Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
19 C 62/2023-72
Okresní soud v Olomouci rozhodl samosoudcem Mgr. et Mgr. Bc. Jiřím Zatloukalem ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o 23 256 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 23 256 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 140,23 Kč z částky 23 000 Kč od 3. 1. 2022 do 6. 6. 2022, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 23 000 Kč od 9. 6. 2022 do zaplacení, a to do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 1 237,17 Kč,
a to do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně
anonymizováno jméno příjmení.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 23 256 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 140,23 Kč z částky 23 000 Kč od 3. 1. 2022 do 6. 6. 2022, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 23 000 Kč od 9. 6. 2022 do zaplacení, a to do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 1 237,17 Kč, a to do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně [anonymizováno] [jméno] [příjmení].
1. Podanou žalobou se žalobkyně domáhala zaplacení částky celkem 26 542 Kč s příslušenstvím. V žalobě tvrdila, že dne 3. 12. 2021 uzavřela žalovaná s právním předchůdcem žalobkyně, společností právnická osoba, IČO, smlouvu o úvěru číslo na jejímž základě obdržela finanční prostředky ve výši 25 000 Kč, a to převodem na bankovní účet, ze kterého žalovaná odeslala tzv. verifikační platbu. Žalovaná se zavázala vrátit právnímu předchůdci žalobkyně částku v celkové výši 30 530 Kč spolu s příslušenstvím do 2. 1. 2022. Žalovaná však svůj závazek ze smlouvy o úvěru nesplatila řádně a včas ve sjednaném termínu splatnosti. Tímto jí vznikla povinnost zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné jistiny, a to za každý den prodlení a povinnost zaplatit paušální náhradu výdajů spojených s upomínáním, především za odeslání písemných upomínek žalované. Pohledávka za žalovanou byla následně na základě Rámcové smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 8. 12. 2021 s účinností ke dni 8. 6. 2022 převedena na žalobkyni, přičemž změna v osobě věřitele byla žalované oznámena. Žalovanou částku tak představuje nesplacená jistina ve výši 23 000 Kč, smluvní pokuta ve výši 3 542 Kč, paušální náhrada nákladů na upomínání v částce 256 Kč, kapitalizovaný úrok (pevná částka za poskytnutí úvěru) v částce 5 530 Kč, paušální náklady na upomínání ve výši 150 Kč a kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1 140,23 Kč. Žalobkyně dále požaduje zákonný úrok z prodlení od 9. 6. 2022 do zaplacení
z nesplacené jistiny ve výši 23 000 Kč. Před podáním žaloby žalobkyně žalovanou výzvou ze dne 3. 10. 2022 vyzvala k zaplacení, žalovaná ničeho neuhradila.
2. Podáním ze dne 20. 3. 2023 vzala žalobkyně žalobu částečně zpět co do smluvní pokuty ve výši 3 542 Kč a příslušenství žalované částky ve výši 5 680 Kč s tím, nedisponuje důkazy
o posuzování schopnosti žalované splácet úvěr. Soud proto podle § 96 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. řízení v této části zastavil usnesením ze dne 24. 3. 2023, č. j. 19 C 62/2023 -65.
3. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila, skutková tvrzení žalobkyně nikterak nerozporovala. Na výzvu soudu dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř. “), zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, když ve věci lze rozhodnout na základě předložených listinných důkazů, se žalovaná nevyjádřila, přičemž byla rovněž poučena
o následcích nevyjádření se ve stanovené lhůtě ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř. o. s. ř. Soud má proto za to, že žalovaná s rozhodnutím soudu bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně vyjádřila souhlas s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání dle § 115a o. s. ř. o. s. ř. již v žalobě. Soud proto rozhodl v souladu s § 115a o. s. ř. o. s. ř. bez jednání.
4. Soud učinil ve věci následující skutková zjištění:
5. Ze smlouvy o úvěru číslo ze dne 3. 12. 2021 bylo zjištěno, že právní předchůdce žalobkyně a žalovaná uzavřeli smlouvu o úvěru, kterou se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalované finanční prostředky ve výši 20 000 Kč a žalovaná se zavázala vrátit žalobkyni částku v celkové výši 24 600 Kč, a to nejpozději do 2. 1. 2022.
6. Z výpisu z bankovního účtu společnosti právnická osoba ze dne 20. 8. 2020 bylo zjištěno, že žalovaná uhradila dne 18. 7. 2020 společnosti právnická osoba částku ve výši 0,01 Kč,
a to ze svého bankovního účtu uvedeného ve smlouvě o úvěru.
7. Z výpisu z bankovního účtu společnosti právnická osoba ze dne 6. 1. 2022 bylo zjištěno, že společnost právnická osoba uhradila dne 3. 12. 2021 na bankovní účet žalované uvedený ve smlouvě o úvěru částku ve výši 20 000 Kč.
8. Ze smlouvy o úvěru číslo ze dne 14. 12. 2021 bylo zjištěno, že právní předchůdce žalobkyně a žalovaná podepsali smlouvu o úvěru v novém znění, kterou se žalobkyně zavázala poskytnout žalované finanční prostředky ve výši 25 000 Kč a žalovaná se zavázala vrátit žalobkyni částku v celkové výši 30 530 Kč, a to nejpozději do 2. 1. 2022.
9. Z výpisu z bankovního účtu společnosti právnická osoba ze dne 6. 1. 2022 bylo zjištěno, že společnost právnická osoba uhradila dne 14. 12. 2021 na bankovní účet žalované uvedený ve smlouvě o úvěru částku ve výši 5 000 Kč.
10. Z výzev společnosti právnická osoba ze dnů 16. 1. 2022, 25. 1. 2022 a 2. 2. 2022 bylo zjištěno, že právní předchůdce žalobkyně opakovaně sepsal výzvy k úhradě žalované pohledávky, které byly adresované žalované.
11. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 8. 12. 2021 bylo zjištěno, že žalobkyně uzavřela rámcovou smlouvu o postoupení pohledávek se společností právnická osoba
12. Ze společného prohlášení společnosti právnická osoba a žalobkyně bylo zjištěno, že na základě rámcové smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 8. 12. 2021 byla dne 6. 6. 2022 uzavřena dílčí smlouva o postoupení pohledávek, kterou byla žalobkyni postoupena pohledávka za žalovanou, která je předmětem tohoto řízení.
13. Z oznámení o postoupení pohledávky sepsaného dne 13. 6. 2022 bylo zjištěno, že společnost právnická osoba sepsala oznámení o postoupení předmětné pohledávky žalobkyni, které bylo adresované žalované.
14. Z dopisu žalobkyně ze dne 13. 6. 2022 adresovaného žalované a podacího archu bylo zjištěno, že žalobkyně žalovanou informovala o postoupení předmětné pohledávky, vyzvala ji k úhradě dlužné částky a upozornila ji na možnost vzniku nákladů mimosoudního vymáhání mj. ve výši 39 Kč za odeslání dopisu a 217 Kč za osobní návštěvu pověřené osoby. Dopis byl odeslán žalované dne 14. 6. 2022 na adresu trvalého pobytu.
15. Z dopisu právního zástupce žalobkyně ze dne 18. 7. 2022 bylo zjištěno, že právní zástupce žalobkyně sepsal dopis adresovaný žalované, kterým ji informoval o převzetí právního zastoupení žalobkyně a vyzval ji k úhradě dlužné pohledávky.
16. Z výpisů úkonů mimosoudního vymáhání pohledávky ze dne 20. 10. 2022 bylo zjištěno, že žalobkyně v rámci mimosoudního vymáhání žalované pohledávky eviduje náklady na odeslání obyčejného dopisu dne 18. 7. 2022 a cestu pověřeného pracovníka na kontaktní adresu žalované dne 12. 10. 2022.
17. Z předžalobní výzvy právního zástupce žalobkyně ze dne 3. 10. 2022 a podacího archu bylo zjištěno, že právní zástupce žalobkyně vyzval žalovanou k úhradě předmětné pohledávky nejpozději do 14. 10. 2022. Dopis byl odeslán žalované dne 5. 10. 2022 na adresu trvalého pobytu.
18. Závěr o skutkovém stavu:
19. Žalovaná s právním předchůdcem žalobkyně uzavřeli dne 3. 12. 2021 prostřednictvím internetových stránek webová adresa úvěrovou smlouvu, kterou následně dne 14. 12. 2021 uzavřeli v novém znění. Dne 3. 12. 2021 právní předchůdce žalobkyně zaslal na bankovní účet žalované částku 20 000 Kč a dne 14. 12. 2021 částku 5 000 Kč. Takto vzniklá pohledávka právního předchůdce žalobkyně byla postoupena žalobkyni smlouvou ze dne 6. 6. 2022 s účinností ke dni 8. 6. 2022, což bylo žalované oznámeno dopisy ze dne 13. 6. 2022, kdy byla žalovaná rovněž upozorněna na možnost vzniku nákladů mimosoudního vymáhání. Dne 5. 10. 2022 zaslal zástupce žalobkyně žalované výzvu k úhradě dlužné částky. Žalovaná dlužnou částku právnímu předchůdci žalobkyně ani žalobkyni přes opakované výzvy neuhradila.
20. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit
a zaplatit úroky.
21. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
22. Podle § 86 zákona č. 257/2016 Sb. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
23. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
24. Podle § 87 odst. 2 zákona č. 257/2016 Sb. , je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.
25. Podle § 1970 občanského zákoníku , po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
26. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. , výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.
27. Podle § 513 občanského zákoníku , jsou příslušenstvím pohledávky úroky, úroky z prodlení a náklady spojené s jejím uplatněním.
28. Soud zhodnotil provedené důkazy v souladu se shora citovanými zákonnými ustanoveními a dospěl k tomuto právnímu závěru:
29. V řízení byla prokázána aktivní věcná legitimace žalobkyně, když pohledávka za žalovanou na ni přešla smlouvou o postoupení pohledávek a o této skutečnosti byla žalovaná informována. Žalobkyni se v řízení nepodařilo prokázat, že před uzavřením úvěrové smlouvy provedl její právní předchůdce řádné posouzení úvěruschopnosti žalované. Žalobkyně v průběhu řízení soudu nepředložila žádné důkazy prokazující, že její právní předchůdce jakkoli posuzoval úvěruschopnost žalované, soudu proto nezbylo než uzavřít, že žalobkyně zjevně porušila svou povinnost stanovenou v § 86 zákona č. 257/2016 Sb. , v důsledku čehož je nutné posoudit předmětnou smlouvu o spotřebitelském úvěru jako absolutně neplatnou.
30. V důsledku závěru o absolutní neplatnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru žalobkyni nevznikl nárok na úhradu poplatků, úroků z úvěru a smluvní pokuty. Žalobkyně však v tomto rozsahu vzala žalobu zpět svým podáním ze dne 20. 3. 2023 a soud v tomto rozsahu řízení zastavil.
31. Podle § 87 zákona č. 257/2016 Sb. je žalovaná povinna vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jejím možnostem. Žalobkyni se v řízení podařilo prokázat, že žalované poskytla finanční prostředky v celkové výši 25 000 Kč, a bylo tedy dále na žalované, aby tvrdila a prokazovala existenci okolností, ze kterých by bylo možno dovodit, že její dluh vůči žalobkyni nevznikl, případně že došlo k jeho zániku zákonem stanoveným způsobem (tíží ji v tomto ohledu břemeno tvrzení a důkazní). Žalovaná se však k podané žalobě nevyjádřila. Soud tedy uzavírá, že dluh trvá, když v řízení nebylo prokázáno jeho zaplacení. Žalovaná žalobkyni dlužnou částku neuhradila ani přes opakované výzvy k plnění, ocitla se tak v prodlení s úhradou dluhu a žalobkyni proto svědčí nárok na úhradu zákonného úroku z prodlení. Soud dále přiznal žalobkyni nárok na náhradu nákladů na upomínání v částce 256 Kč, když tyto náklady soud shledal účelnými, jejich výši přiměřenou a tyto náklady jsou tedy příslušenstvím žalované pohledávky ve smyslu § 513 o. z. Žalobě bylo proto v plném rozsahu vyhověno, a to včetně nároku na zaplacení požadovaného zákonného příslušenství, když okamžik splatnosti odpovídá skutkovým tvrzením žalobkyně a předloženým důkazům.
32. Jelikož v řízení nebylo zjištěno, že by se účastníci řízení dohodli na době, v níž je žalovaná povinna jistinu úvěru vrátit (tj. době splatnosti), určil ji soud. Žalovaná byla během celého řízení zcela pasivní, ničeho netvrdila ani soudu k věci neoznačila žádné důkazy. Vzhledem
k tomu, že soud tak nebyl schopen zjistit (platební) možnosti žalované, určil lhůtu pro vrácení jistiny úvěru žalobkyni jako obecnou lhůtu k plnění podle § 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. , tedy v délce tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.
33. O náhradě nákladů řízení pak soud rozhodoval podle ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. ,
§ 142a odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. a § 146 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. Žalobkyně svým částečným zpětvzetím žaloby procesně zavinila, že řízení muselo být v této části zastaveno, měla tak v řízení pouze částečný úspěch, a soud proto náhradu nákladů poměrně rozdělil. Soud se při posouzení míry úspěchu
a neúspěchu účastníků řídil nálezem Ústavního soudu ze dne 30. 8. 2010, sp. zn. I. ÚS 2717/08 , podle jehož závěrů je při posouzení náhrady nákladů řízení podle § 142 o. s. ř. o. s. ř. třeba vzít v úvahu úspěch ohledně celého předmětu sporu, tedy i též stran příslušenství pohledávky, a nikoliv jen žalobou uplatněné částky jistiny, s tím, že v případě úroků z prodlení, jsou-li požadovány od určitého data až do zaplacení, se vezme v úvahu jejich výše ke dni vyhlášení rozhodnutí. Žalobkyně se žalobou domáhala po žalované částky ve výši 23 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z této částky od 9. 6. 2022 do zaplacení, který ke dni vyhlášení rozsudku
9. 5. 2023 činil částku ve výši 2 480,38 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 140,23 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 5 680 Kč, nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 256 Kč a částky 3 542 Kč. Předmětem sporu tak celkem byla částka ve výši 36 098,61 Kč. Soud dospěl k závěru, že žalobkyně byla úspěšná co do částky ve výši
26 876,61 Kč, neboť v tomto rozsahu soud žalobě vyhověl (výrok I.) a neúspěšná co do částky ve výši 9 222 Kč (smluvní pokuta v částce 3 542 Kč a kapitalizovaný úrok ve výši 5 680 Kč), neboť v této části byla žaloba zastavena nikoli pro chování žalované. Úspěch žalobkyně tak činí
74,45 %, úspěch žalované pak činí zbylých 25,55 %. Rozdíl mezi úspěchem žalobkyně a žalované pak činí 48,9 %.
34. V daném případě náklady řízení sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 078 Kč, z odměny za zastoupení advokátem ve výši 900 Kč za 3 úkony právní služby po 300 Kč (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, podání žaloby), 3 režijních paušálů po 100 Kč dle
§ 14b vyhl. č. 177/1996 Sb. a 21% DPH ve výši 252 Kč dle § 137 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. Celkem tedy náklady řízení žalobkyně činí částku 2 530 Kč. Žalobkyni přiznaná náhrada nákladů řízení ve výši 48,9 % tak činí částku 1 237,17 Kč. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. je žalovaná povinna zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně. Lhůtu k plnění soud určil jako obecnou třídenní podle ustanovení § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř. o. s. ř. , když neshledal důvody pro povolení delší lhůty splatnosti či splátek.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě – pobočka v Olomouc prostřednictvím Okresního soudu v Olomouci.
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.