Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

9 C 158/2022-83

Okresní soud v Šumperku rozhodl samosoudkyní JUDr. Adélou Sedláčkovou, LL.M. ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalované: osobní údaje žalované

o 15 600 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 7 600 Kč do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhá na žalované zaplacení částky 8 000 Kč, kapitalizovaného úroku 1 246,36 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení 609,38 Kč, úroku z prodlení 9,75 % ročně z částky 10 000 Kč od datum do zaplacení a úroku ve výši 19,34 % ročně z částky 10 000 Kč od datum do zaplacení, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 7 600 Kč do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhá na žalované zaplacení částky 8 000 Kč, kapitalizovaného úroku 1 246,36 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení 609,38 Kč, úroku z prodlení 9,75 % ročně z částky 10 000 Kč od [datum] do zaplacení a úroku ve výši 19,34 % ročně z částky 10 000 Kč od [datum] do zaplacení, zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným u Obvodního soudu pro Prahu 1 a doplněným podáním doručeným Okresnímu soudu v Šumperku dne datum se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení částky 15 600 Kč s příslušenstvím s tím, že mezi žalovanou a právní předchůdkyní žalobkyně, společností právnická osoba,

IČO (dále také jen„ banka“), byla dne datum uzavřena smlouva nazvaná Smlouva

o spotřebitelském úvěru číslo (dále jen„ Smlouva“), na základě které se banka zavázala poskytnout žalované peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření Smlouvy, což žalovaná svým podpisem na Smlouvě potvrdila. Úrok za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy byl sjednán ve výši 19,34 % ročně. Žalovaná se zavázala úvěr splatit v 60 pravidelných týdenních splátkách po 300 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na datum. Žalobkyně dále uvádí, že před uzavřením smlouvy banka prověřila schopnost žalované splácet úvěr mj. i na základě informací, které žalovaná uvedla do karty zákazníka. V této kartě je uvedeno, že zdrojem příjmu žalované je státní podpora ve výši 8 600 Kč měsíčně, další příjmy domácnosti činí 13 800 Kč měsíčně. Žalovaná dále uvedla, že má 2 nezaopatřené děti, žije v domácnosti s partnerem, a to v nájmu s výdaji na bydlení 6 000 Kč měsíčně a ostatní výdaje činí 9 000 Kč měsíčně. Žalovaná svoji povinnost ze smlouvy nesplnila a nesplácela poskytnutý úvěr řádně a včas. Poslední platbu na předmětnou pohledávku žalovaná uhradila dne datum. Na jistinu předmětné pohledávky žalovaná nezaplatila ničeho, na úrok

a poplatky částku 2 400 Kč. příjmení svou pohledávku za žalovanou postoupila smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum na žalobkyni. Přes výzvu k úhradě dluhu žalovaná pohledávku neuhradila. Předmětem žaloby je nesplacená jistina úvěru ve výši 10 000 Kč spolu s dlužnými úhradami za služby ve výši 5 600 Kč, kapitalizované úroky z částky 10 000 Kč od

datum (tj. ode dne následujícího po splatnosti poslední sjednané splátky) do datum (tj. do data postoupení pohledávky) ve výši 19,34 % ročně ve výši 1 246,36 Kč, kapitalizované zákonné úroky z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 10 000 Kč od datum (tj. od marného uplynutí týdenní lhůty běžící od splatnosti poslední sjednané splátky) do datum (tj. do data postoupení pohledávky) ve výši 609,38 Kč, úroky ve výši 19,34 % ročně z částky 10 000 Kč od datum do zaplacení a úroky z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 10 000 Kč od

datum do zaplacení.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, v řízení byla zcela nečinná.

3. Usnesením ze dne datum rozhodnutí, č. j. -26, vyslovil Obvodní soud pro Prahu 1 svoji místní nepříslušnost a po právní moci tohoto usnesení věc postoupil Okresnímu soudu v Šumperku jako soudu místně příslušnému.

4. Ve věci bylo postupováno dle , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ ”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

5. Ze Smlouvy o spotřebitelském úvěru v hotovosti číslo ze dne datum bylo zjištěno, že mezi žalovanou jako dlužníkem a společností právnická osoba, jako věřitelem, byla uzavřena smlouva, na jejímž základě věřitel poskytl žalované částku 10 000 Kč, kterou se žalovaná zavázala vrátit spolu se smluvním úrokem za dobu řádného trvání smlouvy 32,15 % ročně, administrativním poplatkem ve výši 2 000 Kč a odměnou za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 000 Kč v 60 týdenních splátkách po 300 Kč. Žalovaná podpisem smlouvy potvrdila, že částku 10 000 Kč v hotovosti převzala v den podpisu smlouvy. Roční procentní sazba nákladů (RPSN) činila 206,15 %.

6. Z karty zákazníka ze dne datum soud zjistil, že žalovaná uvedla, že zdrojem jejího hlavního příjmu je státní podpora,„ m. dovolená“, kterou jí vyplácí anonymizována tři slova ve výši 8 600 Kč měsíčně, další příjem domácnosti (výživné, alimenty, příjmy z pronájmu atd.) je ve výši 13 800 Kč měsíčně, žije v nájmu s partnerem, výdaje za bydlení činí 6 000 Kč měsíčně, osobní výdaje

9 000 Kč měsíčně a má 2 nezaopatřené děti.

7. Smlouvou o postoupení pohledávek uzavřenou mezi společností právnická osoba, jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem ze dne datum a seznamem postoupených pohledávek bylo prokázáno, že společnost právnická osoba, postoupila předmětné pohledávky žalobkyni.

8. Oznámením o postoupení pohledávky ze dne datum s podacím lístkem ze dne datum bylo prokázáno, že žalovaná byla o postoupení pohledávek informována.

9. Výzvou k plnění ze dne datum s podacím lístkem ze dne datum bylo prokázáno, že žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce před podáním žaloby vyzývala žalovanou k úhradě žalované částky.

10. Z tabulky s vyčíslením pohledávky bylo zjištěno, že se jedná o pohledávku za žalovanou, číslo půjčky číslo odpovídá číslu Smlouvy, datum poskytnutí půjčky bylo datum, hodnota půjčky činí 10 000 Kč, souhrnný poplatek 8 000 Kč, celková splatná částka 18 000 Kč

a výše týdenní platby 300 Kč. Z tabulky dále vyplývá, že na pohledávku bylo uhrazeno celkem 2 400 Kč, a to dne datum částka 600 Kč, dne datum částka 600 Kč, dne datum částka 300 Kč a dne datum částka 900 Kč. Zůstatek k datu datum (postoupení pohledávky) je vyčíslen celkovou částkou 15 600 Kč, a to částkou 10 000 Kč na jistině a částkou 5 600 Kč na souhrnném poplatku.

11. Ze scanu výplatních listin za období anonymizováno 2017, anonymizováno 2017 a anonymizováno 2017 soud zjistil, že anonymizováno jméno příjmení v těchto měsících dosáhl výdělku 11 500 Kč, 14 619 Kč a 14 306 Kč. K tomuto důkazu soud uvádí, že z žádných jiných přeložených důkazů nelze zjistit, jaký je vztah anonymizováno jméno příjmení k žalobkyni či žalované. Pro úplnost soud uvádí, že tytoy jsou téměř nečitelné.

12. Ze scanu poštovních poukázek datovaných datum, datum a datum soud zjistil, že žalované byla Úřadem práce ČR, anonymizováno pobočka, zaslána částka 13 800 Kč (anonymizováno rok), 8 600 Kč (číslo) a 7 600 Kč (číslo).

Soud dospěl po provedení důkazů k tomuto závěru o skutkovém stavu:

13. Právní předchůdkyně žalobkyně, společnost právnická osoba, a žalovaná podepsaly dne datum smlouvu číslo na základě které právní předchůdkyně žalobkyně žalované poskytla v hotovosti 10 000 Kč, které se žalovaná zavázala uhradit v 60 týdenních splátkách po 300 Kč spolu se smluvním úrokem za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy sjednaným ve výši 2 000 Kč s úrokovou sazbou 32,15 % ročně, administrativním poplatkem ve výši 2 000 Kč, odměnou za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 000 Kč. Roční procentní sazba nákladů činila 206,15 %. Datum poslední splátky bylo stanoveno na datum. Žalovaná splátky úvěru nehradila řádně a včas, když na předmětný úvěr zaplatila celkem částku 2 400 Kč, která byla započtena na úrok za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy (částka 1 866,64 Kč) a poplatky spojené s poskytnutím úvěru (533,36 Kč). Předchůdkyně žalobkyně se při ověřování úvěruschopnosti žalované omezila na údaje uvedené žalovanou v Kartě zákazníka, že je na mateřské dovolené s příjmem ve výši 8 600 Kč měsíčně, další příjem domácnosti (bez specifikace) činí 13 800 Kč měsíčně, výdaje na bydlení ve výši 6 000 Kč měsíčně a osobní výdaje 9 000 Kč měsíčně. Předchůdkyně žalobkyně od sebe odečetla součet obou příjmů domácnosti a součet obou druhů výdajů a dospěla k závěru, že žalovaná má použitelný měsíční příjem 7 400 Kč. Žalovaná dále předchůdkyni žalobkyně sdělila, že je osobou bez vzdělání či se základním vzděláním, žije s partnerem jako nájemník v samostatné domácnosti a má 2 nezaopatřené děti. Příjem žalované předchůdkyně žalobkyně ověřila ze 3 útržků poštovních poukázek a výplatních pásek osoby jméno příjmení. Předchůdkyně žalobkyně společnost právnická osoba a žalobkyně uzavřely smlouvu, na základě které předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávky na žalobkyni specifikované v seznamu pohledávek, kdy pohledávka za žalovanou ze smlouvy číslo byla součástí seznamu. Žalované bylo postoupení pohledávky oznámeno. Žalobkyně před podáním žaloby vyzývala žalovanou k úhradě dlužné částky.

14. Podle , o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 28. 5. 2022 (dále jen„ ZSÚ“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

15. Podle § 87 odst. 2 ZSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

16. Podle , 2 , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen o. z.), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

17. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

18. Podle rozsudku Soudního dvora EU ze dne datum sp. zn. C číslo musí být články 8 a 23 směrnice EP a Rady 2008/48 příjmení vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby

z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v čl. 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 28 a 3 směrnice 2008/48 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době. Podle rozsudku Nejvyššího soudu České republiky z datum, sp. zn.

:„ (…) věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Již gramatickým a logickým výkladem § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru lze dovodit, že dostatečnými nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka (srov. příjmení, L a příjmení, J.: Zákon o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů č. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2011, s. číslo, ISBN číslo). Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou například státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle , o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze Českého statistického úřadu), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích. (…) Závěr odvolacího soudu dovozující, že spokojila-li se žalobkyně s nedoloženým prohlášením žalovaného o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech a nahlédnutím do registru dlužníků, nedostála povinnosti věřitele ve smyslu ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru, je správný.“. Dle nálezu Ústavního soudu ze dne datum, sp. zn. , při posuzování rozporu úvěrové smlouvy s dobrými mravy by měly soudy poskytovatele úvěru vést k přesvědčivému zkoumání toho, zda (budoucí) dlužník nebude mít zjevný problém svůj úvěr splatit, když to, zda je reálné splacení dluhu i výchozí zásada, kterou by jako obecný princip měly soudy vzít v úvahu bez ohledu na to, zda je v nějakém zákoně výslovně zakotven, anebo nikoliv.

19. Soud na zjištěný skutkový stav aplikoval výše citovaná zákonná ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná pouze částečně. S odkazem na výše citovanou judikaturu byl soud povinen v první řadě zjišťovat, zda předchůdkyně žalobkyně dostála své povinnosti zkoumat s odbornou péčí schopnost žalované splatit předmětný úvěr. V řízení bylo ale prokázáno, že předchůdkyně žalobkyně úvěruschopnost zkoumala a posoudila nedostatečně, když ověřila toliko příjem žalované ze sociálních dávek zaslaných anonymizována tři slova, a to částky 13 800 Kč (anonymizováno rok),

8 600 Kč (číslo) a 7 600 Kč (číslo). Žádný další příjem žalované ověřen nebyl, nebylo zřejmé, z jakých zdrojů pochází částky 13 800 Kč v kolonce další příjmy (výživné/alimenty, příjmy z pronájmu atd.). Pokud jde o kopie výplatních pásek příjmení příjmení, v kartě zákazníka toto jméno nefiguruje, ani nebylo uvedeno, jaký je jeho vztah k žalované. Co se týče výdajové stránky poměrů žalované, spokojila se předchůdkyně žalobkyně pouze s tvrzením žalované ohledně jejich výše (15 000 Kč), kterou neověřovala. V daném případě s ohledem na doložené příjmy žalované pouze ze sociální dávky a výši splátky (1 200 Kč měsíčně) tak učinit měla

a příjmovou i výdajovou stránku měla zkoumat podrobněji, ostatně jak je výše uvedeno, soudy dovodily, že poskytovatelé úvěrů mají povinnost zkoumat jak příjmovou stránku, tak výdajovou stránku poměrů spotřebitele a údaje získané od spotřebitele si ověřit. Žalobkyně pak netvrdila

a ani nedoložila, že by jméno žalované bylo zkoumáno v jakýchkoliv databázích. Je tak zřejmé, že předchůdkyně žalobkyně úvěruschopnost řádně nezkoumala a navíc zjištěné informace od žalované špatně posoudila.

20. S ohledem na výše uvedené soud dospěl k závěru, že předchůdkyně žalobkyně nedostála své povinnosti vyplývající z ustanovení § 86 odst. 1, 2 ZSÚ a smlouvu o úvěru je tak nutno považovat za neplatnou, a to v souladu s výše uvedenou judikaturou a směrnicemi, z kterých soud vycházel při výkladu ustanovení § 87 odst. 1 ZSÚ. Soud proto posoudil žalovaný nárok jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení podle ustanovení § 2991 odst. 2 o. z., neboť žalobkyně žalované plnila bez právního důvodu. Podle ustanovení § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Podle § 87 odst. 1, věty třetí ZSÚ, v případě, že poskytovatel neposoudí řádně úvěruschopnost, je spotřebitel povinen vrátit poskytnutou jistinu, a to v době přiměřené jeho možnostem. V řízení bylo prokázáno, že předchůdkyně žalobkyně žalované dne datum vyplatila částku 10 000 Kč, přičemž žalovaná na svůj dluh uhradila dle tvrzení žalobkyně částku 2 400 Kč. Žalovaná v řízení nenamítala, že by uhradila jakoukoliv částku na svůj dluh, přičemž břemeno tvrzení a důkazní ohledně výše uhrazené částky jde právě za žalovanou. Stejně tak žalovaná neuváděla žádné skutečnosti ohledně možností uvedenou částku splatit. Žalobkyni, na kterou byla pohledávka ze smlouvy se všemi právy a povinnostmi postoupena, tedy vzniklo právo na vrácení zbývající poskytnuté částky

7 600 Kč. Ve zbývajícím rozsahu soud žalobu výrokem II. zamítl.

21. Soud nepřiznal žalobkyni ani úrok z prodlení z výše uvedené částky, neboť žalovaná je sice povinna vrátit to, oč se na úkor předchůdkyně žalobkyně bezdůvodně obohatila, ale dle § 87 odst. 1 věta třetí ZSÚ, tak má učinit ve lhůtě přiměřené jeho možnostem. Toto ustanovení je speciální ustanovení ohledně splatnosti pohledávky z titulu bezdůvodného obohacení z neplatné smlouvy o spotřebitelském úvěru oproti obecné úpravě obsažené v ustanovení o. z., dle kterého je dlužník povinen plnit bez zbytečného odkladu po výzvě věřitele, pokud není doba splatnosti sjednána (tak jak je tomu v případě obecné pohledávky z bezdůvodného obohacení). obsahuje obecná ustanovení o splatnosti pohledávek a zákon o spotřebitelském úvěru obsahuje speciální ustanovení, které neváže splatnost na výzvu věřitele, ale na možnosti spotřebitele. Spotřebitel se tak dostává do prodlení se splacením pohledávky až poté, co nesplácí pohledávku vzniklou z titulu bezdůvodného obohacení na základě neplatné, jejíž splatnost je v dané věci stanovena soudem s ohledem na možnosti spotřebitele (k tomu viz rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. ). S ohledem na to, že žalovaná jakkoliv netvrdila, jaké jsou její možnosti částku 7 600 Kč splácet, soud stanovil lhůtu k plnění podle ustanovení věta před středníkem o. s. ř, tedy obecnou třídenní lhůtu, přičemž do prodlení se žalovaná dostane až neuhrazením pohledávky v této soudem stanovené lhůtě.

22. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu, neboť žalovaná byla v řízení sice převážně úspěšná, ale žádné náklady jí nevznikly.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu v Šumperku. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.