Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

23 C 73/2023-18

Okresní soud v Sokolově rozhodl samosoudkyní Mgr. Kristýnou Koubovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o zaplacení 8 383,44 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 8 143,44 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 8 143,44 Kč od 7. 6. 2022 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, kterou se žalobkyně domáhala zaplacení částky 240 Kč, zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 8 143,44 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 8 143,44 Kč od 7. 6. 2022 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se v části, kterou se žalobkyně domáhala zaplacení částky 240 Kč, zamítá. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Předmětem řízení byl žalobkyní uplatněný nárok na zaplacení částky 8 383,44 Kč s příslušenstvím z titulu neuhrazené dodávky plynu a s ní souvisejících služeb, jakož i poplatku za upomínky.

2. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení , dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

3. Z předložených listin učinil soud následující závěr o skutkovém stavu.

4. Žalobkyně a žalovaný se dne 4. 10. 2021 písemně dohodli, kdy součástí této dohody byly mimo jiné písemné ceníky Obchodníka, (dále jen„ ceníky“) a Všeobecné obchodní podmínky dodávky plynu, (dále jen„ obchodní podmínky“), že žalobkyně bude do odběrného místa na adrese adresa, (dále jen„ odběrné místo“), dodávat plyn a s jeho dodávkou související služby, přičemž žalovaný bude za odběr dodaného plynu a souvisejících služeb hradit v cenících žalobkyně stanovenou cenu. Úhrada ceny byla sjednána zálohově a formou vyúčtování, a to v termínu vyznačeném na konkrétním vyúčtování, popř. oznámení o výši záloh. Doba trvání této dohody nebyla sjednána. V odběrném místě bylo za období od 19. 10. 2021 do 15. 5. 2022 spotřebováno 6 348,75 kWh plynu a souvisejících služeb v ceně 12 943,44 Kč, kdy po odečtení žalovaným uhrazených záloh na tuto cenu ve výši 4 800 Kč, vyzvala žalobkyně žalovaného prostřednictvím vyúčtování číslo k úhradě zbývající části ceny dodaného plynu a souvisejících služeb ve výši 8 143,44 Kč, a to se lhůtou k úhradě do 22. 5. 2022. Přestože byl žalovaný písemnou upomínkou ze dne 3. 1. 2023 žalobkyní opětovně vyzván k úhradě výše uvedeného nedoplatku ceny, z ničeho nevyplynulo, že by žalovaný do dne vyhlášení rozsudku žalobkyni na tento nárok cokoliv uhradil.

5. Na takto zjištěný skutkový stav soud aplikoval ustanovení , , (dále jen „o. z.“), podle kterého si strany mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště jako typ smlouvy upravena. Podle , 2 , o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), (dále jen„ energetický zákon“), se smlouvou o dodávce plynu zavazuje výrobce plynu nebo obchodník s plynem dodávat účastníkovi trhu s plynem (zákazníkovi) plyn a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet související služby v plynárenství a účastník trhu s plynem (zákazník) se zavazuje zaplatit za dodávku plynu cenu a za související služby cenu uplatňovanou v souladu s cenovou regulací. Podle o. z. platí, že spotřebitelem je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná. Podle o. z. platí, že neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle o. z. platí, že soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. Podle o. z. lze část obsahu smlouvy určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Podle o. z. je-li čas plnění přesně ujednán nebo jinak stanoven, je dlužník povinen plnit i bez vyzvání věřitele. Neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Podle o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Podle o. z. ve výši podle , odpovídá výše úroku z prodlení ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. Podle o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

6. Na základě zjištěného skutkového stavu a po jeho právním posouzení soud žalobě částečně vyhověl. Mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena nepojmenovaná smlouva o sdružených službách dodávky plynu (§ 1746 o. z. ve spojení s § 72 odst. 1, 2 energetického zákona). V rámci předmětného závazku vystupovala žalobkyně jako obchodník s plynem a žalovaný jako zákazník. Smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou. Uzavřenou smlouvou se žalobkyně zavázala dodat do odběrného místa plyn a sdružené služby dodávky plynu a žalovaný se zavázal za dodaný plyn a s jeho dodávkou související služby řádně a včas platit sjednanou a právními předpisy regulovanou cenu. Žalovaný však ve lhůtě splatnosti do 22. 5. 2022 (§ 1958 o. z.) cenu za žalobkyní dodaný plyn včetně souvisejících služeb ve výši 8 143,44 Kč neuhradil. Jelikož tak žalovaný učinil v rozporu se svými povinnostmi vyplývajícími z účastníky uzavřené smlouvy, zavázal jej k tomu soud svým rozhodnutím, a to včetně úhrady úroku z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 8 143,44 Kč od 7. 6. 2022 do zaplacení (§ 1968 o. z., § 1970 o. z.).

7. Ve vztahu k žalobkyní uplatněnému nároku na úhradu částky ve výši 240 Kč jako poplatku„ za upomínku s výzvou k úhradě“ soud uvádí, že povinnost hradit uvedený poplatek nebyla v textu předmětné smlouvy sjednána. Ujednání o povinnosti žalovaného zaplatit předmětný poplatek byla uvedena pouze v obchodních podmínkách žalobkyně tak, že„ za doporučenou upomínku s výzvou k úhradě jakékoliv splatné platby jsme oprávněni vám účtovat poplatek ve výši 240 Kč“ Z uvedeného vyplývá, že požadavek žalobkyně na úhradu předmětného poplatku, kdy výše tohoto poplatku byla paušalizována v obchodních podmínkách žalobkyně, a to bez konkrétní specifikace uvedeného poplatku v účastníky uzavřené smlouvě, nemůže obstát.

8. V souvislosti s absencí vyčíslení reálných nákladů za upomínku a jejich nahrazení paušalizovaným poplatkem je třeba uvést, že v tomto případě předmětný paušalizovaný poplatek odpovídá svým charakterem ujednání o smluvní pokutě (§ 2048 o. z.) Nejvyšší soud ve své ustálené judikatuře (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 4. 2008, sp. zn. či rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28. 11. 2011, sp. zn. ) označuje smluvní pokutu jako paušalizovanou náhradu škody, kdy sjednaní takové paušalizované náhrady škody je třeba v rámci tuzemské právní úpravy chápat právě jako ujednání o smluvní pokutě. Skutečnost, že žalobkyně spojuje tento paušální poplatek s písemnou upomínkou, na daném závěru nemůže nic změnit (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 10. 2019, sp. zn. ).

9. Dále je třeba připomenout, že žalovaný se v předmětném smluvním vztahu nacházel v postavení spotřebitele (§ 419 o. z.). Je pravdou, že část obsahu smlouvy lze určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy (§ 1751 o. z.). Uplatnění obchodních podmínek však není neomezené a výše uvedená relevantní právní úprava stanovuje základní limity, jejichž porušení, zejména ve vztahu ke spotřebiteli jako slabší straně, sankcionuje absolutní neplatností.

10. K uvedenému soud rovněž doplňuje, že ochrana spotřebitele je výrazem ústavního principu rovnosti, a to v jeho materiálním pojetí. I v případech, kdy zákonodárce slabší smluvní stranu nezvýhodnil výslovně, aby dal pro konkrétní situaci přednost rovnosti faktické před formální, ponechává orgánu, který právo aplikuje, prostor pro řešení disproporcí mezi neúplností psaného práva a povahou konkrétního případu cestou aplikace ústavních principů v materiálním pojetí právního státu (srov. nález Ústavního soudu ze dne 28. 3. 2006, sp. zn. ). V tomto kontextu pak ve vztahu ke smlouvám uzavíraným se spotřebitelem Ústavní soud zdůraznil zásadu poctivosti v oblasti ochrany spotřebitele, kterou aplikoval ve formě tzv. principu důvěry (srov. nález Ústavního soudu ze dne 6. 11. 2007, sp. zn. ).

11. V návaznosti na v předchozím odstavci konstatovanou judikaturu Ústavní soud ve svém nálezu ze dne 11. 11. 2013, sp. zn. , dovodil, že se zásada poctivosti projevuje mimo jiné tím, že text spotřebitelské smlouvy, obzvláště jedná-li se o smlouvu formulářovou, má být pro průměrného spotřebitele dostatečně čitelný, přehledný a logicky uspořádaný. Smluvní ujednání tak musí mít dostatečnou velikost písma, nesmějí být ve výrazně menší velikosti než okolní text či nesmějí být umístěna v oddílech, které vzbuzují dojem nepodstatného charakteru. V souvislosti s obchodními podmínkami pak Ústavní soud uvedl, že stěžejním účelem obchodních podmínek v kontraktačním procesu se spotřebitelem by měl být především popis technického a vysvětlujícího charakteru, a nikoliv skrytá ujednání, která jsou pro spotřebitele nevýhodná. Ve světle těchto informací pak Ústavní soud dále konstatoval, že v rámci spotřebitelských smluv ujednání zakládající smluvní pokutu zásadně nemohou být, a to pod sankcí neplatnosti, součástí tzv. všeobecných obchodních podmínek, nýbrž toliko spotřebitelské smlouvy samotné, tedy y, na niž spotřebitel připojuje svůj podpis. Obdobný závěr je třeba učinit rovněž v projednávané věci.

12. Předmětná smlouva uzavřená mezi žalovaným a žalobkyní vyjma drobným písmem uvedené stručné informace o existenci obchodních podmínek neobsahovala žádnou konkrétní informaci o poplatku spojeném s prodlením žalovaného hradit cenu žalobkyní poskytnutého plnění řádně a včas, jeho výši či specifikaci konkrétního úkonu žalobkyně, se kterým by měl být tento poplatek spojen. V uzavřené smlouvě absentuje rovněž označení konkrétních ustanovení obchodních podmínek či dalších dokumentů, ve kterých by měly být výše uvedené informace obsaženy. Z textu smlouvy navíc nevyplývá, zda se ujednání o předmětném poplatku nachází na jednom či více místech obchodních podmínek či dalších obdobných dokumentů. V souvislosti se všemi shora uvedenými informacemi soud uzavírá, že ujednání o poplatku za vyhotovení a zaslání upomínky ve výši 240 Kč, je třeba považovat za absolutně neplatnou a žalobu v tomto rozsahu zamítnout (§ 580 o. z., § 588 o. z. s přihlédnutím k judikatuře Nejvyššího soudu, např. rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. ).

13. Lhůtu k plnění v délce tří dnů od právní moci tohoto rozsudku stanovil soud v souladu s 

14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení převážně úspěšná, přičemž úspěch žalovaného byl nepatrný, nárok na plnou náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle a , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”), sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč podle a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení ).

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.