Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

20 C 254/2021-34

Zmenené rozhodnutím 19 CO 183/2022-61
„Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Zdeňka Konečného a soudců Mgr. Miroslavy Šebelové a JUDr. Heleny Novákové ve věci žalobce: ; [[příjmení]] [[příjmení]], narozený dne [[datum]] bytem [[adresa]] zastoupený advokátem Mgr. [[jméno]] [[jméno]] sídlem [[adresa]] proti žalovanému: ; [[jméno]] [[příjmení]], narozený dne [[datum]] bytem [[adresa]] zastoupený advokátem Mgr. [[jméno]] [[příjmení]] sídlem [[adresa]] o vyklizení nemovitosti, o odvolání účastníků proti rozsudku Městského soudu v Brně ze dne 12.7.2022, č.j. 20 C 254/2021-34, takto: I. Rozsudek soudu I. stupně se ve výroku I. ve věci samé mění jen tak, že žalovaný je povinen vyklidit bytovou jednotku [[číslo]] která se nalézá v bytovém domě [[adresa]] postaveném na parcele [[číslo]] ve městě [[obec]], katastrální území Bystrc, a to do 15 dnů od právní moci rozsudku. II. Ve výroku II. se rozsudek soudu I. stupně mění tak, že žalovaný je povinen zaplatit žalobci na nákladech řízení částku 18 431 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku, k rukám právního zástupce žalobce. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na nákladech odvolacího řízení částku 4 356 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku, k rukám právního zástupce žalobce. IV. České republice – Městskému soudu v Brně se právo na náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů nepřiznává."

Městský soud v Brně rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Martou Mandátovou jako samosoudkyní v právní věci

žalobce: ; celé jméno žalobce, narozený dne datum

bytem adresa žalobce a žalovaného

zastoupený advokátem Mgr. jméno jméno

sídlem adresa

proti

žalovanému: ; celé jméno žalovaného, narozený dne datum

bytem adresa žalobce a žalovaného

zastoupený advokátem Mgr. jméno příjmení

sídlem adresa

o vyklizení nemovitosti

takto:

I. Žalovaný je povinen vyklidit bytovou jednotku číslo která se nalézá v bytovém domě adresa postaveném na parcele číslo ve městě obec, katastrální uzemí, a to do 3 měsíců od právní moci rozsudku.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen vyklidit bytovou jednotku [číslo] která se nalézá v bytovém domě [adresa] postaveném na parcele [číslo] ve městě [obec], [katastrální uzemí], a to do 3 měsíců od právní moci rozsudku. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce se návrhem došlým soudu 22.11.2021 domáhal vyklizení nemovitosti – bytu, označeného ve výroku rozhodnutí, jehož je výlučným vlastníkem, žalovaným, který je jeho syn. Žalovaný měl v roce 2019 problémy s obstaráním bydlení. Žalobce mu nabídl než si najde bydlení, že může se žalobcem užívat byt, nečekal však, že žalovaný v bytě zůstane několik let. Nemají spolu sepsanou žádnou smlouvu o užívání bytu a byt není dostatečně velký pro důstojné bydlení žalobce a žalovaného. Žalobce proto několikrát v průběhu roku 2021 vyzval ústně žalovaného k vystěhování z bytu, protože tak neučinil, zaslal mu dvě písemné výzvy, ale bez úspěchu.

2. Žalovaný v písemném vyjádření uvedl, že nárok neuznává, připustil, že žalobcem otcem byl vyzván k odstěhování, otci přispíval na bydlení částkou 3 000 Kč měsíčně, od června 2020 pak 2 100 Kč měsíčně, v minulosti bydlel na různých místech, v různých městských částech v podnájmech, z posledního se vystěhoval na žádost majitelky objektu z důvodu zamyšlené rekonstrukce objektu. Do bytu se plně vrátil v březnu roku 2020, kdy otec svolil k tomu, aby byt užíval, ale dokud si nenajde jiné bydlení. Platby, které otci následně poskytoval svou výší navazovaly na domluvu z přechozích let, z mezidobí od roku 2014 do roku 2020, kdy v bytě vícekrát přechodně pobýval, byť po dobu kratší než nyní, a to vždy do okamžiku, než si našel jiné bydlení. Platby měly sloužit nejen k úhradě energií, ale byly za užívání bytu, tedy za možnost v bytě bydlet. Nelze tedy hovořit o tom, že by otci nikdy neplatil„ nájemné“ ve smyslu protihodnoty za vlastní užívání bytu. Způsob užívání lze považovat při nejmenší jako kunkludentní dohodu o úplatném užívání bytu, tj. nájem. Na rekonstrukci bytu se domluvili v listopadu 2003, která se měla realizovat od ledna 2004, kdy na ni začal přispívat částkou 1 500 Kč měsíčně a měla se dokončit nejpozději do 15 let a měla spočívat ve výměně oken, renovaci WC, plynového kotle a kuchyňské linky. Byla provedena pouze výměna oken a kuchyňské linky. Otci je za pomoc v nouzi vděčný, bydlení samostatné si aktivně vyhledává, ale je to obtížná situace, neboť trpí závažným neurologickým onemocněním od roku 2014 a od roku 2017 je invalidní a nyní pracuje na částečný úvazek v chráněné dílně u fy anonymizováno spol. s r.o. s hrubou mzdou 150 Kč na hodinu a jeho příjmy činí mzda + invalidní důchod 10 000 Kč měsíčně. Jenom za cestovné utratí 1 000 Kč měsíčně. Nárok žalobce je tedy v rozporu s dobrými mravy, neboť s ohledem na své majetkové poměry by se mohl ocitnou i na ulici.

3. Soud provedl dokazování výpisem z katastru nemovitostí, ze kterého bylo zjištěno, že žalobce je vlastníkem bytové jednotky číslo – byt v budově část obce číslo popisné 613 bytový dům, list vlastnictví, na parcele číslo na základě kupní smlouvy ze dne 23.1.2003. Žalobce vyzval žalovaného k vystěhování a vyklizení nemovitosti (důkaz dopisem ze dne 14.9.2021) a dopisem právního zástupce ze dne 1.11.2021 (důkaz dopisem včetně podací stvrzenky). Majetkové a osobní poměry žalovaného jsou prokazovány posudkem o invaliditě Městské správy sociálního zabezpečení obec (důkaz posudkem ze dne 3.6.2022) ze které se zjišťuje, že žalovaný trpí epilepsií s rozvojem od února 2014 a je invalidní v I. stupni podle zákona číslo o důchodovém pojištění. Z posudkového závěru vyplývá, že byla stanovena míra poklesu pracovní schopnosti 35 %. Tvrzení žalovaného o jeho majetkových poměrech je prokazováno pracovní smlouvou se právnická osoba spol. s r.o. ulice a číslo, obec ze dne 20.10.2016 ze které bylo zjištěno, že pracovní poměr se sjednává na dobu určitou od 31.10.2017 na pracovní úvazek 8 hodin týdně a hrubou mzdu 150 Kč za hodinu. Z potvrzení této firmy s datem 5.5.2022 bylo zjištěno, že žalovaný jako počítačový technik má průměrný čistý měsíční výdělek za kalendářní čtvrtletí I. roku 2022 ve výši 4 965 Kč a invalidní důchod 5 327 Kč. K ilustraci na bytovém trhu byly doloženy tři inzeráty z webová adresa, ze kterých bylo zjištěno, že za pronájem bytu 2+ 1 62 m2 na ulici Uršova obec – část obce je žádáno 13 900 Kč za měsíc, za byt 2+ 1 40 m2 ve stejné lokalitě 14 000 Kč za měsíc a za pronájem bytu 2+ 1 58 m2 na ulici anonymizováno, obec – část obce je požadováno 14 490 Kč za měsíc.

4. Z provedeného dokazování má soud za prokázáno a mezi účastníky není sporné, že žalobce je vlastníkem bytu v obec – část obce na anonymizováno číslo a žalobce je otcem žalovaného. Mezi účastníky rovněž není sporné, že žalobce souhlasil s přechodným ubytováním žalovaného na dobu, než si zajistí vlastní bydlení, což se v minulosti opakovaně dělo. Žalovaný předmětný byt užívá na základě ústního souhlasu majitele bytu a není sporné, že žalobce opakovaně žalovaného z bytu vykazoval, a to ústně i písemnou výzvou ze dne 14.9.2021 a 1.11.2021.

5. Nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné ( zákona číslo ). V projednávané věci nebylo tvrzeno ani prokázáno, že by mezi žalobcem a žalovaným byla uzavřena nájemní smlouva na předmětný byt, žalobce žalovaného opakovaně přenechával v bytě po časově omezenou dobu, když neměl jinou možnost bydlení a žádná ze stran toto řešení, tj. setrvání žalovaného v bytě nepovažoval za definitivní. Jestliže tedy žalobce s bydlením žalovaného v bytě nesouhlasí, pak soud žalobě na vyklizení vyhověl. Otázka domluvy ohledně rekonstrukce bytu podle tvrzení žalovaného pro posouzení věci není rozhodná. Z předložených listinných důkazů, tj. z potvrzení o výdělku i z posudku o invaliditě žalovaného je zřejmé, že jeho finanční situace je neutěšená, nicméně předmětné inzeráty nejsou pro posouzení věci vhodné, kdy je zřejmé, že tak velký byt 2 + 1 je pro potřeby žalovaného, který je sám nadbytečně velký. S ohledem na dlouhodobost tohoto přechodného bydlení je zřejmé, že žalovaný musí být schopen svou bytovou situaci vyřešit sám, případně příspěvkem na bydlení nebo jinými sociálními dávkami a nemůže se v bytě zdržovat na úkor žalobce, když tento s tím nesouhlasí. Vzhledem k věku žalobce, který je důchodce má právo na zajištění klidného bydlení a stejně tak žalovaný, jako mladý člověk má představy o bydlení jiné. Vzhledem k tomu, že žalobce se společným bydlením žalovaného nesouhlasí a vnímá ho jako omezující, nezbylo soudu než návrhu vyhovět.

6. Žalobce měl ve věci úspěch, měl by právo podle právo na náhradu nákladů řízení. Soud však tuto náhradu nepřiznal s ohledem na špatné majetkové poměry žalovaného, které byly důvodem k osvobození od soudních poplatků a o stanovení advokáta žalovanému. Rovněž s ohledem na majetkové poměry a osobní situaci žalovaného soud uložil žalovanému delší lhůtu k vyklizení, a to v trvání 3 měsíců od právní moci rozsudku ( ).

Poučení:

Proti tomuto rozsudku je přípustné odvolání do 15-ti dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Městského soudu v Brně.