Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

9 C 28/2023-24

Okresní soud v Šumperku rozhodl samosoudkyní JUDr. Adélou Sedláčkovou, LL.M., ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalované: osobní údaje žalované

o 30.000 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 30.000 Kč do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení zákonného úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 30.000 Kč od datum do zaplacení, zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení částku 2.652 Kč do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 30.000 Kč do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení zákonného úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 30.000 Kč od [datum] do zaplacení, zamítá. III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení částku 2.652 Kč do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným u Okresního soudu v Šumperku se žalobkyně na žalované domáhala zaplacení částky 30.000 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu tvrdila, že na základě smlouvy o úvěru

číslo uzavřené dne datum mezi žalovanou a právní předchůdkyní žalobkyně, společností právnická osoba, IČO, byl žalované poskytnut bezhotovostním převodem na její účet úvěr v částce 5.000 Kč. Žalovaná následně využila svého práva na navýšení a čerpala úvěr v celkové částce 30.000 Kč. Totožnost žalované byla ověřena zasláním verifikačního poplatku ve výši 1 Kč. Úvěr se žalovaná zavázala splatit do datum. Žalovaná předchůdkyni žalobkyně neuhradila ničeho; od datum se tak ocitla v prodlení. V důsledku prodlení žalované vzniklo právní předchůdkyni žalobkyně právo na zákonný úrok z prodlení z neuhrazené jistiny úvěru. Pohledávka za žalovanou byla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum postoupena na žalobkyni, o čemž byla žalovaná informována. Žalobkyně před podáním žaloby vyzývala žalovanou k úhradě dlužné částky prostřednictvím svého právního zástupce, avšak bezvýsledně. Podáním ze dne datum žalobkyně soudu sdělila, že úvěruschopnost žalované právní předchůdkyně žalované zkoumala zejména lustrací z veřejně dostupných databází, dále odesláním žádosti žalovaná potvrdila, že má pravidelný měsíční příjem, je schopna úvěr splatit

a řádně zvážila své možnosti. Žalobkyně dále sdělila, že nedisponuje žádnými dalšími doklady

k doložení způsobu prověřování úvěruschopnosti žalované.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, v řízení byla zcela nečinná.

3. Ve věci bylo postupováno dle , dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

4. Ze smlouvy o úvěru číslo ve znění navýšení ze dne datum soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně podepsala se žalovanou dne datum prostřednictvím použití elektronických prostředků smlouvu o úvěru číslo úvěr byl následně navýšen dodatky ze dne datum. Ve smlouvě se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši 30.000 Kč a žalovaná se zavázala tento úvěr splatit společně s úrokem ve výši 6.800 Kč a to v jedné splátce splatné dne datum.

5. Z výpisu z účtu právní předchůdkyně žalobkyně za období od datum do datum soud zjistil, že žalovaná zaslala právní předchůdkyni žalobkyně dne datum verifikační poplatek a to z účtu bankovní účet.

6. Z výpisu z účtu právní předchůdkyně žalobkyně za období od datum do datum bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně zaslala dne datum částku 5.000 Kč na účet číslo bankovní účet a dne datum částku ve výši 25.000 Kč na účet č. bankovní účet.

7. Ze sdělení anonymizována tři slova ze dne datum bylo zjištěno, že majitelem účtu č. bankovní účet je žalovaná.

8. Ze smlouvy o postoupení pohledávek a seznamu postoupených pohledávek k této smlouvě, soud zjistil, že žalobkyně jako postupník a právní předchůdkyně žalobkyně, jako postupitel, podepsaly dne datum písemnou smlouvou o postoupení pohledávek. Pohledávka za žalovanou se nachází v seznamu postoupených pohledávek.

9. Z předžalobní upomínky s podacím archem soud zjistil, že před podáním žaloby žalobkyně žalovanou, prostřednictvím svého právního zástupce vyzvala k úhradě celé dlužné částky; výzva byla předána k poštovní přepravě dne datum.

10. Soud dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu: Právní předchůdkyně žalobkyně, společnost právnická osoba, IČO, a žalovaná dne datum podepsaly smlouvu, ve znění dodatku ze dne datum, ve které se předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalované částku ve výši 30.000 Kč a žalovaná se zavázala uvedenou částku vrátit spolu s částkou ve výši 6.800 Kč představující kapitalizovaný smluvní úrok, a to do datum v jediné splátce. Totožnost žalované byla ověřena verifikačním poplatkem. příjmení úvěru ve výši 5.000 Kč byla poukázána dne datum na bankovní účet žalované a dne datum byla na bankovní účet žalované poukázána částka ve výši 25.000 Kč. Žalovaná na poskytnuté plnění ničeho neuhradila. Právní předchůdkyně žalobkyně následně smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum postoupila pohledávku za žalovanou žalobkyni, která žalovanou před podáním žaloby marně vyzývala k úhradě dlužné částky.

11. Podle , o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ ZSÚ“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

12. Podle § 87 odst. 2 ZSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

13. Podle , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

14. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

15. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

16. Nejvyšší soud ve svém rozhodnutí ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. mimo jiné uvedl, že„ …již z textu (tj. gramatického výkladu) samotného ustanovení § 87 odst. 1 a 2 zákona o spotřebitelském úvěru vyplývá, že toto ustanovení upravuje dobu (okamžik) vrácení poskytnuté a dosud nesplacené jistiny spotřebitelského úvěru, tj. splatnost plnění vyplývajícího z neplatné úvěrové smlouvy, resp. ze smlouvy neplatné právě podle § 87 odst. 1 věty první. Vzhledem k tomu, že plnění z neplatné smlouvy bývá obecně vypořádáváno podle obecných zásad bezdůvodného obohacení (v uvedeném případě by se při absenci § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru nabízelo ustanovení § číslo věta první ve spojení s § 2991 odst. 2 o. z.), představuje toto ustanovení speciální úpravu vypořádání plnění z neplatné smlouvy (systematický výklad) … Důvodová zpráva k ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru uvádí, že s ohledem na fakt, že z neplatnosti smlouvy vyplývá povinnost stran vzájemně si bez zbytečného odkladu vrátit poskytnutá plnění na základě ustanovení o bezdůvodném obohacení, z čehož pro spotřebitele mohou vyplývat problémy související s nutností urychleně si opatřit již utracené peníze ze spotřebitelského úvěru, stanoví se na jeho ochranu, že poskytnutou jistinu není povinen vrátit ihned, avšak v době odpovídající jeho možnostem. Spotřebitel je povinen vrátit celou poskytnutou jistinu, avšak v takových splátkách, v jakých je schopen splácet. Text„ v době přiměřené jeho možnostem“ míří na rozložení vrácení poskytnuté jistiny spotřebitelského úvěru v čase. Pokud spotřebitel vrací poskytnutou jistinu podle svých možností, nemůže se dostat do prodlení, což je hlavním cílem ochrany (teleologický výklad). V obecné rovině z uvedeného vyplývá, že dokud se spotřebitel nedostane do prodlení s vrácením poskytnuté jistiny, nemůže poskytovateli úvěru vzniknout nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. (logický výklad) …“

17. Soud na zjištěný skutkový stav aplikoval výše citovaná zákonná ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná pouze z části. Soud byl v prvé řadě povinen zjišťovat, zda právní předchůdkyně žalobkyně dostála své povinnosti zkoumat s odbornou péčí schopnost žalované splatit předmětný úvěr v souladu s § 86 odst. 1 a 2 ZSÚ. Žalobkyně v řízení sama uvedla, že nedisponuje důkazy o posuzování schopnosti žalované splácet úvěr. Jelikož žalobkyně soudu nepředložila žádné důkazy ohledně příjmů a výdajů žalované, nemohla tak dostát své povinnosti prokázat, že povinnosti zkoumat s odbornou péčí schopnost žalované splatit předmětný úvěr její právní předchůdkyně dostála, když nesplnění této povinnosti má za následek absolutní neplatnost celé smlouvy o úvěru, k níž soud musí přihlédnout i bez návrhu. Vzhledem k uvedenému soud žalobou uplatněný nárok posoudil jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení podle § 2991 odst. 2 o. z., když právní předchůdkyně žalobkyně plnila žalované bez právního důvodu. Podle

§ 2993 o. z. má v takovém případě žalobkyně nárok na vrácení toho, co bylo plněno. Výše plnění, kterou má žalovaná v takovém případě poskytnout, a její splatnost, je speciálně upravena v § 87 odst. 1, věty třetí ZSÚ, podle kterého v případě, že není řádně posouzena úvěruschopnost, je spotřebitel povinen vrátit poskytnutou jistinu, a to v době přiměřené jeho možnostem. Uvedené je podrobně rozvedeno též ve výše citovaném rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. , na který soud v plném rozsahu odkazuje. Proto soud žalobkyni ve výroku I. tohoto rozhodnutí přiznal pouze nárok ve výši dosud nesplacené jistiny úvěru v částce 30.000 Kč. Žalovaná v řízení nenamítala, že by uhradila jakoukoliv částku na svůj dluh, přičemž břemeno tvrzení a důkazní ohledně výše uhrazené částky nese žalovaná. Stejně tak žalovaná neuváděla žádné skutečnosti ohledně možností uvedenou částku splatit.

18. Výrokem II. tohoto rozsudku soud zamítl žalobu v rozsahu zákonného úroku z prodlení z žalované jistiny, když žalovaná je povinna v souladu s § 87 odst. 1 věta třetí ZSÚ vrátit bezdůvodné obohacení ve lhůtě přiměřené jejím možnostem. Uvedené ustanovení je speciálním ustanovením ohledně splatnosti pohledávky z titulu bezdůvodného obohacení z neplatné smlouvy o spotřebitelském úvěru oproti obecné úpravě obsažené v § 1958 odst. 2 o. z., dle kterého je dlužník povinen plnit bez zbytečného odkladu po výzvě věřitele, pokud není doba splatnosti sjednána, jak je tomu v případě obecné pohledávky z bezdůvodného obohacení (k tomu opět viz shora citované rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. ). Jestliže spotřebitel vrací poskytnutou jistinu podle svých možností, nemůže se dostat do prodlení, a dokud se spotřebitel nedostane do prodlení s vrácením poskytnuté jistiny, nemůže poskytovateli úvěru vzniknout nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z.

19. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení neúspěšná jen v poměrně nepatrné části, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2.652 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1.200 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle a , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 30.000 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby, jednoduchá výzva k plnění) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1.200 Kč ve výši 252 Kč. Soud postupoval dle a. t., když se jedná o spor, v němž bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50.000 Kč (viz věci vedené u zdejšího soudu pod sp. zn.

, , ).

20. Lhůtu k plnění soud podle ustanovení jako třídenní, neboť k jinému postupu neshledal důvod. Náklady řízení je žalovaná povinna zaplatit žalobkyni v souladu s ustanovením k rukám zástupce žalobkyně.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, pobočka v Olomouci, prostřednictvím Okresního soudu v Šumperku. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.