Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

7 C 162/2022-67

Potvrdené rozhodnutím 22Co 31/2023
„ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY (anonymizovaný opis) Krajský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Oto Kubeš a soudkyň Mgr. Kateřiny Boudníkové a JUDr. Radky Zahradníkové, Ph.D. ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] zastoupená advokátem [údaje o zástupci] proti žalované: [osobní údaje žalované] o zaplacení 207 595,85 Kč s příslušenstvím o odvolání žalobkyně proti rozsudku Okresního soudu v Kolíně ze dne 21. 9. 2022, č. j. 7 C 162/2022-67 takto: I. Rozsudek soudu prvního stupně se ve výrocích II. a III. potvrzuje. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení."

Okresní soud v Kolíně rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Monikou Mikšovskou jako samosoudkyní ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalované: osobní údaje žalované

o zaplacení 207 595,85 Kč s příslušenstvím,

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 92 556 Kč a zákonný úrok z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 92 556 Kč od datum do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá co do požadavku žalobkyně na zaplacení částky 115 039,85 Kč, úroku ve výši 13,49 % ročně z částky 189 223,11 Kč od datum do datum, úroku ve výši 11,75 % ročně z částky 189 223,11 Kč od datum do zaplacení, zákonného úroku z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 207 595,85 Kč od datum do datum a zákonného úroku z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 115 039,85 Kč od datum do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 92 556 Kč a zákonný úrok z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 92 556 Kč od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se zamítá co do požadavku žalobkyně na zaplacení částky 115 039,85 Kč, úroku ve výši 13,49 % ročně z částky 189 223,11 Kč od [datum] do [datum], úroku ve výši 11,75 % ročně z částky 189 223,11 Kč od [datum] do zaplacení, zákonného úroku z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 207 595,85 Kč od [datum] do [datum] a zákonného úroku z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 115 039,85 Kč od [datum] do zaplacení. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu domáhala na žalované zaplacení částky ve výši 207 595,85 Kč s příslušenstvím. V žalobě uvedla, že je právním nástupcem právnická osoba s.r.o., která poskytovala své produkty pod značkou Zonky. Se žalovanou uzavřela dne datum smlouvu o hotovostním úvěru číslo na základě které poskytla žalované dne datum finanční prostředky ve výši 259 700 Kč. Povinností žalované bylo poskytnutou částku vrátit a zaplatit sjednané úroky, a to v 84 splátkách po 4 916 Kč Smluvní úrok byl sjednán ve výši 13,49 % ročně. Dále byl sjednán poplatek za zprostředkování úvěru ve výši 5 300 Kč. Žalovaná porušila svou povinnost ze smlouvy, když se ocitla v prodlení s úhradou splátek dva měsíce za sebou (respektive jedné splátky po dobu delší než 3 měsíce), z tohoto důvodu žalobkyně úvěr dne datum zesplatnila. Ve smlouvě bylo dále ujednáno, že v případě prodlení žalované s platbou splátky nebo jiné platby, je žalobkyně oprávněna naúčtovat žalované náklady, které účelně vynaloží na vymáhání pohledávky a smluvní pokutu ve výši 500 Kč za každou jednotlivou opožděnou splátku či platbu. Dlužná částka sestává z dlužné jistiny ve výši 189 223,11 Kč, dlužného smluvního úroku ke dni zesplatnění ve výši 17 872,74 Kč a smluvní pokuty za pozdní úhradu splátky za říjen 2021 ve výši 500 Kč. Žalovaná dlužnou částku neuhradila doposud, přestože byla k zaplacení vyzvána předžalobní upomínkou.

2. Žalovaná se k žalobě, ač jí byla řádně doručena, nevyjádřila.

3. Žalovaná se z nařízeného jednání omluvila, bylo tak jednáno v její nepřítomnosti dle , („ “).

4. Z formuláře„ osobní informace“ bylo zjištěno, že žalovaná při žádosti o úvěr uvedla, že bydlí u rodičů/rodinných příslušníků a byla zaměstnána u právnická osoba obec a.s. s příjmem 19 544 Kč.

5. Z formuláře příjmy a výdaje klienta bylo zjištěno, že žalovaná uvedla, že její příjem činí 19 544 Kč a její výdaje 13 500 Kč. Disponibilní zůstatek tak činil 6 044 Kč.

6. Z výpisu z účtu žalované za měsíc leden 2018 ze dne datum bylo zjištěno, že počáteční zůstatek na tomto účtu činil v daném měsíci - 9 800,84 Kč a konečný zůstatek pak - 9 773,70 Kč. Příjem žalované ze zaměstnání v tomto měsíci byl 22 444 Kč. Z výpisu z účtu žalované za měsíc únor 2018 ze dne datum bylo zjištěno, že počáteční zůstatek na tomto účtu činil v daném měsíci - 9 773,70 Kč a konečný zůstatek pak - 9 778,24 Kč. Příjem žalované ze zaměstnání v tomto měsíci byl 20 207 Kč. Z výpisu z účtu žalované za měsíc březen 2018 ze dne datum bylo zjištěno, že počáteční zůstatek na tomto účtu činil v daném měsíci - 9 778,24 Kč a konečný zůstatek pak - 9 800 Kč. Příjem žalované ze zaměstnání v tomto měsíci byl 16 996 Kč.

7. Z přehledu závazků a úvěrové zprávy CNBC bylo zejména zjištěno, že žalovaná měla v době žádosti o úvěr další půjčky, které splácela celkem částkou 15 282 Kč měsíčně, z toho 13 879 Kč připadalo na splátky stávajících úvěrů, 533 Kč na kreditní karty a revolving a 870 Kč na kontokorent. Zbývající dlužná jistina u splátek úvěrů činila 198 631 Kč, u kreditních karet a revolvingu 10 182 Kč a u kontokorentu 9 778 Kč.

8. Z úplného výpisu žalobkyně z obchodního rejstříku bylo zejména zjištěno, že na základě projektu fúze ze dne datum došlo k fúzi sloučením právnická osoba příjmení a.s. jakožto nástupnické společnosti se právnická osoba s.r.o., IČO, jakožto společnosti zanikající. Jmění zanikající právnická osoba s.r.o. přešlo na nástupnickou společnost právnická osoba

9. Ze smlouvy o hotovostním úvěru, úvěrových podmínek, představení společnosti a potvrzení o zaslání potvrzovací SMS a následném podpisu smlouvy bylo zjištěno, že právní předchůdce žalobkyně, právnická osoba s.r.o., resp. právnická osoba, IČO, a žalovaná sjednali pomocí prostředků komunikace na dálku dne datum dohodu označenou jako smlouva o hotovostním úvěru, na jejímž základě se předchůdce žalobkyně zavázal poskytnout žalované úvěr ve výši 265 000 Kč. Roční úroková sazba byla sjednána na 13,49 % ročně, celková splatná částka činila 418 154,10 Kč. Žalovaná se zavázala úvěr splatit v 84 pravidelných měsíčních splátkách po 4 916 Kč splatných vždy k 17. dni v měsíci.

10. Potvrzení o vyplacení úvěru ze dne datum bylo zjištěno, že jistina úvěru ve výši 259 700 Kč byla na účet žalované č. bankovní účet převedena dne datum.

11. Ze splátkového kalendáře (přehledu plateb) ze dne datum bylo zjištěno, že žalovaná na úvěr uhradila celkem 34 splátek v souhrnné výši 167 144 Kč. Žalobkyně eviduje vůči žalované dlužnou částku celkem ve výši 207 595,85 Kč, z toho 189 223,11 Kč na jistině, 17 872,74 Kč na úrocích a 500 Kč na pokutě.

12. Z dopisu„ Ztráta výhody splátek a zesplatnění úvěru“ ze dne datum včetně podacího archu bylo zjištěno, že žalobkyně informovala žalovanou o tom, že z její strany žalobkyně eviduje úhradu 34 splátek v celkové výši 167 144 Kč. Další splátku již žalobkyně neobdržela, a proto zbytek závazku tímto dopisem zesplatnila.

13. Z předžalobní výzvy ze dne datum včetně dokladu o odeslání (historie zásilky) bylo zjištěno, že touto výzvou byla žalovaná vyzvána k úhradě dlužné částky ve výši 207 595,85 Kč s příslušenstvím, a to do 7 dnů od doručení této výzvy. Žalovaná byla zároveň upozorněna na možnost soudního vymáhání pohledávky.

14. Podle , („o.z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

15. Podle ust. , o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném ke dni sjednání smlouvy poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

16. Podle ust. § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

17. Podle ust. § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

18. Podle § 2991 odst. 1, 2 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

19. Soud má za to, že k posouzení oprávněnosti nároku žalobkyně jakožto právního nástupce na vrácení úvěru včetně příslušenství a dalších plnění bylo zapotřebí posoudit platnost dané smlouvy z hlediska toho, zda právní předchůdce žalobkyně dostál své zákonné povinnosti posoudit úvěruschopnost žalované jakožto dlužníka náležitým způsobem. Bylo na žalobkyni, aby splnění této povinnosti v průběhu řízení tvrdila a prokázala. Soud obdobně jako za předchozí právní úpravy obsažené v zákoně č. , o spotřebitelském úvěru, platné a účinné do 30. 11. 2016, rovněž i nyní za účinnosti , o spotřebitelském úvěru, zjišťoval, jakým způsobem prověřil předchůdce žalobkyně jako věřitel schopnost žalované úvěr splácet. Dřívější úprava výslovně nestanovila absolutní neplatnost v případě porušení povinnosti poskytovatele řádně prověřit úvěruschopnost spotřebitele, přesto však k takovému závěru praxe dospěla z důvodu nutnosti ochrany spotřebitele a současně celé společnosti. V případě nové úpravy v zákoně o ochraně spotřebitele v  a , kde by se jazykovým výkladem dalo dospět k závěru, že nově bude neplatnost smluv pro porušení této povinnosti pouze relativní, je třeba tento výklad provést s přihlédnutím k zásadám uznávaným demokratickými státy jako je ochrana slabší strany a zásada rovnosti. Výklad nové právní úpravy vedoucí k závěru o relativní neplatnosti by nepochybně zakládal nerovnost stran a takovou nerovnost je třeba výkladem vyvážit, aby nedošlo k popření smyslu a účelu zákonné povinnosti poskytovatele úvěru úvěruschopnost zkoumat a tím i v důsledku k oslabení ochrany spotřebitele jako takové, když i záměrem zákonodárce v nové úpravě bylo ochranu spotřebitele oproti předchozí úpravě ještě zvýšit. Proto soud posoudil splnění této povinnosti právním předchůdcem žalobkyně ex offo.

20. Žalobkyně ohledně posouzení úvěruschopnosti uvedla, že žalovaná před uzavřením smlouvy sdělila, že její čistý měsíční příjem činí 19 544 Kč. Z výpisů z účtu žalované byl právním předchůdcem žalobkyně zjištěn příjem žalované za období leden až březen 2018 v celkové výši 59 647 Kč, z čehož byla verifikována průměrná mzda ve výši 19 882 Kč měsíčně. Pro stanovení disponibilního příjmu byla použita nižší z částek, tedy deklarovaný příjem ve výši 19 544 Kč. Žalovaná dále sdělila, výši svých měsíční výdajů v částce 13 500 Kč. Žalovaná měla v době jednání o uzavření smlouvy další závazky, které měsíčně splácela částkou 15 282 Kč. Účelem poskytnutého úvěru bylo refinancování všech stávajících závazků žalované, čímž došlo ke snížení jejich měsíčních splátek na částku ve výši pouze 4 916 Kč. Při vycházení z údajů poskytnutých žalovanou, by po odečtení výdajů ve výši 13 500 Kč od tvrzeného příjmu 19 544 Kč zbývalo k dispozici 6 044 Kč. Pakliže bylo kalkulováno se skutečně zjištěnými či ověřenými údaji, předchůdce žalobkyně zjistil, že žalované zbyde po refinancování závazků měsíčně k dispozici částka 15 353 Kč. Předchůdce žalobkyně tak vyhodnotil, že žalovaná bude schopna řádně hradit měsíční splátku ve výši 4 916 Kč.

21. Dle názoru soudu právní předchůdce žalobkyně řádně zjistil skutečný příjem žalované z pracovního poměru, který činil průměrně 19 882 Kč měsíčně, avšak stejnou pečlivost a důraz však nekladl na skutečné výdaje žalované. Pokud žalovaná při sjednávání smlouvy o úvěru uvedla, že její výdaje činí 13 500 Kč měsíčně, je zřejmé, že tato částka nemohla odpovídat realitě, když jen samotné splátky dalších závazků žalované činily v této době 15 282 Kč měsíčně. K dané částce je třeba připočíst běžné každodenní výdaje jako např. za jídlo, ošacení, dopravu, telefon apod. Věřitel se dále více nezabýval výdaji na bydlení žalované, která uvedla, že bydlí u rodinných příslušníků, není však uvedeno, zda jim na bydlení nějak přispívala či jaké platby s bydlením spojené zajišťovala. Disponibilní zůstatek žalované tak v žádném případě nemohl činit 6 044 Kč měsíčně. Dále žalobkyně uvedla, že po refinancování závazků zbývalo žalované měsíčně k úhradě 15 353 Kč. Rovněž tento údaj nemůže odpovídat realitě. Příjem žalované, s nímž věřitel kalkuloval, činil 19 544 Kč, po odečtení splátky po refinancování, tj. 4 916 Kč, zbývá k úhradě částka 14 628 Kč. Ovšem věřitel opět nijak nezjišťoval a nezohlednil další skutečné výdaje žalované, které v běžném každodenním životě musela vynakládat. Dále soud upozorňuje na zůstatek žalované na jejím účtu, který se jak vyplývá z přiložených výpisů z účtu, setrvale pohyboval u hranice - 9800 Kč. Soud uznává, že po refinancování všech stávajících závazků zůstávalo žalované měsíčně k dispozici více finančních prostředků, přesto považuje poskytnutí úvěru žalované za riskantní s vysokým rizikem hrozby jeho nesplácení, když se věřitel dostatečně nezabýval dalšími skutečnými výdaji žalované mimo splátky jejich závazků. Soud konstatuje, že posouzení úvěruschopnosti žalované ze strany právního předchůdce žalobkyně nelze hodnotit jako provedené řádně a s odbornou péčí a věřitel tak své povinnosti nedostál.

22. S ohledem na to, že žalobkyně ve věci neprokázala, že při sjednávání smlouvy o úvěru byla splněna její zákonná povinnost s odbornou péčí posoudit úvěruschopnost žalované jakožto dlužníka, je tak tato smlouva absolutně neplatná.

23. Vzhledem k tomu, že mezi žalobkyní a žalovanou nebyl sjednán platný závazek, má žalobkyně podle ust. § 2993 věta prvá o.z. nárok na vrácení peněžité částky představující nesplacenou část jistiny úvěru. Z tvrzení a listinných důkazů žalobkyně bylo prokázáno, že vyplatila z titulu smlouvy o úvěru žalované částku 259 700 Kč, žalovaná zaplatila na smlouvu celkem 167 144 Kč a zbývá jí tak uhradit na jistině částku ve výši 92 556 Kč. Soud proto uložil žalované povinnost tuto částku žalobkyni zaplatit. Žalovaná je dále povinna zaplatit žalobkyni zákonný úrok z prodlení z dlužné částky dle o.z. ve výši dle , a to ode dne datum, tedy od marného uplynutí lhůty k úhradě dlužné částky stanovené žalované v dopise o zesplatnění úvěru, který byl odeslán dne datum. Soud tak v tomto rozsahu žalobě vyhověl a rozhodl, jak je uvedeno ve výroku I. rozsudku. Ve zbytku žalobních nároků soud z výše uvedených důvodů žalobu zamítl (výrok II. rozsudku).

24. Lhůtu k plnění soud žalované stanovil dle věta první , když neshledal důvodu pro jiný postup.

25. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ust. V řízení byla procesně úspěšnější žalovaná, které však v jeho průběhu nevznikly žádné účelně vynaložené náklady, a proto soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Kolíně.

Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.