Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
16 C 411/2022-71
Okresní soud v Českých Budějovicích rozhodl samosoudkyní Mgr. Janou Traxlerovou v právní věci
žalobce: ; právnická osoba, IČO,
se sídlem adresa, obec a číslo - část obce,
zastoupen: anonymizováno jméno příjmení jméno, advokát
se sídlem adresa, obec a číslo
proti;
žalovanému: ; celé jméno žalovaného, narozený dne datum,
bytem adresa, obec,
o zaplacení částky 112 488 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 35 800 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z této částky od datum do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. V části, v níž se žalobce po žalovaném domáhá zaplacení částky 76 688 Kč s příslušenstvím, se žaloba zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 35 800 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku. II. V části, v níž se žalobce po žalovaném domáhá zaplacení částky 76 688 Kč s příslušenstvím, se žaloba zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobce se proti žalovanému domáhá zaplacení částky 112 488 Kč s příslušenstvím s tím, že právní předchůdce žalobce společnost právnická osoba uzavřel se žalovaným tři smlouvy o zápůjčce, popř. o úvěru, a to dne datum smlouvu o úvěru číslo dne datum smlouvu o zápůjčce číslo dne datum smlouvu o zápůjčce číslo. Nedílnou součástí smluv byly i smluvní podmínky smlouvy o zápůjčce. Na základě první z uvedených smluv poskytl právní předchůdce žalobce žalovanému peněžní prostředky ve výši
30 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaný stvrdil svým podpisem. Žalovaný se zavázal poskytnuté finanční prostředky vrátit spolu s poplatkem ve výši 29 270 Kč představujícím součet kapitalizovaných úroků za půjčené finanční prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy s úrokovou sazbou ve výši 25,14 % ročně, odměny za zpracování a doručení a za komfortní splácení, a to v 21 měsíčních splátkách po 2 823 Kč, poslední splátka byla stanovena na datum. Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas, poslední splátka byla uhrazena dne datum, žalovaný uhradil celkem částku 3 900 Kč. Požadována je dlužná jistina ve výši 29 093,01 Kč, dlužný poplatek ve výši 26 276,99 Kč, úrok ve výši 25,14 % ročně z nesplacené jistiny od datum, tj. od marného uplynutí lhůty pro úhradu poslední splátky, do zaplacení (ke dni postoupení pohledávky kapitalizovaný v částce 2 722,43 Kč) a zákonný úrok z prodlení z dlužné jistiny od datum, tj. od marného uplynutí měsíční lhůty po úhradě poslední splátky žalovaným, do zaplacení (ke dni postoupení pohledávky kapitalizovaný v částce 5 204,42 Kč). Na základě druhé z uvedených smluv poskytl právní předchůdce žalobce žalovanému peněžní prostředky ve výši 11 000 Kč a to v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaný stvrdil svým podpisem. Žalovaný se zavázal poskytnuté finanční prostředky vrátit spolu s poplatkem ve výši 8 835 Kč představujícím součet kapitalizovaných úroků za půjčené finanční prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy s úrokovou sazbou ve výši 29 % ročně, odměny za zpracování a doručení a za komfortní splácení, a to v 18 pravidelných měsíčních splátkách po 1 102 Kč, poslední splátka byla stanovena na datum. Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas, poslední splátka byla uhrazena dne datum, celkem žalovaný uhradil částku 8 500 Kč. Požadována je dlužná jistina ve výši 7 009,90 Kč, dlužný poplatek ve výši 4 325,10 Kč, úrok ve výši 29 % ročně z nesplacené jistiny od datum, tj. od marného uplynutí lhůty pro úhradu poslední splátky, do zaplacení (ke dni postoupení pohledávky kapitalizovaný v částce 2 015,93 Kč) a zákonný úrok z prodlení z dlužné jistiny od datum, tj. od marného uplynutí lhůty po úhradě poslední splátky žalovaným, do zaplacení (ke dni postoupení pohledávky kapitalizovaný v částce 530,12 Kč). Pokud jde o třetí z uvedených smluv, poskytl právní předchůdce žalobce žalovanému peněžní prostředky ve výši 40 000 Kč a to v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaný stvrdil svým podpisem. Žalovaný se zavázal poskytnuté finanční prostředky vrátit spolu s poplatkem ve výši 38 583 Kč představujícím součet kapitalizovaných úroků za půjčené finanční prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy s úrokovou sazbou ve výši 29 % ročně, odměny za zpracování a doručení a za komfortní splácení, a to v 18 pravidelných měsíčních splátkách po 4 366 Kč, poslední splátka byla stanovena na datum. Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas, poslední splátka byla uhrazena dne datum, celkem žalovaný uhradil částku 32 800 Kč. Požadována je dlužná jistina ve výši 26 334,72 Kč, dlužný poplatek ve výši 19 448,28 Kč, úrok ve výši 29 % ročně z nesplacené jistiny od datum, tj. od marného uplynutí lhůty pro úhradu poslední splátky, do zaplacení (ke dni postoupení pohledávky kapitalizovaný v částce 10 119,12 Kč) a zákonný úrok z prodlení z dlužné jistiny od datum, tj. od marného uplynutí měsíční lhůty pro úhradu poslední splátky do zaplacení (ke dni postoupení pohledávky kapitalizovaný v částce 2 697,66 Kč).
2. Všechny žalované pohledávky nabyl žalobce na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum, když postoupení pohledávek bylo žalovanému oznámeno doporučeným dopisem.
3. Žalovaný ve věci pouze uvedl, že nemá finanční prostředky na úhradu dluhu.
4. Podle ust. § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle ust. § 86 odst. 2 téhož zákona poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoliv pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
5. Podle ust. § 580 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník (dále jen o.z.) neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle ust. § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a které zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případech, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
6. Podle ust. § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle ust. § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
7. Ze shora cit. ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru vyplývá, že jednou z podmínek platnosti úvěrových smluv je povinnost poskytovatele úvěru zkoumat kvalifikovaným způsobem úvěruschopnost. V daném případě z žalobních tvrzení vyplývá, že posouzení úvěruschopnosti provedl žalobce tak, že vyhodnotil informace požadované a získané od žalovaného před uzavřením každé jednotlivé smlouvy. Žalovaný byl dotazován na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaným od žalovaného. Poskytnuté informace byly zaznamenány do zákaznické karty žalovaného a byly ověřeny doklady uvedenými v části zákaznické karty nazvané„ Ověřené dokumenty“, mezi které patří zejména pracovní smlouva, výplatní pásky za poslední tři měsíce a nájemní/podnájemní smlouva.
8. Z žalobcem předložených zákaznických karet ze dne datum, datum a datum, které jsou zároveň žádostí o spotřebitelský úvěr, vyplývá, že původní věřitel ohledně úvěruschopnosti žalovaného vyšel ze zjištění, že žalovaný je svobodný, bez vyživovací povinnosti a žije s rodiči. Pobírá invalidní důchod téměř 11 000 Kč měsíčně, jeho výši doložil výměrem. Dále je kalkulováno s dalšími příjmy domácnosti nejprve ve výši 20 000 Kč, pak 30 000 Kč a následně opět 20 000 Kč. Žalobce k tomu uvedl, že vycházel ze sdělení žalovaného. Ohledně odhadovaných výdajů rovněž žalobce vyšel ze sdělení žalovaného, jejich výše je uvedena v kartě zákazníka nejprve ve výši 7 000 Kč, pak ve výši 4 000 Kč. Žalovaný uvedl, že nemá zápůjčku u jiné společnosti a hradí interní splátky PF dle žádosti z datum ve výši 2 739 Kč, z datum ve výši 7 000 Kč a z datum rovněž ve výši 7 000 Kč. Součástí karet klienta je i prohlášení spotřebitele o pravdivosti údajů, které původnímu věřiteli poskytnul. Kromě zákaznických karet žalobce nepřipojil k žalobě žádný jiný důkaz vztahující se k jeho povinnosti před uzavřením smlouvy posoudit úvěruschopnost žalovaného. Již ze samotných karet klienta je zřejmé, že žalovaný tuto svou povinnost nesplnil. Ze shora citovaného ust. § 86 zák. č. 257/2016 Sb. se podává, že poskytovatel úvěru posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané splátky, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele, způsobu plnění dosavadních dluhů, přičemž vychází z nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z dostupných databází nebo i z jiných zdrojů. Z tvrzení žalobce a z karet klienta vyplývá, že žalobce pouze prověřil výši invalidního důchodu žalovaného, ačkoliv vychází i z dalších příjmů domácnosti. Ty však nijak neprověřuje a není ani zřejmé, o jaké příjmy jde. Pokud by mělo jít o příjmy ostatních členů domácnosti, rodičů, pak dle názoru soudu tyto nemohou mít vliv na posouzení úvěruschopnosti žalovaného, neboť ze smlouvy ani z jiných listin nevyplývá, že by jakýmkoliv třetím osobám vznikla ze smlouvy povinnost plnit. Obdobné platí i o výdajích žalovaného. Nejen že původní věřitel jejich výši nijak neprověřoval, uváděné výdaje se během tří měsíců snížily z částky 7 000 Kč na částku 4 000 Kč, tuto částku nelze považovat za reálnou. Navíc se soud důvodně domnívá, že příjmy žalovaného byly do karet zapisovány účelově a ponižovány tak, jak naopak rostla výše splátek z postupně uzavíraných smluv. Za situace, kdy je prokázán příjem žalovaného z invalidního důchodu ve výši téměř 11 000 Kč a jsou mu poskytnuty v průběhu dubna až prosince tři úvěry, kde výše měsíční splátky dosahuje částky 7 000 Kč, nelze než učinit závěr, že původní věřitel poskytl žalovanému úvěry, aniž by bylo možné předpokládat, že jej bude schopen v budoucnu splácet. Současně vyšel pouze z prohlášení spotřebitele o pravdivosti poskytnutých údajů, aniž tyto dále ověřoval. V této souvislosti soud odkazuje např. na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 , dle kterého“ věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázi dlužníků.“ K tomu soud podotýká, že žalobce ani netvrdí jakékoliv další ověřování údajů ve veřejně přístupných databázích. Soud tedy uzavírá, že žalobce neprokázal, že by jeho předchůdce při uzavírání smluv s žalovaným řádně prověřil úvěruschopnost žalovaného, ačkoliv byl při jednání soudu poučen, že tak má učinit..
9. Protože právní předchůdce žalobce nepostupoval při uzavírání shora uvedených smluv v souladu s ust. § 86 zákona o spotřebitelském úvěru, a to pokud jde o všechny tři shora uvedené smlouvy, tedy smlouvu o úvěru číslo dne datum, smlouvu o zápůjčce číslo ze dne datum a smlouvu o zápůjčce číslo ze dne datum, jsou tyto smlouvy absolutně neplatné (§ 580 a 588 o. z.) a k této neplatnosti soud přihlédne i bez návrhu. Žalobci tak vznikl pouze nárok na vydání bezdůvodného obohacení ve výši poskytnutých peněžních prostředků po odečtení prostředků vrácených původnímu věřiteli formou uhrazených splátek. Z uzavřených smluv (byť neplatných) vyplývá, že finanční prostředky převzal žalovaný hotově při podpisu smlouvy, což stvrdil vlastnoručním podpisem. Žalobce rovněž tvrdí, kolik bylo na jednotlivé smlouvy splaceno, což dokládá tabulkami umoření. Z nich vyplývá, že na základě smlouvy číslo byla žalovanému poskytnuta částka 30 000 Kč, na ní uhradil celkem částku 3 900 Kč. Výše bezdůvodného obohacení je pak vyčíslena jako rozdíl těchto částek, tedy celkem 26 100 Kč. Dle smlouvy číslo bylo žalovanému vyplaceno 11 000 Kč, na splátkách uhradil 8 500 Kč, k úhradě zbývá 2 500 Kč. Pokud jde o smlouvu číslo činí výše poskytnutých finančních prostředků 40 000 Kč, úhrada na splátkách činí 32 800 Kč. Výše bezdůvodného obohacení žalovaného tak činí 7 200 Kč.
10. S ohledem na shora uvedené uložil soud žalovanému zaplatit žalobci částku 35 800 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení od datum, když žalobce vyzval prokazatelně žalovaného k vrácení dluhu upomínkou ze dne datum, odeslanou dne datum, jak vyplývá z poštovního podacího lístku. Výzva byla žalovanému v souladu s § 573 občanského zákoníku doručena 3. pracovní den, tedy datum. Ve výzvě stanovil žalobce desetidenní lhůtu k plnění. Od datum je tak žalovaný v prodlení s úhradou dluhu. Ve zbývající části pak soud, pokud jde o další nároky žalobce vycházející z neplatné smlouvy, žalobu zamítl.
11. Žalobce prokázal, že je oprávněn vymáhat žalovanou pohledávku a to na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum, když z přílohy k této smlouvě vyplývá, že předmětem postoupení jsou i žalované pohledávky. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno, jak shora uvedeno, postupitelem.
12. O nákladech řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 2 o.s.ř. , když žalovanému, který byl ve věci procesně úspěšnější, žádné náklady nevznikly.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů od doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Českých Budějovicích, prostřednictvím soudu podepsaného.
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněný domáhat soudního výkonu rozhodnutí nebo exekuce.