Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
115 C 80/2023-54
Okresní soud v Karviné - pobočka v Havířově rozhodl samosoudkyní Mgr. Aleksandrou Zubkovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
pro 17 580,72 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 10 080 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 10 080 Kč za dobu od 10. 3. 2023 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 4 050 Kč, úroku z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 15 000 Kč za dobu od 21. 4. 2022 do 17. 6. 2022, úroku z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 10 080 Kč za dobu od 18. 6. 2022 do 9. 3. 2023 a smluvní pokuty ve výši 3 450,72 Kč, zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku 196 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 10 080 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 10 080 Kč za dobu od 10. 3. 2023 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 4 050 Kč, úroku z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 15 000 Kč za dobu od 21. 4. 2022 do 17. 6. 2022, úroku z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 10 080 Kč za dobu od 18. 6. 2022 do 9. 3. 2023 a smluvní pokuty ve výši 3 450,72 Kč, zamítá.</b> <b>III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku 196 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.</b>
1. Žalobou doručenou soudu dne 13. 3. 2023 a doplněnou dne 6. 4. 2023 se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 14 130 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 15 000 Kč za dobu od 21. 4. 2022 do 17. 6. 2022, s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 10 080 Kč za dobu od 18. 6. 2022 do zaplacení a smluvní pokuty ve výši 3 450,72 Kč. Žalobu odůvodnila tím, že uzavřela dne 21. 3. 2022 s žalovaným smlouvu o spotřebitelském úvěru číslo na základě které zaslala žalovanému na jeho bankovní účet částku 15 000 Kč a žalovaný se zavázal tuto částku spolu s úrokem ve výši 4 050 Kč, tj. celkem částku 19 050 Kč, vrátit žalobkyni ve lhůtě do 20. 4. 2022. Úroková sazba byla sjednána ve výši 0,9 % denně z úvěru. Žalovaný dne 17. 6. 2022 uhradil na úvěr částku 4 920 Kč, dále nezaplatil na úvěr poskytnutý žalobkyní ničeho. Žalobkyně dále nárokuje po žalovaném zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z jistiny úvěru, ohledně které je žalovaný v prodlení, žalobkyně požaduje smluvní pokutu vypočtenou ke dni podání žaloby do částky 3 450,72 Kč. V doplnění žaloby žalobkyně uvedla, že zkoumala úvěruschopnost žalovaného před uzavřením smlouvy o úvěru, žalobkyně zde vycházela z informací získaných od žalovaného, dále lustrovala žalovaného v dostupných databázích dlužníků – příjmení a insolvenční rejstřík. Žalovaný doložil žalobkyni výplatní pásky. Žalobkyně uvedla, že smlouva o půjčce byla uzavřena za pomocí prostředků komunikace na dálku, kdy žalovaný se zaregistroval na webových stránkách žalobkyně a následně ze svého účtu u žalobkyně požádal žalobkyni o poskytnutí úvěru a uvedl, jaká je jeho finanční situace. Žalobkyně zaslala žalovanému text smlouvy o úvěru na jeho emailovou adresu. Žalobkyně ověřila totožnost žalovaného z kopie jeho občanského a řidičského průkazu. Žalovaný byl požádán o dokončení procesu ověřování jeho identity prostřednictvím aplikace anonymizováno, do které se může přihlásit pouze majitel konkrétního bankovního účtu, neboť přihlášení do této aplikace probíhá prostřednictvím přístupového hesla do internetového bankovnictví daného majitele bankovního účtu.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. Ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení soudního jednání podle § 115a občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř. “). Žalobkyně souhlasila s tímto procesním postupem v rámci podané žaloby. Žalovanému byla žaloba spolu s výzvou k vyjádření se k žalobě a k rozhodnutí věci bez nařízení jednání doručena do vlastních rukou dne 2. 5. 2023 za použití fikce doručení podle § 49 odst. 4 o. s. ř. o. s. ř. Žalovaný se dosud nevyjádřil, a proto má soud za to, že souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Soud při rozhodování vycházel z listinných důkazů předložených žalobkyní.
4. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru číslo (dále jen„ Smlouva“) bylo zjištěno, že ji uzavřeli žalobkyně jako úvěrující a žalovaný jako úvěrovaný, žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému převodem na jeho bankovní účet, který žalovaný uvedl ve Smlouvě, úvěr ve výši 15 000 Kč a žalovaný se zavázal tento úvěr navýšený o úrok ve výši 4 050 Kč zaplatit ve lhůtě 30 dnů ode dne odeslání finančních prostředků na bankovní účet žalovaného. Smluvní úrok byl sjednán ve výši 0,9 % denně z vypůjčené částky. Dále byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z jistiny úvěru, ohledně které je žalovaný v prodlení. Žalovaný uzavřel smlouvu prostřednictvím počítače s IP adresou adresa žalovaného.
5. Ze Všeobecných obchodních podmínek, které jsou nedílnou součástí smlouvy, bylo zjištěno, že žalovaný před uzavřením Smlouvy vyplnil dotazník týkající se jeho finanční a majetkové situace, dále se žalovaný zavázal na výzvu žalobkyně doložit doklady k prokázání jeho majetkové situace. Dále bylo sjednáno, že Smlouva je uzavřena okamžikem odeslání finančních prostředků na bankovní účet žalovaného.
6. Z formuláře o majetkové situaci žalovaného bylo zjištěno že žalovaný uvedl žalobkyni tyto informace: průměrný čistý měsíční příjem žalovaného je ve výši 25 000 Kč, jeho pravidelné měsíční výdaje činí 8 000 Kč a žalovaný splácí další úvěry částkou 500 Kč měsíčně.
7. Z kopie občanského průkazu žalovaného a z kopie řidičského průkazu žalovaného bylo zjištěno, že žalobkyně si ověřila totožnost žalovaného před uzavřením Smlouvy.
8. Z výplatních lístků žalovaného za období či září 2021, listopad 2021 a prosinec 2021 soud neučinil žádná skutková zjištění, jelikož se jedná o příjmy žalovaného za dobu, která bezprostředně nepředchází dni uzavření Smlouvy.
9. Z výpisu dat z bankovního účtů žalovaného bylo zjištěno, že čistá mzda žalovaného v lednu 2022 byla ve výši 19 638 Kč, čistá mzda žalovaného v únoru 2022 byla ve výši 22 521 Kč a čistá mzda žalovaného v březnu 2022 byla ve výši 21 284 Kč, v době uzavření Smlouvy průměrný měsíční příjem žalovaného činil 21 148 Kč.
10. Z potvrzení o provedené platbě bylo zjištěno, že žalobkyně zaslala dne 21. 3. 2022 na bankovní účet číslo bankovní účet částku 15 000 Kč, přičemž ze sdělení právnická osoba ze dne 14. 4. 2023 soud zjistil, že majitelem uvedeného bankovního účtu je žalovaný.
11. Z dopisu ze dne 2. 3. 2023 bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovaného prostřednictvím svého právního zástupce k zaplacení žalované částky ve lhůtě sedmi dnů ode dne odeslání výzvy s upozorněním na podání žaloby v případě nezaplacení.
12. Z potvrzení o odeslání písemnosti bylo zjištěno, že žalobkyně zaslala dne 2. 3. 2023 poštovní zásilku na adresu žalovaného dle Smlouvy.
13. Z dalších listinných důkazů soud neučinil žádná skutková zjištění významná pro posouzení a rozhodnutí v této věci.
14. Soud učinil tento skutkový závěr. Mezi účastníky řízení došlo za pomocí prostředků komunikace na dálku k uzavření smlouvy, na základě které žalobkyně zaslala na bankovní účet žalovaného částku 15 000 Kč a žalovaný se zavázal zaplatit žalobkyni tuto částku navýšenou o úroky ve výši 4 050 Kč ve lhůtě do 30 dnů ode dne odeslání finančních prostředků na bankovní účet žalovaného. Žalobkyně vycházela při zkoumání úvěruschopnosti žalovaného z informací získaných od žalovaného a z výplatních lístků žalovaného.
15. Podle § 2 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru (dále jen„ ZoSÚ“) je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
16. Podle § 1810 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník (dále jen „o. z.“) ustanovení tohoto dílu se použijí na smlouvy, které se spotřebitelem uzavírá podnikatel (dále jen„ spotřebitelské smlouvy“) a na závazky z nich vzniklé.
17. Podle § 86 ZoSÚ (1) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. (2) Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
18. Podle § 78 ZoSÚ (1) poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem. (2) Poskytovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 uchovává zejména a) smlouvy o spotřebitelském úvěru, b) dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, včetně údajů o spotřebiteli, které poskytl do databáze podle § 88 odst. 1.
19. Podle § 87 ZoSÚ (1) Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. (2) Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. (3) Změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit.
20. Podle článku 8 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru (dále jen„ Směrnice“) členské státy zajistí, aby před uzavřením úvěrové smlouvy věřitel posoudil úvěruschopnost spotřebitele na základě dostatečných informací získaných případně od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, na základě vyhledávání v příslušné databázi. Členské státy, jejichž právní předpisy vyžadují, aby věřitelé posoudili úvěruschopnost spotřebitelů na základě vyhledávání v příslušné databázi, mohou tento požadavek zachovat.
21. Podle článku 23 Směrnice členské státy stanoví pravidla pro sankce za porušení vnitrostátních předpisů přijatých na základě této směrnice a přijmou veškerá nezbytná opatření k zajištění jejich uplatňování. Stanovené sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující.
22. Po právní stránce soud hodnotí věc takto. Smlouva uzavřená mezi žalobkyní a žalovaným měla charakter smlouvy o spotřebitelském úvěru podle § 2 ZoSÚ zákona o. z., jedná se o smlouvu spotřebitelskou ve smyslu § 1810 o. z., neboť žalovaný byl při uzavření Smlouvy v pozici spotřebitele, žalobkyně mu poskytla úvěr v rámci své podnikatelské činnosti. Soud se zabýval otázkou, zda žalobkyně jakožto poskytovatel spotřebitelského úvěru s odbornou péčí posoudila úvěruschopnost žalovaného před uzavřením Smlouvy. Dle názoru soudu poskytovatel spotřebitelského úvěru je povinen přistupovat při posuzování úvěruschopnosti žadatele o úvěr vždy individuálně, tj. přímo od žadatele úvěru zjistit, jaká je jeho aktuální majetková situace a následně tyto informace ověřit (např. pracovní smlouvou, výplatním lístkem, potvrzením o výši nákladů na bydlení). Tyto podklady vztahující se k posuzování úvěruschopnosti spotřebitele je poskytovatel úvěru povinen podle § 78 ZoSÚ mít uchovány. Dále je nezbytné, aby poskytovatel úvěru nahlédl do veřejně přístupných databází dlužníků (např. SOLUS, insolvenční rejstřík) a tímto si sám ověřil, zda žadatel o úvěr není nadměrně zadlužen. Podle § 87 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Žalobkyně prokázala, že ověřila, jaké byly pravidelné měsíční příjmy žalovaného před uzavřeném Smlouvy, neprokázala však, že zkoumala pasivní majetkovou stránku žalovaného s odbornou péčí. Co do pravidelných měsíčních výdajů žalovaného žalobkyně vycházela toliko z informací získaných od žalovaného, které si neověřila z dalších zdrojů. Žalobkyně rovněž neprokázala, že by lustrovala žalovaného před uzavřením Smlouvy v dostupných databázích dlužníků. Z uvedeného má soud za to, že žalobkyně nesplnila povinnost danou jí § 86 ZoSÚ a článkem 8 Směrnice, tj. neposoudila s odbornou péčí schopnost žalovaného splácet poskytnutý úvěr, a proto je Smlouva neplatná podle § 87 odst. 1 ZoSÚ. V rámci řízení bylo prokázáno, že žalobkyně zaslala na bankovní účet žalovaného částku 15 000 Kč a žalovaný, který je v řízení pasivní, dle tvrzení žalobkyně zaplatil na tuto částku dosud 4 920 Kč. Soud zavázal žalovaného, aby zaplatil žalobkyni částku 10 080 Kč, tj. bezdůvodné obohacení z neplatné smlouvy podle § 2991 o. z. včetně úroků z prodlení z této částky podle § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. (co do výše přiznaných úroků z prodlení je soud vázán žalobním návrhem ve smyslu § 153 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. ). Úroky z prodlení byly přiznány žalobkyni ode dne 10. 3. 2023 v návaznosti na výzvu k plnění, tj. dopis ze dne 2. 3. 2023, který byl doručen žalovanému dne 6. 3. 2023 (§ 573 o. z.) a ve kterém byla stanovena lhůta k plnění do 7 dnů ode dne odeslání dopisu, dopis byl odeslán žalovanému dne 2. 3. 2023. Ve zbytku soud žalobu zamítl, neboť z neplatné smlouvy nevzniklo žalobkyni právo na úhradu smluvních úroků, ani části žalobou nárokovaných úroků z prodlení.
23. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení částečně úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení ve výši 196 Kč, přičemž tato částka představuje 8 % z celkové výše nákladů řízení žalobkyně (rozdíl úspěchu žalobkyně v rozsahu 54 % předmětu řízení včetně příslušenství a úspěchu žalovaného v rozsahu 46 % předmětu řízení včetně příslušenství). Náklady řízení žalobkyně jsou v celkové výši 2 452 Kč a představuje je zaplacený soudní poplatek ve výši 1 000 Kč, odměna právního zástupce žalobkyně ve výši 900 Kč a režijní paušály k úkonům právní pomoci ve výši 300 Kč, přičemž odměna a režijní paušály byly přiznány za 3 úkony právní služby před podáním žaloby (příprava a převzetí zastoupení, sepis žaloby a sepis předžalobní výzvy k plnění), odměna za 1 úkon právní služby činí 300 Kč podle § 14b odst. 1 písm. c) bod 2 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen„ AT“) – tj. 3 x 300 Kč, režijní paušál činí 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) AT – tj. 3 x 100 Kč. Při rozhodování o náhradě nákladů řízení soud aplikoval § 14b advokátního tarifu, neboť žalobkyně zastoupena stejným advokátem podává u zdejšího soudu větší množství žalob na ustáleném vzoru ve skutkově i právně obdobných věcech. Tato věc nikterak nevybočovala z obvyklé náročnosti takto podávaných žalob. Právní zástupce žalobkyně doložil soudu, že je plátcem daně z přiznané hodnoty, a proto soud podle § 137 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. přiznal žalobkyni v rámci náhrady nákladů řízení rovněž částku odpovídající 21% dani z přidané hodnoty ze všech nákladů krom soudního poplatku (tj. částku 252 Kč). Žalobkyně doložila soudu odeslání předžalobní výzvy k plnění žalovanému a splnila tak podmínku pro přiznání náhrady nákladů řízení podle § 142a o. s. ř. o. s. ř. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. byl žalovaný zavázán zaplatit tuto částku právnímu zástupci žalobkyně.
24. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu v Karviné. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li povinný (žalovaný) povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se oprávněná (žalobkyně) domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.