Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

29 C 34/2023-66

Okresní soud v Olomouci rozhodl samosoudkyní Mgr. Sylvou Teličkovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o zaplacení 42 551,52 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 19 315 Kč.

II. Žaloba se zamítá co do požadavku žalobkyně na zaplacení částky 23 236,52 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 29 963 Kč ve výši 9 % p. a. od datum do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 19 315 Kč. II. Žaloba se zamítá co do požadavku žalobkyně na zaplacení částky 23 236,52 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 29 963 Kč ve výši 9 % p. a. od [datum] do zaplacení. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou podanou u Okresního soudu v Olomouci dne datum se žalobkyně domáhala

po žalovaném zaplacení částky v celkové výši 42 551,52 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že se jedná o nárok ze smlouvy o zápůjčce číslo uzavřené mezi žalobkyní a žalovaným dne datum, na základě které žalobkyně poskytla žalovanému zápůjčku ve výši 20 000 Kč, přičemž celou dlužnou částku včetně nákladů zápůjčky v celkové výši 55 186 Kč se žalovaný zavázal vrátit ve 35 splátkách po 1 533 Kč měsíčně a poslední 36. splátce ve výši 1 531 Kč Náklady zápůjčky ve výši 35 186 Kč jsou tvořeny obchodním úrokem ve výši 22 586 Kč a administrativním poplatkem ve výši 12 600 Kč. Žalovaný nedodržel splátkový kalendář, dostal se do prodlení, zaplatil na jistinu dluhu toliko částku 685 Kč a žalobkyně dluh zesplatnila, přesto žalovaný nad rámec uvedené částky ničeho dalšího nezaplatil.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, skutková tvrzení žalobkyně nijak nerozporoval.

3. K jednání nařízenému na den 11 4. 2023 se dostavila toliko právní zástupkyně žalobkyně, nikoliv však žalovaný, soud proto ve věci jednal ve smyslu ust. a 3 v nepřítomnosti žalovaného, který byl k jednání předvolán řádně a včas.

4. Soud ve věci prováděl dokazování listinnými důkazy předloženými žalobkyní a učinil z nich tato skutková zjištění:

-) ze smlouvy číslo že byla uzavřená mezi žalobkyní a žalovaným dne datum, přičemž předložená byla včetně návrhu smlouvy ze dne datum, obchodních podmínek pro poskytování spotřebitelského úvěru žalobkyně, jakož i standardní informace o spotřebitelském úvěru ze dne datum. Na základě uzavřené smlouvy o zápůjčce žalobkyně poskytla žalovanému zápůjčku ve výši 20 000 Kč, přičemž celou dlužnou částku včetně nákladů zápůjčky v celkové výši 55 186 Kč se žalovaný zavázal vrátit ve 35 splátkách po 1 533 Kč měsíčně a poslední 36. splátce ve výši 1 531 Kč Náklady zápůjčky ve výši 35 186 Kč jsou tvořeny obchodním úrokem ve výši 22 586 Kč a administrativním poplatkem ve výši 12 600 Kč;

-) z formuláře příjmů a výdajů k žádosti o spotřebitelský úvěr ze dne datum, že tento se týká osoby žalovaného, není však žalovaným podepsán. Ke svým příjmům žalovaný uvedl, že tento činí 21 000 Kč a v současném (nespecifikovaném) zaměstnání či živnosti působí 13 let. Je vlastníkem svého (nespecifikovaného) bydlení, sám je výdělečně činnou osobou v domácnosti a na současné adrese bydlí 6 let. Za energie hradí 5 000 Kč a jeho pravidelné výdaje jsou tvořeny hypotékou 7 000 Kč a trvalými (nespecifikovanými) platbami 4 000 Kč;

-) ze splátkového kalendáře smlouvy o zápůjčce číslo ze dne datum, že obsahuje přehled 36 splátek a postupného umořování dluhu od datum do datum a je stvrzen podpisem žalovaného;

-) z výpisu z bankovního účtu žalobkyně s vykázanou odchozí platbou ve prospěch žalovaného, že dne datum byla na bankovní účet žalovaného č. bankovní účet poukázána částka ve výši 20 000 Kč, označená variabilní symbol (číslo smlouvy o zápůjčce);

-) z výzvy k úhradě dlužných splátek a informace o zesplatnění dosud neuhrazené jistiny ze dne datum, včetně podacího lístku z datum, že žalobkyně žalovaného vyzývala k zaplacení dlužné částky, a to výzvou adresovanou žalovanému na jeho adresu jeho trvalého pobytu;

-) z vyčíslení pohledávky vyplývající ze smlouvy číslo ke dni datum a z výpisu splátkového kalendáře, přehled úhrad splátek, vyčíslení smluvních pokut a zákonného úroku za dobu do zesplatnění, že žalobkyně vyčíslila a rozepsala žalovanému celkový dluh ve výši 42 551, 52 Kč tak, že tato je tvořena neuhrazenou jistinou ve výši 19 315 Kč, neuhrazenými obchodními úroky 7 098 Kč, neuhrazeným administrativním poplatkem 2 800 Kč, neuhrazeným zákonným úrokem 2 588,52 Kč, neuhrazenými smluvními pokutami 10 000 Kč a neuhrazenými účelně vynaloženými náklady 750 Kč;

-) z předžalobní upomínky, že je adresovaná žalovanému a datovaná datum, zaslána byla včetně plné moci právní zástupkyně a podacího lístku ze dne datum, přičemž žalobkyně takto vyzvala žalovaného před podáním žaloby k zaplacení dlužné částky 39 420,97 Kč do datum;

-) ze sazebníku úroků, poplatků a smluvních pokut žalobkyně, že tento je ověřený podpisem žalovaného, který se s ním seznámil dne datum;

-) z oznámení o zesplatnění zápůjčky ze smlouvy o zápůjčce číslo ze dne datum, předloženého včetně podacího lístku z datum, že žalobkyně žalovanému oznámila zesplatnění zápůjčky z důvodu prodlení s úhradou pohledávek a vyčíslila žalovanému dluh ve výši 32 475,96 Kč;

-) ze souboru listin předložených žalobkyní k prověřování úvěruschopnosti žalovaného, že předložena byla kopie OP žalovaného číslo doklad o lustraci žalovaného v evidenci neplatných dokladů – bez záznamu, v evidenci exekucí a insolvenčním rejstříku – bez záznamu, kopie výplatních lístků žalovaného za období 6 a číslo, kdy v červnu měl žalovaný příjem 21 766 Kč a v červenci 23 630 Kč, jakož i výpisy z účtu žalovaného za měsíce 6 a číslo, přičemž v červnu činil počáteční zůstatek 5 992 Kč a přes mimořádný příjem za přeplatek vyúčtování SBD obec ve výši 18760 Kč činil konečný zůstatek - 102,87 Kč, v červenci pak činil počáteční zůstatek - 102,87 Kč a konečný zůstatek - 294,57 Kč.

5. Po provedeném dokazování učinil soud následující závěr o skutkovém stavu:

Žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne datum smlouvu o zápůjčce číslo na základě, které žalobkyně poskytla žalovanému zápůjčku ve výši 20 000 Kč, přičemž celou dlužnou částku včetně nákladů zápůjčky v celkové výši 55 186 Kč se žalovaný zavázal vrátit ve 35 splátkách po 1 533 Kč měsíčně a poslední 36. splátce ve výši 1 531 Kč Náklady zápůjčky ve výši 35 186 Kč jsou tvořeny obchodním úrokem ve výši 22 586 Kč a administrativním poplatkem ve výši 12 600 Kč. Téhož dne obdržel žalovaný a podepsal splátkový kalendář s přehledem 36 splátek a postupného umořování dluhu od datum do datum. Žalovaný se dostal do prodlení se splácením dluhu, proto mu žalobkyně zaslala výzvu k úhradě dlužných splátek a informaci o zesplatnění dosud neuhrazené jistiny ze dne datum, odeslanou téhož dne, jakož i vyčíslení pohledávky vyplývající ze smlouvy číslo ke dni datum a výpis splátkového kalendáře, přehledu úhrad splátek, vyčíslení smluvních pokut a zákonného úroku za dobu do zesplatnění. Dále žalobkyně zaslala žalovanému oznámení o zesplatnění zápůjčky ze smlouvy o Žalobkyně prověřovala úvěruschopnost žalovaného, a to dle kopie OP žalovaného číslo dokladu o lustraci žalovaného v evidenci neplatných dokladů – bez záznamu, v evidenci exekucí a insolvenčním rejstříku – bez záznamu, z kopie výplatních lístků žalovaného za období 6 a číslo, kdy v červnu měl žalovaný příjem 21 766 Kč a v červenci 23 630 Kč, jakož i výpisů z účtu žalovaného za měsíce 6 a číslo, přičemž v červnu činil počáteční zůstatek 5 992 Kč a přes mimořádný příjem za přeplatek vyúčtování SBD obec ve výši 18760 Kč činil konečný zůstatek - 102,87 Kč, v červenci pak činil počáteční zůstatek - 102,87 Kč a konečný zůstatek - 294,57 Kč. Dne datum byla žalobkyní z jejího účtu na bankovní účet žalovaného č. bankovní účet poukázána částka ve výši 20 000 Kč, označená variabilní symbol (číslo smlouvy o zápůjčce). Žalovaný dne datum vyplnil formulář příjmů a výdajů k žádosti o spotřebitelský úvěr, kde ke svým příjmům uvedl, že tento činí 21 000 Kč a v současném (nespecifikovaném) zaměstnání či živnosti působí 13 let. Je vlastníkem svého (nespecifikovaného) bydlení, sám je výdělečně činnou osobou v domácnosti a na současné adrese bydlí 6 let. Za energie hradí 5 000 Kč a jeho pravidelné výdaje jsou tvořeny hypotékou 7 000 Kč a trvalými (nespecifikovanými) platbami 4 000 Kč zápůjčce číslo ze dne datum, a to dne datum. Nakonec žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní upomínku datovanou dne datum.

6. Podle ustanovení , (dále jen „ “), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

7. Podle ustanovení , má-li se peněžitá zápůjčka vrátit v jiné měně, než v jaké byla dána, splatí vydlužitel zápůjčku tak, aby se to, co se vrací, hodnotou rovnalo tomu, co bylo dáno. Zápůjčka se splácí v měně místa splnění. Při nepeněžité zápůjčce se vrací věc stejného druhu, jaká byla zápůjčkou dána. Nezáleží na tom, zda její cena mezi tím stoupla nebo klesla.

8. Podle ustanovení , při peněžité zápůjčce lze sjednat úroky. Totéž platí o zápůjčce poskytnuté v cenných papírech. Při nepeněžité zápůjčce lze ujednat místo úroků plnění přiměřeného většího množství nebo věci lepší jakosti, ale téhož druhu.

9. Podle ustanovení právní jednání musí obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu.

10. Podle ustanovení neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

11. Podle ustanovení , soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

12. Podle ustanovení , dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

13. Podle ustanovení , po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

14. Podle ustanovení , výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

15. Podle ustanovení (o spotřebitelském úvěru), (1) Poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. (2) Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

16. Podle ustanovení (o spotřebitelském úvěru), (1) Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s  větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. (2) Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. (3) Změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit.

17. Po provedeném dokazování dospěl soud v rámci právního hodnocení k závěru, že žaloba žalobkyně je důvodná pouze částečně, co do nesplacené jistiny, nikoliv v části požadovaného příslušenství a souvisejících plateb.

18. Obecné soudy by dle aktuální judikatury Ústavního soudu měly poskytovatele úvěrů vést k přesvědčivému zkoumání toho, zda (budoucí) dlužník nebude mít zjevný problém svůj úvěr splatit, když jde o obecný princip, který by soudy měly vzít v úvahu bez ohledu na to, zda je v nějakém zákoně výslovně zakotven, anebo nikoli. Úvěrovou smlouvu uzavřenou bez takového řádného zkoumání úvěruschopnosti dlužníka je tedy dle Ústavního soudu třeba posoudit jako rozpornou s dobrými mravy (srov. nález Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. , dostupný z www.nalus.usoud.cz). Z výše uvedených závěrů Ústavního soudu ČR tak vyplývá, že pokud řádné nezkoumání úvěruschopnosti dlužníka při uzavření úvěrové smlouvy může vést k posouzení uzavřené smlouvy jako rozporné s dobrými mravy dle ustanovení § 580 odst. 1 o. z., je soud povinen se otázkou řádného zkoumání úvěruschopnosti zabývat i bez námitky žalované strany, neboť zjevný rozpor s dobrými mravy zakládá dle ustanovení § 588 o. z. absolutní neplatnost takového právního jednání, ke které je soud povinen přihlédnout i bez návrhu. Navíc k závěru, že vnitrostátní soud je zásadně povinen zkoumat z úřední povinnosti dodržování povinností věřitele vyplývajících z vnitrostátních právních předpisů provádějících článek 8 a čl. 10 odst. 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2008/48/ES ze dne 23. 4. 2008, o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS (dále jen„ směrnice o spotřebitelském úvěru“), když článek 8 ve spojení s článkem 23 směrnice o spotřebitelském úvěru brání vnitrostátní právní úpravě sankce za porušení povinnosti posouzení úvěruschopnosti spotřebitele, která požaduje, aby se spotřebitel aktivně dovolával příslušného porušení povinnosti (spotřebitel je povinen neplatnost úvěrové smlouvy namítnout, a to ve tříleté promlčecí době), dospěl i Soudní dvůr Evropské unie ve svém rozsudku ze dne 5. 3. 2020 ve věci C -679/18 (rozsudek dostupný na www.curia.europa.eu). Pokud pak jde o samotné posouzení úvěruschopnosti, tak jak uzavřel Nejvyšší soud, věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru (zde je sice míněn , tyto závěry však jsou aplikovatelné i na ), tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech, na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. , dostupný z www.nsoud.cz). Ke stejným závěrům pak dospěl i soudní dvůr 5 Evropské Unie ze dne 18. 12. 2014 ve věci C -449/13 (rozhodnutí dostupné z www.curia.europa.eu), který uzavřel, že článek 8 odst. 1 směrnice o spotřebitelském úvěru musí být vykládán tak, že nebrání tomu, aby bylo posouzení úvěruschopnosti spotřebitele provedeno jen na základě informací uvedených spotřebitelem, avšak za podmínky, že tyto informace budou dostatečné a že jeho pouhá prohlášení budou podepřena doklady, a dále tak, že neukládá poskytovateli úvěru povinnost provádět systematicky kontrolu informací poskytnutých spotřebitelem. S ohledem na výše uvedené závěry judikatury tedy je pro řádné prověření úvěruschopnosti nezbytné, aby prohlášení dlužníka bylo podepřeno i doklady, není však nezbytné kompletní podložení jednotlivých položek.

19. V daném řízení žalobkyně tvrdila, že řádně prověřila úvěruschopnost žalovaného, že žalovaný byl lustrován z veřejně dostupných databází /inslolvenční rejstřík, registr exekucí, evidence neplatných občanských průkazů/, vycházela dále z žalovaným předložených dokladů. Žalovaný dne datum vyplnil formulář příjmů a výdajů k žádosti o spotřebitelský úvěr, kde ke svým příjmům uvedl, že tento činí 21 000 Kč a v současném (nespecifikovaném) zaměstnání či živnosti působí 13 let. Je vlastníkem svého (nespecifikovaného) bydlení, sám je výdělečně činnou osobou v domácnosti a na současné adrese bydlí 6 let. Za energie hradí 5 000 Kč a jeho pravidelné výdaje jsou tvořeny hypotékou 7 000 Kč a trvalými (nespecifikovanými) platbami 4 000 Kč. Žalobkyně prověřovala úvěruschopnost žalovaného, a to dle kopie OP žalovaného číslo dokladu o lustraci žalovaného v evidenci neplatných dokladů – bez záznamu, v evidenci exekucí a insolvenčním rejstříku – bez záznamu, z kopie výplatních lístků žalovaného za období 6 a číslo, kdy v červnu měl žalovaný příjem 21 766 Kč a v červenci 23 630 Kč, jakož i výpisů z účtu žalovaného za měsíce 6 a číslo, přičemž v červnu činil počáteční zůstatek 5 992 Kč a přes mimořádný příjem za přeplatek vyúčtování SBD obec ve výši 18760 Kč činil konečný zůstatek - 102,87 Kč, v červenci pak činil počáteční zůstatek - 102,87 Kč a konečný zůstatek - 294,57 Kč. Za situace, kdy žalovaný nijak nespecifikoval své trvalé platby uvedené toliko ve výši 4 000 Kč (např. internet, pojistné, telefon, nákupy potravin, dopravné, atd.), přičemž tato částka nekoresponduje s výdaji a platbami žalovaného dle předložených výpisů z účtu, nadto byl v době zkoumání jeho úvěruschopnosti prokazatelně nejméně po dobu 2 měsíců na svém běžném účtu v mínusu, dospěl podepsaný soud k závěru, že v daném případě žalobkyně neprokázala, že by řádně prověřila úvěruschopnost žalovaného při uzavření smlouvy o zápůjčce. Smlouva o zápůjčce číslo ze dne datum je tedy v návaznosti na ust. , 2 z. č. (o spotřebitelském úvěru) dle ustanovení o. z. neplatná, a to pro rozpor se zákonem, a tento rozpor je tak zjevný, že k této neplatnosti je soud dle ustanovení o. z. povinen přihlédnout z úřední povinnosti.

20. Nároky z neplatné smlouvy o úvěru je pak třeba vypořádat dle ustanovení z titulu bezdůvodného obohacení jako plnění poskytnutá na základě neplatné smlouvy. Dle ustanovení , plnila-li strana, aniž by tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila, plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. Žalobkyně tedy má nárok na uhrazení zůstatku původní jistiny, nikoliv však úroků a dalších nákladů spojených s uplatněním pohledávky, jak žalobkyně také požaduje, když tento požadavek je s ohledem na výše uvedené nedůvodným.

21. Soud s ohledem na skutečnosti uvedené výše, zavázal žalovaného výrokem I. tohoto rozsudku k úhradě dlužné zbývající jistiny úvěru z původně poskytnutých 20 000 Kč, tj. částky 19 315 Kč, když za dobu trvání smluvního vztahu žalovaný zaplatil na jistinu 685 Kč, jak tvrdí sama žalobkyně. S ohledem na neplatnost celé smlouvy o úvěru pak žalobkyně nemá nárok na zaplacení další částky 23 236,52 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 29 963 Kč ve výši 9 % p. a. od datum do zaplacení a v tomto rozsahu byla žaloba výrokem II. tohoto rozsudku zamítnuta. O lhůtě k plnění ve výroku I. bylo rozhodnuto dle , věta první jako

o obecné třídenní.

22. Pokud jde o požadavek žalobkyně na zaplacení zákonného úroku z prodlení, pak zde bylo soudem rozhodnuto tak, že nárok na úhradu zákonného úroku z prodlení nebyl žalobkyni přiznán a v této části byla žaloba zamítnuta (výrok II. tohoto rozsudku). Zde soud odkazuje na závěry uvedené v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. , podle kterého ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru je speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení. Toto ustanovení, podle kterého je spotřebitel povinen vrátit poskytnutou jistinu úvěru v době přiměřené jeho možnostem, tak představuje určitý typ soukromoprávní sankce určené poskytovatelům„ lichvářských“ úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok pouze na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, a to v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která se neodvíjí od výzvy věřitele k plnění. Nárok na zákonný úrok z prodlení podle § 1970 o. z. tak v době rozhodování soudu dán nebyl. Dohoda mezi účastníky řízení o době splatnosti nebyla žádným z účastníků tvrzena, natož prokázána, proto ji určil soud. Jelikož žalovaný netvrdil v průběhu řízení žádné skutečnosti, které by soud vedly k tomu, aby se odchýlil od obecné lhůty k plnění podle , rozhodl soud tak, že žalovaný je povinen dlužnou jistinu vrátit ve lhůtě 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku, když neshledal důvody pro stanovení lhůty delší.

23. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ust. , (dále jen „ ”), když v řízení byl více úspěšným účastníkem žalovaný, kterému však dle obsahu spisu žádné náklady řízení nevznikly, a proto nemá na náhradu nákladů řízení právo žádný z účastníků.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu obec, pobočka v Olomouci, prostřednictvím Okresního soudu v Olomouci. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.