

4. Na základě provedeného dokazování soud učinil následující skutková zjištění. Žalobkyně

a žalovaná uzavřely dne datum smlouvu o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě se žalobkyně zavázala žalované poskytnout úvěr ve výši 13 000 Kč, který se žalovaná zavázala splatit v jedné splátce ve výši 16 785 Kč do dne datum (ze smlouvy o spotřebitelském úvěru,

ze všeobecných smluvních podmínek, ze souhlasu se zpracováním osobních údajů, ze sazebníku, z kopie OP, z autorizace ověření totožnosti a z popisu základních vlastností spotřebitelského úvěru). Žalobkyně úvěr ve výši 13 000 Kč žalované poskytla dne datum, a to prostřednictvím převodu na bankovní účet žalované č. bankovní účet (z dokladu o odeslání platby). Žalobkyně vyzvala žalovanou prostřednictvím svého právního zástupce předžalobní upomínkou ze dne datum k úhradě dluhu (z předžalobní výzvy včetně podacího lístku).

5. Ke zkoumání úvěruschopnosti žalované uvedla žalobkyně pouze, že toto posoudila úspěšně a poskytla úvěr v souladu se schváleným kreditním rámcem, který odpovídá disponibilnímu příjmu domácnosti žalované. Z výpisu o posouzení úvěruschopnosti a z identifikovaných příjmů

u společnosti právnická osoba pak vyplývá, že žalovaná žije v domácnosti s dalšími třemi osobami (z nichž dvě osoby jsou nepracující), má pravidelný měsíční příjem 24 900 Kč a měsíční výdaje na půjčky ve výši 10 000 Kč. Rezervu pro výdaje žalobkyně stanovila

na 700 Kč a dospěla k disponibilnímu příjmu žalované ve výši 13 000 Kč. Úvěruschopnost žalované nebyla jinak zkoumána.

6. Na základě takto zjištěných skutečností soud ohledně skutkového stavu uzavřel, že žalovaná podepsala s žalobkyní dne datum pomocí elektronických prostředků u s názvem smlouva o spotřebitelském úvěru s postupným čerpáním, podle níž jí žalobkyně poskytla převodem na její účet celkem částku 13 000 Kč Tyto y obsahovaly ujednání, podle nichž byla žalovaná povinna zaplatit v souvislosti se zápůjčkou též poplatky ve výši 3 785 Kč.

Do dnešního dne žalovaná, i přes výzvu k plnění, dle odůvodnění žaloby uhradila pouze částku 6 000 Kč, a to dne datum. Žalobkyně tvrdila, že zkoumala úvěruschopnost žalované a předložila výpis o posouzení úvěruschopnosti, již však netvrdila ani nedoložila, jakým způsobem si informace poskytnuté žalovanou ověřovala.

7. Při právním posouzení věci soud vycházel ze , (dále jen„ o. z.“), ze , o spotřebitelském úvěru (dále jen„ zákon

o spotřebitelském úvěru“) a ze , (dále jen

„ “).

8. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

9. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele

na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných

od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odstavce 2 téhož ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to

na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

10. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

11. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.

To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

12. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu bezdůvodně obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 tohoto ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

13. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li si strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

14. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti požadovat zaplacení úroku

z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroků z prodlení pak stanoví

15. Podle a b) k tomu, aby bylo dosaženo účelu řízení, jsou účastníci povinni zejména tvrdit všechny pro rozhodnutí věci významné skutečnosti; neobsahuje-li všechna potřebná tvrzení žaloba (návrh na zahájení řízení) nebo písemné vyjádření k ní, uvedou je v průběhu řízení, plnit důkazní povinnost ( ) a další procesní povinnosti uložené jim zákonem nebo soudem. Podle , nedostaví-li se řádně předvolaný účastník k jednání a včas a nepožádá z důležitého důvodu o odročení jednání, může soud věc projednat a rozhodnout v nepřítomnosti takového účastníka; vychází přitom

z obsahu spisu a provedených důkazů. Podle jsou účastníci povinni označit důkazy k prokázání svých tvrzení.

16. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že smlouva o úvěru uzavřená dne datum mezi žalobkyní a žalovanou je absolutně neplatná, neboť při jejich uzavření nebyla

v rozporu s ustanovením zákona o spotřebitelském úvěru řádně zkoumána otázka schopnosti žalované daný spotřebitelský úvěr splatit. Vzhledem k tomu, že se žalobkyně nedostavila k nařízenému jednání před soudem, nemohl ji soud poskytnout poučení dle , tedy v jakém směru má případně doplnit svá skutková tvrzení a navrhnout důkazy k prokázání řádného zkoumání úvěruschopnosti žalované jako spotřebitele v souladu

se zákonem.

17. K otázce zkoumání úvěruschopnosti dle zákona o spotřebitelském úvěru soud

v podrobnostech odkazuje na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. spisová značka, (PR číslo s. 757), dle něhož„ věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Dostatečnými informacemi dokladující úvěruschopnost spotřebitele nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka. Nepochybně klíčová je

i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou např. státem publikované údaje

o životním a existenčním minimu podle , o životním a existenčním minimu,

a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze Českého statistického úřadu), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích.“ V této souvislosti soud zmiňuje též aktuální nálezovou judikaturu Ústavního soudu ČR (nález ze dne datum, sp. zn. ústavní nález), v níž byla rovněž dovozena absolutní neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru při absenci náležitého zkoumání úvěruschopnosti dlužníka. Tento soud jednoznačně uzavřel, že poskytovatel spotřebitelského úvěru má jednoznačnou povinnost prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit. Uložením a řádným splněním této povinnosti přitom není chráněn jen samotný dlužník (spotřebitel) a věřitel jako poskytovatel úvěru, ale také v širším pojetí sama společnost jako taková. Přitom nejde podle Ústavního soudu o žádný zvlášť přísný či dokonce nepřiměřený požadavek; to, zda je reálné splacení dluhu je přece celkem výchozí zásada, kterou by jako obecný princip měly soudy vzít v úvahu bez ohledu na to, zda je v nějakém zákoně výslovně zakotven, anebo nikoli.

18. Závěr o absolutní neplatnosti smlouvy dle zákona o spotřebitelském úvěru se dále opírá o rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne datum ve věci OPR- právnická osoba

v. GK (C číslo). Uvedeným rozhodnutím bylo dovozeno, že články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne datum o smlouvách

o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS, z nichž vychází právní úprava obsažená v § 87 zákona o spotřebitelském úvěru, musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají

ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články

8 a 23 směrnice 2008/48 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době.

19. Vzhledem k tomu, že soud shledal smlouvu o úvěru ve smyslu shora uvedených ustanovení a citované judikatury absolutně neplatnou dle § 588 o. z. pro absenci řádného zkoumání úvěruschopnosti žalované, rozhodoval podle § 2991 o. z. o vydání bezdůvodného obohacení žalobkyni. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně poskytla žalované částku ve výši 13 000 Kč. Jelikož žalovaná na tuto částku žalobkyni uhradil celkem pouze částku

6 000 Kč, má povinnost vydat žalobkyni částku ve výši 7 000 Kč jako bezdůvodné obohacení. Soud žalobkyni přiznal rovněž zákonný úrok z prodlení z uvedené částky, a to ode dne následujícího po doručení žaloby, jelikož v řízení nebylo zjištěno, že by žalobkyně ve smyslu

§ 1958 odst. 2 o. z. vyzvala žalovanou ke splnění dluhu před tímto datem (předžalobní upomínka je toliko procesní úkon a její odeslání má jiné právní účinky, než hmotněprávní výzva k plnění). Ve zbývajícím rozsahu požadovaný zákonný úrok z prodlení soud zamítl, neboť se jedná o úrok z prodlení, který nemohl být z důvodu absence výzvy k plnění splatný.

20. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

21. S ohledem na položku 1 bod 1. písm. a) přílohy , o soudních poplatcích a na skutečnost, že žalobkyně již uhradila na soudní poplatek částku ve výši

800 Kč, je žalobkyně povinna doplatit na soudní poplatek částku ve výši 200 Kč ve lhůtě

a způsobem stanoveným ve výroku IV. tohoto rozsudku.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku je možné podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím Okresního soudu v Benešově.

Nebude-li rozhodnutí plněno dobrovolně, lze podat návrh na výkon rozhodnutí podle části šesté nebo návrh na nařízení soudní exekuce a pověření soudního exekutora podle (exekučního řádu).