Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

31 C 177/2022-58

Městský soud v Brně rozhodl samosoudkyní Mgr. Kamilou Krausovou ve věci

žalobce: právnická osoba, IČO: osobní údaje žalobce

sídlem adresa žalobkyně

zastoupený advokátem Mgr. jméno příjmení

sídlem adresa, obec a číslo

proti

žalovanému: ; celé jméno žalovaného, narozený dne datum

bytem adresa žalovaného

o zaplacení 43 988 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci 16 000 Kč s 11,75% úroky z prodlení ročně od 18. 3. 2022 do zaplacení, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Návrh žalobce, aby mu byl žalovaný povinen zaplatit 27 988 Kč s 11,75% úroky z prodlení ročně z částky 2 312,42 Kč od 18. 3. 2022 do zaplacení, s 56% úroky ročně z částky 18 312,42 Kč od 18. 3. 2022 do zaplacení a s kapitalizovanými úroky z prodlení ve výši 1 062,82 Kč, se zamítá.

III. Žalovanému se nárok na náhradu nákladů řízení nepřiznává.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci 16 000 Kč s 11,75% úroky z prodlení ročně od 18. 3. 2022 do zaplacení, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Návrh žalobce, aby mu byl žalovaný povinen zaplatit 27 988 Kč s 11,75% úroky z prodlení ročně z částky 2 312,42 Kč od 18. 3. 2022 do zaplacení, s 56% úroky ročně z částky 18 312,42 Kč od 18. 3. 2022 do zaplacení a s kapitalizovanými úroky z prodlení ve výši 1 062,82 Kč, se zamítá. III. Žalovanému se nárok na náhradu nákladů řízení nepřiznává.

1. Žalobce se žalobou doručenou Městskému soudu v Brně dne 22. 6. 2022 domáhal po žalovaném zaplacení částky 43 988 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnil tím, že právní předchůdce žalobce, společnost právnická osoba, s žalovaným uzavřel dne 25. 11. 2019 smlouvu o úvěru číslo na základě které žalobce poskytl žalovanému úvěr ve výši 20 000 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr a poplatek ve výši 15 488 Kč spolu s 56% úroky z úvěru ročně právnímu předchůdci žalobce vrátit v 52 pravidelných týdenních splátkách po 683 Kč. Žalovaný se však ocitl v prodlení s úhradou splátek úvěru, do postoupení pohledávky žalobci byla žalobci zaplacena pouze částka 4 000 Kč a ke dni 1. 2. 2022 činila dlužná jistina 18 312,42 Kč, dlužný poplatek 13 175,58 Kč, kapitalizovaná smluvní pokuta 10 000 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení 1 062,82 Kč a sankční poplatky 2 500 Kč, přičemž předmětem žaloby jsou též úroky z úvěru ve výši 56 % ročně z dlužné jistiny a zákonné úroky z prodlení z dlužné jistiny. Pohledávka vyplývající z výše uvedené smlouvy, včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými, byla právním předchůdcem žalobce postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 28. 1. 2022 žalobci jako novému věřiteli, postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno dopisem ze dne 1. 2. 2022. K otázce posuzování úvěruschopnosti žalovaného uvedl, že právní předchůdce žalobce prověřil před uzavřením smlouvy o úvěruschopnost žalovaného úvěr splácet důkladně, vycházel přitom z informací, které sám aktivně zjišťoval a ověřoval ze zdrojů nezávislých na žalovaném, provedl lustraci žalovaného v BRKI, NRKI, v jeho interní databázi, insolvenčním rejstříku, centrální evidenci exekucí, databázi neplatných dokladů a zhodnotil příjem a výdaje žalovaného. Uvedl, že se jednalo o úvěr s nízkou nominální hodnotou.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Z žalobcem předložených listin soud zjistil následující skutkový stav.

4. Žalovanému byly právním předchůdcem žalobce poskytnuty standartní informace o spotřebitelském úvěru. Před uzavřením smlouvy o úvěru žalovaný vyplnil Zákaznickou kartu – žádost o spotřebitelský úvěr, do které uvedl, že žije s rodiči, pracuje jako číšník na plný úvazek, dosahuje pravidelného měsíčního příjmu ve výši 12 800 Kč a jeho běžné měsíční výdaje činí 4 000 Kč. Dále uvedl, že nemá závazek ze zápůjčky u jiné společnosti a že nemá veden na jeho jméno bankovní účet. Žalobce soudu předložil výsledek lustrace žalovaného v centrální evidenci exekucí, kde je uveden záznam, že žalovaný čelí exekuci s datem zahájení 28. 6. 2022, dotaz byl na osobu žalovaného do evidence vložen až dne 10. 10. 2022, tedy 3 roky po poskytnutí úvěru. Dále soudu předložil výstup z databáze BRKI a NRKNI, ze kterého soud zjistil, že na žalovaném je exekučně vymáhán závazek z 6. 12. 2018, který trval v době uzavření této smlouvy o spotřebitelském úvěru (do 17. 8. 2020), předmětem se stal úvěr ve výši 23 000 Kč, k datu poslední aktualizace 31. 10. 2019 činila dlužná částka z tohoto závazku žalovaného 31 387 Kč a žalovaný získal status F, tedy nejhorší. Přesto byla dne 25. 11. 2019 mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru číslo. Právní předchůdce žalobce se touto smlouvou zavázal poskytnout žalovanému úvěr ve výši 20 000 Kč v hotovosti a žalovaný se zavázal úvěr spolu s poplatkem ve výši 15 488 Kč (celkem se zavázal právnímu předchůdci žalobce vrátit 35 488 Kč) splácet v 52 týdenních splátkách po 683 Kč. Dle tvrzení žalobce žalovaný splatil právnímu předchůdci žalobce 4 000 Kč. Právní předchůdce žalobce žalovaného upozornil na prodlení s úhradou splátek výzvou ze dne 9. 2. 2020 a výzvou k úhradě splátek po splatnosti opakovaně vyzval žalovaného k úhradě splátek dne 12. 7. 2020, dne 16. 8. 2020 a dne 17. 9. 2020, dále žalovaného vyzval k úhradě dluhu před jeho předáním na centrální vymáhání dne 15. 10. 2020 a dne 7. 12. 2020 žalovanému oznámil, že jeho dluh byl předán k centrálnímu vymáhání. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 28. 1. 2022 soud zjistil, že pohledávka vyplývající z výše uvedené smlouvy, včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými, byla právním předchůdcem žalobce postoupena žalobci a tato skutečnost byla žalované oznámena dopisem ze dne ze dne 1. 2. 2022. Dopisem ze dne 10. 2. 2022 byl žalovaný vyzván k okamžité úhradě dlužné částky, výzva byla podána k poštovní přepravě dne 11. 2. 2022. Následně byl žalovaný opětovně upomínán o úhradu dluhu předžalobní upomínkou ze dne 20. 5. 2022.

5. Soudu je z úřední činnosti známo, že u zdejšího soudu je veden spor pod sp. zn. , ve kterém je po žalovaném žádána úhrada dluhu ze smlouvy o úvěru, kterou žalovaný jako úvěrovaný uzavřel dne 2. 9. 2019 a na základě které mu byl společností právnická osoba poskytnut úvěr ve výši 28 000 Kč, který se žalovaný zavázal splácet pravidelnými týdenními splátkami po 840 Kč týdně, tedy 3 360 Kč měsíčně. Závazek měl být splácen do 26. 10. 2020, avšak žalovaný na svůj dluh nezaplatil ničeho.

6. Podle , (dále jen „“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

7. Podle , o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

8. Podle , o spotřebitelském úvěru, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

9. Podle , o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s  větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

10. Na základě zjištěného skutkového stavu a po jeho právním posouzení dospěl soud k závěru, že žaloba je pouze částečně důvodná. Soud se nejprve zabýval tím, zda právní předchůdce žalobce jako poskytovatel spotřebitelského úvěru (žalovaná byla spotřebitelem – viz ) splnil svou povinnost řádně posoudit úvěruschopnost žalované ve smyslu zákona o spotřebitelském úvěru.

11. Poskytovatel úvěru má s odbornou péčí posoudit, zda spotřebitel nebude mít zjevný problém úvěr splácet (nález Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. ), přičemž součástí odborné péče poskytovatele úvěru je taková obezřetnost, že poskytovatel nespoléhá na údaje o schopnosti splácet úvěr tvrzené samotným spotřebitelem, ale sám tyto údaje prověří, případně si je nechá od spotřebitele doložit (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, č. j. -39, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. ).

12. Konkrétně v rozsudku ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. , Nejvyšší soud konstatoval,„ že věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Již gramatickým a logickým výkladem § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru lze dovodit, že dostatečnými nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka. Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou například státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle , o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze Českého statistického úřadu), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích.“ Ačkoliv se citované rozhodnutí vztahuje k předchozí právní úpravě (, o spotřebitelském úvěru), je plně aplikovatelné i za současné právní úpravy (, o spotřebitelském úvěru).

13. Ze skutkových tvrzení žalobce vyplynulo, že právní předchůdce žalobce velmi pečlivě prověřoval úvěruschopnost žalovaného poskytnutý úvěr splácet. Toto jeho tvrzení je však zcela v rozporu se skutkovými zjištěními soudu v tomto směru. Žalovaný do Zákaznické karty uvedl zcela nereálné údaje o jeho běžných měsíčních výdajích (4 000 Kč) a nepravdivý údaj o neexistenci závazků u jiných subjektů. Pokud by právní předchůdce žalobce přistoupil k uvedeným údajům aspoň s minimální mírou kritického myšlení, s údaji o běžných měsíčních výdajích by se nespokojil a po zjištění nepravdivého údaje o závazcích výstupem z databáze BRKI a NRKI by přistoupil k ověřování žalovaným uvedených údajů. Zejména údaj o exekučním vymáhání závazku ze dne 6. 12. 2018 ve výši několikanásobně přesahující měsíční příjem žalovaného a status F je údajem, který měl právního předchůdce žalobce vést k negativnímu závěru o úvěruschopnosti žalovaného nebo k provedení skutečně důkladného ověření jeho výdajů. Soud poukazuje na to, že právní předchůdce žalobce neměl k dispozici žádný výpis z bankovního účtu žalovaného, ve kterém by byly rozepsány jednotlivé transakce, na základě kterého by mohl posoudit, zda žalovanému měsíčně zůstane dostatek finančních prostředků k úhradě splátek úvěru. Soud proto uzavírá, že právní předchůdce žalobce nepostupoval s odbornou péčí, když nijak neověřoval žalovaným uváděné údaje o jeho výdajích. Právní předchůdce žalobce měl přitom povinnost řádně zkoumat výdajovou stránku žadatele o úvěr, aby mohl srovnáním příjmů a výdajů řádně posoudit, jaký je převis příjmů nad skutečnými výdaji žadatele o úvěr, a tedy jaká je jeho schopnost uvažovaný spotřebitelský úvěr řádně splácet.

14. Soud proto s ohledem na výše uvedené uzavírá, že právní předchůdce žalobce neposoudil úvěruschopnost žalovaného řádně, protože žádným způsobem neověřil jím uváděné výdaje, zcela nekriticky zhodnotil žalovaným uvedené údaje v Zákaznické kartě, nevyvodil žádné racionální závěry z výstupu z databáze BRKI a NRKI, neměl k dispozici žádné výpisy z jeho účtu, které by výši měsíčních výdajů žalovaného dokládal a nemohl si tedy věrohodně učinit závěr o tom, zda bude žalovaný schopen spotřebitelský úvěr řádně splácet. Uzavřená smlouva o úvěru číslo ze dne 25. 11. 2019 je proto absolutně neplatná s odkazem na § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru.

15. Soud zdůrazňuje, že přestože smlouva o úvěru číslo byla mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným uzavřena za účinnosti , s odkazem na usnesení Ústavního soudu ze dne 6. října 2021 sp. zn. existuje povinnost obecného soudu k eurokonformnímu výkladu věty druhé , o spotřebitelském úvěru i případné přímé použití směrnice 2008/48/ES, o smlouvách o spotřebitelském úvěru.

16. Poskytnutá jistina úvěru ve výši 20 000 Kč byla právnímu předchůdci žalobce ze strany žalovaného vrácena v rozsahu částky 4 000 Kč, jak bylo žalobcem uvedeno. Žalobci tak vznikl dle a násl. nárok na vydání bezdůvodného obohacení ve formě poskytnuté částky ve výši 20 000 Kč s odečtením toho, co bylo žalovaným již vráceno, tedy částky 4 000 Kč. Pohledávka byla v mezidobí dle postoupena na žalobce, který je tak oprávněn ji vymáhat. Soud tedy žalobě částečně vyhověl a zavázal žalovaného k úhradě dlužné částky ve výši 16 000 Kč (20 000 Kč – 4 000 Kč) včetně příslušenství, tj. úroku z prodlení v zákonné výši stanovené dle ve spojení s  (I. výrok). Žalobce vyzval žalovaného k zaplacení dlužné částky výzvou obsaženou v dopise ze dne 10. 2. 2022, který byl dle potvrzení podání podán k poštovní přepravě dne 11. 2. 2022. Dle výzva došla žalovanému tři dny po jejím odeslání, tedy 14. 2. 2022, splatnost dluhu nastala dne 17. 2. 2022 (3 dny po doručení dopisu). Žalovaný se proto dostal do prodlení dne 18. 2. 2022.

17. Ve zbytku soud žalobu zamítl (II. výrok), protože pro absolutní neplatnost smlouvy o úvěru číslo žalobce nemá nárok na smlouvou sjednané poplatky, sankční poplatky, smluvní pokutu, úroky z úvěru ve výši 56 % z dlužné jistiny ani úroky z prodlení z dlužné částky před 18. 2. 2022.

18. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením Žalovaný byl ve věci více úspěšný, měl by proto právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Dle obsahu spisu však žalovanému žádné náklady řízení nevznikly, proto mu právo na jejich náhradu nebylo přiznáno.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Městského soudu v Brně.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo exekuci.