Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

11 C 12/2023-84

Okresní soud v Lounech rozhodl samosoudkyní JUDr. Ivanou Koberovou, Ph.D., ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně

sídlem adresa

zastoupeného advokátem anonymizováno jméno příjmení, anonymizováno.

sídlem adresa

proti

žalované: osobní údaje žalované

bytem adresa žalované

o zaplacení částky 54 282,15 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 17 546 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 17 546 Kč od 3. 6. 2022 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, ve které žalobkyně požadovala po žalované zaplacení částky ve výši 36 736,15 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 841,83 Kč, se zákonným úrokem z prodlení z částky 54 282,15 Kč od 2. 2. 2022 do 2. 6. 2022, se zákonným úrokem z prodlení z částky 36 736,15 Kč od 3. 6. 2022 do zaplacení, s úrokem ve výši 10,9 % ročně z částky 785,4 Kč od 2. 2. 2022 do zaplacení, s úrokem ve výši 10,9 % ročně z částky 50 964,75 Kč od 2. 2. 2022 do zaplacení, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 17 546 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 17 546 Kč od 3. 6. 2022 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se v části, ve které žalobkyně požadovala po žalované zaplacení částky ve výši 36 736,15 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 841,83 Kč, se zákonným úrokem z prodlení z částky 54 282,15 Kč od 2. 2. 2022 do 2. 6. 2022, se zákonným úrokem z prodlení z částky 36 736,15 Kč od 3. 6. 2022 do zaplacení, s úrokem ve výši 10,9 % ročně z částky 785,4 Kč od 2. 2. 2022 do zaplacení, s úrokem ve výši 10,9 % ročně z částky 50 964,75 Kč od 2. 2. 2022 do zaplacení, zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně podala u zdejšího soudu žalobu, kterou se po žalované domáhala uložení povinnosti zaplatit žalobkyni částku 54 282,15 Kč se zákonným úrokem z prodlení. Svůj návrh odůvodnila tím, že právnická osoba (dále jen„ předchozí věřitel“) uzavřela se žalovanou dne 13. 11. 2017 smlouvu o úvěru, na základě které předchozí věřitel poskytl žalované úvěr ve výši 70 000 Kč, vedený na úvěrovém účtu bankovní účet. Žalovaná byla povinna platit úrok ve výši 10,9 % ročně. Žalovaná neplnila sjednané splátky a předchozí věřitel s účinností ke dni 28. 11. 2021 úvěr zesplatnil. Pohledávka byla předchozím věřitelem dne 26. 1. 2022 postoupena žalobkyni s účinností ke dni 1. 2. 2022. Dlužná částka je tvořena dlužnou jistinou ve výši 50 964,75 Kč, úroky ve výši 785,40 Kč, úroky z prodlení ve výši 841,83 Kč a poplatky ve výši 2 532 Kč. Žalovaná zaplatila celkem za dobu trvání smluvního vztahu 52 454 Kč.

2. Soud věc projednal za přítomnosti zástupce žalobkyně. Žalovaná se k jednání nedostavila.

3. Ze smlouvy o úvěru ze dne 13. 11. 2017, výpisů z účtu, všeobecných obchodních podmínek, ceníku, oznámení ze dne 28. 11. 2021 lze učinit závěr, že se předchozí věřitel zavázal poskytnout žalované úvěr v celkové výši 70 000 Kč s dohodnutou úrokovou sazbou 10,9 %, který se žalovaná zavázala splácet v měsíčních splátkách po 1 109 Kč splatných do 16. dne kalendářního měsíce počínaje 18. 12. 2017. Ze smlouvy vyplývají i další závazky žalované jako je cena za vyřízení úvěru ve výši 700 Kč, cena za vedení splátkového účtu, cena za pojištění ke dni uzavření smlouvy ve výši 110 Kč měsíčně. Dle vyjádření původního věřitele příjem žalobkyně byl ověřen výpisem z účtu žalované u původního věřitele, žalovaná nebyla v insolvenčním řízení, bylo ověřeno, že žalovaná nemá žádné poskytnuté úvěry. Výdaje, které žalovaná uvedla v nulové výši, původní věřitel stanovil na základě údajů deklarovaných žalovanou za využití statistických údajů a aktuálních údajů o životních nákladech, kdy byly stanoveny na částku 5 921 Kč, po odečtení splátkového zatížení tak žalované zbylo 14 235 Kč na pokrytí životních nákladů. Dle žádosti o poskytnutí úvěrového produktu ze dne 13. 11. 2017 žalovaná uvedla, že je zaměstnána, její příjem činí 15 344 Kč, nemá žádné úvěry, bydlí u rodičů. Žalobkyně předložila výpisy z účtu žalované vedené předchozím věřitelem za období od 1. 5. 2017 do 1. 10. 2017, které dokládají deklarovaný příjem žalované, zároveň z nich vyplývá, že v měsíci září a říjnu 2017 nebyl na účtu zůstatek ve výši sjednané splátky 1 109 Kč, v srpnu 2017 byly výdaje žalované cca stejné jako příjmy a v červenci 2017 byly výdaje žalované vyšší než její příjmy. Dle podkladů pro soudní jednání žalovaná celý úvěr čerpala, od dubnu 2020 hradila splátky úvěru po splatnosti, byly jí účtovány poplatky, též v roce 2021 náklady spojené s prodlením ve výši 300 Kč, 900 Kč, 900 Kč. Dopisem ze dne 27. 10. 2021 podaným dle dodejky k poštovní přepravě byla žalovaná vyzvána předchozím věřitelem k úhradě dlužné částky. Dopisem ze dne 28. 11. 2021 předchozí věřitel celý úvěr zesplatnil k datu 28. 11. 2021. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 26. 1. 2022 včetně přílohy, oznámení ze dne 15. 2. 2022, dohody o úplatě, potvrzení o zaplacení kupní ceny vzal soud za prokázané, že předchozí věřitel postoupil žalovanou pohledávku žalobkyni a postoupení oznámil žalované. Dopisem ze dne 18. 5. 2022 podaným dle podacího lístku k poštovní přepravě dne 19. 5. 2022 byla žalovaná upomenuta o zaplacení zástupcem žalobkyně a vyzvána k zaplacení do 2. 6. 2022.

4. V posuzovaném případě byla mezi předchozím věřitelem a žalovanou uzavřena smlouva o úvěru, jejíž náležitosti jsou upraveny v zákoně č. (dále jen„ “) a též v zákoně č. o spotřebitelském úvěru. Z provedeného dokazování vyplynulo, že předchozí věřitel prověřoval úvěruschopnost žalované, které bylo v době poskytnutí úvěru 20 let. Vycházel však z fiktivních výdajů žalované, k faktickým výdajům žalované nepřihlédl, to vše za situace, že ze smlouvy vyplývaly i další platební povinnosti (pojištění, poplatky, náklady spojené s prodlením, náklady se sjednáním úvěru apod). Nezkoumal skutečné výdaje za bydlení. Faktické výdaje žalované dle názoru soudu vyvolávaly pochybnosti o možnosti žalované úvěr ve výši 70 000 Kč bez problémů splácet, když její zůstatky před poskytnutím úvěru nedosahovaly výše splátky nebo její výdaje byly vyšší nebo stejné jako příjmy. Předchozí věřitel neprověřoval úvěruschopnost žalované řádně. Podle o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle věta první poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. V rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. ze dne 25. 7. 2018 tento soud uvedl, že údaje o životním minimu musí poskytovatel porovnat s od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích. Neprověří-li věřitel dostatečně schopnost dlužníka – věřitele splácet, je úvěrová smlouva neplatná. Pokud tedy předchozí věřitel nedostál odborné péče náležitě zjistit schopnost žalovaného splácet, je spotřebitelská smlouva, která odporuje neplatná; k této neplatnosti přihlédl soud bez návrhu ( ). Soud posoudil tuto neplatnost jako absolutní a přihlédl k ní z úřední povinnosti. Vycházel z rozhodnutí Soudního dvora EU ve věci C -679/18, podle kterého články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008/48 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době. Soud není vázán právní kvalifikací vzneseného nároku účastníky řízení a je povinen provést podřazení skutkových zjištění příslušné hmotněprávní normě bez ohledu na právní názory vyjádřené stranami. Na platnost postoupení pohledávky nemá vliv jiná právní kvalifikace postoupeného nároku soudem. Dle ustanovení plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. Vzhledem k tomu, že žalované byla poskytnuta částka 70 000 Kč a žalovaná zaplatila celkem částku 52 454 Kč, soud určil výši bezdůvodného obohacení ve výši 17 546 Kč (70 000 Kč – 52 454,6 Kč). Soud při zkoumání výše bezdůvodného obohacení vycházel z rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR , které je aplikovatelné i v poměrech nového , který konstatoval, že byla-li obě plnění, která si účastníci neplatné smlouvy navzájem poskytli, peněžitá, provede soud vzájemné zúčtování obou neoprávněných majetkových prospěchů (v dnešní terminologii bezdůvodného obohacení) a k takovému postupu není třeba ani vzájemné žaloby ani projevu směřujícího k započtení. Takto postupuje při vyčíslení bezdůvodného obohacení ve svých rozhodnutích i finanční arbitr. V řízení nebyl prokázán spor o možnosti žalované vrátit dlužnou jistinu. Soud přiznal žalobkyni nárok na zákonný úrok z prodlení, který má oporu v ustanovení v rozsahu uvedeném ve výroku I. rozsudku. I když je smlouva neplatná, tak žalovaná byla v předžalobní výzvě vyzvána k vrácení celé dlužné částky do 2. 6. 2022, od následujícího dne je v prodlení. Ve zbývající výši soud žalobu zamítl.

5. Žalovaná byla v řízení převážně úspěšná, nevznikly jí však žádné náklady. Soud proto rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

6. Lhůtu k plnění soud určil do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, když neshledal žádné skutečnosti odůvodňující jinou lhůtu k plnění.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Lounech.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (exekuci).