Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

23 C 211/2022-43

Okresní soud v Chomutově rozhodl samosoudkyní JUDr. Hanou Paškovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o zaplacení 106 395,10 Kč s příslušenstvím,

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 99 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 99 000 Kč od 26. 11. 2022 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Co do zaplacení částky ve výši 7 395,10 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 106 395,10 Kč od 2.2. 2020 do 25.11.2022, zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 7 395,10 Kč od 26.11. 2022 do zaplacení, úrokem ve výši 18,4 % ročně z částky 106 395,10 Kč od 2.2. 2020 do zaplacení se žaloba zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 99 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 99 000 Kč od 26. 11. 2022 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Co do zaplacení částky ve výši 7 395,10 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 106 395,10 Kč od 2.2. 2020 do 25.11.2022, zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 7 395,10 Kč od 26.11. 2022 do zaplacení, úrokem ve výši 18,4 % ročně z částky 106 395,10 Kč od 2.2. 2020 do zaplacení se žaloba zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Předchůdkyně žalobkyně právnická osoba, IČO, která zanikla sloučením se žalobkyní s účinností ke dni 31.10.2022, se žalobou doplněnou podáním ze dne 30.9.2022 domáhala vydání rozhodnutí, jímž by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit částku ve výši 106 395,10 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že její předchůdkyně - právnická osoba, IČO, (dále jen,, předchůdkyně žalobkyně“) se žalovaným uzavřela dne 12.9.2019 smlouvu o úvěru k účtu č. bankovní účet, na jejímž základě mu byly poskytnuty peněžní prostředky ve výši 99 000 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr spolu s úrokem ve výši 18,40 % ročně splácet v 50 měsíčních splátkách ve výši 2 894 Kč, když poslední splátka ve výši 1 521 Kč měla být zaplacena dne 20.11.2023. Žalovaný splátky řádně neplatil, proto předchůdkyně žalobkyně úvěr zesplatnila k datu 1.2.2020. Před poskytnutím úvěru předchůdkyně žalobkyně kladně vyhodnotila schopnost žalovaného úvěr splatit. Předchůdkyně žalobkyně vycházela z informací přímo od žalovaného, který uvedl, že pobírá starobní důchod ve výši částka měsíčně (tento příjem byl ověřen potvrzením ČSSZ ze dne 11.9.2019 a složenkami). Pokud jde o měsíční výdaje žalovaného, žalovaný sám žádné výdaje neuvedl, proto je předchůdkyně žalobkyně stanovila ve výši 4 999 Kč dle svého interního ekonomického modelu. Žalovaný na úhradu dluhu nezaplatil ničeho. Pohledávka za žalovaným byla z předchůdkyně žalobkyně postoupena na společnost právnická osoba, IČO na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 4.1.2020 právnická osoba, IČO zanikla sloučením se žalobkyní s účinností ke dni 31.10.2022. Žalovaný přes předžalobní upomínku dluh nezaplatil.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a k nařízenému jednání se bez omluvy nedostavil.

3. Žalobkyně u jednání dne 25.04.2023 navrhla, aby soud o žalobě rozhodl rozsudkem pro zmeškání. Ač byly u tohoto jednání splněny předpoklady pro vydání rozsudku pro zmeškání dle ,3 , soud rozsudek pro zmeškání nevydal, neboť dospěl k závěru, že vydání rozsudku pro zmeškání brání pochybnosti soudu o řádném splnění povinnosti předchůdkyně žalobkyně zkoumat úvěruschopnost žalovaného před poskytnutím úvěru, která způsobuje absolutní neplatnost smlouvy o úvěru, ke které soud přihlédne i bez návrhu.

4. Z předložených listinných důkazů byly zjištěny následující skutečnosti:

Ze smlouvy o úvěru ze dne 12. 9. 2019 uzavřené mezi předchůdkyní žalobkyně a žalovaným soud zjistil, že předchůdkyně žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši 99 000 Kč na úvěrový účet č. bankovní účet a žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr spolu s úrokem ve výši 18,40 % ročně splácet v měsíčních splátkách po 2 894 Kč.

Z výpisu z účtu žalovaného č. bankovní účet soud zjistil, že předchůdkyně žalobkyně žalovanému dne 12.9.2019 poskytla úvěr ve výši 99 000 Kč.

Z žádosti o poskytnutí úvěrového produktu ze dne 11.9.2019 soud zjistil, že žalovaný uvedl průměrný měsíční příjem ve výši částka a výdaje domácnosti ve výši 0 Kč. Z potvrzení České správy sociálního zabezpečení ze dne 11.9.2019 a poštovních složenek z června 2019, srpna 2019, září 2019 soud zjistil, že žalovaný pobíral starobní důchod ve výši částka. Z výpisu z insolvenčního rejstříku soud zjistil, že žalovaný v něm nebyl veden. Z Rozhodnutí o okamžité splatnosti ze dne 2.5.2020 soud zjistil, že došlo ke dni 2.5.2020 k zesplatnění úvěru ve výši 182 216 Kč.

Z rozhodnutí o okamžité splatnosti celkového dluhu ze dne 1.2.2020 soud zjistil, že ke dni 1.2.2020 byl úvěr ve výši 108 381 Kč zesplatněn.

Dopisem předchůdkyně žalobkyně ze dne 9.4.2020 bylo žalovanému oznámeno postoupení pohledávky na společnost právnická osoba, IČO dle smlouvy o postoupení pohledávky ke dni 1.4.2020.

Z předžalobní upomínky ze dne 3. 3. 2022 soud zjistil, že zástupkyně žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dluhu ve výši 169 501,58 Kč.

5. Soud má z předložených listinných důkazů za zjištěný následující skutkový stav: Dne 12. 9. 2019 byla mezi předchůdkyní žalobkyně a žalovaným uzavřena smlouva o úvěru, na jejímž základě předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši 99 000 Kč a žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr spolu s úrokem ve výši 18,40 % ročně splácet v měsíčních splátkách po 2 894 Kč. Pokud jde o zkoumání úvěruschopnosti žalovaného, předchůdkyně žalobkyně vycházela z informací přímo od žalovaného, který uvedl, že pobírá starobní důchod ve výši částka měsíčně. Příjem byl ověřen potvrzením ČSSZ ze dne 11.9.2019 a poštovními složenkami z června 2019, srpna 2019, září 2019. Měsíční výdaje žalovaný neuvedl žádné. Předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému dne 12.9.2019 na účet č. bankovní účet úvěr ve výši 99 000 Kč. Žalovaný sjednané splátky neplnil, proto byl úvěr ke dni 1.2.2020 zesplatněn. Pohledávka za žalovaným byla z předchůdkyně žalobkyně postoupena na společnost právnická osoba, IČO na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 4.1.2020 právnická osoba, IČO zanikla sloučením se žalobkyní s účinností ke dni 31.10.2022. Žalovaný přes předžalobní upomínku na úhradu úvěru nezaplatil ničeho..

6. Dle , , v platném znění, (dále jen „ “), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

7. Dle o spotřebitelském úvěru, v platném znění, (dále jen„ ZSU“), je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

8. Podle § 86 odst. 1 ZSU, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

9. Dle § 87 odst. 1 ZSU, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

10. Dle § 78 odst. 1 a odst. 2 písm. b) ZSU poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem. Poskytovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 uchovává zejména dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, včetně údajů o spotřebiteli, které poskytl do databáze podle § 88 odst. 1,

11. Dle , odst. 2 , kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

12. Dle věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

13. Dle neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

14. Dle , dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

15. Dle po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

16. Aktivní věcná legitimace žalobkyně je dána na základě sloučení se společností právnická osoba, IČO, na niž pohledávka za žalovaným přešla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 4.1.2020.

17. V projednávané věci soud dospěl po právním posouzení shora zjištěného skutkového stavu k závěru, že žalovaný ve vztahu k předchůdkyni žalobkyně vystupoval jako spotřebitel, jelikož nejednal v rámci své obchodní nebo jiné podnikatelské činnosti. Vzhledem k tomu, že žalobkyně nedoložila žádným relevantním důkazem, jakým způsobem prověřila schopnost žalovaného plánovaný úvěr splatit z pohledu jeho měsíčních výdajů, dospěl soud k závěru, že smlouva, jež měla být smlouvou o úvěru dle , je absolutně neplatná ve smyslu ZSU pro rozpor s  ZSU. Žaluje-li tak žalobkyně na náhradu za to, co poskytla, ač nevznikla platná a účinná smlouva, soud bez dalšího posoudí, zda má žalobkyně právo na vrácení plnění podle úpravy bezdůvodného obohacení dle odst. 2

18. K tomuto svému závěru o neplatnosti Smlouvy soud uvádí, že ačkoliv dikce ust. § 87 odst. 1 ZSU navozuje dojem, že porušení povinnosti zkoumat úvěruschopnost poskytovatelem způsobuje toliko relativní neplatnost samotné úvěrové smlouvy, z nálezu Ústavního soudu ČR sp. zn. ze dne 26. února 2019 a rozsudku Soudního dvora EU ze dne 5. března 2020 C -679/18, OPR-Finance vs GK, jednoznačně vyplývá, že se jedná o neplatnost absolutní, ke které soud přihlédne i bez návrhu.

19. Ohledně rozsahu posouzení úvěruschopnosti dle § 86 odst. 1 ZSU lze odkázat na ustálenou rozhodovací praxi Nejvyššího soudu ČR (např. rozsudek sp. zn. nebo ), Nejvyššího správního soudu ČR (např. rozsudek sp. zn. ), Ústavního soudu ČR (např. nález sp. zn. ) a Finančního arbitra (např. nález č.j. FA/SR/SU /2763/2018-24 a nález FA/SR/SU /779 2019 - 21), dle níž má věřitel povinnost při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele postupovat s odbornou péčí. Věřitel je povinen vyžádat si od spotřebitele potřebné informace, aktivně opatřovat další přiměřené a objektivně zjistitelné informace o spotřebiteli a všechny získané informace řádně ověřit a vyhodnotit. Ze strany předchůdkyně žalobkyně, jako poskytovatele spotřebitelského úvěru, došlo toliko k ryze formálnímu splnění požadavku zkoumání úvěruschopnosti žalované, nikoliv tedy v rozsahu a kvalitě předpokládané ZSU.

20. V řízení bylo prokázáno, že předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému částku ve výši 99 000 Kč. Vzhledem k tomu, že uzavřená smlouva o úvěru je absolutně neplatná a jiný důvod poskytnutí peněz nebyl tvrzen, žalovanému vzniklo bezdůvodné obohacení (plněním bez právního důvodu), které je povinen podle vydat, proto soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni bezdůvodné obohacení ve výši 99 000 Kč).

21. Vzhledem k tomu, že u nároku na vydání bezdůvodného obohacení není v  určena doba splnění, je třeba vycházet z toho, že dlužník je ve smyslu povinen plnit bez zbytečného odkladu poté, co byl věřitelem k plnění vyzván. Žalobkyně nedoložila, že by žalovanému jakoukoliv výzvu k vydání bezdůvodného obohacení doručila. Soud tak za okamžik, kdy se žalovaný dostal do prodlení s úhradou svého dluhu vůči žalobkyni ve smyslu považuje den 26. 11. 2022, když žaloba byla žalovanému doručena fikcí dne 24. 11. 2022. Následující den tak mohl žalovaný svůj závazek splnit. Když tak neučinil, dostal se následující den, tj. 26. 11. 2022, do prodlení. Od tohoto data pak žalobkyni vzniklo ve smyslu právo požadovat po žalovaném úroky z prodlení, a to v zákonné výši, tedy ve výši dle

22. S odkazem na shora uvedené skutečnosti soud žalobě co do zaplacení částky 99 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení uvedeným ve výroku I. rozsudku vyhověl, ve zbývající části žalobu s ohledem na právní posouzení listinami doloženého skutkového stavu jako nedůvodnou zamítl, jak uvedeno ve výroku II. rozsudku.

23. Podle rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. Protože je úspěch účastníků ve stejné výši (při kapitalizaci příslušenství ke dni vyhlášení rozsudku), nepřiznal soud v souladu s  žádnému z nich náhradu nákladů řízení.

24. Podle stanovil soud třídenní lhůtu k plnění uložené povinnosti, neboť nebyly shledány důvody pro stanovení delší lhůty.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem prostřednictvím Okresního soudu v Chomutově.

Nebude-li povinnost uložená tímto rozsudkem splněna dobrovolně, lze se jejího splnění domáhat návrhem na výkon rozhodnutí.