Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

233 C 27/2011-293

Potvrdené rozhodnutím 49 CO 129/2021-315
„Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Moniky Kyselové a soudců Mgr. Pavly Kohoutkové a JUDr. Jiřího Handlara ve věci žalobce: [[osobní údaje žalobce]] sídlem [[adresa]] zastoupený advokátem [[anonymizováno]] [[jméno]] [[příjmení]] sídlem [[adresa]] proti žalovanému: [[osobní údaje žalovaného]] bytem [[adresa]], [[země]] zastoupený opatrovnicí [[příjmení]] [[jméno]] [[příjmení]] sídlem [[adresa]] o zaplacení částky 23.864 Kč s příslušenstvím, o odvolání žalobce proti rozsudku Městského soudu v Brně ze dne 15. 7. 2021, č. j. 233 C 27/2011-293, takto: I. Rozsudek soudu I. stupně se potvrzuje. II. Žalovaný má proti žalobci právo na náhradu nákladů odvolacího řízení ve výši, která bude určena samostatným rozhodnutím odvolacího soudu s tím, že určenou částku je žalobce povinen zaplatit České republice - Městskému soudu v Brně do tří dnů od právní moci usnesení o určení výše náhrady nákladů odvolacího řízení."

Městský soud v Brně rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Ivanou Chlupovou jako samosoudkyní

ve věci

žalobce: osobní údaje žalobce

sídlem adresa žalobkyně

zastoupený advokátem Mgr. jméno příjmení

sídlem adresa

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

bytem adresa žalovaného,

zastoupený opatrovnicí příjmení jméno příjmení

sídlem adresa

o zaplacení částky 23 864 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žaloba, kterou se žalobce domáhá po žalovaném zaplacení částky ve výši 23 864 Kč

se 7 % úrokem z prodlení od 20. 10. 2013 do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému k rukám České republiky – Městského soudu

v Brně náklady řízení v plné výši a to do tří dnů od právní moci samostatného usnesení, jímž bude výše náhrady nákladů určena.

Odůvodnění:

I. Žaloba, kterou se žalobce domáhá po žalovaném zaplacení částky ve výši 23 864 Kč se 7 % úrokem z prodlení od 20. 10. 2013 do zaplacení, se zamítá. II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému k rukám České republiky – Městského soudu v Brně náklady řízení v plné výši a to do tří dnů od právní moci samostatného usnesení, jímž bude výše náhrady nákladů určena.

1. Žalobce se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 18. 2. 2011 domáhá vydání rozhodnutí, dle kterého by žalovaný byl zavázán k zaplacení částky 23 864 Kč s příslušenstvím z titulu nezaplacené faktury za spotřebovanou elektřinu v období od 15. 10. 2008 do 25. 5. 2009 v odběrném místě obec, ulice a číslo, odebírané na základě smlouvy o odběru a dodávce elektřiny.

2. Žalovaný ve svém písemném vyjádření navrhl zamítnutí žaloby s tím, že za žalobce smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny pro domácnosti uzavírala právnická osoba právnická osoba, přičemž žalobce plnou moc nedoložil, dále poukázal na skutečnost, že faktura byla adresována paní celé jméno svědkyně, nikoliv žalovanému, ačkoliv se nejedná o manželku. Dle názoru žalovaného nedošlo k řádnému doručení vyúčtování, přičemž žalovaný vznesl námitku promlčení uplatněného nároku žalobcem.

3. Městský soud v Brně rozsudkem ze dne 29. 5. 2014 č. j. -66 ve výroku pod bodem I. uložil žalovanému zaplatit žalobci částku ve výši 23 864 Kč s příslušenstvím od

20. 10. 2013 do zaplacení, ve výroku II. žalobu částečně zamítl a to co do výše úroku z prodlení od 11. 6. 2009 do 19. 10. 2013 Krajský soud v Brně usnesením ze dne 6. 5. 2015

č. j. -86 zrušil z podnětu odvolání žalovaného výše uvedený rozsudek Městského soudu v Brně ve výrocích I. a III. (náklady řízení) a věc v tomto rozsahu vrátil Městskému soudu v Brně k dalšímu řízení, s tím, že nebyly splněny podmínky pro ustanovení opatrovníka žalovaného podle z důvodu, že se nepodařilo doručit na známou adresu v cizině, neboť v době neúspěšného doručení předvolání k jednání na adresu na stát, se již žalovaný dle provedeného šetření na této adrese nezdržoval. Dle názoru krajského soudu v době, kdy bylo vydáno usnesení o ustanovení opatrovníka, nebyl ani odůvodněn závěr o tom, že pobyt žalovaného není znám, pokud nebylo provedeno šetření k tomu, zda žalovaný bydlí nebo se zdržuje na adrese adresa svědkyně a žalovaného, na kterou se mu krátce před vydáním zmíněného usnesení podařilo doručit žalobu vhozením písemnosti do domovní schránky. Odvolací soud proto přikázal soudu prvého stupně, aby nejprve provedl nové šetření ke zjištění pobytu žalovaného v České republice, popřípadě v zahraničí a na jeho základě znovu posoudil splnění podmínek k ustanovení opatrovníka ve smyslu ustanovení

4. Soud prvého stupně po vrácení věci dodržel výše uvedený závazný právní názor odvolacího soudu a provedl nové šetření ke zjištění pobytu žalovaného v ČR, popřípadě zahraničí a na jeho základě znovu posoudil splnění podmínek k ustanovení opatrovníka ve smyslu ustanovení

5. Po provedeném dokazování a provedení nového šetření ohledně zjištění aktuálního místa pobytu žalovaného, dospěl soud k závěru, že jsou splněny podmínky pro ustanovení opatrovníka žalovaného podle , neboť se žalovanému nepodařilo doručit písemnosti na známou adresu v cizině a pobyt žalovaného není soudu znám. K tomuto závěru dospěl soud na základě zprávy Ministerstva vnitra ČR, odboru azylové a migrační politiky, zprávy Městské správy sociálního zabezpečení obec, zprávy Úřadu práce ČR, zprávy registrov obyvatelov anonymizována dvě slova a místního šetření na adrese adresa svědkyně a žalovaného.

6. Rozsudkem ze dne 6. 6. 2016 vydaným Městským soudem v Brně pod č. j. -154 soud žalobě v celém rozsahu vyhověl.

7. Krajský soud v Brně usnesením ze dne 29. 3. 2018 č. j. -189 zrušil z podnětu odvolání žalovaného výše uvedený rozsudek Městského soudu v Brně a věc vrátil Městskému soudu v Brně k dalšímu řízení. V odůvodnění tohoto usnesení uvedl, že opatrovník žalovanému byl ustanoven usnesením Městského soudu v Brně ze dne 12. 10. 2013 č. j. -50, které se však stalo obsolentním po vydání usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 6. 5. 2015 č. j. -86, jímž byla shledána zmatečností vada dle , neboť žalovanému byl ustanoven opatrovník z důvodu neznámého pobytu, nebo proto, že se mu nepodařilo doručit na známou adresu v cizině, ačkoliv k takovému opatření nebyly splněny předpoklady. Poté, co soud následně po provedeném šetření dospěl k závěru, že pobyt žalovaného není znám a žalovanému se nepodařilo doručit písemnosti na známou adresu v cizině, neboť se tam nezdržoval, byl odůvodněn závěr, že byly splněny podmínky k ustanovení opatrovníka žalovanému podle ustanovení Soud prvního stupně vázán právním názorem odvolacího soudu usnesením ze dne 16. 6. 2017

č. j. -179, které nabylo právní moci dne 12. 7. 2017, žalovanému podle , ustanovil opatrovnici příjmení jméno příjmení, advokátku, se sídlem adresa. Předvolání k jednání, při němž byl vyhlášen rozsudek Městského soudu v Brně ze dne 6. 6. 2016, proti němuž směřovalo odvolání, byl však doručen Mgr. jméno příjmení dne 8. 4. 2016, tedy ještě před tím, než bylo vydáno a nabylo právní moci usnesení, kterým byla Mgr. jméno příjmení, opatrovníkem žalovaného ustanovena. Odvolací soud dospěl k závěru, že žalovaný nebyl k jednání soudu prvého stupně řádně předvolán a byla mu takovým postupem odňata možnost jednat před soudem prvého stupně a řízení je ztíženo zmatečností vadou ve smyslu Odvolací soud proto přikázal soudu prvého stupně, aby opatrovnici žalovaného příjmení jméno příjmení řádně doručil žalobu včetně výzvy k vyjádření a tuto předvolal k jednání a na základě výsledku tohoto jednání teprve rozhodl.

8. Soud prvé stupně po vrácení věci dodržel výše uvedený závazný právní názor odvolacího soudu, doručil opatrovnici žalovaného, žalobu včetně výzvy k vyjádření se k žalobě a tuto předvolal k dalšímu jednání.

9. Opatrovnice žalovaného ve vyjádření k žalobě uvedla, že dle jejího názoru není prokázáno, že to byl žalovaný, kdo smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny pro domácnosti ze dne 2. 9. 2008, uzavřel. Opatrovnice poukázala na skutečnost, že sice na první straně smlouvy v části o zákazníkovi je sice uvedeno„ celé jméno žalovaného, ulice a číslo, obec, rodné číslo“ to však ještě neznamená, že tatáž osoba smlouvu ze dne 2. 9. 2008 podepsala. Dle názoru opatrovnice došlo k tomu, že s žalobcem jednala třetí osoba (pravděpodobně paní celé jméno svědkyně), která žalobci předložila osobní údaje žalovaného a smlouvu ve skutečnosti podepsala ona sama. Tomu nasvědčuje důkaz předložený žalobcem, a sice žádost o změnu zákazníka ze dne 21. 5. 2009, ve které se žádá o změnu zákazníka z celé jméno žalovaného na celé jméno svědkyně. Pouhým okem lze zjistit, že oba podpisy, jak celé jméno žalovaného, tak celé jméno svědkyně, jsou si výrazně podobné. Dle názoru opatrovnice žalovaného, žalovaný s žalobcem vůbec nejednal, předmětnou smlouvu nepodepsal a elektřinu neodebral. U jednání pak opatrovnice žalovaného zpochybnila u – smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny pro domácnosti ze dne 2. 9. 2008, kdy u podpisu žalovaného je uvedeno místo podpisu„ V obec“ Ze sdělení Policie ČR ze dne 15. 3. 2012 se však podává, že žalovaný byl od 4. 10. 2007 do 19. 9. 2008 ve stát. instituce. Vězeňská služba ČR v přípisu ze dne

24. 4. 2012 sdělila, že žalovaný byl z výkonu trestu propuštěn až dne 19. 9. 2008. Je tak vyloučeno, aby dne 2. 9. 2008 žalovaný v obec podepsal předmětnou smlouvu o dodávce elektřiny.

10. V návaznosti na námitku opatrovnice žalovaného, která zpochybnila pravost soukromé y a to smlouvy o odběru elektřiny ze dne 2. 9. 2008, z titulu které žalobce uplatňuje svůj nárok, soud žalobce vyzval v souladu s ustanovením k označení důkazu k prokázání tvrzení, že žalobce s žalovaným uzavřel smlouvu o odběru elektřiny s poučením, že pokud tak neučiní, bude soud vycházet z toho, že není prokázáno tvrzení žalobce o uzavření smlouvy, v takovém případě se vystavuje nebezpečí neunesení důkazního břemene. V návaznosti na výzvu soudu žalobce navrhl provedení důkazu a to výslech svědkyně celé jméno svědkyně, narozené 8. 9. 1972, dále učinění dotazu na územní celek, obec - střed, kdo v předmětném období na adrese odběrného místa, bydlel a zda se žalovaný na této adrese zdržoval. Dále v návaznosti na provedený výslech celé jméno svědkyně, žalobce navrhl výslech svědkyně celé jméno svědkyně, narozené datum.

11. Z výpovědi svědkyně celé jméno svědkyně soud zjistil, že žalovaný je jejím bratrem, není s ním ve styku asi 15 až 20 let. Ona sama na ulici ulice a číslo, nebydlela, ani si na sebe na této adrese nepřehlašovala elektřinu. Je jí známo, že žalovaný na anonymizována dvě slova bydlel, není jí ale známo, kdy přesně. Není jí ani známo, že byl ve výkonu trestu. Pro bratra přepis elektřiny nevyřizovala. Na ulici ulice a číslo, bydlela matka, je jí známo, že tam občas i žalovaný bydlel. Je jí známo, že na anonymizováno ulici, bydlel žalovaný se svou družkou, celé jméno svědkyně. Matka jí řekla, že bratr se svou družkou, když u ní byli, tak si půjčili její rodný list. Po nahlédnutí do žádosti o změnu zákazníka (přepis) ze dne 21. 5. 2009 a smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne 2. 9. 2008, svědkyně potvrdila, že to není její písmo, ani její podpis. Jedná se o podobný podpis, který ji ukazovala policie, když vyšetřovala nějaké pojistné smlouvy v souvislosti s jejím bratrem a jeho družkou, celé jméno svědkyně, kde byla slyšena jako svědkyně.

12. V průběhu řízení se soudu nepodařilo zajistit výslech navržené svědkyně celé jméno svědkyně, která na předvolání soudu nereagovala, i přes uloženou pořádkovou pokutu, rovněž tak se nepodařilo zajistit její výslech předvedením Policií ČR. Žalobce byl vyzván, aby označil jinou adresu, pod kterou je možno navrženou svědkyni celé jméno svědkyně, předvolat, když soudem tato byla předvolávána z adresy vedené v centrální evidenci obyvatel. Žalobce přes výzvu soudu jinou adresu neoznačil s tím, že mu není žádná jiná adresa známa. Nadále trval na učinění dotazu na vlastníka nemovitosti na adrese odběrného místa, kdy účelem mělo být potvrzení, že žalovaný s celé jméno svědkyně, se na adrese odběrného místa v období od

15. 10. 2008 do 25. 5. 2009, tj. v období, za nějž byla žalobcem vystavena faktura za dodávku elektřiny, bydleli, a s kým na adrese odběrného místa, byla uzavřena smlouva. Poslední navržené důkazy ze strany žalobce soud neprovedl, neboť tyto důkazy nejsou způsobilé prokázat tvrzení žalobce ohledně uzavření smlouvy o dodávce elektřiny mezi žalobcem a žalovaným ze dne 2. 9. 2008.

13. Soud provedl dokazování listinami označenými jako smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny pro domácnosti ze dne 2. 9. 2008, y označené jako žádost o změnu zákazníka ze dne 21. 5. 2009, fakturou číslo ze dne 27. 5. 2009 a obchodními podmínkami dodávky elektřiny pro domácnosti účinnými od 1. 7. 2008.

14. Po provedeném dokazování vzal soud za prokázané, že žalobce příjmení právnická osoba, se sídlem v obec, zastoupený na údaje o zástupci pro domácnosti dne 2. 9. 2008, na základě které se žalobce zavázal dodávat do odběrného místa v obec, ulice a číslo, elektřinu. Jako zákazník, tj. odběratel v této smlouvě byl označen žalovaný. V průběhu řízení opatrovnice žalovaného podpis na uvedené ě zpochybnila, kdy poukázala na podobnost písma a podpisu na žádosti o změnu zákazníka ze dne 21. 5. 2009 na celé jméno svědkyně. Vzhledem k tomu, že se jednalo o soukromou u, bylo na žalobci, aby prokázal pravost této y, v souladu s ustanovením , byl vyzván k označení důkazu, kterým prokáže pravost této y. Důkazy, které žalobce navrhl, však pravost y a pravost podpisu žalovaného neprokázaly. Svědkyně celé jméno svědkyně potvrdila, že žalovaný se se svou družkou, celé jméno svědkyně, měl zdržovat na adrese odběrného místa ulice a číslo, nebylo ji však známo, ve kterém konkrétním období. Svědkyně dále potvrdila, že žalovaný s jeho družkou celé jméno svědkyně, měli mít k dispozici rodný list celé jméno svědkyně. V průběhu řízení ze zprávy Policie ČR ze dne 15. 3. 2012 bylo zjištěno, že žalovaný byl od 4. 10. 2007 do 19. 9. 2008 ve stát. instituce, ze zprávy anonymizováno služby ČR ze dne 24. 4. 2012 bylo zjištěno, že žalovaný byl propuštěn z výkonu trestu dne 19. 9. 2008, tedy 17 dní po podpisu a datu uvedeném na ě označené jako smlouva o odběru dodávky elektřiny ze dne

2. 9. 2008, kterou měl podepsat žalovaný v obec. Z faktury číslo ze dne 27. 5. 2009 soud zjistil, že žalobce žalovanému vyfakturoval jako odběrateli s místem spotřeby ulice a číslo, obec za období od 15. 10. 2008 do 25. 5. 2009 nedoplatek za spotřebovanou elektřinu ve výši 23 864 Kč, přičemž datum splatnosti uvedené faktury byl stanoven žalobcem na den 10. 6. 2009. Uvedená faktura byla adresována dle žádosti o změnu zákazníka na adresu celé jméno svědkyně, ulice a číslo. Z výpovědi svědkyně celé jméno svědkyně bylo zjištěno, že tato na adrese ulice a číslo v obec, nebydlela.

15. Po provedeném dokazování soudu prvého stupně rozsudkem ze dne 26. 9. 2019 pod č. j.

-262, žalobu v celém rozsahu zamítl. Proti rozsudku podal žalobce odvolání, Krajský soud v Brně rozsudek soudu prvého stupně usnesením ze dne 30. 4. 2021 zrušil a vrátil věc soudu k dalšímu řízení s tím, že pokud soud prvého stupně dospěl k závěru, že žalobce není ve věci aktivně legitimován a oprávněn k uplatnění škody, která mu vznikla neoprávněným odběrem elektřiny, soud prvého stupně nedostatečně odůvodnil na základě jakých skutkových zjištění či právních úvah soud k takovému závěru dospěl. V dalším řízení již soud postupoval v souladu s ustanovením , kdy za souhlasu účastníků nenařizoval jednání ve věci samé, neboť jak níže uvedeno, rozhodl na základě skutkových zjištění, ke kterým dospěl v průběhu řízení, tj. na základě listinných důkazů a svědecké výpovědi učiněné před rozhodnutím ve věci samé bez nařízení jednání za souhlasu účastníků.

16. Soud v souladu s ustanovením ve znění účinném od 1. 1. 2014, posuzoval daný závazkový vztah dle ve znění do 31. 12. 2013 a o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (dále jen energetický zákon), neboť se jedná o právní poměr vzniklý před 1. 1. 2014.

17. Dle ustanovení § 50 odst. 1 věta první energetického zákona, se smlouvou o dodávce elektřiny zavazuje obchodník s elektřinou nebo výrobce elektřiny, dodávat elektřinu jinému účastníkovi trhu s elektřinou a účastník trhu s elektřinou, se zavazuje zaplatit za ni cenu.

18. Podle o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), smlouvou o dodávce elektřiny se zavazuje obchodník s elektřinou nebo výrobce elektřiny, dodávat elektřinu jinému účastníkovi trhu s elektřinou a účastník trhu s elektřinou, se zavazuje zaplatit za ni cenu.

19. Podle § 51 odst. 3 písm. a) energetického zákona, neoprávněným odběrem elektřiny z elektrizační soustavy je odběr bez právního důvodu, nebo pokud právní důvod odpadl. Podle § 51 odst. 3 energetického zákona, při neoprávněném odběru elektřiny, je osoba, která neoprávněně odebírala nebo odebírá elektřinu, povinna nahradit v penězích vzniklou škodu, nelze-li zjistit vzniklou škodu na základě prokazatelně zjištěných údajů, je povinna uhradit škodu určenou výpočtem podle hodnoty hlavního jističe před hlavním elektroměrem nebo po předřazeného jisticího prvku a obvyklé doby jejího využití, nedohodnou-li se obě strany jinak. Škodou jsou i prokazatelné nezbytně nutné náklady vynaložené na zjišťování neoprávněného odběru elektřiny.

20. Na základě takto zjištěného skutkového stavu a po jeho zhodnocení, soud dospěl k závěru, že nejsou dány podmínky pro vyhovění žaloby a to z důvodu neunesení důkazního břemene na straně žalobce. Žalobce tvrdil, že mezi ním a žalovaným vznikl závazkový vztah uzavřením smlouvy o dodávce elektřiny dle energetického zákona. Opatrovnice žalovaného v průběhu řízení zpochybnila pravost y označené jako smlouva o dodávce elektřiny ze dne 2. 9. 2008, na základě které se měl žalovaný zavázat jako odběratel, platit žalobci, jako dodavateli, za sdružené služby dodávky elektřiny, cenu stanovenou dle ceníku dodávky elektřiny anonymizováno právnická osoba pro domácnosti platného v době odběru. Vzhledem k tomu, že se jednalo o soukromou u, důkazní břemeno ohledně pravosti této y leží na žalobci, který se z titulu této smlouvy domáhá plnění uplatněného touto žalobou. Žalobce v průběhu řízení neunesl důkazní břemeno, kdy důkazy, které navrhl k prokázání svého tvrzení, pravost y – smlouvy o dodávce elektřiny ze dne 2. 9. 2008, neprokázaly. Na této ě u podpisu žalobce je uvedeno datum dne 27. 8. 2008, u podpisu žalovaného je uvedeno datum

2. 9. 2008 a jako místo podpisu je uvedeno v obec. Jak bylo zjištěno v průběhu řízení, žalovaný se v období od 4. 10. 2007 do 19. 9. 2008 nacházel ve Věznici v Kynšperku nad Ohří, z výkonu trestu byl propuštěn dne 19. 9. 2008. Pravost podpisu nepotvrdila ani slyšená svědkyně, sestra žalovaného, celé jméno svědkyně. Za této situace bylo na žalobci, aby navrhl k prokázání svého tvrzení o uzavření smlouvy s žalovaným odpovídající důkaz. Šlo o soukromou u a důkazní břemeno stran pravosti obsahu takové y, respektive podpisu osoby na ní, je na tom, kdo se takové y dovolává. Znalecký posudek z oboru písmoznalectví, žalobce nenavrhl, když šlo dle názoru soudu o jediný relevantní důkaz způsobilý vyvrátit pochybnosti o pravosti podpisu. Dle názoru soudu tak nelze mít za prokázané tvrzení žalobce, že podpis na smlouvě je podpisem žalovaného. V této části tak žalobce neunesl důkazní břemeno. Pokud žalobce navrhoval k důkazu provedení dotazu na vlastníka nemovitosti na ulici ulice a číslo v obec a zjištění, zda žalovaný se v období od

15. 10. 2008 do 25. 5. 2009, tj. v období, za nějž byla žalobcem vystavena faktura za dodávku elektřiny, bydlel, soud k provedení tohoto důkazu nepřistoupil, neboť tento důkaz není způsobilý prokázat pravost y ze dne 2. 9. 2008 a tvrzení, že žalovaný předmětnou u podepsal, a tudíž, že byl založen závazkový vztah uzavřením smlouvy o odběru elektřiny. V takovém případě zůstala v účinnosti smlouva předcházející datu 27. 8. 2008, pokud tato nebyla nějakým způsobem ukončena, což žalobce netvrdil. Pokud by došlo k odhlášení předchozího odběratele, nemohl být žalovaný i pokud bylo zjištěno, že se na adrese ulice a číslo v obec, zdržoval (byť z obsahu spisu a dokazování, tomu nic nenasvědčuje), zavázán k úhradě vystavené faktury žalobcem, neboť tento vystupuje jako obchodník a jako takový účtuje cenu za odebranou elektřinu na základě uzavřených smluv a ceníku žalobce. Pokud by se i žalovaný v místě na adrese ulice a číslo v obec, zdržoval, v tomto případě by se jednalo o neoprávněný odběr, škoda nevzniká obchodníkovi (žalobci) s elektřinou, ale provozovateli přenosové soustavy nebo distribuční soustavy. Pokud nebyla uzavřena smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny, nemohl se žalobce zavázat jako obchodník s elektřinou dodávat žalovanému elektřinu. Soud tak dospěl k závěru, že žalobce není ve věci aktivně legitimován, kdy nelze přiznat náhradu za případné bezdůvodné obohacení, v případě, že by žalovaný odebíral elektřinu, neboť náhrada za odebranou elektřinu bez smlouvy, je speciálně upravena v ustanovení tak, že neoprávněný odběratel je povinen nahradit vzniklou škodu na základě prokazatelně zjištěných údajů určenou výpočtem hodnoty podle hlavního jističe před elektroměrem nebo předřazeného jisticího prvku a obvyklé doby jejich využití, pokud se nedohodnou strany jinak. Ze všech shora uvedených důvodů soud žalobu zamítl. Další námitky vznesené v průběhu řízení ze strany opatrovnice žalovaného, jako je označení smluvního partnera ve smlouvě ze dne 2. 9. 2008 a námitky promlčení, se soud již nezabýval a tyto nehodnotil s ohledem na shora uvedené závěry.

21. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením , kdy úspěšnému žalovanému náleží náhrada nákladů řízení v plné výši. Vzhledem k tomu, že žalovaný byl ve věci zastoupen opatrovníkem, výše náhrady nákladů řízení bude určena v samostatném usnesení, a poté samostatným usnesením, bude žalobce zavázán ke 100 % náhrady nákladů řízení k rukám České republiky - Městského soudu v Brně.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání ve lhůtě do 15-ti dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Městského soudu v Brně.