Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

11 C 344/2022-32

Okresní soud v Kolíně rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Janou Matouškovou jako samosoudkyní ve věci

žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o zaplacení částky 81 840 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 32 914 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně od datum do zaplacení, do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Pokud se žalobce dále domáhal na žalovaném zaplacení částky 48 926 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 85 131,24 Kč, úroku ve výši 34,848 % ročně z částky 79 566 Kč od datum do zaplacení a zákonného úroku z prodlení z částky 48 152 Kč od datum do zaplacení, žaloba se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 32 914 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně od [datum] do zaplacení, do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Pokud se žalobce dále domáhal na žalovaném zaplacení částky 48 926 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 85 131,24 Kč, úroku ve výši 34,848 % ročně z částky 79 566 Kč od [datum] do zaplacení a zákonného úroku z prodlení z částky 48 152 Kč od [datum] do zaplacení, žaloba se zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou podanou u zdejšího soudu dne datum se žalobce domáhal zaplacení částky 81 840 Kč s příslušenstvím. Uvedl, že dne datum uzavřel s žalovaným smlouvu o úvěru, na základě které mu poskytl úvěr ve výši 81 506 Kč za účelem zaplacení kupní ceny motorového vozidla. Roční úroková sazba byla stanovena ve výši 34,847841 % ročně. Žalovaný se zavázal k úhradě dlužné částky v 60ti pravidelných měsíčních splátkách po 2 878 Kč, kdy první splátka byla splatná dne datum a poslední dne datum. Žalovaný se zavázal splatit celkem částku 172 680 Kč. Úvěr nebyl řádně splacen, žalobce vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky, avšak bezvýsledně, žalobce tedy přistoupil k zesplatnění dluhu, a to ke dni datum, kdy dlužná částka činila 82 840 Kč. Po zesplatnění žalovaný uhradil částku 1 000 Kč. Žalobce tedy požadoval po žalovaném celkovou částku 81 840 Kč, sestávající z dlužných splátek do data zesplatnění dluhu ve výši 12 906 Kč, obchodního úroku ve výši 774 Kč, nesplacené jistiny po zesplatnění ve výši 66 660 Kč a smluvních sankcí ve výši 1 500 Kč. Požadované příslušenství představuje kapitalizovaný úrok ve výši 85 131,24 Kč za dobu od datum do datum, úrok ve výši 34,848 % ročně z částky 79 566 Kč od datum do zaplacení, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 24 587,40 Kč za dobu od datum do datum a zákonný úrok z prodlení z částky 81 066 Kč od datum do zaplacení.

V doplnění rozhodujících skutečností ze dne datum žalobce dále uvedl, že žalovaný v průběhu trvání úvěrového vztahu uhradil celkem částku ve výši 48 592 Kč.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Účastníci se k nařízenému jednání nedostavili, soud proto věc projednal a rozhodl v jejich nepřítomnosti dle ust.

4. Soud provedl důkaz listinami, které předložil žalobce k prokázání svých tvrzení a z těchto listin byl zjištěn tento skutkový stav:

Mezi žalobcem a žalovaným byla dne datum sjednána úvěrová smlouva č. spisová značka, na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 81 506 Kč za účelem zaplacení kupní ceny motorového vozidla. Roční úroková sazba byla stanovena ve výši 34,847841 % ročně. Žalovaný se ve smlouvě o úvěru zavázal uhradit žalobci celkovou částku 172 680 Kč, a to v 60ti měsíčních splátkách po 2 878 Kč, počínaje dnem datum, jak vyplývá ze splátkového kalendáře k úvěrové smlouvě. Žalovaný uhradil žalobci celkem částku 48 592 Kč, jak vyplývá z y Saldo konto úvěrové smlouvy č. spisová značka. Dluh z nesplaceného úvěru byl zesplatněn ke dni datum, jak bylo zjištěno z výzvy k zaplacení celého úvěru po zesplatnění ze dne datum s tím, že žalovaný byl zároveň vyzván k zaplacení celkové dlužné částky 82 840 Kč ve stanovené lhůtě. Žalovaný byl naposledy vyzván k úhradě dluhu vyzván předžalobní upomínkou právního zástupce žalobce ze dne datum.

5. Podle (o.z.) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

6. Podle o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle odstavce 2 téhož ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

7. Podle § 87 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

8. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožného.

9. Podle § 2991 odst. 1, 2 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

10. V projednávané věci bylo prokázáno, že žalobce s žalovaným uzavřeli dne datum smlouvu o spotřebitelském úvěru, na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 81 506 Kč. Žalovaný se zavázal k úhradě celkové dlužné částky ve výši 172 680 Kč v 60ti pravidelných měsíčních splátkách po 2 878 Kč.

11. Soud má za to, že k posouzení oprávněnosti nároku žalobce na vrácení úvěru včetně příslušenství a dalších plnění bylo zapotřebí posoudit platnost smlouvy z hlediska toho, zda žalobce dostál své zákonné povinnosti posoudit úvěruschopnost žalovaného jakožto dlužníka náležitým způsobem. Bylo na žalobci, aby splnění této povinnosti v průběhu řízení tvrdil a prokázal. Soud vyzval žalobce k doplnění žalobních tvrzení ke skutečnosti, jak v daném případě žalobce konkrétně prověřoval úvěruschopnost žalovaného před uzavřením úvěrové smlouvy, včetně označení důkazních návrhů. Žalobce podáním ze dne datum uvedl, že při uzavírání úvěrové smlouvy žalovaný na výzvu žalobce sdělil, že je zaměstnán u zaměstnavatele právnická osoba s čistým měsíčním příjmem 19 000 Kč, čistý měsíční příjem partnerky činil 13 000 Kč a měsíční výdaje domácnosti činily 4 000 Kč Tyto skutečnosti byly uvedeny do matričního listu klienta sepsaného dne datum a žalovaný podpisem stvrdil pravdivost jím uvedených údajů. Žalobce dále uvedl, že prověřil osobu žalovaného v externích registrech SOLUS a NRKI, a po provedené analýze dospěl k závěru, že úvěruschopnost žalovaného byla dostatečně s odbornou péčí prověřena úměrně výši poskytovaného úvěru.

Žalobce (jeho právní zástupce) se z jednání nařízeného na datum omluvil a soud ho tedy nemohl poučit dle ustanovení o povinnosti dále prokázat shora uvedené skutečnosti o příjmech, výdajích a majetkových poměrech žalovaného. Soud má za to, že žalobce dostatečně neprověřil poměry žalovaného, když pouze vyšel z údajů sdělených žalovaným a nevyžadoval předložení dokladů prokazujících skutečnou výši příjmů žalovaného a jeho partnerky, výši jejich spotřebních výdajů, např. výpisem z účtu apod. Nelze tedy spolehlivě prověřit, zda s ohledem na výši poskytovaného úvěru byl žalovaný úvěruschopný.

12. Žalobci se tedy nepodařilo vyvrátit právní domněnku porušení povinnosti zkoumat úvěruschopnost žalovaného nastolenou podle zákona o spotřebitelském úvěru.

13. V projednávané věci nepředstavuje porušení povinnosti žalobce před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru s odbornou péčí posoudit schopnost žalovaného poskytnutý spotřebitelský úvěr splácet důvod, který by zakládal zjevný rozpor uzavřené smlouvy o zápůjčce s dobrými mravy nebo zjevně narušoval veřejný pořádek (§ 588 o.z.). Žalovaný námitku neplatnosti uzavřené smlouvy o úvěru z uvedeného důvodu rovněž nevznesl.

14. Podle čl. 8 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2008/48/ES o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS členské státy zajistí,

aby před uzavřením úvěrové smlouvy věřitel posoudil úvěruschopnost spotřebitele

na základě dostatečných informací získaných případně od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, na základě vyhledávání v příslušné databázi. Členské státy, jejichž právní předpisy vyžadují, aby věřitelé posoudili úvěruschopnost spotřebitelů na základě vyhledávání v příslušné databázi, mohou tento požadavek zachovat.

15. Podle čl. 23 směrnice o spotřebitelském úvěru členské státy stanoví pravidla pro sankce

za porušení vnitrostátních předpisů přijatých na základě této směrnice a přijmou veškerá nezbytná opatření k zajištění jejich uplatňování. Stanovené sankce musí být účinné, přiměřené a dostatečně odrazující.

16. Vzhledem k povinnosti členských států stanovit účinné, přiměřené a dostatečně odrazující sankce za porušení vnitrostátních předpisů přijatých na základě směrnice o spotřebitelském úvěru nelze považovat relativní neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru, jejímuž uzavření nepředcházelo splnění povinnosti poskytovatele úvěru posoudit úvěruschopnost spotřebitele za soukromoprávní následek porušení této povinnosti, který odpovídal požadavku vytýčenému v čl. 23 posl. věta směrnice o spotřebitelském úvěru.

17. Je tomu tak proto, že předsmluvní povinnost věřitele posoudit úvěruschopnost dlužníka tím, že směřuje k ochraně spotřebitele před riziky nadměrného zadlužení a platební neschopnosti, přispívá k uskutečnění cíle směrnice o spotřebitelském úvěru, který spočívá, jak vyplývá z jejích bodů 7 a 9 odůvodnění, v oblasti spotřebitelských úvěrů v provedení úplné a nezbytné harmonizace v celé řadě klíčových oblastí, která je považována za nezbytnou pro zajištění vysoké a rovnocenné úrovně ochrany zájmů všech unijních spotřebitelů a pro usnadnění vzniku dobře fungujícího vnitřního trhu spotřebitelských úvěrů. Ve světle takového cíle, jímž je zajistit skutečnou ochranu spotřebitele před nezodpovědným uzavíráním úvěrových smluv, které překračují jejich finanční možnosti a mohou vést k jejich platební neschopnosti, článek 23 směrnice stanoví, že pravidla pro sankce použitelná v případě porušení vnitrostátních ustanovení v oblasti předsmluvního ověřování úvěruschopnosti dlužníka, přijatá podle článku 8 této směrnice, musí být definována tak, aby sankce byly účinné, přiměřené a odrazující, a dále že členské státy přijmou veškerá nezbytná opatření k zajištění jejich uplatňování (body 42 a 43 odůvodnění rozsudku Soudního dvora Evropské unie ze dne datum ve věci C číslo).

18. Články 8 a 23 směrnice o spotřebitelském úvěru a o zrušení musejí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice musejí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době (rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne datum ve věci C číslo).

19. Uvedená pravidla je tedy nutno vyložit tak, že ani v poměrech vnitrostátní právní úpravy není soud povinen vyčkat námitky spotřebitele, aby mohl posoudit, zda poskytovatel spotřebitelského úvěru splnil povinnost před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru s odbornou péčí posoudit schopnost žalovaného poskytnutý spotřebitelský úvěr splácet.

20. Z toho vyplývá, že soud i bez návrhu přihlédne k neplatnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru, zjistí-li, že poskytovatel spotřebitelského úvěru nesplnil povinnost posoudit úvěruschopnost spotřebitele.

21. Smlouva o úvěru, kterou žalobce uzavřel s žalovaným, je tedy neplatná, protože žalobce porušil povinnost před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru s odbornou péčí posoudit schopnost žalovaného poskytnutý spotřebitelský úvěr splácet.

22. Vzhledem k tomu, že mezi žalobcem a žalovaným nebyl sjednán platný závazek, má žalobce dle ustanovení § 2993 věta prvá o.z. nárok na vrácení peněžité částky představující nezaplacenou část jistiny úvěru. Z tvrzení a listinných důkazů žalobce bylo prokázáno, že žalobce vyplatil žalovanému částku 81 506 Kč z titulu spotřebitelského úvěru, žalovaný uhradil celkem částku 48 592 Kč, zbývá mu tak zaplatit na jistinu úvěru částku 32 914 Kč. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci kromě dlužné částky 32 914 Kč i zákonný úrok z prodlení dle o.z. ve výši dle vl. nař. č. , jdoucí od datum (tj. ode dne následujícího po uplynutí lhůty k plnění stanovené ve výzvě při zesplatnění úvěru) do zaplacení. Soud proto v tomto rozsahu žalobě vyhověl a rozhodl, jak je ve výroku I. rozsudku uvedeno. Ve zbytku žalobního nároku soud z výše uvedených důvodů žalobu zamítl (výrok II. rozsudku).

23. Procesně úspěšnějšímu žalovanému by ve smyslu ust. příslušelo právo na náhradu nákladů řízení. Žalovanému však v projednávané věci náklady řízení nevznikly, neboť byl v soudním řízení zcela pasivní, k žalobě se nevyjádřil a k soudnímu jednání se nedostavil. Proto soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

24. Lhůtu k plnění soud žalovanému stanovil dle věta prvá

Poučení:

Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání do 15 dnů od jeho doručení ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím soudu zdejšího.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.