Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
7 C 389/2022-49
Okresní soud ve Vyškově rozhodl samosoudkyní JUDr. Ilonou Láníkovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně
sídlem adresa žalobkyně
zastoupená advokátem Mgr. jméno příjmení
sídlem adresa
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
bytem adresa žalovaného
o zaplacení částky 17 638,19 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 17 638,19 Kč v pravidelných měsíčních splátkách po 2 000 Kč, splatných vždy do každého 20. dne v měsíci, počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku až do úplného zaplacení, a to pod ztrátou výhody splátek.
II. Návrh, aby byl žalovaný povinen zaplatit žalobkyni zákonný úrok z prodlení 8,25 % ročně z částky 17 638,19 Kč od datum do zaplacení, se zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni, k rukám zástupce žalobkyně, na náhradu nákladů řízení částku 1 773 Kč, do 20. dne v měsíci, následujícím po úhradě dlužné částky dle výroku I. tohoto rozsudku, nebo po jejím zesplatnění.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 17 638,19 Kč v pravidelných měsíčních splátkách po 2 000 Kč, splatných vždy do každého 20. dne v měsíci, počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku až do úplného zaplacení, a to pod ztrátou výhody splátek.</b> <b>II. Návrh, aby byl žalovaný povinen zaplatit žalobkyni zákonný úrok z prodlení 8,25 % ročně z částky 17 638,19 Kč od [datum] do zaplacení, se zamítá.</b> <b>III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni, k rukám zástupce žalobkyně, na náhradu nákladů řízení částku 1 773 Kč, do 20. dne v měsíci, následujícím po úhradě dlužné částky dle výroku I. tohoto rozsudku, nebo po jejím zesplatnění.</b>
1. Žalobkyně se návrhem ze dne datum domáhá vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 17 638,19 Kč s příslušenstvím a nahradit jí náklady řízení. Žalobkyně svůj návrh odůvodnila tím, že uzavřela se žalovaným dne datum smlouvu o revolvingovém úvěru„ anonymizováno“ číslo na základě které byl žalovanému poskytnut úvěrový limit ve výši 60 000 Kč. K prvnímu čerpání ve výši 29 199 Kč došlo na účet obchodníka k úhradě kupní ceny zboží. Celkem na základě smlouvy žalovaný čerpal celkem 76 100,19 Kč. Žalovaný ve splátkách zaplatil celkem 58 462 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaný neplnil povinnosti ze smlouvy řádně a nehradil sjednané splátky, žalobkyně od smlouvy písemně odstoupila, a to dopisem ze dne datum. Žalobkyně neuplatňuje jiné nároky ze smlouvy toliko neuhrazenou jistinu dluhu ve výši 17 638,19 Kč a zákonný úrok z prodlení. Žalovanému byla zaslána předžalobní výzva k plnění, na kterou však nereagoval.
2. Soud vyzval žalobkyni k doplnění žalobních tvrzení ve vztahu ke splnění povinnosti poskytovatele úvěru posoudit úvěruschopnost žadatele o úvěr v souladu se zákonem č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru. Na uvedenou výzvu reagovala žalobkyně podáním ze dne datum, ve kterém k požadovanému ničeho nedoplnila a uvedla, že nárok na vydání bezdůvodného obohacení, jehož se žalobou domáhá není omezen či vázán podmínkou zkoumání úvěruschopnosti žalovaného.
3. Žalovaný se k žalobě přes výzvu soudu nevyjádřil a v řízení zůstal zcela nečinný.
4. Za splnění podmínek ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř. o. s. ř. ), soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání jen na základě předložených listinných důkazů.
5. Ve věci byly předloženy následující listinné důkazy – smlouva o spotřebitelském úvěru anonymizováno číslo ze dne datum, souhlas se zpracováním osobních údajů ze dne datum, všeobecné pojistné podmínky číslo, platební bilance ke smlouvě číslo výpis obratů ze dne datum, přípis - odstoupení od smlouvy o úvěru ze dne datum, poštovní podací arch ze dne datum, přípis - odstoupením od smlouvy o úvěru a výzva k okamžité úhradě dluhu ze dne datum, poštovní podací arch ze dne datum, potvrzení o bankovním účtu ze dne datum, první upomínka při prodlení spotřebitele ze dne datum, druhá upomínka při prodlení spotřebitele ze dne datum, první upomínka při prodlení spotřebitele ze dne datum, druhá upomínka při prodlení spotřebitele ze dne datum.
6. Na základě předložených listinných důkazů soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním a shodnému závěru o skutkovém stavu:
Mezi žalobkyní a žalovaným byla dne datum uzavřena smlouva o úvěru, na základě které poskytla žalobkyně žalovanému úvěr ve výši 29 199 Kč na úhradu kupní ceny zboží a dále úvěrový limit 30 000 Kč. Měsíční splátka byla stanovena ve výši 794 Kč Smlouvou bylo sjednáno pojištění a žalovaný se zavázal platit pojistné ve výši 146 Kč měsíčně. Smlouvou byl dále sjednán úrok ve výši 28 % ročně. Úvěr byl vyplacen dne datum ve výši 29 199 Kč a následně, jak soud zjistil z platební bilance, bylo v období od datum do datum vyčerpáno 46 901,19 Kč, celkem tedy žalobkyně vyplatila žalovanému částku 76 100,19 Kč. Jak vyplývá z platební bilance uhradil žalovaný na svůj dluh za trvání smlouvy ve splátkách celkem 58 462 Kč. Žalovanému byla zaslána předžalobní výzva k plnění.
7. Ze žalobních tvrzení nevyplývá, jak splnila žalobkyně jako poskytovatel úvěru svoji povinnost posoudit úvěruschopnost žalovaného před uzavřením smlouvy o úvěru. Soud v tomto směru vyzval žalobkyni k doplnění tvrzení. Žalobkyně byla zároveň poučena, že je její povinností vylíčit všechny pro rozhodnutí významné skutečnosti § 101 odst. 1 písm. a) o. s. ř. o. s. ř. a že nedoplnění skutkových tvrzení může vést k zamítnutí žaloby, či její části pro neunesení břemene tvrzení, a že nedostatečná skutková tvrzení nelze nahrazovat odkazy na předložené listinné důkazy, neboť tyto slouží pouze k prokázání tvrzení již v žalobě učiněných. Žalobkyně byla dále poučena, že je dle § 101 odst. 1 písm. b) o. s. ř. o. s. ř. povinna plnit důkazní povinnost (§ 120 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. ), tj. na podporu svých tvrzení je povinna označit a předložit důkazy, nerespektování této povinnosti může vést k zamítnutí žaloby, popř. její části pro neunesení důkazního břemene.
8. Žalobkyně na výzvu soudu uvedla, že se domáhá vydání bezdůvodného obohacení, z právního důvodu, který odpadl, a v takovém případě na ni nedopadá povinnost doložit splnění povinnosti posoudit úvěruschopnost žadatele o spotřebitelský úvěr.
9. Smluvní vztah mezi žalobkyní a žalovaným se řídí zákonem číslo 89/2012 Sb. , občanský zákoník a zákonem číslo 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů.
10. Podle ustanovení § 2395 občanského zákoníku , smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
11. Dle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
12. Dle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
13. Dle § 87 odst. 1 a 2 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
14. Podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku (ve znění účinném k prvnímu dni prodlení), po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Uvedeným nařízením je nařízení vlády číslo 351/2013 Sb.
15. S ohledem na aktuální judikaturu (srovnej Nález Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn.
III. ÚS 4129/18 , rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. března 2019, sp. zn. 33 Cdo 201/2018 a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. května 2021, sen. zn. 29 ICdo 3/2021 ) je soud povinen zjišťovat, zda žalobkyně splnila povinnost zkoumat schopnost žalovaného splácet, tedy jeho solventnost, před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru.
16. Žalobkyně a žalovaný v postavení spotřebitele (dlužníka) uzavřeli dne datum smlouvu o úvěru jako spotřebitelskou smlouvu. Povinností poskytovatele úvěru bylo posoudit úvěruschopnost žalovaného na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od žalovaného, a je-li to nezbytné, pak z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Věřitel mohl dle platné zákonné úpravy poskytnout spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva neplatná. Věřitel tak byl před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru povinen vyžádat si od žadatele sdělení o jeho veškerých příjmech, které měl prokázat a dále si vyžádat přehled jeho výdajů (výdaje na bydlení, energie, běžné potřeby, splátky jiných závazků apod.) a tyto příjmy a výdaje porovnat takovým způsobem, aby zjistil, zda je žalovaný fakticky schopen dlužnou částku uhradit.
17. Ustanovení § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru představuje pro spotřebitele určitou záruku, že poskytovatel bude při poskytnutí úvěru postupovat tak, aby jej alespoň do jisté míry chránil před neschopností splácet. Důsledkem nesplnění povinnosti stanovené v uvedených ustanoveních zákona o spotřebitelském úvěru je neplatnost smlouvy o úvěru, a s ohledem na judikaturu, jak byla citována shora, se jedná o neplatnost absolutní, ke které soud přihlíží z úřední povinnosti.
18. S ohledem na shora uvedené dospěl soud k závěru, že žalobkyně nedostála svým procesním povinnostem a neunesla procesní břemena (tvrzení a důkazní), když k výzvě soudu nedotvrdila a neprokázala splnění povinnosti posoudit úvěruschopnost žadatele o úvěr. Soud posoudil smlouvu o úvěru jako neplatnou. Nároky žalobkyně vůči žalovanému jsou tak omezeny na vrácení zůstatku jistiny spotřebitelského úvěru.
19. Na základě neplatné smlouvy bylo žalovanému poskytnuto plnění 76 100,19 Kč. Žalovaný podle žaloby zaplatil na svůj dluh 58 462 Kč, což vyplývá ze žaloby a žalovaný toto nezpochybnil. Žalovaný je tak povinen zaplatit žalobkyni 17 638,19 Kč. Soud proto žalovaného k zaplacení této částky žalobkyni zavázal.
20. V souladu s ustanovením § 160 odst. 1 občanského soudního řádu a s odkazem na ustanovení § 87 odst. 1 věta třetí zákona o spotřebitelském úvěru, které stanovuje limity pro vrácení zůstatku jistiny spotřebitelského úvěru v případě neplatnosti smlouvy pro porušení povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost dlužníka v době„ přiměřené možnostem“ spotřebitele, stanovil soud splatnost dlužné částky v pravidelných měsíčních splátkách po 2 000 Kč do zaplacení. Při takto stanovené měsíční splátce dojde k celkové úhradě přiznaného dluhu v přiměřené době, žalovanému bude poskytnuta možnost uhradit dluh, aniž by byl nepřiměřeně zvýhodněn na úkor žalobkyně. Výhoda splátek je však podmíněna tím, že žalovaný bude svůj dluh stanoveným způsobem plnit. Pokud žalovaný nezaplatí, byť jen jedinou splátku řádně a včas, ztratí výhodu splátek a celý dluh se stane splatným najednou. Žalobkyně by se pak mohla domáhat výkonu tohoto rozsudku pro celou zbylou nezaplacenou částku.
21. K požadovanému zákonnému úroku z prodlení z částky 17 638,19 Kč, soud odkazuje na Rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Cdo 3675/2021 ze dne 20. 4. 2022, který uvádí, že konkrétním účelem § 87 zákona o spotřebitelském úvěru je (krom ochrany spotřebitele) postih poskytovatele spotřebitelského úvěru, který nedostatečně posoudil úvěruschopnost žadatele (při upřednostnění svého ekonomického zájmu poskytnout úvěr) a zapříčinil tak neplatnost úvěrové smlouvy, soukromoprávní sankcí, jejímž faktickým důsledkem je ztráta zisku v podobě smluvních úroků a dalších poplatků za poskytnutí spotřebitelského úvěru. Projevem ochrany spotřebitele je pak zvláštní úprava vypořádání poskytnutých plnění z neplatné smlouvy. Důvodová zpráva k ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru uvádí, že s ohledem na fakt, že z neplatnosti smlouvy vyplývá povinnost stran vzájemně si bez zbytečného odkladu vrátit poskytnutá plnění na základě ustanovení o bezdůvodném obohacení, z čehož pro spotřebitele mohou vyplývat problémy související s nutností urychleně si opatřit již utracené peníze ze spotřebitelského úvěru, stanoví se na jeho ochranu, že poskytnutou jistinu není povinen vrátit ihned, avšak v době odpovídající jeho možnostem. Spotřebitel je povinen vrátit celou poskytnutou jistinu, avšak v takových splátkách, v jakých je schopen splácet. Text„ v době přiměřené jeho možnostem“ míří na rozložení vrácení poskytnuté jistiny spotřebitelského úvěru v čase. Pokud spotřebitel vrací poskytnutou jistinu podle svých možností, nemůže se dostat do prodlení, což je hlavním cílem ochrany (teleologický výklad). V obecné rovině z uvedeného vyplývá, že dokud se spotřebitel nedostane do prodlení s vrácením poskytnuté jistiny, nemůže poskytovateli úvěru vzniknout nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. (logický výklad). Komentářová literatura uvedené rozvádí v tom směru, že důsledkem porušení povinnosti poskytovatele úvěru posoudit úvěruschopnost žadatele (a tedy soukromoprávní sankcí) je neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru a to, že spotřebitel vrací jistinu úvěru podle svých možností. Pokud je spor o vrácení jistiny, rozhodne o jejím splácení soud. Často tedy dojde k tomu, že splátky jistiny budou zcela minimální, a nelze a priori vyloučit ani to, že soud uzná, že v možnostech spotřebitele není v daném okamžiku vracet jistinu vůbec. V případě, že se následně změní možnosti spotřebitele, může soud na návrh změnit dobu, během které má spotřebitel jistinu vrátit, ať již byla určena rozhodnutím, nebo dohodou stran (srov. Slanina, J., Jemelka, L., Vetešník, P., Wachtlová, L., Flídr, J. Zákon o spotřebitelském úvěru. Komentář. Praha: C. H. Beck, 2017, s. 436-440). Obecně shrnuto, ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru lze označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení a upravuje soukromoprávní sankci poskytovatelů„ lichvářských“ úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. mu vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Účelem takové úpravy je ochrana spotřebitele před lichvářskými praktikami některých poskytovatelů spotřebitelských úvěrů.
22. Soud proto zamítl požadovaný zákonný úrok z prodlení z částky 17 638,19 Kč.
23. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odstavec 2 občanského soudního řádu , podle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Soud při rozhodování o nákladech řízení zohledňuje i příslušenství (nález Ústavního soudu ze dne 30. 8. 2010, sp. zn. I ÚS 2717/08 ). Žalobkyně požadovala zaplacení částky 17 638 Kč a zákonný úrok z prodlení kapitalizovaný ke dni 27. 4. 2023 částkou 2 834,55 Kč, celkem 20 472,55 Kč, přičemž úspěšná byla co do částky 17 638 Kč, tj. v rozsahu 72,31 % (čistý úspěch).
24. Náklady účelně vynaložené k uplatňování práva žalobkyně spočívají v zaplaceném soudním poplatku ve výši 1 000 Kč dle položky 1 bod 1., písmeno a) Sazebníku soudních poplatků, přílohy zákona číslo 549/1991 Sb. , a nákladech právního zastoupení – odměna za zastoupení advokátem 3 × 300 Kč dle § 14b odstavec 1 , § 11 odstavec 1 , písmeno a), d) vyhlášky číslo 177/1996 Sb. , o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), za úkony příprava a převzetí zastoupení, návrh ve věci samé a výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé, neboť se jedná o návrh podaný na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech (např. sp. zn. 6 C 309/2022 , sp. zn. 6 C 342/2022 , sp. zn. 8 C 115/2022 ) a předmětem řízení je peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč, dále paušální náhradě hotových výdajů
3 × 100 Kč dle § 14b odstavec 5 písmeno a) této vyhlášky, 252 Kč náhrada za daň z přidané hodnoty dle § 137 odstavec 3 občanského soudního řádu , celkem 2 452 Kč z toho 72,31 % činí částku 1 773 Kč.
Poučení:
Proti rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů od jeho doručení, ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím Okresního soudu ve Vyškově.
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněný domáhat soudního výkonu rozhodnutí.